ČD Cargo, a.s.
ČD Cargo, a.s.
Odborové sdružení železničářů Federace strojvůdců ČR
Federace vlakových čet Unie železničních zaměstnanců
Federace vozmistrů Xxxx strojvůdců ČR
Svaz odborářů služeb a dopravy Demokratická unie odborářů
Podniková kolektivní smlouva ČD Cargo, a.s.,
na rok 2023
ORz-52-A-2023
Typ interní normy | Základní | |||
Označení | ORz-52-A-2023 | |||
Nahrazuje | ORz-50-A-2022 | |||
Změna č. | Účinnost od | 01.01.2023 | ||
Datum vydání | Platí do | 31.12.2023 | ||
Navrhovatel | Zaměstnavatel ČD Cargo, a.s. | |||
Zpracovatel | Odbor personální | |||
Schválil | jméno funkce datum | Představenstvo ČD Cargo, a.s. svým usnesením č. 3873/2022 ze dne 07.10.2022 | ||
Součinnost při vytvoření IN | Sociální partneři působící ve společnosti ČD Cargo, a.s. | |||
Omezení přístupu | bez omezení | |||
Počet stran | 91 | Počet příloh | 05 | |
Forma vydání | „pouze elektronicky“ | |||
Rozsah znalostí
JOS | Funkce | Znalost1 |
GŘ ČDC | Výkonný ředitel, ředitelé úseků, ředitelé odborů, vedoucí zaměstnanci | úplná |
Ostatní zaměstnanci | úplná | |
JOS | Ředitelé PJ, SOKV, ŘP a OPT, vedoucí zaměstnanci PJ, SOKV, ŘP a OPT | úplná |
Ostatní zaměstnanci | úplná |
Seznam použitých značek a zkratek
Zkratka | Význam |
ALE | Samostatný spolek strojvůdců |
BOZP | Bezpečnost a ochrana zdraví při práci |
C M | Mezinárodní sdružení železničářů a přátel železničářů |
ČD | České dráhy, akciová společnost |
ČDC | ČD Cargo, a.s. |
ČR | Česká republika |
CSČR | Xxxx strojvůdců České republiky |
ČSD | Československé státní dráhy |
ČSÚ | Český statistický úřad |
DPH | Daň z přidané hodnoty |
DUO | Demokratická unie odborářů |
FISAIC | Mezinárodní sdružení železničářů pro kulturu a volný čas |
FSČR | Federace strojvůdců České republiky |
FV | Federace vozmistrů |
FVČ | Federace vlakových čet |
GŘ | Generální ředitelství (jednotka organizační struktury ČD Cargo, a.s) |
GVD | Grafikon vlakové dopravy |
GDPR | General Data Protection Regulation (nařízení EP a Rady EU 2016-679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů) |
IN | Interní norma |
JOS | Jednotka organizační struktury |
KOP | Kondiční pobyty |
KZAM | Kód zaměstnání |
LOP | Léčebně ozdravný pobyt |
MF | Ministerstvo financí |
MPSV | Ministerstvo práce a sociálních věcí |
ND | Nákladní doprava |
NV | Nařízení vlády ČR |
O10 GŘ ČDC | Odbor personální generální ředitelství ČD Cargo, a.s. |
OC | Odborové centrály |
OOPP | Osobní ochranné pracovní prostředky |
OSŽ | Odborové sdružení železničářů |
PKS | Podniková kolektivní smlouva ČD Cargo, a.s |
PPS | Pohraniční přechodová stanice |
PLS | Pracovně lékařské služby |
Registr IN ČDC | Elektronický Registr interních norem ČD Cargo, a.s. na intranetu ČD Cargo, a.s. |
SF, CSF | Sociální fond, centrální sociální fond |
SZP | Zákon č. 65/1965 Sb., v platném znění (starý zákoník práce) |
SOSaD | Svaz odborářů služeb a dopravy |
SŽ (SŽDC) | Správa železnic, s.o. (Správa železniční dopravní cesty, s.o.) |
TDM | Tábor dětí a mládeže |
UIC | Mezinárodní železniční unie |
USIC | Mezinárodní sportovní sdružení železničářů |
UŽZ | Unie železničních zaměstnanců |
ZP | Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění |
ZSSK | Železničná spoločnosť Slovensko, a.s. |
OBSAH
1 SPOLUPRÁCE S ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI 9
1.1 Spolupráce odborových organizací a zaměstnavatele 9
2 BOZP, SOCIÁLNÍ OBLAST, ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY 12
2.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí 12
2.3 OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje 15
2.4 Zdravotní a sociální zabezpečení 15
2.5 Péče o vybrané skupiny zaměstnanců 16
2.9 Další zaměstnanecké výhody 17
2.10 Stravování a náhrady výdajů 17
3 ZAMĚSTNANOST A MZDOVÁ POLITIKA 17
3.2 Základní principy odměňování 20
4 PRACOVNÍ DOBA, PŘEKÁŽKY V PRÁCI 21
4.1 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu 21
4.2 Důležité osobní překážky v práci 23
Příloha 1 - UPLATŇOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY, PRACOVNÍ POHOTOVOSTI A DOVOLENÉ 27
3 Stanovená týdenní pracovní doba 30
5 Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby 31
6 Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo 33
10 Pracovní doba v kalendářním měsíci a ve vyrovnávacím období 36
11 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami 36
12 Nepřetržitý odpočinek v týdnu 37
Příloha 1.1 - PRACOVNÍ DOBA V KALENDÁŘNÍCH DNECH 41
Příloha 2 - SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI 42
4.1 Tarifní zařazení zaměstnance 42
4.8 Mzda a náhrada mzdy za svátek 47
4.9 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí 48
4.10 Příplatek za práci v noci 48
4.11 Příplatek za práci o sobotách a nedělích 48
4.12 Příplatek za práci v dělené směně 48
4.14.2 Poskytování cílové odměny statutárním orgánem 50
4.14.3 Odměna pro zaměstnance za flexibilní nástup 50
4.14.6 Odměna za nepravidelný nástup 53
4.14.7 Mimořádná odměna za překročení hospodářského výsledku 53
4.14.8 Odměna za obtížnost pracovního režimu, při výkonu složeném ze dvou směn s odpočinkem 53
4.15 Odměňování při prostojích 53
4.16 Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech a jejich důsledcích 54
4.17 Odměňování při převedení na jinou práci a při částečné nezaměstnanosti 54
4.18 Odměňování při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště 55
4.19 Odměňování při nařízených lékařských prohlídkách 55
4.20 Odměňování při odborném rozvoji zaměstnanců 56
4.21 Odměna za pracovní pohotovost 57
4.23 Přepočet měsíčních částek na částky hodinové 57
4.24 Splatnost mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy 57
4.25 Proplácení zlomků hodin 58
4.26 Výplata mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy 58
4.27 Srážky ze mzdy, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy 59
Příloha 2.1 - SAZBY MZDOVÝCH TARIFŮ, PŘÍPLATKŮ, ODMĚN A NÁHRADY
A. Mzdové tarify platné do 1.1.2023 do 31.12.2023 62
B. Odměna za zaškolení (bod 4.14.5 přílohy č. 2 této PKS) 63
C. Příplatek za práci přesčas (bod 4.7.2 přílohy č. 2 této PKS) 63
D. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (bod 4.9 přílohy č. 2 této PKS)
E. Příplatek za práci v noci (bod 4.10 přílohy č. 2 této PKS) 63
F. Příplatek za práci o sobotách a nedělích (bod 4.11 přílohy č. 2 této PKS) 63
G. Příplatek za práci v dělené směně (bod 4.12 přílohy č. 2 této PKS) 64
H. Odměna za pracovní pohotovost (bod 4.21 přílohy č. 2 této PKS) 64
I. Odměňování při prostojích (bod 4.15 přílohy č. 2 této PKS) 64
M. Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech (bod 4.16 přílohy č. 2 této PKS) 64
N. Odměna pro zaměstnance za flexibilní nástup (bod 4.14.3 přílohy č. 2 této PKS) 64
P. Odměna za nepravidelný nástup (bod 4.14.6 přílohy č. 2 této PKS) 65
Q. Odměna za flexibilitu (bod 4.22 přílohy č. 2 této PKS) 65
R. Odměna za čerpání náhradního volna za práci přesčas (bod 4.7.4 přílohy č. 2 této PKS) 65
T. Odměna za obtížnost pracovního režimu, při výkonu složeném ze dvou směn s odpočinkem (bod 4.14.8 přílohy č.2 této PKS) 65
Příloha 3 - STRAVOVÁNÍ A NÁHRADY VÝDAJŮ 66
3.4 Poskytování stravování jiným osobám 68
3.6 Stravování zaměstnanců pohraničních přechodových železničních stanic s pravidelným pracovištěm na území cizího státu 68
3.7.1 Stravné při pracovních cestách na území ČR 68
3.7.2 Stravné při pracovních cestách mimo území ČR 69
Příloha 4 - POKYN K UPLATŇOVÁNÍ STĚŽEJNÍCH BODŮ PKS 72
Pracovní podmínky – bod 2.2.2 72
Organizační postup pro zajištění lůžka před a po směně – bod 2.2.5 72
Důležité osobní překážky v práci – bod 4.2.3 74
Příloha 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené 74
Pružná pracovní doba – bod 2.18 74
Stanovená týdenní pracovní doba – článek 3 74
Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby – bod 5.3 74
Zaměstnanci s pevným rozvržením pracovní doby – bod 5.7 75
Zaměstnanci letmo - bod 5.8 75
Postup při stanovení odpadlého výkonu pro zaměstnance letmo a plánování směn při KOP 77
Práce přesčas u zaměstnanců letmo 77
1) Práce přesčas v kalendářním měsíci 77
2) Práce přesčas ve vyrovnávacím období 78
Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo – článek 6 78
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami - článek 11 83
Nepřetržitý odpočinek v týdnu – článek 12 83
Pracovní pohotovost - článek 14 83
Příloha 2 - Systém odměňování zaměstnanců společnosti 83
Tarifní zařazení zaměstnance - bod 4.1.3 83
Tarifní zařazení zaměstnance - bod 4.1.4 84
Smlouvy o mzdě – článek 4.3 84
Odměna za zaškolení - bod 4.14.5 84
Odměna za nepravidelný nástup – bod 4.14.6 85
Odměna za flexibilitu – bod 4.22 85
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů – bod 3.7.2 87
Příloha 5 - SOUVISEJÍCÍ NORMY 88
-
PREAMBULE
ČD Cargo, a.s. (dále jen zaměstnavatel), jehož jménem jedná představenstvo společnosti, na straně jedné a Odborové sdružení železničářů, Federace strojvůdců České republiky, Federace vlakových čet, Unie železničních zaměstnanců, Federace vozmistrů, Xxxx strojvůdců České republiky, Svaz odborářů služeb a dopravy a Demokratická unie odborářů, na straně druhé – uzavírají ve smyslu ustanovení § 22 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění a ve smyslu zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, tuto Podnikovou kolektivní smlouvu na rok 2023.
PKS je výsledkem kolektivního vyjednávání a upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, jakož i vzájemné vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem.
PKS je platná v plném rozsahu pro zaměstnance všech jednotek organizační struktury. Výjimku z předchozí věty tvoří zaměstnanci organizačních složek ČDC se sídlem a působností mimo území České republiky, pro které platí podmínky stanovené platnými právními předpisy příslušného státu.
1 SPOLUPRÁCE S ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI
1.1 Spolupráce odborových organizací a zaměstnavatele
1.1.1. Smluvní strany se zavazují:
⮚ plně respektovat postavení a pravomoci zaměstnavatele a odborových organizací působících u zaměstnavatele, vyplývající z platných právních předpisů a této PKS, především zásady dodržování ochrany osobních údajů ve smyslu příslušné právní normy (GDPR),
⮚ vzájemně se informovat na informačních schůzkách, konaných podle potřeby,
⮚ pro způsob přenosu elektronických dat a informací využívat definované standardní prostředí zaměstnavatele při současném splnění stanovených bezpečnostních a provozních podmínek,
⮚ respektovat u zaměstnavatele znění IN OR-1-A-2007 „Systém a tvorba interních norem“, v platném znění, která stanovuje základní pravidla vnitropodnikové legislativy zaměstnavatele, principy tvorby, aktualizace, schvalování, zveřejňování, distribuce a archivace interních norem, podle kterého jsou dokumenty zařazeny do stanovených úrovní (okruh uživatelů z prostředí mimo ČDC, kteří mohou podle posouzení gestorů či gestorských útvarů za stanovených podmínek dokument využívat pro své potřeby).
Zaměstnavatel předloží a projedná s odborovými organizacemi návrhy materiálů zpracované pro potřeby zaměstnavatele, řešící zejména následující problematiku:
⮚ obecně stav zaměstnanosti – opatření ke snižování, resp. zvyšování počtu zaměstnanců,
9 (celkem 91)
⮚ změny v oblasti zdravotní péče a zdravotních podmínek pro výkon práce včetně prevence,
⮚ BOZP včetně návrhů změn interních norem, opatření, poskytování OOPP a hygieny práce,
⮚ návrhy změn interních norem z pracovněprávní a sociální oblasti, opatření k jejich aplikaci, včetně opatření k této podnikové kolektivní smlouvě.
Zaměstnavatel předloží na úrovni jednotek organizační struktury odborovým organizacím měsíčně zprávu o nově vzniklých a ukončených pracovních poměrech. V rámci přípravy organizačních změn projedná zaměstnavatel informaci o návrzích úprav organizační struktury, organizačního řádu, popřípadě statutu.
Následně bez zbytečného odkladu poskytne zaměstnavatel schválené znění konkrétního materiálu odborovým organizacím.
Zaměstnavatel předkládá materiály k projednání nebo informaci odborovému orgánu způsobem a v termínech uvedených v IN ORz-50-A-2021 Sociální dialog ve společnosti ČD Cargo, a.s., v platném znění. Na úrovni jednotek organizační struktury ČDC a odborových organizací jsou četnost a obsah jednání dohodnuty individuálně.
Pro účely naplnění ustanovení ZP a platné PKS předají odborové organizace, uvedené v prvním odstavci Preambule této PKS, seznam odborových organizací na všech stupních organizační struktury zaměstnavatele, včetně pravomocí a kompetencí příslušných odborových orgánů nejpozději do 30. dubna 2023. Odborové organizace zodpovídají za průběžnou aktualizaci údajů v seznamu všech příslušných odborových organizací dle tohoto článku. V seznamu budou uvedeni funkcionáři odborové organizace a osoby zodpovědné za užívání prostor a služeb. Aktualizace budou zasílány v elektronické podobě na odbor personální GŘ ČDC.
