Common use of Práce přesčas Clause in Contracts

Práce přesčas. 93 (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.

Práce přesčas. 7.1 Nařizování a povolování práce přesčas se řídí ustanovením § 93, § 98, § 99 ZP, při dodržení ustanovení § 91 ZP. (1) Práci 7.2 Práce přesčas je možné konat jen výjimečně.práce konaná zaměstnancem: (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená 7.3 Celkový rozsah nařízené práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) 7.4 Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 uvedené rozsahy pouze na základě prokazatelné dohody se zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit (nepostačuje obecná dohoda, tj. musí být dohodnut konkrétní časový úsek práce přesčas). Příloha č. 6 této PKS. (4) 7.5 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucíchjdoucích konče dnem 29. prosince 2011, a následně počínaje dnem 30. prosince 2011 a konče dnem 28. prosince 2012. Dohodnutá práce přesčas se bude sledovat samostatně. (5) 7.6 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím stanoveném a dohodnutém období podle odstavce 4 dle předchozích odstavců se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. 7.7 Na poskytnutí náhradního volna za vykonanou práci přesčas se musí zaměstnanec se zaměstnavatelem prokazatelně dohodnout. § 93a Další dohodnutá Pokud není termín dohodnut, platí doba udělení čerpání náhradního volna do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování vykonané práce přesčas. 7.8 Při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas, navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. 7.9 Pokud práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmemnavazuje na směnu, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává musí být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“d). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v , e) ZP a ustanovení § 93 odst14 NV č.589/2006 Sb. 4, v platném znění. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté 7.10 U strojvedoucích může na stanovenou směnu navázat práce přesčas, která však nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout bez dohody se zaměstnancem narušit plánovaný odpočinek mezi směnami pod 11 hodin v průměru 8 hodin týdněmístě pravidelného nástupu, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit tím nástup na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchdalší plánované směny.

Práce přesčas. 93 (1) Práci . Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné konat jen výjimečně. (2) Práci práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodůnařídit. Při nařizování a povolování práce přesčas se postupuje podle ustanovení § 93, § 98 ZP a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v s dodržením § 91 odstZP. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená Celkový rozsah práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) . Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah . Období, ve kterém práce přesčas nesmí činit překročit u jednotlivých zaměstnanců v průměru více než 8 hodin týdně v obdobítýdně, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích, počínaje dnem 1. ledna 2013. Dohoda zaměstnance o konání práce přesčas v rámci i nad rámec 150 hodin v příslušném kalendářním roce se prokazuje písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit. Při nařízené práci přesčas v důsledku mimořádné události nebo v případě nařízené práce přesčas navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny oznámí ČD tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje 2. Na stanovenou směnu může navazovat práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volnomusí však být dodrženo ustanovení § 90 odst.2 písm. a), d), e) ZP, ustanovení § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá 14, díl 2, hlava III, část druhá NV 589/2006 Sb. Pouze v případě mimořádné události v drážní dopravě dle ustanovení § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění3 a v případech odstraňování mimořádných událostí může na stanovenou směnu navazovat nařízená práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem. Na stanovenou směnu může navazovat dohodnutá přesčasová práce, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, která však nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdněnarušit plánovaný odpočinek mezi směnami pod 11 hodin, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit tím nástup na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchdalší plánované směny.

