Návrh variant řešení Vzorová ustanovení

Návrh variant řešení. Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“
Návrh variant řešení. Teoreticky existuje řada možností, jakým způsobem je možné realizovat podporu úvěrování cílových skupin. Může jít o přímé úvěrování s úvěrující veřejnou institucí, podporu prostřednictvím garancí, přímé úvěry vysoutěženou soukromou úvěrující institucí (či více institucemi), dotování úroku soukromým institucím či různé kombinace všeho zmíněného. Pro prvotní selekci možných realistických variant je dobré nejprve uvést, jaké principy by forma podpory měla dodržovat. V první řadě by se samozřejmě nemělo jednat o nedovolenou veřejnou podporu. Po ekonomické stránce je důležité, aby úvěry byly dostupné (místně, z pohledu schopnosti cílových skupin úvěry splácet, odstraněním překážek pro získání úvěru), nebyly ztrátové po porovnání celkových nákladů a přínosů (tj. aby celkové náklady byly více než kompenzovány celkovými přínosy opatření), aby administrativní zajištění poskytování podpory nebylo příliš drahé a v co možná nejvyšší míře byla využita současná infrastruktura, podpora skončila u cílových skupin a v neposlední řadě, aby nebyly vytvořeny podmínky pro vznik korupčního prostředí. Konstrukce variant je postavena na postupných úpravách rozdílných dílčích aspektů souvisejících s poskytováním podpory. Jednotlivé varianty jsou vždy formulovány v relaci k nulové variantě, není tedy možné je posuzovat nebo hodnotit navzájem.
Návrh variant řešení. Varianty byly zvažovány tři: • varianta 0 – nevyužití diskrece, úvěrové pohledávky mohou být použity jako finanční kolaterál bez ohledu na osobu dlužníka • varianta 1 – částečné využití diskrece, úvěrové pohledávky za spotřebiteli nemohou být kolateralizovány, pokud není příjemcem nebo poskytovatelem finančního kolaterálu centrální banka či mezinárodní finanční instituce, nebo pokud není na obou stranách smluvního vztahu finančního zajištění banka nebo zahraniční osoba s obdobou činností jako banka • varianta 2 – plné využití diskrece, vyloučení úvěrových pohledávek za spotřebiteli, mikropodniky a malými podniky z možnosti být použity jako finanční kolaterál, pokud příjemcem nebo poskytovatelem finančního kolaterálu není centrální banka či mezinárodní finanční instituce Předpokládané důsledky jednotlivých posuzovaných variant byly hodnoceny v závislosti na hledisku (a) množství použitelného finančního kolaterálu, (b) administrativních a transakčních nákladů souvisejících se sjednáním finančního zajištění a (c) vlivu na režim bankovního tajemství. Varianta 0 – nevyužití diskrece, úvěrové pohledávky mohou být použity jako finanční kolaterál bez ohledu na osobu dlužníka Výrazněji se zvýší objem použitelného finančního kolaterálu. U úvěrových pohledávek za spotřebiteli půjde ovšem o finanční kolaterál o velmi malé hodnotě, jeho faktická použitelnost by proto měla vliv na režim bankovního tajemství v mnoha případech, jak je uvedeno výše. Správa velkého množství pohledávek o relativně malé hodnotě zvyšuje transakční náklady, zvyšují se rizika a náklady spojené s administrativou risk managementu. Využití tohoto druhu kolaterálu ovšem zůstává závislé na vůli stran sjednávajících finanční zajištění.
Návrh variant řešení. 1) rozšíření práv obětí a pomoci, která je jim poskytována
Návrh variant řešení. Byly uvažovány tři možné varianty řešení: Varianta 1 - „nulová“
Návrh variant řešení. 2.1 Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“ Varianta 1: nulová Varianta 2: novela vyhlášky č. 115/2007 Sb. Varianta 3: vydání nové vyhlášky nahrazující vyhlášku č. 115/2007 Sb.

Related to Návrh variant řešení

  • Podmínky užívání veřejných prostranství a komunikací 6.5.1Veškerá potřebná povolení k užívání veřejných ploch, případně rozkopávkám, objízdným trasám nebo překopům veřejných ploch či komunikací zajišťuje zhotovitel a nese veškeré případné poplatky. 6.5.2Jestliže v souvislosti s provozem staveniště nebo prováděním díla bude třeba zabezpečit místní dopravní značení a umístit nebo přemístit dopravní značky podle předpisů o pozemních komunikacích, obstará tyto práce zhotovitel. Xxxxxxxxxx dále zodpovídá i za umisťování, přemisťování a udržování dopravních značek v souvislosti s průběhem provádění prací. Jakékoliv pokuty či náhrady škod vzniklých v této souvislosti jdou k tíži zhotovitele. 6.5.3Zhotovitel je povinen udržovat na staveništi a přilehlé komunikaci pořádek. 6.5.4Zhotovitel je povinen průběžně ze staveniště odstraňovat všechny druhy odpadů, stavební suti a nepotřebného materiálu. Zhotovitel je rovněž povinen zabezpečit, aby odpad vzniklý z jeho činnosti nebo stavební materiál nebyl umísťován mimo staveniště.