1.1.2. Zaměstnavatel poskytne odborovým organizacím informace:
⮚ čtvrtletně přehled souhrnných ekonomických informací o činnosti železniční dopravy (Zpráva o hospodaření ČDC),
⮚ o mzdovém vývoji a zaměstnanosti v rozsahu uvedeném v Opatření o poskytování informací odborovým organizacím o mzdovém vývoji, zaměstnanosti a prováděných srážkách členských příspěvků IN PERs-41-B- 2011, v platném znění,
⮚ veškeré interní normy a vnitroorganizační opatření v těch případech, kdy se k nim odborové organizace na základě právních předpisů vyjadřují.
Tímto nejsou v žádném případě nahrazena dohodnutá ustanovení uvedená v této PKS, případně v dalších pracovněprávních a vnitřních mzdových předpisech.
1.1.3 Všechny ústní nebo písemné informace budou poskytnuty odborovým organizacím za předpokladu zachování mlčenlivosti z důvodu ochrany oprávněných zájmů zaměstnavatele.
Vzájemná spolupráce a informovanost bude aplikována ze strany zaměstnavatele, ale i odborových organizací. Odborové organizace budou zaměstnavateli předávat usnesení nebo výpisy z usnesení odborových organizací k materiálům, které s nimi byly projednány, nebo se týkají problematik uváděných v této PKS. Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat o plánovaných kontrolách a výsledcích kontrolní činnosti.
1.1.4 Zaměstnavatel dále zajistí funkcionářům a zaměstnancům odborových organizací za účelem plnění funkcionářských, kontrolních a pracovních povinností přístup na pracoviště příslušných organizačních složek. Za tímto účelem poskytne zaměstnavatel potřebná povolení ke vstupu na tato pracoviště s výjimkou těch, do nichž je vstup umožněn jen se zvláštním povolením. Je-li vstup na pracoviště podmíněn i stanovenou zdravotní způsobilostí, musí tuto podmínku funkcionář nebo zaměstnanec splňovat.
1.1.5 Zaměstnavatel bude na základě souhlasu zaměstnance – člena odborové organizace (vyjádřeného písemnou dohodou o srážce ze mzdy) provádět srážky členských příspěvků ze mzdy podle ustanovení § 146 písm. c) ZP a tyto bude poukazovat na konto odborové organizace. Za zdaňovací období předchozího kalendářního roku provede zaměstnavatel rekapitulaci sražených členských příspěvků za každého člena základní odborové organizace tak, aby toto mohlo být po potvrzení základní odborovou organizací podkladem pro účely odpočtu od základu daně z příjmů fyzických osob ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Tato problematika je řešena v Opatření o poskytování informací odborovým organizacím o mzdovém vývoji, zaměstnanosti a prováděných srážkách členských příspěvků, IN PERs-41-B-2011, v platném znění.
1.1.6 Zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 277 ZP vytvoří odborovým organizacím podmínky pro činnost podle jejich požadavků a svých provozních možností (zajištění místností v jednotce organizační struktury včetně nezbytného zařízení a technického provozu). Pro činnost odborových orgánů odborové organizace bude dispozice prostor určena po domluvě s příslušným správcem budov v součinnosti s odborem personálním GŘ ČDC.
Zaměstnavatel poskytne odborovým organizacím, oprávněným spolurozhodovat se zaměstnavatelem, právo přístupu a používání telekomunikační sítě ČDC a připojení telefonní přípojky ČDC.
Odborové organizace hradí zejména externí provozní náklady (např. tarif externích poskytovatelů, SMS brána, internet), v souladu s Opatřením k dlouhodobému uvolňování odborových funkcionářů, IN PERs-38-B-2011, v platném znění.
1.1.7 V případě využívání služeb vnějšího poskytovatele umožní zaměstnavatel na základě smlouvy mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem přístup k vybraným aplikacím ČDC. Ostatní služby budou zaměstnavatelem poskytovány na základě individuálních dohod cestou odboru personálního GŘ ČDC.
Odborové organizace umožní zaměstnavateli přístup k vybraným aplikacím vlastní odborové organizace, a to i v případě, že využívají služby vnějšího poskytovatele. Při využívání telekomunikačních služeb a služeb Intranetu ČDC se budou odborové organizace řídit platnými dokumenty ČDC v této věci.
2 BOZP, SOCIÁLNÍ OBLAST, ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY
2.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí
Zaměstnavatel zabezpečí prostředky k zajištění BOZP a ke zlepšení pracovních a sociálních podmínek na pracovištích zaměstnavatele. Realizace a zajištění těchto sjednaných závazků a stanovení prostředků na centrálně řízené akce a akce JOS se řídí platnou IN PERs-4-B-2008 „Směrnice k zajištění přípravy, plnění a sledování akcí BOZP“, v platném znění. Na akce BOZP v kompetenci JOS bude vyčleněno podle potřeby nejméně 17 mil. Kč.
Souhrnný přehled čerpání finančních prostředků zpracuje zaměstnavatel a poskytne odborovým organizacím do 45 dnů po skončení čtvrtletí.
2.1.1 Jednotky organizační struktury na všech úrovních projednají do 28. února 2023 výsledky vývoje pracovní úrazovosti v roce předcházejícím a navrhnou konkrétní opatření, jež posílí protiúrazovou prevenci. Vývoj pracovní úrazovosti a navrhovaná opatření budou po projednání s odborovými organizacemi součástí Zprávy o stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vývoji pracovní úrazovosti v ČDC za kalendářní rok, která bude do 30. dubna příslušného kalendářního roku předložena představenstvu ČDC a odborovým organizacím. ČDC do 31. května příslušného kalendářního roku projedná tuto zprávu za účasti zástupců odborových organizací.
Po ukončení šetření smrtelných a závažných pracovních úrazů poskytne zaměstnavatel na požádání odborovým organizacím kompletní dokumentaci vyšetřování, kterou má zaměstnavatel k dispozici. Zaměstnavatel na požádání poskytne zaměstnanci opisy vyjádření k mimořádné události.
2.1.2 Zaměstnavatel ve spolupráci s odborovými organizacemi zabezpečí v případě nutnosti aktualizaci metodického zajištění prověrek BOZP formou opatření předsedy představenstva na základě konkrétních poznatků z prověrek BOZP a vývoje pracovní úrazovosti v předchozích letech ve smyslu ustanovení § 108 odst. 5 ZP.
2.1.3 Zaměstnavatel v součinnosti s odborovými organizacemi zabezpečí provedení prověrek BOZP a hygienických podmínek na všech pracovištích a zařízeních ve smyslu ustanovení § 108 odst. 5 ZP nejpozději do 31. května příslušného kalendářního roku. Zaměstnavatel zahrne do prověrek BOZP ve spolupráci s odborovými organizacemi i hodnocení pracovních podmínek na kolejových vozidlech (dle jednotlivých řad), ve smyslu ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění. Zpracované výsledky s návrhy na opatření budou projednány na
úrovni jednotlivých jednotek organizační struktury ČDC a do 30 dnů po provedené prověrce předány odborovým organizacím.
2.1.4 Výsledky a celková úroveň prověrek, včetně dalšího společného postupu a návrhů na opatření, budou po předchozím projednání s odborovými organizacemi obsaženy ve zprávě, která bude představenstvu ČDC předložena do 30. září 2023. Tuto zprávu projedná zaměstnavatel do konce měsíce října 2023 za účasti zástupců odborových organizací.
