Obyvatelstvo. V souladu s očekáváním počet obyvatel v ORP Konice klesá, přestože celorepublikově počet obyvatel lehce roste. ČSÚ nabízí data od roku 1990 z nichž je patrný asi 12% úbytek obyvatel v těchto letech – znamená to roční úbytek asi 58 obyvatel. Do těchto čísel se nepromítá jenom porodnost a úmrtnost (která tvoří asi 80% úbytku), ale také migrace – především ta záporná, tedy odchod obyvatel z obvodu. Ve sledovaných letech odešlo z regionu průměrně 12 lidí ročně. Nejvyšší míra ubytku počtu obyvatel (přes 120) nastala v prvních dvou letech po pádu totality. Tento úbytek ale musíme přiřknout především migraci na základě soudobých socio- ekonomických a celospolečenských změn. 12 500 12 000 11 500 11 000 10 500 10 000 9 500 10 667 10 744 10 754 10 824 10 909 10 984 11 049 11 099 11 149 11 195 11 297 11 348 11 385 11 483 11 513 11 533 11 582 11 647 11 676 11 725 11 707 11 733 11 787 11 841 11 860 11 916 11 986 12 022 12 118 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 (Xxxx vlastní, data ze zdroje ČSÚ: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xx/xx-xxx-xxxxxx) V ORP Konice je celkem 21 obcí, přičemž průměrná velikost obce v roce 2018 je pouze 508 obyvatel. Tabulka níže zachycuje počet obyvatel v jednotlivých obcích v letech 2008 až 2018. Při bližším pohledu je patrné, že největší počet obyvatel ztratily Brodek u Konice (- 122 obyv.), Horní Štěpánov (- 119 obyv.) a město Konice (- 110 obyv.) – tedy tři největší obce. Naopak čtyřem obcím se podařilo v průběhu 10 let balancovat s pozitivním přírůstkem. Jde o obce Budětsko (+ 5 obyv.), Polomí (+ 4 obyv.), Ochoz (+2 obyv.) a Stražisko (+ 1 obyv.). Paradoxní ovšem je, že 3 z těchto 4 obcí byly ve Studii sídelní struktury Olomouckého kraje označeny jako slabé obce s nedostatečnou občanskou vybaveností. Možná by stálo za to zaměřit se na tento neočekávaný stav a blíže jej prozkoumat. (Sociodemografická analýza obce s rozšířenou působností Konice 2007 – 2017; ČSÚ) Rakůvka 110 107 102 105 104 106 98 97 92 95 94 Hačky 104 105 107 103 102 102 102 101 98 99 101 Polomí 148 143 144 148 149 150 152 152 149 150 152 Ochoz 193 188 187 196 190 190 192 192 203 194 195 Xxxxxx u Konice 200 206 209 205 201 205 206 203 205 202 199 Březsko 000 000 000 211 213 216 216 213 210 214 215 Šubířov 256 255 248 250 262 261 257 237 237 236 234 Dzbel 000 000 000 262 259 257 258 252 249 247 245 Jesenec 302 300 300 285 276 289 284 297 290 286 287 Skřípov 356 352 357 344 343...
Obyvatelstvo. Na konci roku 2019 žilo v Jihomoravském kraji 1 191 989 obyvatel, což je o přibližně 3,9 % více než v roce 2008. Všechny SO ORP ovšem nezaznamenaly tento trend. Některé správní obvody, především ty přiléhající k Brnu, zaznamenaly silný nárůst počtu obyvatel (Šlapanice, Židlochovice, Kuřim, Slavkov u Brna, Tišnov, Pohořelice). Naopak SO ORP nacházející se při hranicích a v dosahu silných suburbií Znojma jsou populačně mírně ztrátové (Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou). V porovnání se všemi správními obvody vykazuje většina SO ORP vyšší přírůstek obyvatel než Břeclav, pouze 5 SO ORP vykazuje nižší přírůstek (či úbytek) obyvatel. Počet obyvatel v Břeclavi stoupal, ovšem relativně je pod krajským průměrem – ve sledovaném období přibylo 883 obyvatel, což činí asi 1,5 %. Tabulka č. 2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihomoravského kraje mezi lety 2008 – 2019 Blansko 55 508 57 126 1 618 2,91 Boskovice 50 740 52 010 1 270 2,50 Brno 370 592 381 346 10 754 2,90 Bučovice 15 744 16 111 367 2,33 Hodonín 61 592 60 685 -907 -1,47 Hustopeče 35 000 36 311 1 311 3,75 Ivančice 23 761 24 459 698 2,94 Kuřim 20 813 23 345 2 532 12,17 Kyjov 56 072 55 543 -529 -0,94 Mikulov 19 647 20 265 618 3,15 Moravský Krumlov 22 282 22 452 170 0,76 Pohořelice 12 757 14 599 1 842 14,44 Rosice 24 163 26 284 2 121 8,78 Slavkov u Brna 21 107 24 027 2 920 13,83 Šlapanice 59 169 70 414 11 245 19,00 Tišnov 28 549 31 725 3 176 11,12 Veselí nad Moravou 39 420 37 715 -1 705 -4,33 Vyškov 51 206 52 142 936 1,83 Znojmo 91 025 91 899 874 0,96 Židlochovice 29 167 33 816 4 649 15,94 Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 kopíruje trendy vlastní pro celou Českou republiku - zjednodušeně řečeno odlehlé venkovské oblasti se potýkají s úbytkem obyvatelstva, zatímco příměstské oblasti v okolí větších měst zaznamenávají nárůst počtu obyvatel v souvislosti s rostoucí intenzitou procesu suburbanizace, při kterém jádrové město naopak své obyvatelstvo ztrácí. Faktory, které podmiňují proces suburbanizace, jsou levnější cena pozemků v zázemí města, rostoucí dostupnost hypoték, touha po bydlení v environmentálně příznivém prostředí aj. Naopak odlivu obyvatel z odlehlých venkovských oblastí napomáhá nízká vybavenost místní občanské i technické infrastruktury, nepříznivá dopravní poloha zejména ve vazbě na centra pracovních příležitostí. Určitou příležitostí pro odlehlé oblasti však může být vysoká kvalita rekreačního a životního prostředí, která hraje v myšlení člověka stále důležitější roli. Dlouhodobý populační vývoj ...
