Vady právní Vzorová ustanovení

Vady právní. 50 4.2.1 Omezení zboží právem nebo nárokem třetí osoby 50 4.2.2 Omezení průmyslovým nebo jiným duševním vlastnictvím 52

Vady právní. Právní vady spočívají v omezení vlastnického práva ke zboží, přičemž Vídeňská úmluva rozlišuje mezi omezení právem a nárokem třetí osoby podle článku 41 a speciální kategorií omezení průmyslovým a duševním vlastnictvím třetí osoby podle článku 42. Vídeňská úmluva také obsahuje úpravu odpovědnosti prodávajícího za vady právní, která se liší od režimu odpovědnosti za vady faktické.330 4.2.1 Omezení zboží právem nebo nárokem třetí osoby

Vady právní. Dle obchodního zákoníku má zboží právní vadu v případě, že je zatíženo právem třetí osoby a kupující s tímto omezením neprojevil souhlas. Právem třetí osoby se v první řadě rozumí právo vlastnické a dále pak práva průmyslového vlastnictví (označení původu, průmyslové vzory, patenty, ochranné známky apod.). Předmětem právních vad ovšem může být i právo z jiného duševního vlastnictví, jestliže požívá současně právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má prodávající sídlo nebo místo podnikání, resp. bydliště. Jestliže prodávající současně v době uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět (nikoli tedy vědět měl či mohl), že takové právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má kupující sídlo nebo místo podnikání, případně bydliště, nebo podle právního řádu státu, kam zboží mělo být dále prodáno nebo kde mělo být užíváno, a prodávající o tomto prodeji nebo místu užívání v době uzavření smlouvy věděl, je zboží zatíženo právní vadou taktéž (§ 433 ObchZ). Sám nárok z právních vad ovšem podle § 434 ObchZ nevznikne, pokud kupující o právu třetí osoby v době uzavření smlouvy věděl nebo prodávající byl podle smlouvy 67 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. Vydání.Praha: X. X. Xxxx, 2009, s. 1013. 68 XXXXXX, X., XXXXX, K., XXXXX, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 4. vydání. Praha: X.X. Xxxx, 2007, s. 268. xxxxxxx při plnění svých povinností postupovat podle podkladů, které mu předložil kupující. Vědomost kupujícího o této vad je dle prof. Pokorné „třeba zcela prokázat a nestačí zde pouze hypotetická možnost, že o zatížení vědět mohl.“69 Osobně se však nedomnívám, že tento závěr je správný; požadavek na dokázání tak abstraktního pojmu, jako je vědomí o určité skutečnosti, zcela, tedy se stoprocentní jistotou, je dle mého soudu neopodstatněný a nevyplývá ani z formulace zákonného ustanovení, důvodové zprávy k obchodnímu zákoníku či jiné normy nebo judikatury, a pro soudní dokazování je z hlediska náročnosti svého provedení prakticky nepřijatelný. Lze však přisvědčit tomu závěru, že nestačí pouze hypotetická možnost vědomosti o vadě, a je tedy třeba zvolit přísnější měřítko a s tím i vyšší úroveň dokazování, věřím však, že závěr soudu by měl být především obhajitelný před vyšší soudní instancí a že odůvodnění by nemělo připouštět pochybnosti v takové míře, že by byl ponechán prostor pro závěr zcela opačný.

Vady právní. Vady právní jsou ve Vídeňské úmluvě upraveny ustanovením článků 41 až 43. Dělí se na případy, kdy je zboží zatížené právy nebo nároky třetí osoby plynoucí z duševního či průmyslového vlastnictví a následně obecně, kdy je zboží zatíženo právy a nároky třetích osob. Dle ustanovení článku 30 Vídeňské úmluvy je prodávající povinen dodat zboží, předat jakékoliv doklady, které se k němu vztahují, a převést vlastnické právo ke zboží, jak vyžaduje smlouva a Úmluva za podmínek stanovených smlouvou a Úmluvou. Vídeňská úmluva však žádným způsobem neupravuje znaky duševního nebo průmyslového vlastnictví. Tyto otázky jsou pak následně řešeny pomocí národních právních řádů. Vzhledem k zadání a rozsahu práce nebude autorka s problematikou vad právních dále pracovat.

Vady právní. Komentované ustanovení v odstavci druhém upravuje práva objednatele z vad- ného plnění. Zákonodárce zde užívá, stejně jako na mnoha dalších místech, úpravy stanovené pro smlouvu kupní. V tomto konkrétním případě se jedná o § 2099 a násl., přičemž zákon navíc rozděluje vady na a) vady podstatné a b) vady nepodstatné. Ad a) Pro vymezení podstatného porušení, tedy podstatných vad, je možné vy- cházet z § 2002 OZ, dle kterého je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že