Judikatura. V EXEKUČNÍCH VĚCECH Podle ustanovení § 1 odst. 1 exekučního řádu je soudní exeku- tor fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Podle odstavce 2 to- hoto ustanovení v rámci pověření exekutorským úřadem soud- ní exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů (dále jen „exekuční činnost“) a další činnost podle tohoto zákona. Podle ustanovení § 28 věty druhé exekučního řádu se úkony soudní- ho exekutora považují za úkony exekučního soudu. Z citovaných ustanovení vyplývá, že soudní exekutor při prová- dění exekuce vykonává pravomoc svěřenou mu předpisy veřej- ného práva. Je na něj delegována část státní moci, jejímž nosi- telem je při soudním výkonu rozhodnutí soud, tedy pravomoc nuceně vykonávat exekuční tituly. Úkony soudního exekutora při provádění exekuce se považují za úkony exekučního soudu. Rozhodnutí soudního exekutora tedy v případech, kdy je po- volán k rozhodování, je postaveno na roveň rozhodnutí soudu prvního stupně. Soudní exekutor, jemuž byl v trestním řízení před 1. 1. 2013 pravomocně uložen trest zákazu činnosti – spočívající v zákazu výkonu činnosti soudního exekutora –, nemohl ode dne právní moci tohoto rozhodnutí exekuční činnost a další činnost podle exekučního řádu vykonávat (§ 1 odst. 2 exekučního řádu); či- nil-li by tak přesto, neměl by již k tomu pravomoc a jakékoliv jím vydané rozhodnutí by bylo nezákonné (představovalo by nulitní akt aplikace práva). Plnění dluhu ve splátkách je v podstatě plněním po částech s tím rozdílem, že výše a splatnost jednotlivých splátek je pře- dem určena. Při plnění ve splátkách jde vlastně o dvojí dobu splatnosti. Jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň doba splatnosti celé pohledávky je určena poslední splátkou. Závazek pak zaniká postupně, tak jak jsou splátky plněny a prodlení dlužníka se posuzuje u každé splát- ky zvlášť. Součástí podmínek splatnosti jednotlivých splátek může být i určení, že pro nesplnění některé splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. Splatnost celé pohledávky (tzv. ztráta výhody splátek) nena- stává přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda toto právo uplatní, tedy zda vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku, popř. zda podá u soudu žalobu na plnění. V každém případě může své právo uplatnit pouze do splatnosti nejbližší další splátky. Pokud tak neučiní a dlužník řádně a včas příští splátku zaplatí, může věřitel vymáhat jen nezaplacenou jednu splátku. Nesplnění některé spl...
Judikatura. Smluvní pokuta může být sjednána pouze pro případ porušení smluvní povinnosti. Od- stoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě ujednání účastníků, je výkonem práva, jež účastníku náleží, porušením smluvní povinnosti tedy být nemůže. Obecný závěr z toho plynoucí, že výkon práva pojmově nemůže být porušením smluvní povinnosti a ne- může tudíž založit nárok na zaplacení smluvní pokuty, se nutně vztahuje též na výpověď smlouvy. (NS 32 Cdo 4469/2010) Smluvní pokutu si mohou sjednat pouze smluvní strany pro případ porušení povinnosti vyplývající z jimi uzavřené smlouvy. Jinými slovy, smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel – dlužník hlavního (smluvní pokutou zajišťovaného) závazku. (NS 33 Cdo 498/2009) Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluv- ní pokutou utvrzený (srov. § 2048 obč. zák.), což znamená, že dlužník se zaplace- ním smluvní pokuty z plnění původní utvrzené povinnosti „nevymaní“ (jako u od- stupného), ale povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká „vedle“ původní povinnosti dlužníka (pro věřitele tedy představuje jakýsi „bonus“). Vzhledem k dispozitivitě tohoto ustanovení je však možné smluvně upravit opak, tedy že zaplacením smluvní pokuty utvrzovaná povinnost (porušená povinnost) zaniká. V takovém případě se hovoří o tzv. nepravé smluvní pokutě, která se velmi podobá odstupnému (§ 1992 obč. zák.), oba instituty však nelze zaměňovat, neboť mezi nimi existuje řada rozdílů. 324 Srov. Xxxxx, X. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstří- kem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 802. Zde je poměrně kuriózní, že důvodová zpráva mlčí o důvo- dech přijetí a aplikaci mnoha velmi zásadních nových právních institutů, ale v tomto případě „nabádá“ judikaturu k posuzování určitého typu ujednání jako inominátního. Účinky Způsobuje zánik pouze utvrzované povinnosti Způsobuje zánik celého závazku Porušení povinnosti Vždy vázána na porušení povinnosti Není vázáno na porušení povinnosti, smluvní strana jej může využít bez ohledu na porušení povinnosti druhou smluvní stranou Realizace Lze časově realizovat až po porušení povinnosti Odstupné lze zásadně (dispozitivní ustanovení) realizovat před započetím s plněním či před poskytnutím zálohy Zaplacením smluvní pokuty zaniká utvrzovaná povinnost dlužníka.