Obyvatelstvo. V Olomouckém kraji žilo k 31. 12. 2023 632 864 obyvatel (předběžný údaj), což odpovídá 5,8 % celkového počtu obyvatel ČR. Olomoucký kraj je 7. nejlidnatější kraj ČR. Nejvíce obyvatel žije v okrese Olomouc (238 843, tj. 38 % obyvatelstva Olomouckého kraje), nejméně obyvatel v okrese Jeseník (36 949, tj. 6 % obyvatelstva Olomouckého kraje). Do roku 2021 počet obyvatel kraje každoročně klesal. V roce 2022 se celkový počet obyvatel díky migraci související s válkou na Ukrajině zvýšil na 631,8 tis. obyvatel. Na podobné úrovni se pohyboval i v roce 2023 (632,9 tis.). 635,7 633,9 632,5 630,5 631,8 636,4 634,7 633,2 632,0 622,9 650 640 630 Počet obyvatel (v tis.) 620 610 600 590 580 570 560 550 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Počet obyvatel Olomouckého kraje (k 31. 12.) V prosinci 2022 žilo v Olomouckém kraji cca 14,0 tis. osob, které sem přesídlily v souvislosti s válkou na Ukrajině. V dalších měsících jejich počet klesl. V současné době (k 31. 3. 2024) se pohybuje kolem 12,5 tis. Téměř 70 % osob, které do kraje přesídlily kvůli válce, tvoří lidé v produktivním věku (cca 8,7 tis. osob). Nezanedbatelný je ale i počet dětí v předškolním a školním věku (cca 420 dětí věku 3-5 let, cca 1 900 dětí ve věku 6-14 let a cca 680 osob ve věku 15- 17 let), které je třeba umístit do místních škol. 13 955 14 636 11 730 13 325 11 252 12 047 12 488 11 998 7 352 16 000 14 000 Počet osob (v tis.) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 03/2022 06/2022 09/2022 12/2022 03/2023 06/2023 09/2023 12/2023 03/2024 Počet osob, které do OK přesídlily z důvodu války na Ukrajině (k 31.12.) 0-2 389 483 482 466 443 292 314 304 302 3-5 475 635 675 660 671 456 440 426 424 6-14 1 720 2 333 2 547 2 578 2 628 1 802 1 872 1 840 1 858 15-17 512 722 827 846 902 659 660 654 681 18-64 3 947 7 090 8 259 8 814 9 368 7 610 8 238 8 345 8 667 65+ 309 467 535 591 624 433 474 478 516
Obyvatelstvo. Počet obyvatel byl k 31. 12. 2000 (podle údajů v obecní kronice) celkem 1185, z toho 602 žen a 583 mužů. Z celého počtu 1185 žilo v Čelechovicích 879 obyvatel, na Kapli 153 obyvatel, ve Studenci 153 obyvatel. Na konci roku 2001 žilo v Čelechovicích na Hané 1195 obyvatel, v současné době má obec 1275 obyvatel.
