Koordinační veřejnoprávní smlouvy. Prvním druhem veřejnoprávních smluv, který správní řád výslovně předpokládá, jsou tzv. koordinační smlouvy. Smluvními stranami jsou jen subjekty veřejné správy, jejichž úkonem dochází k zakládání, změně či zrušení vztahů v oblasti veřejného práva. Uzavírají je za účelem plnění svých úkolů. Těmito subjekty jsou: stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají svěřenou 37 = ale dále zmíněnou terminologii výslovně nezavádí, ačkoli je uznávaná teorií správního práva
Koordinační veřejnoprávní smlouvy. V této části své práce se budu zabývat myslím nejdůležitější a nejobsáhlejší tématikou z veřejnoprávních smluv, kterou je jejich rozdělení na jednotlivé druhy smluv. Nejprve se budu věnovat veřejnoprávním smlouvám koordinačním. Koordinační veřejnoprávní smlouvy mohou být uzavírány mezi různými subjekty veřejné správy neboli mezi osobami veřejného práva. Je však potřeba rozlišovat, že i mezi těmito subjekty jsou uzavírány i smlouvy soukromoprávní. Koordinační smlouvy v tomto pojetí nejsou dohody, uzavírané mezi orgány či organizačními složkami jediné osoby veřejného práva. V naší praxi se vyskytovaly a stále vyskytují především různé dohody o součinnosti nebo spolupráci mezi různými správními úřady. V některých případech však lze mít pochybnosti o tom, jaký charakter mají právní účinky takových správních úkonů. V platném správním právu se koordinační smlouvy objevují především v oblasti úpravy územní samosprávy. Samotný termín „veřejnoprávní smlouva“ se však začal užívat až v souvislosti s novelou obecního zřízení a zákona o obecní policii z roku 2002. Obecně se pak tohoto pojmu v pozitivním právu začalo užívat až právě v novém správním řádu.43
Koordinační veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouvy koordinační jsou smlouvy, které mohou být uzavírány mezi dvěma či více subjekty veřejné správy (stát, veřejnoprávní korporace nebo zákonem pověřená fyzická či právnická osoba, působí-li na poli veřejné správy) a těmito subjekty mohou být uzavírány za účelem plnění svých úkolů. Tyto smlouvy musí upravovat otázky obsažené ve veřejnoprávní působnosti těchto subjektů.45 Jak je uvedeno již v první kapitole této práce, tak veřejná správa může být vykonávána jako státní správa nebo samospráva, což má vliv na podmínky kladené zákonem na uzavření smlouvy. Pokud veřejné úkoly vykonávají subjekty, jejichž předmětem je přímý výkon státní správy, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu pouze v případech, kdy tak stanovuje zvláštní zákon a souhlasí-li s tím nadřízený orgán.46 Ten také posuzuje smlouvu, její obsah s ohledem na soulad s právními předpisy a veřejným zájmem. A o případném souhlasu či nesouhlasu vydává rozhodnutí, vůči němuž je pak přípustné odvolání. Při plnění úkolů smluvních stran mimo přímý výkon státní správy lze smlouvy uzavřít i bez tohoto zmocnění, ale pouze v případech, kdy mají tyto orgány při plnění úkolů určitou volnost.47 45 SLÁDEČEK, V. Obecné správní právo. 2. vydání. Praha : ASPI – Xxxxxxx Kluwer, 2009. s. 165 - 171.
Koordinační veřejnoprávní smlouvy. Dle Sládečka (2013, s. 165) jsou koordinační smlouvy uzavírány mezi jednotlivými subjekty veřejného práva, tedy subjekty veřejné správy. Jedná se o veřejnoprávní smlouvy s předmětem výkonu veřejné správy. Subjekty veřejné správy tak vykonávají v oblasti veřejné správy působnost svěřenou zákonem či jim je působnost svěřena dle zákona za účelem plnění úkolů. Dle zákona je přesně definováno, kdo se tedy koordinační stranou může stát. Veřejnoprávní smlouvu tak může uzavřít jenom veřejnoprávní korpo- race, stát, právnické osoby, které jsou zřízeny zákonem, či fyzické osoby, pokud vykoná- vají dle zákona svěřenou působnost v rámci veřejné správy. Pokud je tato smlouva uza- vírána v samostatné působnosti, není nutné získat dle Kolmana (2009, s. 7) ani souhlas nadřízeného orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. V určitých případech je dle zákona vyžadován k uzavření koordinační veřejnoprávní smlouvy souhlas nadřízeného správního orgánu a zmocnění zvláštním zákonem. Souhlas nebo naopak nesouhlas tak musí nadřízený správní orgán vyjádřit prostřednictvím roz- hodnutí, proti kterému je možné se odvolat. Souhlas lze udělit v okamžiku, kdy nabyde rozhodnutí právní moci. Řízení o udělení souhlasu je možné označit za řízení o žádosti, přičemž na udělení souhlasu s uzavřením koordinační veřejnoprávní smlouvy neexistuje žádný právní nárok, což je podstatné zmínit. Nadřízený orgán musí posoudit obsah veřej- noprávní smlouvy dle jejího souladu s veřejným zájmem a platnými právními předpisy. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Co se týče územně samosprávných celků, tak ty mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy jak v přenesené, tak i samostatné působnosti. Přenesená působnost souvisí s přenosem výkonu státní správy, samostatná působnost na- opak se spoluprací mezi dvěma obcemi, která vede k splnění vytyčeného cíle. (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 2000)