Popis současného stavu. Počet lůžek v NNBK je cca 160. Počet zaměstnanců je cca 500 přepočtených úvazků, konkrétně v následujícím členění: TYP PROFESE POČET ZAMĚSTNANCŮ Stávající spotřeba prádla v NNBK je následující:
Popis současného stavu. V rámci projektu „Zlepšení systému povodňové služby v Plzeňském kraji“, část „Doplnění sítě hladinoměrů a srážkoměrů“, který byl spolufinancován z Operačního programu Životního prostředí, bylo osazeno a uvedeno do provozu 111 kusů monitorovacích zařízení, tj. 36 hladinoměrů a 75 srážkoměrů na území Plzeňského kraje včetně systému pro vyhodnocení a vizualizaci naměřených dat. Seznam a podrobný popis jednotlivých zařízení včetně jejich umístění je uveden na adrese xxxx://xxx-xxxx.xx/XXX_xxxxx/XXX_xxxx/Xxxx.xxxx. Cílem této části projektu je zlepšení systému varování při rizikových povodňových stavech a tím k zajištění zvýšené ochrany obyvatel a majetků v Plzeňském kraji. Návrh a způsob osazení hladinoměrů a srážkoměrů respektoval hlavní účel, který zařízení mají plnit, tj. výstraha před povodňovými průtoky a extrémními srážkami (např. při bleskových povodních a přívalových deštích). I při těchto extrémních stavech by zařízení mělo být spolehlivě v provozu. Funkčnost by měla být zaručena až do okamžiku, kdy dojde k případnému poškození (destrukci) samotné konstrukce, na které je zařízení umístěno. Umístění všech hladinoměrů a srážkoměrů bylo vytipováno ve spolupráci se zástupci podniku Povodí Vltavy s.p., zástupci ČHMÚ pobočka Plzeň a České Budějovice a zástupci Krajského úřadu Plzeňského kraje. Návrh umístění hladinoměrů a srážkoměrů souvisí s již zbudovanou sítí předpovědní a hlásné povodňové služby, kterou měly doplnit v nepokrytých místech a zahustit v exponovaných místech, kde je nutné sledovat průběh srážek a povodňových stavů v povodí nižšího řádu. Na umístění zařízení jsou uzavřeny dohody s majitelem objektu nebo pozemku, na kterém je zařízení umístěno. V rámci projektu byl implementován i informační systém pro vizualizaci a práci s naměřenými daty. Tato část projektu má zajištěnou vlastní technickou podporu software a není součástí této veřejné zakázky. Stejně tak není součástí zakázky zajištění správy serverů, na kterých je systém provozován. Je zpracován provozní řád lokálního varovného systému PK.
Popis současného stavu. Zadavatel v rámci kapitoly 2 (Popis současného stavu) uvádí konkrétní popis současného stavu. Jsou-li v rámci této kapitoly uvedeny odkazy na konkrétní produkty nebo názvy dodavatelů, je tak činěno pouze proto, aby byly dodavatelům poskytnuty co nejkonkrétnější informace o aktuálním prostředí, ve kterém bude předmět plnění realizován. V případě, že zadávací podmínky této veřejné zakázky obsahují přímé nebo nepřímé odkazy na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, umožňuje zadavatel výslovně pro plnění veřejné zakázky použití i jiných rovnocenných řešení, která naplní požadavky zadavatele a účel této veřejné zakázky. Sloučením pozemkových úřadů a Pozemkového fondu České republiky (PF ČR) v roce 2013 vznikla jedna instituce – Státní pozemkový úřad (SPÚ), ale v oblasti prostorových dat a geografických informačních systémů (GIS) nedošlo ke konsolidaci či integraci systémů. Stále jsou využívány různé GIS/CAD aplikace různých dodavatelů, které však (z velké části) obsahují stejná prostorová data. V agendách pozemkových úprav, správy majetku, restitucí i privatizace jsou hojně využívána prostorová data a GIS, avšak problémem zůstává integrace těchto systémů mezi sebou a integrace do dalších procesů a informačních systémů (IS) v rámci organizace. Ve správě prostorových dat na SPÚ byly identifikovány následující problémy: • SPÚ ukládá prostorová data nejednotně (duplicitně) a nekoncepčně (prostorová data nejsou integrována). • SPÚ neposkytuje některá data ÚAP. • SPÚ nemá zajištěny všechny nástroje GIS pro agendu správy majetku. • Geoinformační systémy nejsou propojeny s ostatními IS. Nové řešení GIS musí být vhodně zasazeno do kontextu IS rezortu MZe a musí respektovat principy GeoInfoStrategie a e-governmentu. Výchozím stavem je rok 2015, kdy byly pokryty všechny základní potřeby agend SPÚ (vyjma tvorby a poskytování dat ÚAP a nové agendy aktualizace BPEJ od roku 2016). V této době byly na SPÚ současně podporovány 3 GIS/CAD systémy: – data ISKN, správa a hospodaření s majetkem státu, restituce, privatizace – aktualizován a spravován dodavatelem – webový klient v rámci intranetu – data ISKN, klient pro pozemkové úpravy – je aktualizován oICT SPÚ – klient pro pozemkové úpravy a pro prováděcí dokumentaci (dokumentace technických realizací, dokumentace k územnímu řízení, ke stavebnímu povolení) – je instalován a aktualizován centrálně oICT DaG byl centrálním GIS pro PF ČR od roku 2...