2.1.5 Plnění harmonogramu odstraňování zjištěných závad vyhodnotí vedoucí jednotek organizační struktury za účasti zástupců odborových organizací a budou přijímat nápravná opatření.
2.2.1 Zaměstnavatel bude zlepšovat pracovní a sociální vybavenost pracovišť, přičemž bude využíváno poznatků z dohlídek prováděných v rámci PLS. Bližší podmínky jsou stanoveny v bodě 2.1 základního textu PKS.
2.2.2 Zaměstnavatel zabezpečí zaměstnancům s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby při dělené směně vhodnou místnost, která je uzamykatelná, přímo osvětlená a větratelná, v období topné sezóny vytápěná, vybavená stolem a sedacím nábytkem. V budově, kde se nachází vhodná místnost, musí být přístupná pitná voda, dále musí být v této budově umožněn ohřev stravy a nápojů a možnost umýt se, popřípadě použít sprchy (je-li v místě sprcha k dispozici). U lokomotivních čet se za takovou místnost nepovažuje místnost, kde dochází k nástupu na směnu ve více než v 15 případech za 24 hodin. V opačném případě lze takovou místnost považovat jako vhodnou při dělené směně zaměstnanců lokomotivních čet, pokud se zaměstnavatel dohodne s příslušnou odborovou organizací. Tato podmínka platí pouze v případě, že v dané lokalitě nelze danou problematiku řešit jiným způsobem. Obdobně lze v těchto případech postupovat i u ostatních zaměstnanců, pokud to dovolují provozní podmínky.
Zaměstnavatel projedná s odborovými organizacemi způsob zajištění místnosti podle předchozího odstavce a úschovu služebních a osobních věcí včetně případů, které řeší předpis o pokladní službě ČD Cargo, a.s. O výsledku prokazatelně informuje zaměstnavatel dotčené zaměstnance.
Toto ustanovení nevylučuje, aby v závislosti na místních podmínkách, po dohodě se zaměstnavatelem a odborovými organizacemi na úrovni jednotek organizační struktury, byly vytvořeny pro zaměstnance příznivější podmínky.
Při dočasném přerušení jízdy strojvedoucích a obsluhy vlaku a nemožnosti setrvat na původním místě výkonu práce je postupováno stejným způsobem, který je uveden v první větě
bodu 2.2.2. V případě, že toto provozní podmínky zaměstnavatele neumožňují, zaměstnavatel se s odborovými organizacemi dohodne na možnosti jiného řešení. Příloha číslo 4 této PKS.
2.2.3 Zaměstnancům s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby ve vícesměnném pracovním režimu při plánovaném souvislém rozdělení směny delším než 180 minut v době od 22:00 hod. do 6:00 hodin zaměstnavatel zajistí možnost odpočinku na lůžku.
U strojvedoucích zajistí možnost odpočinku na lůžku vždy, pokud souvislé rozdělení směny bude delší než 180 minut.
Při dělené směně s přerušením nad 270 minut umožní zaměstnavatel zaměstnancům s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby odpočinek na lůžku i mimo doby uvedené v prvním odstavci tohoto bodu.
Toto ustanovení nevylučuje, aby v závislosti na místních podmínkách, po dohodě se zaměstnavatelem a odborovými organizacemi na úrovni jednotek organizační struktury, byly vytvořeny pro zaměstnance příznivější podmínky.
2.2.4 Zaměstnavatel zabezpečí, aby zaměstnanci ve specifikovaných zaměstnáních uvedených v bodu 2.13 přílohy č. 1 této PKS, měli při odpočinku na lůžku mezi směnami přidělenou samostatnou místnost, ve smyslu přílohy č. 6 IN PERs-21-B-2008 „Směrnice BOZP“, v platném znění.“ Toto ustanovení nemusí být splněno v případech, kdy se samostatná místnost poskytuje dvěma a více zaměstnancům, kterým je přidělena místnost při odpočinku na lůžku a kteří mají stejný konec směny před odpočinkem i stejný nástup na směnu po odpočinku. Ženy musí být ubytovány odděleně od mužů. Toto ustanovení se vztahuje i na případy, kdy je zaměstnanec po jeho souhlasu vyslán na pracovní cestu, kde odpracuje několik směn s odpočinkem.
2.2.5 Pro služební potřeby a v souvislosti s plněním pracovních povinností umožní zaměstnavatel na vlastní náklady na základě závazné žádosti zaměstnance odpočinek na lůžku před a po směně ve vlastních prostorech nebo v zařízeních jimi provozovaných, popř. u jiných provozovatelů ubytovacích zařízení zejména v případech, kdy doba od příjezdu posledního nebo do odjezdu prvního nejbližšího dopravního prostředku veřejné hromadné dopravy z nebo do místa bydliště zaměstnance je delší než 180 minut. Toto ustanovení nevylučuje, aby v závislosti na místních podmínkách, po dohodě se zaměstnavatelem a odborovými organizacemi na úrovni jednotek organizační struktury, byly vytvořeny pro zaměstnance příznivější podmínky. Příloha číslo 4 této PKS.
2.2.6 Zaměstnavatel na vlastní náklady zajistí možnost použití WC všem zaměstnancům v průběhu pracovní doby, v době mezi jednotlivými částmi směny a v době čerpání přestávky na jídlo a oddech v místě pracovního výkonu.
2.3 OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje
2.3.1 Zaměstnavatel zabezpečí plnění povinností při udržování OOPP v použitelném stavu. V jednotkách organizační struktury, kde čištění a údržbu OOPP nebude možno zajišťovat ve vlastních zařízeních na náklady zaměstnavatele, poskytne se zaměstnancům finanční příspěvek ve smyslu IN PERs-22-B-2008 „Směrnice pro poskytování OOPP“ dle její přílohy číslo 4 „Příspěvek na čištění OOPP“, v platném znění. U zaměstnání, kde dochází k značnému znečištění pracovních oděvů, lze po dohodě s odborovými organizacemi praní a čištění pracovních oděvů i zadávat.
2.3.2 Zaměstnavatel bude sledovat vývoj nových OOPP, vybavení a zabezpečení zaměstnanců stávajícími OOPP prostřednictvím pracovní skupiny pro posuzování OOPP, jejímiž členy jsou též zástupci odborových organizací.
2.3.3 Zaměstnavatel bude poskytovat podle IN PERs-21-B-2008 „Směrnice BOZP“, v platném znění, ochranné nápoje a OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky v souladu s IN PERs-22-B-2008 „Směrnice pro poskytování OOPP“, v platném znění.
2.4 Zdravotní a sociální zabezpečení
2.4.1 Zaměstnavatel bude informovat odborové organizace o termínu provedení dohlídky na pracovišti zástupcem poskytovatele PLS. Po provedení dohlídky na pracovišti zástupce poskytovatele PLS vyhotoví zápis. Zaměstnavatel zabezpečí, aby se zápisem zástupce poskytovatele PLS byly seznámeny odborové organizace. V těchto případech se kontrola plnění provádí na úrovni jednotky organizační struktury.
2.4.2 Rozhodnutí o nárokovosti na ochranný repelentní prostředek (přípravek odpuzující klíšťata) zaměstnancům, kteří pracují v endemických oblastech výskytu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy, provede vedoucí jednotky organizační struktury ve spolupráci s příslušným lékařem PLS a po projednání s odborovými organizacemi.