Práce přesčas. 7.1 Nařizování a povolování práce přesčas se řídí ustanovením § 93, § 98, § 99 ZP, při dodržení ustanovení § 91 ZP. (1) Práci 7.2 Práce přesčas je možné konat jen výjimečně.práce konaná zaměstnancem: (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. 7.3 Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) 7.4 Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 uvedené rozsahy pouze na základě prokazatelné dohody se zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit (nepostačuje obecná dohoda, tj. musí být dohodnut konkrétní časový úsek práce přesčas). Příloha číslo 5 této PKS. (4) 7.5 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucíchjdoucích počínaje dnem 27. prosince 2015 a konče dnem 24. prosince 2016 a následně počínaje dne 25. prosince 2016 a konče dnem 23. prosince 2017. Dohodnutá práce přesčas se bude sledovat samostatně. (5) 7.6 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím stanoveném a dohodnutém období podle odstavce 4 dle předchozích odstavců se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. 7.7 Na poskytnutí náhradního volna za vykonanou práci přesčas se musí zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně dohodnout. § 93a Další dohodnutá Pokud není termín dohodnut, platí doba udělení čerpání náhradního volna do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování vykonané práce přesčas. 7.8 Při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas, navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. 7.9 Pokud práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmemnavazuje na směnu, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává musí být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“d), e) ZP a ustanovení § 14 NV č. Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený 589/2006 Sb., v § 93 odst. 4platném znění. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví7.10 Práce přesčas po stanovené směně může navazovat také pro potřebu dojezdu vlaku do nejbližšího vhodného místa a související režijní jízdu. Za vhodné místo pro účely tohoto ustanovení se považuje místo umožňující vzájemné vystřídání zaměstnanců, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdněpřípadně odstavení vlaku, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit současně nástup na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchsouvisející režijní jízdu pro odstupujícího zaměstnance. 7.11 V případech přímo souvisejících se vzniklou mimořádnou událostí dle ustanovení

Práce přesčas. 7.1 Nařizování a povolování práce přesčas se řídí ustanovením § 93, § 98, § 99 ZP, při dodržení ustanovení § 91 ZP. (1) Práci 7.2 Práce přesčas je možné konat jen výjimečně.práce konaná zaměstnancem: (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. 7.3 Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud zaměstnavatel mimořádně nařídí zaměstnanci práci přesčas, musí být zaměstnancem, který práci přesčas nařizuje zaevidováno, kdo a z jakého důvodu práci přesčas nařídil. (3) 7.4 Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 uvedené rozsahy pouze na základě prokazatelné dohody se zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit (nepostačuje obecná dohoda, tj. musí být dohodnut konkrétní časový úsek práce přesčas). Příloha číslo 4 této PKS. (4) 7.5 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucíchjdoucích počínaje dnem 22. prosince 2019 a konče dnem 20. prosincem 2020 a následně počínaje dnem 21. prosince 2020 a konče dnem 19. prosince 2021. Dohodnutou a nařízenou práci přesčas zaměstnavatel eviduje samostatně. (5) 7.6 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím stanoveném a dohodnutém období podle odstavce 4 dle předchozích odstavců se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. 7.7 Na poskytnutí náhradního volna za vykonanou práci přesčas se musí zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně dohodnout. § 93a Další dohodnutá Pokud není termín dohodnut, platí doba udělení čerpání náhradního volna do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování vykonané práce přesčas. 7.8 Při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas, navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. 7.9 Pokud práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmemnavazuje na směnu, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává musí být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“d), e) ZP a ustanovení § 14 NV č. Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený 589/2006 Sb., v § 93 odst. 4platném znění. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví7.10 Práce přesčas po stanovené směně může navazovat také pro potřebu dojezdu vlaku do nejbližšího vhodného místa a související režijní jízdu. Za vhodné místo pro účely tohoto ustanovení se považuje místo umožňující vzájemné vystřídání zaměstnanců, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdněpřípadně odstavení vlaku, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit současně nástup na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchsouvisející režijní jízdu pro odstupujícího zaměstnance. 7.11 V případech přímo souvisejících se vzniklou mimořádnou událostí dle ustanovení