Popis současného stavu. V současném stavu disponují jednotlivá zdravotnická zařízení kraje manažerskými výstupy pouze v rámci svých vlastních lokálních informačních systémů. Data zpracovávaná v těchto výstupech nejsou zpracovávána podle jednotné metodiky, neexistuje totožný způsob pohledu na data. Požadované výstupy pro účely dohledu a řízení z pohledu kraje jsou připravována ručně či poloautomaticky. O možné unifikaci systému vykazování a vyúčtování péče popřípadě možnosti kontroly vyúčtování nemůže být v současném stavu řeč – jednotlivé systémy se používají v nemocnicích odděleně a není možné k nim jednotně přistoupit.
Popis současného stavu. V obci Dobrá je vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. – oblast Frýdek-Místek. Zdrojem vody je přivaděč DN 500 Ostravského oblastního vodovodu Dobrá – Frýdek 2, na který je Dobrá napojena přes vodojem Dobrá 2 x 250 m3 (371,60 – 369,50 m n. m.). Roztroušená zástavba ve východní okrajové části řešeného území je zásobena z vodovodu Pivovaru Plzeňský Prazdroj, a. s. přes oblast Malých Nošovic. Okrajová jihovýchodní část za řekou Morávkou je zásobeno z vodojemu Skalice DTP 250 m3 (387,00 – 383,70 m n. m.). Jižní části řešeného území prochází vodovodní řad DN 200, který přivádí pitnou vodu z prameniště Zimný do Frýdku. Vodovodní síť obce Dobrá je rozdělena do pěti tlakových pásem: • vodojem Dobrá – zahrnuje převážnou část zástavby v řešeném území (cca 99%). Zástavba je pod tlakem vodojemu Dobrá 2 x 250 m3 (371,60 – 369,50 m n. m.). • ATS Dobrá – zahrnuje roztroušenou zástavbu v severní části řešeného území. Zástavba je pod tlakem ATS nacházející se u vodojemu Dobrá 2 x 250 m3. • ATS Dobrá Vrchy – zahrnuje zástavbu v místní části Břehovka. Zástavba je pod tlakem ATS Dobrá Vrchy. • vodojem Skalice DTP – zahrnuje zástavbu v okrajové jihovýchodní části řešeného území u levého břehu Morávky. Zástavba je pod tlakem vodojemu Skalice DTP 250 m3 (387,00 – 383,70 m n. m.). • RV Malé Nošovice – zahrnuje několik staveb ve východní části Dobré. Zástavba je pod tlakem redukčního ventilu osazeném na vodovodním řadu na území obce Nošovice. V jihozápadní části Dobré se nachází vodní zdroj a úpravna vody VÚHŽ, a.s. Vodní zdroj má dle ÚAP ORP Frýdek - Místek stanoveno ochranné pásmo I. stupně. K vodnímu zdroji ani k jeho ochrannému pásmu nebyly poskytnuty bližší informace. V severní části souvislé zástavby k. ú. Dobrá u Frýdku - Místku na parc. č. 2/2 se nachází objekt státní pozorovací sítě ČHMÚ VO 0151. Vrt má stanovené ochranné pásmo o poloměru 250 m rozhodnutím Odboru VLHZ ONV Frýdek - Místek, č.x. XXXX/voda/740/1990/Fp/235 ze dne 2. 3. 1990. V ochranném pásmu nesmí být, bez vědomí ČHMÚ, prováděny žádné činnosti, které by mohly ovlivnit sledovaný režim, množství a jakost podzemních vod. V případě nové výstavby v tomto ochranném pásmu je nutné záměry projednat s ČHMÚ v Ostravě. Ochranná pásma vodovodních řádů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a...
