Vady právní Vzorová ustanovení

Vady právní. Komentované ustanovení v odstavci druhém upravuje práva objednatele z vad- ného plnění. Zákonodárce zde užívá, stejně jako na mnoha dalších místech, úpravy stanovené pro smlouvu kupní. V tomto konkrétním případě se jedná o § 2099 a násl., přičemž zákon navíc rozděluje vady na a) vady podstatné a b) vady nepodstatné. 84 XXXXXXXXX, I., cit. dílo, s. 116-120. by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Budou- li tedy smluvní závazky zhotovitele porušeny natolik podstatně, že by byla napl- něna výše zmíněná úprava, poskytuje zákon ve zmíněném ustanovení § 2106 ob- jednateli právo na tuto situaci reagovat. Objednatel je oprávněn žádat po zhotovi- teli odstranění vady dodáním věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, odstra- nění vady opravou, přiměřenou slevu z kupní ceny a případně má také možnost odstoupit od smlouvy. Naopak, objednateli není umožněno, aby bez dohody se zhotovitelem sám odstranil nebo nechal odstranit vady díla - takový postup je možný jen pokud objednatel uplatnil právo na slevu z ceny anebo pokud odstoupil od smlouvy.85 Na rozdíl od úpravy vad u smlouvy kupní právní úprava smlouvy o dílo limituje provedení náhradního díla. To dle zákona nepřichází v úvahu, po- kud předmět díla nelze vzhledem k jeho povaze vrátit nebo předat zhotoviteli. Je na objednateli, který z výše zmíněných nároků si vybere (§ 2106 odst. 2). Objed- natel sdělí, jaké právo si zvolil, a to při oznámení vady, případně bez zbytečného odkladu po oznámení vad. Pokud by volbu neučinil, bude aplikována úprava ob- sažená v § 2107, tedy nároky plynoucí z vad nepodstatných.
Sample 1
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Vady právní. Právní vady spočívají v omezení vlastnického práva ke zboží, přičemž Vídeňská úmluva rozlišuje mezi omezení právem a nárokem třetí osoby podle článku 41 a speciální kategorií omezení průmyslovým a duševním vlastnictvím třetí osoby podle článku 42. Vídeňská úmluva také obsahuje úpravu odpovědnosti prodávajícího za vady právní, která se liší od režimu odpovědnosti za vady faktické.330 Vlastnictví zboží může být omezeno věcnými nebo obligačními právy třetích osob. Existence těchto práv bude posouzena podle národního právního řádu určeného podle kolizní normy, přičemž se zpravidla bude jednat o tzv. lex rei sitae, tedy právo místa, kde se zboží nachází.331 Nejzávažnější situace nastane, pokud prodávající na kupujícího vůbec nepřevede vlastnické 324 KRÖLL. MISTELIS. VISCASILLAS. 2018. op. cit. s. 524–525. 325 Článek 44 Vídeňské úmluvy. Srov. článek 50 Vídeňské úmluvy. 326 SCHWENZER. 2016. op. cit. s. 712–713.
Sample 1

Related to Vady právní

  • Smluvní pokuty, úrok z prodlení V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zaslání harmonogramu nebo jeho čistopisu objednateli dle čl. II odst. 1 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele v kterékoliv lhůtě dle odsouhlaseného harmonogramu, vyjma lhůty pro dokončení a předání díla, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro dokončení a předání díla objednateli dle čl. II odst. 2 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. V případě nedodržení podmínky dle čl. II odst. 3 zhotovitelem je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý den, po který systém EPS nebude plně funkční nad rámec povolené doby. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě stanovené v souladu s čl. II odst. 6 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro předání nebo opravu DSP dle čl. II odst. 7 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro doručení daňového dokladu podle čl. III odst. 7 je objednatel oprávněn za každý den prodlení účtovat smluvní pokutu ve výši 0,04 % z částky odpovídající výši DPH, kterou je objednatel povinen odvést, minimálně však 500 Kč. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě podle čl. VI odst. 12 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě porušení kterékoli povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 3 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. V případě porušení kterékoliv povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 4 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každý zjištěný případ takového porušení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zahájení odstraňování vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu za každou započatou hodinu prodlení ve výši: 1 000 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. a), 500 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. b). V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro odstranění vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení. V případě prodlení objednatele s úhradou daňového dokladu je zhotovitel oprávněn požadovat úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuta a úrok z prodlení jsou splatné do 14 dnů od doručení dokladu k úhradě povinné smluvní straně. Povinnost zaplatit je splněna odepsáním příslušné částky z účtu povinného ve prospěch účtu oprávněného. Zhotovitel není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení objednatele. Smluvní pokutou není dotčen nárok na náhradu škody.