  • Kontrola plnění sjednaných podmínek a archivace dokumentů 1. Příspěvek se poskytuje ze státního rozpočtu České republiky. Úřad práce provádí kontrolu plnění závazků plynoucích z této dohody způsobem stanoveným v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně ověření výše skutečně vyplacených náhrad mezd. Dále je zaměstnavatel povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a s dalšími právními předpisy ČR vytvořit podmínky k provedení kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnutí příspěvku. Kontrolu vykonávají Úřad práce a jím pověřené osoby, orgány finanční správy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní Úřad, případně další orgány pověřené k výkonu kontroly. Kontrola dodržení pracovněprávních předpisů bude realizována, případně následně sankcionována, ze strany Státního úřadu inspekce práce. 2. V případě, že kontrolu provede jiný orgán kontroly než Úřad práce, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad práce o přijetí a plnění opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. 3. Zaměstnavatel se zavazuje řádně uchovávat dokumenty a účetní doklady související s poskytnutím příspěvku v souladu s platnými právními předpisy ČR, a to nejméně po dobu 10 let od vyplacení posledního měsíčního příspěvku, přičemž lhůta 10 let se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž byl vyplacen poslední měsíční příspěvek.

  • Smluvní pokuta a úrok z prodlení 10.1. Smluvní strany se dohodly, že pro případ porušení ustanovení čl. IV. odst. 4.1 této smlouvy, čl. VII. odst. 7.8 této smlouvy, čl. VIII. odst. 8.6 této smlouvy nebo čl. IX. odst. 9.3 této smlouvy ze strany zhotovitele, je objednatel oprávněn uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,5 % (slovy: pět desetin procenta) z Ceny za provedení Díla, bez DPH, a to za každý započatý den prodlení s plněním sjednané povinnosti či závazku zhotovitele. 10.2. Pro případ nedodržení termínu dokončení Díla dle čl. IV. odst. 4.1 ze strany zhotovitele, je objednatel oprávněn, vedle smluvní pokuty dle odst. 10.1 této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli, byí za jeden započatý den prodlení, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 4 % (slovy: čtyři procenta) z Ceny za provedení Díla, bez DPH. 10.3. Smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zhotovitel poruší jakýkoliv povinnost, která mu vyplývá z této smlouvy (zejména dodržování příslušných předpisů a rozhodnutí orgánů státní správy, minimalizace negativních vlivů na okolí výstavby, použití materiálů a provádění zkoušek předepsaných projektovou dokumentací, TP a TKP, dokládání předepsaných atestů, např. měření rovinatosti povrchu silnice, provedení vývrtů asfaltové vrstvy, atd., zpracování projektové dokumentace skutečného provedení stavby, odstranění vad a nedodělků na předání Díla, oznamovací povinnost o poddodavatelích, oznamovací povinnost o změně kvalifikace, dodržování bezpečnosti práce, zajištění dopravního značení a zábran na staveništi, zajištění přístupu objednatele ke stavebnímu deníku, účast stavbyvedoucího zhotovitele na kontrolním dnu stavby, zajištění úkonů k ochraně životního prostředí na staveništi i v jeho okolí, podmínky pojištění atd.) s výjimkou závazků uvedených v odst. 10.1 tohoto článku této smlouvy, je objednatel oprávněn uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč (slovy: deset tisíc korun českých), a to za každé jednotlivé porušení povinnosti zvláší. 10.4. Smluvní pokuta je splatná do 10 kalendářních dnů od data, kdy byla povinné straně doručena písemná výzva k jejímu zaplacení ze strany oprávněné strany, a to na účet oprávněné strany uvedený v písemné výzvě. Uhrazením smluvní pokuty není dotčen nárok na náhradu škody příslušné smluvní strany. 10.5. Smluvní strany si pro případ prodlení kterékoliv smluvní strany s plněním jakéhokoliv peněžitého závazku dle této smlouvy sjednávání smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % (slovy: jedna desetina procenta) denně z neuhrazené části peněžitého dluhu.

