MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE. 11.1. Na základě našeho oprávněného zájmu jsme oprávnění Vám zasílat marketingovou komunikaci týkající se Mobilní aplikace a Služeb.
MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE. Vaše osobní údaje můžeme využít pro rozesílání marketingových materiálů, včetně e-mailů s informacemi o námi nabízených službách. Zákon nám přiznává oprávněný zájem na zpracovávání Vašich údajů pro marketingové účely. To znamená, že pro zasílání marketingových materiálů nemusíme vyžadovat Váš informovaný souhlas. V situacích, kdy zákon výslovně vyžaduje informovaný souhlas, Vás o tento souhlas požádáme. Vaše osobní údaje nebudeme prodávat ani sdílet s žádnými třetími stranami pro marketingové účely, s vyjímkou situací, kdy budeme jakožto správce Vaše osobní údaje sdílet se třetími stranami, které budou vůči těmto osobním údajům v pozici zpracovatele, a budou je zpracovávat pouze na základě našich pokynů a z důvodů uvedených výše. Máte právo se z odebírání marketingové komunikace kdykoli odhlásit, a to tak, že:
MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE. V současném obchodním světě, jak zmiňuje Mikulaštík (2010, s. 24), se marketing neobejde bez komunikace vzhledem k tomu, že se jedná o jeho hlavní předmět činnosti. Xxxxxxxxxx (2013, s. 297) vidí marketingovou komunikaci jako prostředek, který firmy volí s možností na sebe určitým způsobem upozorňovat nebo informovat spotřebitele, ať už přímo nebo nepřímo, o své činnosti, výrobcích nebo službách. Podle autorky nejlépe tuto charakteristiku vystihuje model XXXX, ve kterém postupně dochází z neznámosti a neuvědomění si výrobku nebo služby ke známosti a uvědomění si, pak následuje znalost a pochopení spolu s přesvědčením o akci (koupi). Tímto modelem autorka stručně charakterizuje jednotlivé fáze kupujícího, který postupně prochází zmiňovaným procesem, a to od pozornosti po zájem, přání a čin. Xxxxxxxx et al. (2016, s. 10–12) popisují marketingovou komunikaci jako řízené informování a přesvědčování určitých cílových skupin s ohledem na stanovený marketingový cíl. Autoři podotýkají, že v této komunikaci dochází k přenosu informací od zdroje směrem k příjemci a nepřímo hovoří o tzv. oboustranné komunikaci, kdy zákazník svým postojem sděluje něco firmě. S tím se ztotožňuje i Foret (2016, s. 7), který zjednodušuje přímo marketing jako komunikaci podniku se zákazníkem za účelem vzbudit u něho zájem o nabízený výrobek nebo službu s následným očekáváním jeho reakce. Yeshin (2012, s. 3) pohlíží na marketingovou komunikaci jako na největší příležitost podniku, kdy může přesvědčit potenciálního zákazníka o důležitosti svých výrobků a služeb, to je jeden z důvodů proč důležitost v čase roste. Mikulaštík (2010, s. 24) v tomto Yeshina doplňuje, že u podniků často dochází k chybám, kdy nejprve vyrobí výrobek nebo připraví službu a až pak následně vymýšlí strategii, jak přilákat zákazníka a přesvědčit ho o koupi. Xxxxxx, Xxxxxxxxx (2008, s. 30) uvádějí, že marketingová komunikace je jedním podstatných prvků v rámci marketingu. Autoři tím poukazují na její samotnou důležitost v rámci marketingového plánování, sebelepší projekt totiž bez propracované marketingové komunikace nemá šanci na úspěch. Mulačová et al. (2013, s. 248) specifikují marketingovou komunikaci jako souhrn aktivit pomáhající k informovanosti zákazníků, k ovlivňování jejich postojů a následně jejich chování v rámci nákupního procesu. Autoři podotýkají, že zákazník je ve velké míře zahlcen obrovským množstvím informací, a aby ho nabízený výrobek nebo služba opravdu oslovily, musí dojít v rámci marketingové komu...