Popis současného stavu. Výroba elektrické energie, významnější výrobny elektrické energie: Ve správním území Dobré se významnější výrobny elektřiny nenacházejí. Provozováno je pouze 5 fotovoltaických elektráren (dále jen FVE) s celkovým instalovaným výkonem cca 26 kW (údaje za rok 2014). Jde však výhradně o střešní instalace. Jiné výrobny elektrické energie se v řešeném území nenacházejí. Nadřazená přenosová a distribuční soustava elektrické energie: Řešeným územím prochází několik vedení nadřazené přenosové a distribuční soustavy elektrické energie. Z nadřazených přenosových vedení v napěťové hladině 400 kV jsou to linky V 404 Nošovice - Varín (SR), V 404 Nošovice - Wielopole (PL) a V 460 Nošovice - Albrechtice. Na distribuční úrovni 110 kV jsou to pak vedení V 5691 - 5692 Nošovice - Ropice, V 637 - 638 Nošovice - Lískovec (odbočka Riviéra) a V 699 Nošovice - Lískovec. Místní distribuční soustava, vedení vysokého napětí (VN), trafostanice: Obec Dobrá je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, a to z hlavních vedení VN 06, VN 79 a VN ev. číslo označení typ výkon (kVA)
Popis současného stavu. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů, objektů individuální rekreace a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských nebo výrobních aktivit. Vzhledem k plošné plynofikaci obce je tepelná energie v těchto zdrojích převážně zajišťována spalováním zemního plynu, částečně biomasy (dřevní hmoty) a ostatních fosilních paliv. Přehled způsobu vytápění bytů v řešeném území je uveden v následující tabulce (údaje ČSÚ z r. 2011). Tab.: Přehled použité energie k vytápění a způsobu vytápění bytů v řešeném území Dobrá (okr. Frýdek-Místek), údaje ČSÚ, 2011 Počet bytů obydlené byty - energie k vytápění celkem 1057 100 % z toho z kotelny mimo dům 5 0,5 % uhlí, koks, uhelné brikety 114 10,8 % plyn 703 66,5 % elektřina 72 6,8 % dřevo 89 8,4 % nezjištěno 74 7,0 % Z přehledu vyplývá, že tepelná energie k vytápění bytů je z většiny zajišťována spalováním plynu (66,5 %), pevná paliva se využívají z cca 19,2 %, elektrická energie pak z cca 6,8 %. Významnější zdroje tepla se v řešeném území nenacházejí. Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu k vytápění pro 85 % bytů a s rozšířením elektrické energie na cca 10 % (zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění, tedy přímotopné v kombinaci s akumulací, spolu s nasazením různých typů tepelných čerpadel). V odlehlých lokalitách bude k vytápění využíváno tuhých paliv, přičemž se předpokládá výraznější snížení podílu uhlí, koksu apod. na úkor biomasy – dřeva, dřevní hmoty. Postupné omezování zejména fosilních paliv používaných k vytápění a jejich nahrazování biomasou doporučené územním plánem je v souladu se zásadami ÚEK. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích, je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. Plochy pro významnější tepelné zdroje se nenavrhují. Elektronickými komunikacemi se pro účely územního plánu rozumí přenosové systémy, spojovací a směrovací zařízení umožňující přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky. Řešeným územím dále procházejí i dálkové optické kabely různých provozovatelů (Telia Sonera, Sitel a ostatních - viz grafická část). ). Telekomunikační zařízení na...
Popis současného stavu. V současné době je na Krajském úřadě Pardubického Kraje provozována telefonní ústředna Siemens HiPath 4000 V5.0. Součástí je 605 koncových licencí, z nichž se využívá 598. Tato TÚ obsluhuje IP, digitální a analogové koncové telefonní přístroje. Využití koncových přístrojů je téměř rovnoměrné po třetinách. IP telefony jsou provozovány na samostatné síti, fyzicky oddělené od počítačové sítě a využívají vlastní aktivní síťové prvky. IP telefony jsou provozovány převážně na budově C. Kromě TÚ v budově A je používaná vzdálená vana (IPDA) na budově B pro připojení analogových a digitálních telefonních přístrojů.