  • Odměna příkazníka a platební podmínky V.1. Odměna za plnění poskytnutá příkazníkem dle této smlouvy je smluvní cenou ve smyslu platných právních předpisů. Tato cena je zpracována na základě příkazcem stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky a pokrývá veškeré sjednané činnosti příkazníka a je cenou maximální a nepřekročitelnou. Výše odměny je stanovena takto: V.2. Úhrada bude prováděna v české měně po částech vždy po splnění následujících částí předmětu této smlouvy na základě vzájemné odsouhlaseného předávacího protokolu, v němž bude uvedeno, že příslušná níže uvedená část dokumentace se předává bez vad. Na základě takto vzájemně odsouhlaseného protokolu je oprávněn příkazník vystavit příslušný účetní doklad – fakturu takto: a) po splnění povinností uvedených v odst. II.7.1. až II.7.3. – bude uhrazena část smluvní ceny ve výši 30 % ze smluvní ceny uvedené v odst. V.1. b) po splnění povinností uvedených v odst.II.7.4. až II.7.10. – bude uhrazena část smluvní ceny ve výši 30 % ze smluvní ceny uvedené v odst. V.1. c) po splnění povinností uvedených v odst. II.7.11. až II.7.13. – bude uhrazena část smluvní ceny ve výši 40 % ze smluvní ceny uvedené v odst. V.1. Účetní doklad – faktura - musí obsahovat náležitosti daňového dokladu podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. V případě, že účetní doklad nebude mít odpovídající náležitosti, je příkazce oprávněn zaslat jej ve lhůtě splatnosti zpět příkazníkovi k doplnění, aniž se tak dostane do prodlení se splatností; lhůta splatnosti počíná běžet znovu od opětovného zaslání náležitě doplněného či opraveného dokladu. Lhůta splatnosti faktur se sjednává na 20 dnů ode dne doručení každé z faktur na adresu příkazce uvedeného v záhlaví této smlouvy.

  • Smluvní rozsah výkonu přenesené působnosti Podle § 63 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění zákona č. 313/2002 Sb., budou orgány obce Polná vykonávat namísto orgánů obce Malý Beranov v jejím správním obvodu přenesenou působnost podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, takto: rozhodování ve správním řízení ve věcech přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku.. Na základě této smlouvy budou orgány obce Polná místně příslušnými správními orgány v řízeních pro správní obvod obce Malý Beranov. Správní poplatky vybírané obecním úřadem obce Polná při plnění této smlouvy jsou příjmem rozpočtu obce Polná. Výnos pokut uložených ve správním řízení dle této smlouvy je příjmem rozpočtu obce Polná.

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • Osoby Oprávněné Účastnit Se Schůze a Hlasovat Na Ní Schůze je oprávněn se účastnit a hlasovat na ní pouze ten Vlastník Dluhopisů (dále jen „Osoba oprávněná k účasti na Schůzi“), který byl evidován jako Vlastník Dluhopisů v Seznamu Vlastníku Dluhopisů ke konci kalendáǐního dne pǐedcházejícího o 7 (sedm) kalendáǐních dnů dni konání pǐíslušné Schůze (dále jen „Rozhodný den pro účast na Schůzi“). K pǐípadným pǐevodům Dluhopisů uskutečněným po Rozhodném dni pro účast na Schůzi se nepǐihlíží. Osoba oprávněná k účasti na Schůzi má tolik hlasů z celkového počtu hlasů, kolik odpovídá poměru mezi jmenovitou hodnotou Dluhopisů, které vlastnila k Rozhodnému dni pro účast na Schůzi, a celkovou nesplacenou jmenovitou hodnotou Emise k Rozhodnému dni pro účast na Schůzi. S Dluhopisy, které byly v majetku Emitenta k Rozhodnému dni pro účast na Schůzi a které k tomuto dni nezanikly z rozhodnutí Emitenta ve smyslu čl. 6.6.3 těchto Emisních podmínek, není spojeno hlasovací právo. Rozhoduje-li Schůze o odvolání společného zástupce, nemůže společný zástupce (je-li Osobou oprávněnou k účasti na Schůzi) vykonávat hlasovací právo.

  • Měna pro žádosti o platby a přepočet na eura Žádost o platbu musí být předložena v EUR. Veškeré přepočty nákladů (v rámci rozpočtových kategorií stanovených na základě skutečně vynaložených nákladů) vynaložených v jiné měně na euro provede příjemce grantu podle měsíčního účetního kurzu stanoveného Evropskou komisí a zveřejněného na jejích internetových stránkách2, který platil v den podpisu smlouvy poslední z obou smluvních stran.

  • Požadavky na technické práce a podklady Požadované počty průzkumných sond pro podrobný GTP

  • Kontrola plnění sjednaných podmínek 1. Příspěvek se poskytuje ze státního rozpočtu České republiky a Evropského sociálního fondu. Úřad práce provádí kontrolu plnění závazků plynoucích z této dohody způsobem stanoveným v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně ověření výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance a částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance. Dále je zaměstnavatel povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a s dalšími právními předpisy ČR a EU, vytvořit podmínky k provedení kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnutí příspěvku. Kontrolu vykonávají Úřad práce a jím pověřené osoby, orgány finanční správy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad, Evropská komise a Evropský účetní dvůr, případně další orgány pověřené k výkonu kontroly. 2. V případě, že kontrolu provede jiný orgán kontroly než Úřad práce, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad práce o přijetí a plnění opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.