Judikatura. Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2002, sp. zn. 35 Ca 28/2001 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 1997, sp. zn. III Odon 20/96 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 1999, sp. zn. 29 Cdo 2206/98 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1532/99 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 32 Odo 1250/2005 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 26 C 2/2006 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2000, sp. zn. 29 Cdo 221/2000 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2000, sp. zn.: 30 Cdo 2746/99 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 931/99 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 32 Odo 835/2002 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 33 Odo 513/2002 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 29 Odo 846/2003 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2007, sp. zn. 33 Odo 749/2005 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2156/2008 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4820/2008 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 33 Odo 1666/2006 Rozsudek Nejvyššího soude ze dne 27. 8. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3524/2007 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3425/2007 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010 sp. zn. 33 Cdo 1880/2008 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 597/2008 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 33 Cdo 957/2007
Judikatura. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 23. 5. 1923, sp. zn. R I 469/23. Rozsudek Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 7. října 1942, sp. zn. Rv I 217/42. Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. května 1997, sp. zn. 2 Cdon 1883/96. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. března 2013, sp.zn. 21 Cdo 3098/2011. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. listopadu 2013, sp.zn. 21 Cdo 292/2013. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. dubna 2014, sp. zn. 21 Cdo 1203/2013. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. září 2021 ve věci C-277/20 UM. Právní předpisy Česká republika Císařský patent č. 946/1811 Sb. zák. soud., obecný zákoník občanský. Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.
Judikatura. 1.) Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.9.2005, čj. 10 Ca 5/2004-27.
2.) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10.4.2009, čj. 2 As 93/2008-115. 3.) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2004, sp. zn. 8 Tdo 1374/2004.
Judikatura. Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 26.3. 1982, sp.zn. Rc 26/85 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5.8. 1994, sp.zn. 6 Cdo 70/93 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.11.1995, sp.zn.16 Co 469/1995 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.10.2002 sp.zn.21 Cdo 2080/2001 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.11. 2002, sp. zn. 21 Cdo 811/2002 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.3.2003, sp.zn. 21 Cdo 2455/2002
Judikatura. Nález Ústavního soudu ze dne 28. března 2000, sp. zn. I. ÚS 513/98 • Nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2016, sp. zn. Pl. ÚS 5/16 • Nález Ústavního soudu ze dne 12. července 2001, sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 • Nález Ústavního soudu ze dne 17. čevence 2018, sp. zn. III. ÚS 1257/18 • Nález Ústavního soudu ze dne 5. května 2015, sp. zn. II. ÚS 3005/14 • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. března 2020, č. j. 2 Azs 259/2019-28 • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2010, č. j. 4 Aps 2/2010-44 • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2013, sp. zn. 28 Cdo 1388/2012 • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006 • Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. března 2016, č. j. 4 As 1/2015–40 • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2013. sp. zn. 28 Cdo 2490/2012 • Rozsudek ESLP ze dne 19. září 2017 ve věci č. 35289/11 – Xxxxxx proti České republice • Rozsudek SDEU ze dne 4. června 2013 věc C-300/11 - ZZ proti Secretary of State for the Home Department • Ericsson: „Edge computing and 5G: Harnessing the distributed cloud for 5G success.