2.4.3 Problematika léčebných výloh provozních zaměstnanců v přeshraniční dopravě je řešena ve dvoustranných smlouvách o spolupráci v přeshraniční železniční nákladní dopravě mezi ČDC a sousedními železničními společnostmi.
2.4.4 Náklady spojené se zdravotní a psychickou způsobilostí zaměstnanců definované IN PERs-25-B-2012 „Zdravotní a psychická způsobilost zaměstnanců“, v platném znění, hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
2.4.5 Při ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance se postupuje v souladu s interní normou PERs-26-B-2010 Ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance ČD Cargo, a.s., v platném znění.
vydanou v souladu s přijatou Koncepcí částečného řešení problematiky zákona o důchodovém pojištění ze dne 09. 09. 2008.
2.5 Péče o vybrané skupiny zaměstnanců
Zaměstnavatel bude ve spolupráci s odborovými organizacemi prostřednictvím sítě poradenských služeb poskytovat zaměstnancům pomoc při řešení jejich pracovních a sociálních problémů. Týká se to zejména žen, mladistvých, zaměstnanců se zdravotním postižením a zaměstnanců pečujících o děti v předškolním věku.
Zaměstnavatel zabezpečí pro zaměstnance v exponovaných zaměstnáních kondiční pobyty v souladu s IN PERs-49-A-2019 Poskytování kondičních pobytů zaměstnanců společnosti.
Ministerstvo dopravy podle § 33 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění, v roce 1993 vydalo „Tarif jízdného a přepravného pro přepravu zaměstnanců akciové společnosti České dráhy, zaměstnanců státní organizace Správa železniční dopravní cesty, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu, podílejících se na zabezpečování a provozování drážní dopravy“, (dále jen Tarif), ve znění platném pro aktuální období. Použití jízdních dokladů ČD si musí oprávněný držitel vždy ověřit pro zamýšlenou jízdu.
Společnost ČD Cargo, a.s., přebírá veškerá opatření, informace a opravy znění Tarifu, znění páté části předpisu ČD Ok 9 „Předpis ČD Ok 9 o mimotarifních jízdních výhodách poskytovaných ČD, předpisu ČD Ok 10 „Prováděcí předpis k Tarifu jízdného a přepravného pro přepravu zaměstnanců akciové společnosti České dráhy, zaměstnanců státní organizace Správa železniční dopravní cesty, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu, podílejících se na zabezpečování a provozování drážní dopravy“, které jsou ve společnosti ČDC zapracovány v IN PERs-10-B-2011 „Poskytování vnitrostátních zaměstnaneckých jízdních výhod“ a předpisu ČD Ok 12 „Předpis o zaměstnaneckých zahraničních jízdních výhodách“.
Zaměstnanci, na něž se nevztahuje předchozí ustanovení tohoto bodu, mohou využít nabídky zaměstnavatele dle Opatření č. 0014/2016 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo – Poskytování In Karet s aplikací INPLUS, v platném znění.
Zaměstnavatel tvoří sociální fond v souladu s článkem 35 stanov akciové společnosti ČD Cargo, a.s., v platném znění, a je tvořen stanoveným přídělem z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce společnosti za stanovené období schváleným valnou hromadou.
Základním vnitřním předpisem zaměstnavatele pro tuto oblast je IN ORz-33-A-2015 „Zásady hospodaření se Sociálním fondem ČD Cargo, a.s.“, v platném znění.
2.9 Další zaměstnanecké výhody
2.9.1 Zaměstnavatel bude ve shodě s odborovými organizacemi svým zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění a životní pojištění v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Bližší podmínky pro poskytování příspěvku na penzijní připojištění a životní pojištění jsou uvedeny v příslušných interních normách:
▪ PERs-34-B-2009 Poskytování příspěvků na životní pojištění, v platném znění
▪ PERs-35-B-2009 Poskytování příspěvků na penzijní připojištění, v platném znění
2.9.2 Vedoucí zaměstnanec JOS vydá po dohodě s místně příslušnými odborovými organizacemi opatření k úschově kol, motocyklů a parkování osobních automobilů, používaných zaměstnanci pro dojíždění do zaměstnání.
2.10 Stravování a náhrady výdajů
Zaměstnavatel je povinen umožnit stravování zaměstnancům ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 ZP ve všech směnách, v souladu s přílohou číslo 3 této PKS.
3 ZAMĚSTNANOST A MZDOVÁ POLITIKA
3.1.1 Zaměstnavatel bude v rámci vytvářených organizačních podmínek napomáhat zprostředkováním práce, poradenskou a mediační činností, s případným využitím dostupných projektů vyhlášených MPSV pro zvýšení efektivnosti a využitelnosti na trhu práce, které usnadní řešení obtíží uvolňovaných zaměstnanců při jejich dalším uplatnění u ČDC i mimo zaměstnavatele, a to především na regionální úrovni prostřednictvím pracoviště oddělení zaměstnaneckého odboru personálního GŘ ČDC.
3.1.2 Při přijímání uchazečů do zaměstnání u ČDC i u stávajících zaměstnanců je v oblasti zdravotní a psychické způsobilosti postupováno v souladu s IN PERs-25-B-2012 „Zdravotní a psychická způsobilost zaměstnanců“, v platném znění.
3.1.3 Při snižování počtu zaměstnanců zohlední zaměstnavatel, především možnosti přirozeného odchodu zaměstnanců. K usměrňování bude vytvářet podmínky a působit zejména na zaměstnance, kteří mohou využít možnosti odchodu do starobního důchodu před dosažením důchodového věku a na ty, kteří dosáhli věku rozhodného pro vznik nároku na starobní důchod. U manželů nebo registrovaných partnerů, zaměstnavatel neuplatní výpověď
pro důvody uvedené v ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP, a to od doby doručení výpovědi po dobu tří měsíců, za předpokladu, že jeden z nich na tuto skutečnost upozorní.
3.1.4 K objektivizaci počtu zaměstnanců bude docházet v souladu s ustanovením § 300 ZP.
3.1.5 Zaměstnancům ohroženým výpovědí z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP, anebo v průběhu výpovědní doby, je na příslušném pracovišti zaměstnaneckého oddělení umožněno informovat se o možnostech případného dalšího pracovního uplatnění.
Zaměstnavatel umožní zaměstnanci převod k jiné jednotce organizační struktury, popřípadě převedení na jinou práci, tj. na vhodné pracovní místo (ustanovení § 41 odst. 6 ZP), případně skončení pracovního poměru před dohodnutým termínem, anebo v průběhu výpovědní doby, pokud o to zaměstnanec požádá a pokud to provozní podmínky umožní. Dojde-li k převedení zaměstnance na jiné vhodné pracovní místo po doručení výpovědi, postupují oba účastníci podle ustanovení § 50 odst. 5 ZP.
V případě dosažení dohody o změně pracovní smlouvy se zaměstnancem, který byl dotčen organizační změnou ve smyslu ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP, zaměstnavatel vytvoří zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti podmínky pro zachování odborné způsobilosti v pracovních činnostech, které vykonával podle dosavadní pracovní smlouvy. Podmínkou splnění předchozího ustanovení je, že zaměstnanec se účastní školení a absolvuje lékařská vyšetření ve vztahu k udržení této odborné způsobilosti ve svém volnu bez nároku na mzdu nebo její náhradu a bez nároku na úhradu cestovních náhrad; ostatní náklady hradí zaměstnavatel.
3.1.6 Ke zmírnění nepříznivých důsledků snižování počtu zaměstnanců při skončení pracovního poměru:
a) dohodou podle ustanovení § 49 ZP pro důvody uvedené v ustanovení § 52 ZP písm. a) až e) ZP, zaměstnavatel vůči uvolňovaným zaměstnancům:
⮚ upustí od úhrady půjček poskytnutých z FKSP nebo SF a od úhrady jiného finančního plnění poskytnutého ze SF, pokud tomu nebrání platné právní předpisy,
⮚ nevyžaduje ve smyslu kvalifikační dohody uzavřené dle ustanovení § 143 SZP, nebo dle ustanovení § 234 odst. 1, 2 ZP nebo dohody o rekvalifikaci, podle ustanovení § 110 zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, v platném znění, vrácení nákladů spojených se zvýšením a prohlubováním kvalifikace nebo jejich poměrné části.
b) dohodou podle ustanovení § 49 ZP nebo výpovědí pro důvody uvedené v ustanovení § 52 ZP písm. a) až e) ZP, ČDC vůči uvolňovaným zaměstnancům:
⮚ ponechají osobní ochranné pracovní prostředky ve smyslu IN PERs-22-B-2008 „Směrnice pro poskytování OOPP“, v platném znění, bez finanční náhrady.
Předchozí ustanovení se nevztahuje na zaměstnance, jehož pracovní poměr skončí dohodou podle ustanovení § 49 ZP pro důvody uvedené v ustanovení § 52 písm. d) a e) ZP, pokud k zákazu konání dosavadní práce nebo k pozbytí zdravotní způsobilosti došlo z následujících důvodů:
a) protože nepoužil předepsané OOPP, nebo
b) protože nedodržel předpisy o zajištění BOZP, nebo předpisy o bezpečnosti dopravy, nebo
c) protože porušil povinnosti o ochraně před škodami způsobenými alkoholem a jinými návykovými látkami, nebo
d) protože ztratil zdravotní způsobilost tím, že si přivodil nepracovní úraz (za nepracovní úraz se považuje každý úraz, který nevznikl při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi).
3.1.7 Na vyhledání nového pracovního uplatnění poskytne zaměstnavatel zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončí výpovědí nebo dohodou podle ustanovení § 49 ZP pro důvody uvedené v ustanovení § 52 písm. a) až e) ZP, pracovní volno v souladu s Opatřením č. 0016/2015 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo „Poskytování pracovního volna, v platném znění.
3.1.8 Pro účely zaměstnaneckých výhod poskytovaných dle bodu 2.9 a odměňování dle IN PERs-42-B-2011, v platném znění, bude jako nepřetržitý pracovní poměr posuzován
a) v případě osob zaměstnavatelských subjektů skupiny ČD a SŽ (SŽDC), kteří bez přerušení navazují pracovní poměr s ČDC, pokud k předchozímu ukončení pracovního poměru nedošlo z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. f) nebo písm. g) nebo písm. h) ZP nebo z důvodů uvedených v ustanovení § 55 ZP,
b) pracovní poměr zaměstnance, který byl ukončen z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až e) ZP v případě, že bývalý zaměstnanec uzavře nový pracovní poměr se zaměstnavatelem do 1 roku ode dne skončení u zaměstnavatele, pokud uvedené zaměstnanecké výhody budou obsahem PKS v příslušném roce,
c) v případě uzavření nového pracovního poměru s bývalým zaměstnancem, u něhož došlo k ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele z důvodu smluvního převzetí činností zaměstnavatele jiným subjektem, v případě vrácení původních činností k zaměstnavateli. Nový pracovní poměr musí být uzavřen nejpozději do 3 měsíců od data vrácení činnosti k zaměstnavateli.
3.2 Základní principy odměňování
Zaměstnavatel projedná v rozsahu ustanovení § 280 ZP s odborovými organizacemi návrh
„Podnikatelského plánu pro rok 2024 společnosti ČD Cargo, a.s.“ v oblasti zaměstnanosti a odměňování, a to po projednání v představenstvu ČD Cargo, a.s. Toto projednání provede zaměstnavatel před žádostí o schválení „Podnikatelského plánu pro rok 2024 společnosti ČD Cargo, a.s.“ na úrovni dozorčí rady.
3.2.1 Zaměstnanci jsou odměňování v souladu se „Systémem odměňování zaměstnanců společnosti“, který je přílohou číslo 2 této PKS.
3.2.2 Zaměstnavatel nad rámec nároku zaměstnance vyplývajícího z ustanovení § 67 odst. 1 ZP, za účelem překlenutí sociální situace zaměstnance, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci a k částečnému zmírnění následků, které jsou pro zaměstnance spojeny s ukončením dosavadního zaměstnání a nutností vyhledat nové pracovní uplatnění nebo započít jinou výdělečnou činnost, stanoví nebo zvyšuje odstupné o další násobky průměrného výdělku.
Zvýšené odstupné, se neposkytne zaměstnanci, který získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku pro vznik nároku na starobní důchod (§ 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění). Za rozhodný den, kdy zvýšené odstupné zaměstnanci ještě náleží, se považuje ukončení pracovního poměru nejpozději k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod podle věty první tohoto odstavce.
a) Zaměstnanci, u něhož dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle ustanovení § 49 ZP, z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP, a který ke dni ukončení pracovního poměru:
⮚ odpracoval u ČDC, ČD, SŽ (SŽDC) nepřetržitě nejméně 10 let – náleží zvýšené odstupné o jeden násobek průměrného měsíčního výdělku,
⮚ odpracoval u ČDC, ČD, SŽ (SŽDC), nepřetržitě nejméně 20 let – náleží zvýšené odstupné o dva násobky průměrného měsíčního výdělku,
⮚ odpracoval u ČDC, ČD, SŽ (SŽDC), nepřetržitě nejméně 30 let – náleží zvýšené odstupné o tři násobky průměrného měsíčního výdělku.
Jedná-li se o osamělého zaměstnance trvale pečujícího o nezaopatřené dítě, tzn. do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, jestliže se soustavně připravuje na budoucí zaměstnání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí zaměstnání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost a
osamělý zaměstnanec zaměstnavateli předloží čestné prohlášení o tom, že splňuje podmínky stanovené v ustanovení § 350 ZP, zvyšuje se odstupné podle tohoto písmena a) o další jeden násobek průměrného měsíčního výdělku.
Odstupné poskytnuté dle písmena a) se zvyšuje o další dva násobky průměrného měsíčního výdělku při ukončení pracovního poměru zaměstnanci, u něhož dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle ustanovení § 49 ZP, z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP a skončí-li pracovní poměr nejpozději poslední den před datem účinnosti organizační změny.
b) Zaměstnanci, na kterého se nevztahuje odchodné dle IN PERs-26-B-2010,
„Ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance v ČD Cargo, a.s.“, v platném znění, která vyplývá ze znění “Koncepce částečného řešení problematiky spojené se změnou zákona o důchodovém pojištění“ ze dne 09. 09. 2008 (dále jen Koncepce), náleží odstupné při skončení pracovního poměru dohodou podle ustanovení § 49 ZP, z důvodů uvedených v ustanovení § 52 e) ZP, a to ve lhůtě do třiceti dnů ode dne vystavení lékařského posudku, ve výši:
⮚ čtyř násobků průměrného měsíčního výdělku, pokud odpracoval u ČDC, ČD, SŽ (SŽDC), nepřetržitě nejméně 10 let,
⮚ pěti násobků průměrného měsíčního výdělku, pokud odpracoval u ČDC, ČD, SŽ (SŽDC), nepřetržitě nejméně 20 let,
⮚ šesti násobků průměrného měsíčního výdělku, pokud odpracoval u ČDC, ČD, SŽ (SŽDC), nepřetržitě nejméně 30 let.
Pro zaměstnance se použije to ustanovení, které je pro něj při splnění daných podmínek výhodnější. K odstupnému je vydáno Opatření předsedy představenstva společnosti ČD Cargo, a.s.
4 PRACOVNÍ DOBA, PŘEKÁŽKY V PRÁCI
Pracovní doba, pracovní pohotovost a dovolená je řešena přílohou číslo 1 této PKS.
4.1 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu
4.1.1 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno z důvodu obecného zájmu, popř. jiných úkonů v obecném zájmu v rozsahu a za podmínek stanovených v ustanoveních § 200 až § 204 ZP a v souladu s uvedenými podmínkami v interních normách:
⮚ Opatření č. 0016/2015 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo „Poskytování pracovního volna, v platném znění,
⮚ IN PERs-38-B-2011 „Opatření k dlouhodobému uvolňování odborových funkcionářů“, v platném znění,
⮚ IN ORs-25-B-2009 „Směrnice pro organizování a financování sportovních akcí, hrazených z C – SF“, v platném znění.
4.1.2. Kulturní a sportovní akce spoluorganizované zaměstnavatelem a odborovými organizacemi
Zaměstnavatel zajišťuje tuto oblast pro své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky v souladu s IN ORs-25-2009, „Směrnice pro organizování a financování sportovních akcí, hrazených z C – SF“, v platném znění. V rámci tohoto závazku podle provozních možností a stanovených pravidel umožní účast svých zaměstnanců ve spolupráci s odborovými organizacemi na aktivitách mezinárodních sdružení, jako jsou např. USIC, C M, FISAIC, FIRAC, IFEF, ALE a na regionálních i republikových kvalifikacích a dále i tuzemských kulturních a sportovních akcí organizovaných zaměstnavatelem ve spolupráci s odborovými organizacemi.
4.1.3 TDM a LOP spoluorganizované zaměstnavatelem a odborovými organizacemi pro děti zaměstnanců ČDC
Zaměstnancům, kteří vykonávají činnost vedoucích TDM nebo LOP, jejich zástupcům pro věci hospodářské a zdravotní, oddílovým vedoucím, vychovatelům, instruktorům, popř. středním zdravotnickým pracovníkům v TDM a LOP, předem dohodnutých a organizovaných v rámci ČDC, se poskytne pracovní volno podle provozních podmínek v rozsahu a za podmínek stanoveným v ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) ZP s tím, že pro tuto činnost nemusí být splněna podmínka soustavné a bezplatné práce s dětmi a mládeží po dobu jednoho roku.
4.1.3.1 TDM nebo LOP spoluorganizovaný ve spolupráci s GŘ ČDC a s příspěvkem z C – SF
Pořadatel TDM nebo LOP oznámí odboru personálnímu GŘ ČDC do 31. ledna 2023, termín a místo konání TDM nebo LOP. Toto oznámení bude obsahovat počty vedoucích z řad zaměstnanců ČDC a kapacity TDM nebo LOP. Nabídka těchto TDM nebo LOP bude zveřejněna v katalogu ČD travel, s.r.o. Dále požádá prostřednictvím vedoucího zaměstnance jednotky organizační struktury ředitele odboru personálního GŘ ČDC o uvolnění zaměstnance, a to nejméně 2 měsíce před požadovaným uvolněním. Podání žádosti po uvedeném termínu je věcí dohody mezi pořadatelem a odborem personálním GŘ ČDC. Součástí žádosti o uvolnění je termín a místo konání TDM nebo LOP a jmenný seznam účastníků TDM nebo LOP. V případě změny účastníka je pořadatel TDM nebo LOP povinen změnu dohodnout s příslušným vedoucím jednotky organizační struktury a současně ji oznámit odboru personálnímu GŘ ČDC.
Za dobu poskytnutého pracovního volna náleží zaměstnancům, kteří vykonávají činnost vedoucích TDM a LOP, jejich zástupcům pro věci hospodářské a zdravotní, oddílovým vedoucím, vychovatelům, instruktorům, popř. středním zdravotnickým pracovníkům, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
4.1.3.2 TDM nebo LOP spoluorganizovaný JOS ČDC a místně příslušnými odborovými organizacemi
Pořadatel TDM nebo LOP oznámí vedoucímu jednotky organizační struktury do 31. ledna 2023, termín a místo konání TDM nebo LOP. Toto oznámení bude obsahovat počty vedoucích z řad zaměstnanců ČDC a kapacity TDM nebo LOP. Dále požádá se souhlasem zaměstnance o jeho uvolnění vedoucího jednotky organizační struktury ČDC, a to nejméně 2 měsíce před stanoveným termínem konání TDM nebo LOP. Podání žádosti po uvedeném termínu je věcí dohody mezi pořadatelem a jednotkou organizační struktury ČDC. Součástí žádosti o uvolnění je termín a místo konání TDM nebo LOP a jmenný seznam účastníků TDM nebo LOP. V případě změny účastníka je pořadatel TDM nebo LOP povinen změnu dohodnout s příslušným vedoucím jednotky organizační struktury.
Za dobu poskytnutého pracovního volna náleží zaměstnancům, kteří vykonávají činnost vedoucích TDM a LOP, jejich zástupcům pro věci hospodářské a zdravotní, oddílovým vedoucím, vychovatelům, instruktorům, popř. středním zdravotnickým pracovníkům, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
4.1.4 TDM a LOP organizované mimo ČDC
Pokud je TDM organizován mimo ČDC a zaměstnavatel souhlasí s uvolněním zaměstnance za podmínek stanovených v ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) a § 203a) ZP, se podmínka soustavné a bezplatné práce nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.
4.1.5 Jestliže je podle zvláštního právního předpisu (např. zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury, zákon o vysokých školách, školský zákon, zákon o podmínkách způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, zákon o nelékařských zdravotnických povoláních a zákon o obchodních korporacích, vše v platném znění) zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady. Při postupu podle předchozí věty se hradí náhrada mzdy, kterou zaměstnavatel poskytl podle ustanovení § 351 až § 362 ZP.
4.2 Důležité osobní překážky v práci
4.2.1 Tyto důležité osobní překážky jsou definovány v ustanoveních § 191 až § 199 ZP a NV 590/2006 Sb., v platném znění. Nad tento rámec zaměstnavatel poskytne, na základě žádosti zaměstnance, neplacené volno v požadovaném rozsahu úhradou zdravotního pojištění, v souladu s platnou právní úpravou a Opatřením č. 0016/2015 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo
„Poskytování pracovního volna“ v případech:
⮚ doprovodu zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy nejvýše 5 dnů v kalendářním roce, a to jen jednomu z rodinných příslušníků,
⮚ při úmrtí manžela (manželky), druha (družky), registrovaného partnera nebo dítěte nejvýše 2 dny,
⮚ zaměstnancům trvale pečujícím o dítě mladší 15 let jeden den v měsíci po souhlasu nadřízeného zaměstnance; toto volno nelze převádět do dalšího měsíce.
Na další pracovní volno podle tohoto bodu nemá nárok zaměstnanec, který neodůvodněně zameškal směnu v době 180 dnů před vznikem potřeby pracovního volna.