Práce přesčas. 93 (1) Odst. 1 Práci přesčas je možné konat jen výjimečněoprávněn zaměstnanci nařídit nebo povolit přímý nadřízený. (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odstOdst. 2 až Zaměstnanci (mimo zaměstnanců OS, u kterých je práce o sobotních službách řešena pracovní smlouvou) vykonávající sobotní službu, mají tuto službu nařízenou jako práci přesčas. Podle potřeb a požadavků odboru služeb a odboru správy fondu jsou všichni odborní pracovníci knihovny (s výjimkou dojíždějících zaměstnanců a zaměstnankyň - matek samoživitelek s dětmi do 15 let věku) povinni odpracovat 6 sobotních služeb v kalendářním roce. Dojíždějící zaměstnanci a zaměstnankyně - matky samoživitelky s dětmi do 15 let věku jsou povinni odpracovat 3 soboty v kalendářním roce. Evidenci práce přesčas a výběr náhradního volna povedou příslušní vedoucí odborů. Výběr náhradního volna za soboty bude realizován vždy v daném měsíci odpracované sobotní služby. Pokud si pracovník nestačí náhradní volno za odpracovanou sobotu vybrat, bude mu sobotní služba proplacena. Za sobotní službu se započítávají 4 i na dny pracovního kliduhod. Odst. 3 Nařízená práce přesčas u jednotlivých zaměstnanců nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech v období 52 týdnů po sobě jdoucích a 150 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucíchOdst. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. (5) 4 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 v roce se nezahrnuje nezahrnují práce přesčas, za kterou které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní pracovní volno. § 93a Další dohodnutá práce Odst. 5 Práci přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmemnelze nařídit ani povolit zaměstnanci, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas jemuž je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů bez snížení platu. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.

Práce přesčas. 93 (1) Práci . Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné konat jen výjimečně. (2) Práci práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodůnařídit. Při nařizování a povolování práce přesčas se postupuje podle ustanovení § 93, § 98 ZP a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v s dodržením § 91 odstZP. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená Celkový rozsah práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) . Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah . Období, ve kterém práce přesčas nesmí činit překročit u jednotlivých zaměstnanců v průměru více než 8 hodin týdně v obdobítýdně, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích, počínaje dnem 1. ledna 2014. Dohoda zaměstnance o konání práce přesčas v rámci i nad rámec 150 hodin v příslušném kalendářním roce se prokazuje písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit. Při nařízené práci přesčas v důsledku mimořádné události nebo v případě nařízené práce přesčas navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny oznámí ČD tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje 2. Na stanovenou směnu může navazovat práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volnomusí však být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a), d), e) ZP, ustanovení § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá 14, díl 2, hlava III, část druhá NV 589/2006 Sb. Pouze v případě mimořádné události v drážní dopravě dle ustanovení § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění3 a v případech odstraňování mimořádných událostí může na stanovenou směnu navazovat nařízená práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem. Na stanovenou směnu může navazovat dohodnutá přesčasová práce, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, která však nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdněnarušit plánovaný odpočinek mezi směnami pod 11 hodin, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit tím nástup na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchdalší plánované směny.

Práce přesčas. 7.1 Nařizování a povolování práce přesčas se řídí ustanovením § 93, § 98, § 99 ZP, při dodržení ustanovení § 91 ZP. (1) Práci 7.2 Práce přesčas je možné konat jen výjimečně.práce konaná zaměstnancem: (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. 7.3 Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud zaměstnavatel mimořádně nařídí zaměstnanci práci přesčas, musí být zaměstnancem, který práci přesčas nařizuje zaevidováno, kdo a z jakého důvodu práci přesčas nařídil. (3) 7.4 Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 uvedené rozsahy pouze na základě prokazatelné dohody se zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit (nepostačuje obecná dohoda, tj. musí být dohodnut konkrétní časový úsek práce přesčas). Příloha číslo 4 této PKS. (4) 7.5 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucíchjdoucích počínaje dnem 1.ledna 2023 a konče 31.prosince 2023. Dohodnutou a nařízenou práci přesčas zaměstnavatel eviduje samostatně. (5) 7.6 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím stanoveném a dohodnutém období podle odstavce 4 dle předchozích odstavců se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. 7.7 Na poskytnutí náhradního volna za vykonanou práci přesčas se musí zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně dohodnout. § 93a Další dohodnutá Pokud není termín dohodnut, platí doba udělení čerpání náhradního volna do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování vykonané práce přesčas. 7.8 Při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas, navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. 7.9 Pokud práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmemnavazuje na směnu, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává musí být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“d), e) ZP a ustanovení § 14 NV č. Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený 589/2006 Sb., v § 93 odst. 4platném znění. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví7.10 Práce přesčas po stanovené směně může navazovat také pro potřebu dojezdu vlaku do nejbližšího vhodného místa a související režijní jízdu. Za vhodné místo pro účely tohoto ustanovení se považuje místo umožňující vzájemné vystřídání zaměstnanců, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdněpřípadně odstavení vlaku, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit současně nástup na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchsouvisející režijní jízdu pro odstupujícího zaměstnance. 7.11 V případech přímo souvisejících se vzniklou mimořádnou událostí dle ustanovení

