Pojem pracovního práva. Pracovní právo je právní obor soukromého práva, který upravuje práva mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci v pracovním procesu. Pracovní právo představuje komplex právních norem, které upravuje tři oblasti. První oblastí je individuální pracovní právo, které je pravděpodobně první, co se týče historie a také je nejvýznamnější oblastí. Individuálnímu pracovnímu právu lze rozumět jako soubor právních vztahů, ve kterých pracovní sílu fyzické osoby využívá za odměnu někdo jiný, to je zaměstnavatel. Ten může být, jak osobou fyzickou, tak i právnickou. Jde zde o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce. Hlavní úprava individuálního práva je zakotvena v Zákoníku práce.1 Druhou oblastí pracovního práva je kolektivní pracovní právo, které se propojuje s individuálním a také ho rozšiřuje. Kolektivní pracovněprávní vztahy představují vztahy mezi subjekty zastupující skupiny zaměstnanců a zaměstnavateli nebo jejich sdruženími. V České republice jsou těmito zástupci především odborové organizace a dále rady zaměstnanců. Tyto vztahy jsou uvedeny v Zákoníku práce, který stanovuje zejména hmotněprávní úpravu a dále v zákoně o kolektivním vyjednávání č. 2/1991 Sb., jenž upravuje hlavně stránku procesněprávní, stanovuje subsidiaritu se Zákoníkem práce.2 Jako třetí oblastí je právní úprava zaměstnanosti, ve které jde o úpravu vztahů vznikající při uskutečnění práva občana získat nástroje pro své potřeby prací, dle čl. 26 Listiny základních práv a svobod, tzv. právo na zaměstnání. Tyto vztahy jsou mezi občany a náležitými státními orgány, mezi zaměstnavateli a odpovídajícími státními orgány a také mezi občany a zaměstnavateli. Tyto vztahy nejsou obsaženy
Pojem pracovního práva. Obecně lze pracovní právo charakterizovat jako soubor právních norem, které upravují společenské vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce. ,,Funkcí a smyslem pracovněprávních předpisů je regulovat výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele. Cílem právní úpravy je na jedné straně poskytnout zaměstnavateli nástroje k organizaci a řízení práce zaměstnanců za účelem realizace jeho činnosti (organizační funkce), a na druhé straně zajistit zaměstnanci odpovídající podmínky při výkonu práce (ochranná funkce).”1 Pracovní právo lze rozdělit na 3 části: