Obyvatelstvo. Počet obyvatel v řešeném území dlouhodobě stoupal (s menšími odchylkami). Růst v padesátých letech minulého století vystřídal mírný pokles po r. 1980. Tento pokles byl vyvolán především nabídkou levného, dotovaného bydlení v bytových domech v okolních městech. Po r. 1991 dochází ke změně vývoje, k mírnému růstu počtu obyvatel. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v obci dokumentuje následující tabulka, ze které jsou patrné i změny definice počtu obyvatel, které omezují srovnatelnost v delší časové řadě. Definitivní výsledky sčítání v roce 2011 poskytují data podle deklarovaného obvyklého bydliště, předběžné na základě hlášení k pobytu. V intercenzálním období nejsou k dispozici údaje srovnatelné s údaji o obvyklém pobytu viz tabulka „Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 v řešeném území“. Rozdíly mezi oběma typy údajů jsou u obce Dobrá v řádu 1%, což je možné z hlediska bilancí zanedbat. Sčítání v roce Počet obyvatel Započtené obyvatelstvo Počet domů Domy Tab. Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 v řešeném území (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Rok stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhova lí Vystěhova lí Přirozená měna = narození- zemřelí Saldo migrace= přistěhovalí- vystěhovalí Změna celkem 2001 2 911 23 35 93 59 -12 34 22 2002 2 933 27 40 92 75 -13 17 4 2003 2 937 33 34 80 51 -1 29 28 2004 2 965 17 27 52 66 -10 -14 -24 2005 2 941 25 36 99 54 -11 45 34 2006 2 975 32 28 64 69 4 -5 -1 2007 2 974 28 19 88 64 9 24 33 2008 3 007 25 25 78 58 - 20 20 2009 3 027 25 26 79 66 -1 13 12 2010 3 039 21 27 107 86 -6 21 15 2011 3 036 27 24 72 64 3 8 11 2012 3 047 33 29 85 62 4 23 27 2013 3 074 34 28 103 75 6 28 34 Průměr 27 29 84 65 -2 19 17 50 (r. 2001-2013, zdroj ČSÚ )
Obyvatelstvo. Počet obyvatel připojených na vodovod (výhled r. 2030) 16 000 ob. Specifická denní potřeba 150,00 l/ob/den Potřeba vody z vodovodu celkem 2 400,00 m /den Koeficient denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 Maximální denní spotřeba 2 400 × 1,35 = 3 3 240,00 m /den Koeficient hodinové nerovnoměrnosti Maximální hodinová potřeba (l/s) kh = 1,80 67,50 l/s Průměrná denní potřeba 4 499,00 m3/den Maximální denní potřeba 6 074,00 m3/den Maximální hodinová potřeba 126,5 l/s by související odné uvažovat řeba vody pro byvatelstvu na řebované vody
Obyvatelstvo. V letech 1869 až 1980 začal proces soustředění obyvatelstva do Ostravy. V období let 1869 –1950 probíhala první vlna industrializace, což mělo za následek nejintenzivnější koncentraci obyvatelstva do tohoto města. Vlivem dezindustrializace se koncentrace obyvatel snižuje, přesto je Ostrava třetím největším městem České republiky, druhé největší město na Moravě, a přirozené centrum Moravskoslezského kraje. Nejlidnatějším městským obvodem je Ostrava-Jih, který vznikl spojením obcí Hrabůvka, Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Dubina.
Obyvatelstvo. Území přímo zasažené vlivem realizace stavby není podle navržené dokumentace omezeno na železniční stanice Plzeň hlavní n. a Plzeň jižní předměstí, příp Plzeň Doudlevce a navazující pás podle železničního náspu v šířce cca 10 m jižně i severně, ale jde i o seřadiště vlaků v Roudné a na Koterově a postup. Vzdáleně bude ovšem stavbou dotčeno přímo cca 25000 osob a dále cca 60 tis. osob změnami v dopravě. Po spuštění provozu bude změnou zasaženo cca 60% populace Plzně a okolí, tedy cca 180000 osob (160 tis. Obyvatel Plzně + cca 20 tis. dojíždějících denně). Vlivem výstavby, jak již bylo uvedeno bude v rozloženém časovém úseku cca dvou let zasaženo nějakým způsobem asi 60 tis. osob, tedy asi 30%obyvatel, na které bude mít stavba po ukončení spíše pozitivní dopad. V praxi to znamená, že pokud se podaří obyvatelům Plzně vysvětlit, že tato akce je nutná pro zlepšení stavu životního prostředí a pro dostupnost dráhy, pak by mohly klesnout i negativní ohlasy na činnost během stavby. Vlivy z výstavby a provozu rekonstruované a optimalizované železniční trati na obyvatelstvo nebudou zanedbatelné, ale lze je v městském prostředí akceptovat a vhodně kompenzovat, samozřejmě vlivy z výstavby je nutno maximálně omezit a kompenzovat mimo jiné ve smyslu podmínek této dokumentace. V souvislosti se stavbou optimalizace trati lze za hmotný majetek považovat těleso trati a na ní umístěné žst. a zastávky včetně budov, provozních a technologických zařízení a dalších souvisejících objektů a zařízení. Tento hmotný majetek bude optimalizací trati významně větší či menší měrou dotčen plánovanou rekonstrukcí, stavebními úpravami a úpravou nebo výměnou technologických a provozních zařízení. Část objektů ČD bude pro svou zastaralost a technickou nezpůsobilost demolována a nahrazena novými objekty, které budou lépe vyhovovat účelu a použití v rámci služeb ČD (stávající výbava nádraží a seřadišť je při klesajících objemech přepravy na dráze již značně naddimenzována odpovídá spíše přepravě na přelomu 50tých let minulého století) Podrobný přehled a charakteristika plánovaných úprav jednotlivých provozních souborů (PS) a stavebních objektů (SO) jsou zpracovány v rámci projektové dokumentace pro územní řízení. Vzhledem k tomu, že celkový počet PS a SO zahrnutých v celé optimalizaci tratě je několik stovek, nepokládáme za účelné či potřebné se touto problematikou zde podrobněji zabývat, bude obsažena v dokumentaci k ÚR. Lze konstatovat, že rekonstrukce celého traťového uzlu Plzeň (jehož stručn...
Obyvatelstvo. Počet obyvatel byl k 31. 12. 2000 (podle údajů v obecní kronice) celkem 1185, z toho 602 žen a 583 mužů. Z celého počtu 1185 žilo v Čelechovicích 879 obyvatel, na Kapli 153 obyvatel, ve Studenci 153 obyvatel. Na konci roku 2001 žilo v Čelechovicích na Hané 1195 obyvatel, v současné době má obec 1275 obyvatel.
Obyvatelstvo. Klíčovým rozvojovým faktorem Xxxxxxx je faktor polohy či geografické exponovanosti, jehož význam se v tržní ekonomice obnovuje. Sídlo leží na dopravní trase v dostupnosti Prahy pro denní dojíždění, v relativně kvalitním životním prostředí. Dominantní obytnou funkci dokládá i to, že cca 81% ekonomicky aktivních osob vyjíždí z obce za prací. Počet obyvatel v dlouhodobém vývoji je vlastně souhrnným ukazatelem vývoje obce. Tabulka 3 ukazuje v absolutních číslech a zejména v indexech tyto etapy vývoje: největší relativní přírůstky byly na přelomu století. V této době ale v podstatě končí rozvoj Xxxxxxx jako vsi převážně zemědělské. Počet obyvatel kulminuje před 1.světovou válkou, a poté v menší míře kolem roku 1950, což obvykle nacházíme spíše jen u exponovaných příměstských vesnic. Od té doby sídlo s mírnými výkyvy v podstatě stagnuje, což je ale fakt příznivý v relaci výrazně depopulačního venkova a nakonec i okresu jako celku - demograficky jednoho z nejhorších v nejhorším kraji. Podle údajů uvedených v tabulkách 1,2,3 a 4 je patrný stav bytového fondu. Na jeden trvale obydlený byt připadá 2,8 osob, na jednu obytnou místnost 0,9 obyvatel a na obyvatele připadá v průměru 20,1 m2 obytné plochy. Z podrobnějších údajů ze sčítání lze pravděpodobně usuzovat, že bytový fond odpovídá spíše vesnickému charakteru.
Obyvatelstvo