Práce přesčas. 7.1 Nařizování a povolování práce přesčas se řídí ustanovením § 93, § 98, § 99 ZP, při dodržení ustanovení § 91 ZP. (1) Práci 7.2 Práce přesčas je možné konat jen výjimečně.práce konaná zaměstnancem: (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. 7.3 Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud zaměstnavatel mimořádně nařídí zaměstnanci práci přesčas, musí být zaměstnancem, který práci přesčas nařizuje zaevidováno, kdo a z jakého důvodu práci přesčas nařídil. (3) 7.4 Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 uvedené rozsahy pouze na základě prokazatelné dohody se zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit (nepostačuje obecná dohoda, tj. musí být dohodnut konkrétní časový úsek práce přesčas). Příloha číslo 4 této PKS. (4) 7.5 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucíchjdoucích počínaje dnem 21. prosince 2020 a konče dnem 19. prosincem 2021 a následně počínaje dnem 20. prosince 2021 a konče dnem 19. prosince 2022. Dohodnutou a nařízenou práci přesčas zaměstnavatel eviduje samostatně. (5) 7.6 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím stanoveném a dohodnutém období podle odstavce 4 dle předchozích odstavců se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. 7.7 Na poskytnutí náhradního volna za vykonanou práci přesčas se musí zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně dohodnout. § 93a Další dohodnutá Pokud není termín dohodnut, platí doba udělení čerpání náhradního volna do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování vykonané práce přesčas. 7.8 Při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas, navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. 7.9 Pokud práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmemnavazuje na směnu, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává musí být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“d), e) ZP a ustanovení § 14 NV č. Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený 589/2006 Sb., v § 93 odst. 4platném znění. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví7.10 Práce přesčas po stanovené směně může navazovat také pro potřebu dojezdu vlaku do nejbližšího vhodného místa a související režijní jízdu. Za vhodné místo pro účely tohoto ustanovení se považuje místo umožňující vzájemné vystřídání zaměstnanců, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdněpřípadně odstavení vlaku, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit současně nástup na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchsouvisející režijní jízdu pro odstupujícího zaměstnance. 7.11 V případech přímo souvisejících se vzniklou mimořádnou událostí dle ustanovení

Práce přesčas. 93 (1) Práci . Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné konat jen výjimečně. (2) Práci práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodůnařídit. Při nařizování a povolování práce přesčas se postupuje podle ustanovení § 93, § 98 ZP a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v s dodržením § 91 odstZP. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená Celkový rozsah práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) . Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah . Období, ve kterém práce přesčas nesmí činit překročit u jednotlivých zaměstnanců v průměru více než 8 hodin týdně v obdobítýdně, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích, počínaje dnem 1. ledna 2018. Dohoda zaměstnance o konání práce přesčas v rámci i nad rámec 150 hodin v příslušném kalendářním roce se prokazuje písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit. Při nařízené práci přesčas v důsledku mimořádné události nebo v případě nařízené práce přesčas navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny oznámí ČD tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje 2. Na stanovenou směnu může navazovat práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volnomusí však být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a), d), e) ZP, ustanovení § 93a Další 14, díl 2, hlava III, část druhá NV 589/2006 Sb. Pouze v případě mimořádné události v drážní dopravě dle ustanovení § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění3 a v případech odstraňování mimořádných událostí může na stanovenou směnu navazovat nařízená práce přesčas. Na stanovenou směnu může navazovat dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictvípřesčasová práce, která však nesmí narušit plánovaný odpočinek mezi směnami pod 11 hodin, a tím nástup na další plánované směny. 3 § 49 zákona č. 266/1994 Sb. : (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce Mimořádnou událostí v nepřetržitém provozu spojená s příjmemdrážní dopravě je závažná nehoda, léčbounehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, péčí která ohrožuje nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicíchnarušuje bezpečnost, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních pravidelnost a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné službyplynulost provozování drážní dopravy, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4ohrožuje životní prostředí. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictvíZávažnou nehodou v drážní dopravě je srážka nebo vykolejení drážních vozidel, který nesouhlasí ke kterým došlo v souvislosti s výkonem další dohodnuté práce přesčasprovozováním drážní dopravy, nesmí být s následkem smrti či újmy na zdraví nejméně 5 osob nebo škody velkého rozsahu. Nehodou v drážní dopravě je událost, k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újměníž došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody . O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchJiné mimořádné události se považují za ohrožení.

Práce přesčas. 93 (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnamisměnami denního odpočinku, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.může (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví. (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.

Práce přesčas. 93 (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví. (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonáváse a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.

Práce přesčas. 93 (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“") se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“"). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.

Práce přesčas. 7.1 Nařizování a povolování práce přesčas se řídí ustanovením § 93, § 98, § 99 ZP, při dodržení ustanovení § 91 ZP. (1) Práci 7.2 Práce přesčas je možné konat jen výjimečně.práce konaná zaměstnancem: (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. 7.3 Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud zaměstnavatel mimořádně nařídí zaměstnanci práci přesčas, musí být zaevidováno, kdo a z jakého důvodu práci přesčas nařídil. (3) 7.4 Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 uvedené rozsahy pouze na základě prokazatelné dohody se zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit (nepostačuje obecná dohoda, tj. musí být dohodnut konkrétní časový úsek práce přesčas). Příloha číslo 4 této PKS. (4) 7.5 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.jdoucích počínaje dnem 23. prosince 2018 a konče dnem 21. prosince 2019 (5) 7.6 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím stanoveném a dohodnutém období podle odstavce 4 dle předchozích odstavců se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. 7.7 Na poskytnutí náhradního volna za vykonanou práci přesčas se musí zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně dohodnout. § 93a Další dohodnutá Pokud není termín dohodnut, platí doba udělení čerpání náhradního volna do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování vykonané práce přesčas. 7.8 Při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas, navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. 7.9 Pokud práce přesčas ve zdravotnictví (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmemnavazuje na směnu, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává musí být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“d), e) ZP a ustanovení § 14 NV č. Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený 589/2006 Sb., v § 93 odst. 4platném znění. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví7.10 Práce přesčas po stanovené směně může navazovat také pro potřebu dojezdu vlaku do nejbližšího vhodného místa a související režijní jízdu. Za vhodné místo pro účely tohoto ustanovení se považuje místo umožňující vzájemné vystřídání zaměstnanců, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdněpřípadně odstavení vlaku, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit současně nástup na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucíchsouvisející režijní jízdu pro odstupujícího zaměstnance. 7.11 V případech přímo souvisejících se vzniklou mimořádnou událostí dle ustanovení

Práce přesčas. 93 (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnamisměnami denního odpočinku, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví. (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4. (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.