“, dostupné online dne 3. září 2020 na: xxxxx://xxxxx.xxxx/xx- content/uploads/2019/10/edge-computing-and-5g.pdf • NÚKIB: Podpůrný materiál „Zohlednění varování ze dne 17. prosince 2018 v zadávacím řízení“, dostupné online dne 6. května 2020 na: xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxx- vis/obecne/Zohledneni-varovani-v-zadavacim-rizeni_v1.0.pdf • NÚKIB: Metodický materiál „Zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT a kybernetická bezpečnost“, dostupné online dne 6. května 2020 na: xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-x-xxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx/ • NÚKIB: Software i hardware společností Huawei a ZTE je bezpečnostní hrozbou, dostupné online dne 6. května 2020 na: xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxx- servis/hrozby/2680-software-i-hardware-spolecnosti-huawei-a-zte-je-bezpecnostni- hrozbou/ • XXXXXXX, Xxxxxxxx. Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti? - II. Právní prostor [online]. 2015 [cit. 5. srpna 2020]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxx/xxxx-xxxxxxxxxx- vyplyvaji-pro-organy-verejne-moci-ze-zakona-o-kyberneticke-bezpecnosti-ii • Důvodová zpráva k návrhu ZVOP • Důvodová zpráva k návrhu XxxXx • Usnesení podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k zabezpečení sítí 5G ze dne 9. 6. 2020. [online]. 2020 [cit. 5. srpna 2020]. Dostupné z: xxxxx:/...
Judikatura. [1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 2173/99
Judikatura. R NSČR 35 Odo 124/2003 Při úvaze o trvání výhrady vlastnického práva je třeba se zabývat i tím, zda vlastnické právo nezaniklo zpracováním (§ 135b ObčZ). Zánik závazku před splněním a vlastnické právo zhotovitele Má-li ke zhotovované věci vlastnické právo zhotovitel a závazek provést dílo zanikne z důvodu, za který neodpovídá objednatel (tj. odpovídá zhotovitel, třetí osoba nebo jde o vyšší moc), je objednatel oprávněn požadovat od zhotovitele zaplacení ceny věcí, které předal zhotoviteli a ▪ ten je zpracoval je při provedení díla nebo ▪ je nelze vrátit z jiných důvodů. Tím není dotčen nárok objednatele na náhradu škody. Zánik závazku před splněním a vlastnické právo zhotovitele Má-li ke zhotovované věci vlastnické právo zhotovitel závazek provést dílo zanikl z důvodu, za který odpovídá objednatel, je objednatel oprávněn požadovat od zhotovitele jen úhradu toho, o co se zhotovitel obohatil.
Judikatura. R NSČR 32 Odo 1241/2006 Nebylo-li účastníky sjednáno nic jiného, je objednatel povinen zaplatit cenu díla po jeho provedení, tj. zhotoviteli vzniká nárok na cenu až provedením díla (§ 548/1 ObchZ). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že v dokončení díla zhotoviteli bránil objednatel, který byl v prodlení se stavební připraveností pro instalaci čističky (zejména s elektrickou instalací, přívodem a odvodem vody). Z prodlení objednatele s poskytnutím spolupůsobení lze případně vyvodit důsledky stanovené v § 370 a 371 ObchZ, event. § 345 a násl. ObchZ, popř. § 373 a násl. ObchZ, což však není rozhodující pro posouzení vzniku nároku na zaplacení ceny díla. R VS Praha 2 Cmo 99/99 Sjednaly-li si strany ve smlouvě, že „případné vady a nedodělky, které nebrání užívání hotového díla, nemohou být důvodem pro odmítnutí přejímky“, a objednatel dílo převzal, potom, vykazovalo-li při převzetí dílo pouze vady a nedodělky, které nebrání užívání, tyto vady nijak neovlivňují právo na zaplacení ceny díla. Pokud však objednatel později písemně oznámil zhotoviteli vady díla a uplatnil nárok na jejich odstranění, potom podle § 439/4 ObchZ (který podle § 564 ObchZ platí přiměřeně při vadách díla) do doby odstranění vad není objednatel povinen platit část ceny, jež by odpovídala jeho nároku na slevu, jestliže by vady nebyly odstraněny.