Popis současného stavu. Zadavatel provozuje v současné době několik velkých poslucháren a též menších seminárních místností v několika budovách s hlavním účelem zajištění výuky studentů. Současným standardním vybavením jsou pevně instalované dataprojektory EPSON 6270W nebo EB-G7900U pro důležité auly s velkým časovým využitím a (nebo) dlouhou projekční vzdáleností, nebo EPSON EB-1940W nebo EPSON EB-2140W pro kratší projekční vzdálenost a méně významné výukové prostory. Kromě toho je historicky v provozu několik dataprojektorů Panasonic, Canon a dalších, z nichž významná část je již zastaralá a cílem je jejich brzká náhrada. Pro ovládací pulty pro přepínání obrazu a management dalšího technického vybavení, jako je zatemnění, audio, klimatizace apod. jsou obvykle instalovány řídící jednotky ipCue nebo Crestron různých verzí. Interakce uživatele je prováděna pomocí dotykového panelu. Řídící komunikace dataprojektoru s ipCue je pomocí sériové linky RS232. Obraz a zvuk je přenášen po HDMI, příp. display portu, historicky je pak podporován i VGA s BNC RGB rozhraním na straně dataprojektoru. Jako zdroj zobrazovaných dat jsou využívány osobní počítače řady HP EliteDesk 800 příp. starší s operačním systémem Windows 7 nebo Windows 10 v akademické licenci a ve verzi pro korporátní využití (obvykle verze professional). Velký důraz je kladen na spolehlivost a na rychlé řešení poruch - snadnou zaměnitelnost jednotlivých prvků AV techniky, zejména pak dataprojektorů a též omezený počet typů náhradních lamp. Zadavatel má k vždy k dispozici na skladě náhradní lampy pro standardně užívané dataprojektory a z technických a ekonomických důvodů nemá zájem počet typů náhradních lamp dále rozšiřovat. Požadované zařízení musí tedy být kompatibilní se stávajícím technickým vybavením fakulty, co se týká záměnnosti lamp. Eventuálně musí zadavatel nabídnout jiný způsob okamžité výměny lampy zahrnutý v nabídkové ceně. Dále zadavatel obvykle nedisponuje rozšířenou zárukou na AV vybavení (carepack). Proto jsou příp. poruchy řešeny pomocí instalace náhradních celků, popř. přesunem techniky mezi jednotlivými výukovými prostory dle priority provozu. Je tedy nezbytná kompatibilita montážních prvků (závěsných držáků, stojanů, atp.) dataprojektorů a datových a komunikačních rozhraní včetně řízení dataprojektoru pomocí sériové linky RS232 se stávajícím technickým vybavením zadavatele. S ohledem na velký počet přednášejících je nezbytnou a zcela klíčovou vlastností jednoduché a intuitivní ovládání AV prvků, ideálně pom...
Popis současného stavu. 1.1.1 Komunikační systém LAN MěÚ LAN je realizována nejprve CORE částí složenou z páteřních přepínačů HP A5800 vždy v redundantním zapojení na lokalitě – označené jako CORE 1 nebo 2. Mezi lokalitami jsou CORE spojeny optickým vedením 10 Gb. Do CORE jsou zapojeny hlavně servery, disková pole, FW a NAS úložiště přes separátní VLAN, v které je provozováno ISCSI. Připojení tohoto HW je vždy minimálně jedním 10 Gb do jednoho switche a jedním 1Gb záložně do druhého. SW CORE1 a SW CORE 2 jsou spojeni do jednoho logického celku. Do CORE jsou dále zapojeni podružné switche SW 1 – 3 a SW VOIP 1 – 3. Do SW 1 – 3 (HP 2510) jsou zapojeni již klientská zařízení jako PC, tencí klienty, tiskárny, všechny porty disponují rychlostí 1Gb. Do SW VOIP 1 – 3 (HP 2530) jsou zapojeny VoIP telefonní přístroje CISCO, Access pointy UNIFI a z těchto switchů je realizováno i POE napájení těchto přístrojů – opět všechny porty disponují rychlostí 1 Gb. Pasivní částí LAN je rozvod strukturované kabeláže CAT 5e v obou lokalitách MěÚ. CORE switche dále obsahují na každé lokalitě rozšiřují optický modul, do kterého jsou optickým spojem 1 Gb napojeny lokality a kamerové body MAN optické sítě. V současné době MěÚ nepoužívá žádný monitoring infrastruktury ani systém pro centrální správu. LAN ve své podstatě zprostředkovává připojení na služby IS města a služby poskytované např. ISZR – přes různé systémy jako elektronická spisová služba, CzechPoint, CzechPoint@Office, Registr vozidel a řidičů atd.