Obyvatelstvo. Klíčovým rozvojovým faktorem Xxxxxxx je faktor polohy či geografické exponovanosti, jehož význam se v tržní ekonomice obnovuje. Sídlo leží na dopravní trase v dostupnosti Prahy pro denní dojíždění, v relativně kvalitním životním prostředí. Dominantní obytnou funkci dokládá i to, že cca 81% ekonomicky aktivních osob vyjíždí z obce za prací. Počet obyvatel v dlouhodobém vývoji je vlastně souhrnným ukazatelem vývoje obce. Tabulka 3 ukazuje v absolutních číslech a zejména v indexech tyto etapy vývoje: největší relativní přírůstky byly na přelomu století. V této době ale v podstatě končí rozvoj Xxxxxxx jako vsi převážně zemědělské. Počet obyvatel kulminuje před 1.světovou válkou, a poté v menší míře kolem roku 1950, což obvykle nacházíme spíše jen u exponovaných příměstských vesnic. Od té doby sídlo s mírnými výkyvy v podstatě stagnuje, což je ale fakt příznivý v relaci výrazně depopulačního venkova a nakonec i okresu jako celku - demograficky jednoho z nejhorších v nejhorším kraji. Podle údajů uvedených v tabulkách 1,2,3 a 4 je patrný stav bytového fondu. Na jeden trvale obydlený byt připadá 2,8 osob, na jednu obytnou místnost 0,9 obyvatel a na obyvatele připadá v průměru 20,1 m2 obytné plochy. Z podrobnějších údajů ze sčítání lze pravděpodobně usuzovat, že bytový fond odpovídá spíše vesnickému charakteru.
Obyvatelstvo. V letech 1869 až 1980 začal proces soustředění obyvatelstva do Ostravy. V období let 1869 –1950 probíhala první vlna industrializace, což mělo za následek nejintenzivnější koncentraci obyvatelstva do tohoto města. Vlivem dezindustrializace se koncentrace obyvatel snižuje, přesto je Ostrava třetím největším městem České republiky, druhé největší město na Moravě, a přirozené centrum Moravskoslezského kraje. Nejlidnatějším městským obvodem je Ostrava-Jih, který vznikl spojením obcí Hrabůvka, Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Dubina.
Obyvatelstvo. Území přímo zasažené vlivem realizace stavby není podle navržené dokumentace omezeno na železniční stanice Plzeň hlavní n. a Plzeň jižní předměstí, příp Plzeň Doudlevce a navazující pás podle železničního náspu v šířce cca 10 m jižně i severně, ale jde i o seřadiště vlaků v Roudné a na Koterově a postup. Vzdáleně bude ovšem stavbou dotčeno přímo cca 25000 osob a dále cca 60 tis. osob změnami v dopravě. Po spuštění provozu bude změnou zasaženo cca 60% populace Plzně a okolí, tedy cca 180000 osob (160 tis. Obyvatel Plzně + cca 20 tis. dojíždějících denně). Vlivem výstavby, jak již bylo uvedeno bude v rozloženém časovém úseku cca dvou let zasaženo nějakým způsobem asi 60 tis. osob, tedy asi 30%obyvatel, na které bude mít stavba po ukončení spíše pozitivní dopad. V praxi to znamená, že pokud se podaří obyvatelům Plzně vysvětlit, že tato akce je nutná pro zlepšení stavu životního prostředí a pro dostupnost dráhy, pak by mohly klesnout i negativní ohlasy na činnost během stavby. Vlivy z výstavby a provozu rekonstruované a optimalizované železniční trati na obyvatelstvo nebudou zanedbatelné, ale lze je v městském prostředí akceptovat a vhodně kompenzovat, samozřejmě vlivy z výstavby je nutno maximálně omezit a kompenzovat mimo jiné ve smyslu podmínek této dokumentace. V souvislosti se stavbou optimalizace trati lze za hmotný majetek považovat těleso trati a na ní umístěné žst. a zastávky včetně budov, provozních a technologických zařízení a dalších souvisejících objektů a zařízení. Tento hmotný majetek bude optimalizací trati významně větší či menší měrou dotčen plánovanou rekonstrukcí, stavebními úpravami a úpravou nebo výměnou technologických a provozních zařízení. Část objektů ČD bude pro svou zastaralost a technickou nezpůsobilost demolována a nahrazena novými objekty, které budou lépe vyhovovat účelu a použití v rámci služeb ČD (stávající výbava nádraží a seřadišť je při klesajících objemech přepravy na dráze již značně naddimenzována odpovídá spíše přepravě na přelomu 50tých let minulého století) Podrobný přehled a charakteristika plánovaných úprav jednotlivých provozních souborů (PS) a stavebních objektů (SO) jsou zpracovány v rámci projektové dokumentace pro územní řízení. Vzhledem k tomu, že celkový počet PS a SO zahrnutých v celé optimalizaci tratě je několik stovek, nepokládáme za účelné či potřebné se touto problematikou zde podrobněji zabývat, bude obsažena v dokumentaci k ÚR. Lze konstatovat, že rekonstrukce celého traťového uzlu Plzeň (jehož stručn...
Obyvatelstvo. Počet obyvatel připojených na vodovod (výhled r. 2030) 16 000 ob. Specifická denní potřeba 150,00 l/ob/den Potřeba vody z vodovodu celkem 2 400,00 m /den Koeficient denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 Maximální denní spotřeba 2 400 × 1,35 = 3 3 240,00 m /den Koeficient hodinové nerovnoměrnosti Maximální hodinová potřeba (l/s) kh = 1,80 67,50 l/s Průměrná denní potřeba 4 499,00 m3/den Maximální denní potřeba 6 074,00 m3/den Maximální hodinová potřeba 126,5 l/s by související odné uvažovat řeba vody pro byvatelstvu na řebované vody
Obyvatelstvo