4.2.2 Zaměstnanec, který byl účasten mimořádné události mající za následek úmrtí nebo újmu na zdraví (viz ustanovení § 122 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění) nebo značné škody na majetku, může z důvodu své psychické újmy požádat příslušného vedoucího zaměstnance o poskytnutí pracovního volna následujícího bezprostředně po mimořádné události. Příslušný vedoucí zaměstnanec této žádosti vyhoví a po zvážení všech okolností souvisejících s mimořádnou událostí rozhodne po dohodě se zaměstnancem o délce poskytnutého pracovního volna s náhradou mzdy. Takto poskytované pracovní volno se eviduje v informačním systému zaměstnavatele na samostatné složce mzdy. Zaměstnavatel je povinen zajistit po mimořádné události zúčastněným zaměstnancům nezbytnou péči včetně dopravy do místa bydliště.
4.2.3 Zaměstnancům, kteří se podíleli na odstranění mimořádné události nebo poskytnutí první pomoci po mimořádné události, zaměstnavatel umožní změnu rozvrhu směn plánovaných na následující tři kalendářní dny po této činnosti, pokud o to požádají. Příloha číslo 4 této PKS.
4.2.4 Pokud zaměstnanec podává vysvětlení příslušným orgánům zaměstnavatele, popř. příslušným orgánům pověřených zaměstnavatelem za účelem objasnění skutečností souvisejících s výkonem práce, považuje se tato doba za výkon práce a započítává se do pracovní doby. Pokud zaměstnanec podává vysvětlení při šetření, které vede Drážní inspekce, je mu poskytnuta náhrada mzdy ve výši odpovídající odpadlému výkonu.
4.2.5 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na jeho žádost volno dle Opatření č. 0016/2015 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo „Poskytování pracovního volna“, v platném znění, bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu při přerušení provozu, zpoždění hromadných dopravních prostředků a v jeho důsledku nemožnosti zaměstnance se dostavit do práce ani jiným přiměřeným způsobem.
4.2.6 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno:
⮚ v nezbytně nutném rozsahu k výkonu občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu;
⮚ pokud zaměstnanec v důsledku hromadné živelné události prokazatelně ztratil obydlí, ve kterém vedl domácnost, nebo se z takového důvodu stalo neobyvatelným, pracovní volno na dobu až 14 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce.
Pracovní volno se poskytne na základě žádosti zaměstnance, která musí být adresována příslušnému řediteli jednotky organizační struktury a musí být doložena písemným potvrzením místně příslušného orgánu státní správy nebo samosprávy (městský, místní, obecní úřad apod.), prokazujícím, že zaměstnanec vykonal občanskou povinnost (ustanovení
§ 202 ZP) nebo přišel v důsledku živelné události o obydlí, v němž vede domácnost, nebo které se z takového důvodu stalo neobyvatelným.
Za poskytnuté pracovní volno náleží náhrada mzdy dle bodu 4. 16. 3 přílohy číslo 2 této PKS.
5.1.1 V případě změn právních předpisů a při zásadní změně vnitřních podmínek zaměstnavatele na základě písemného návrhu předloženého kteroukoliv smluvní stranou bude zahájeno kolektivní vyjednávání o těch ustanoveních PKS a v takovém rozsahu, v jakém budou tato ustanovení změnou právní úpravy, změnou vnitřních podmínek zaměstnavatele nebo rozsahem navržené změny dotčena.
5.1.2 Při vzniku kolektivních sporů a sporů vzniklých z neplnění závazků této PKS postupují smluvní strany podle příslušných ustanovení zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednáváni, v platném znění, a ZP, není-li v případě jednotlivých závazků stanoveno jinak. To platí i v případě změn a doplňků PKS.
5.1.3 Odborové organizace ve spolupráci se zaměstnavatelem zabezpečí seznámení všech zaměstnanců s touto PKS do 15 dnů od jejího uzavření.
5.1.4 Kontrolu plnění PKS provedou smluvní strany pololetně, a to elektronicky nebo listinou formou. Výsledky plnění PKS se následně projednají v pracovní skupině určené pro kolektivní vyjednávání.
5.1.5 Zjistí-li jedna ze smluvních stran neplnění některého závazku nebo jeho termínu uvedeného v PKS, je povinna neprodleně prokazatelně upozornit druhou stranu.
Tato PKS se uzavírá na dobu od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá jinak.
Příloha 1 - UPLATŇOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY, PRACOVNÍ POHOTOVOSTI A DOVOLENÉ
Tato příloha upravuje pracovní dobu a pracovní pohotovost zaměstnanců společnosti ČDC.
2.1 Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
2.2 Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou.
2.3 Směna je část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.
2.4 Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
2.5 Celková doba od nástupu do ukončení doby výkonu je součet na sebe navazujících dob naplánované délky směny, doby rozdělení směny a dohodnuté nebo nařízené práce přesčas.
2.6 Dělená směna je směna, ve které dochází k plánovanému souvislému rozdělení směny nad rámec poskytování přestávky na jídlo a oddech, přičemž doba rozdělení se nezapočítává do pracovní doby.
2.7 Kalendářní den a den je definován jako 24 hodin po sobě jdoucích, tj. od 0.00 hodin do 24.00 hodin. Pro účely nepracovního stavu mimo svátku se za den považuje jedna celá směna, která se přiřazuje ke kalendářnímu dni, kde začíná. Příloha číslo 4 této PKS.
2.8 Týden je definován jako období na sebe navazujících 7 kalendářních dnů.
2.9 Kalendářní týden je určen intervalem pondělí až neděle.
2.10 Kalendářní měsíc je vymezen prvním dnem v měsíci až posledním dnem v měsíci.
27 (celkem 91)
2.11 Kalendářní rok je vymezen datem 1. leden až 31. prosinec.
2.12 Rok je 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
2.13 Specifikovaná zaměstnání dle Katalogu zaměstnání IN PERs-44-B-2014, v platném znění:
83110 | Strojvedoucí instruktor |
83112 | Strojvedoucí |
83118 | Strojvedoucí v přípravě |
83121 | Vedoucí posunu |
83122 | Posunovač |
83129 | Vozmistr |
83130 | Vozmistr v přípravě |
2.14 Vyrovnávací období je sjednané časové období definované v týdnech, v němž průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas se musí rovnat stanovené týdenní pracovní době nebo kratší pracovní době za toto období.
2.15 Rovnoměrným rozvržením stanovené týdenní pracovní doby se rozumí takové rozvržení stanovené nebo kratší pracovní doby, kdy délka stanovené nebo kratší pracovní doby je v jednotlivých týdnech stejná.
2.16 O nerovnoměrné rozvržení stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby se jedná, je-li sjednaná týdenní pracovní doba nebo kratší pracovní doba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny v rámci příslušného vyrovnávacího období dohodnutého v PKS nebo platného ZP, a to tak, že v některých týdnech může být kratší a v jiných delší než stanovená týdenní pracovní doba nebo kratší pracovní doba.
2.17 Za vícesměnný pracovní režim se pro účely této PKS považuje pracovní režim dvousměnný, vícesměnný a nepřetržitý, který nemusí splňovat podmínku vzájemného střídání zaměstnanců v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (např. posunutý nástup směn). Pro účely této PKS se za vícesměnný pracovní režim považuje také takový pracovní režim, kdy při střídání zaměstnanců ve směnách dojde k souběžnému výkonu práce zaměstnanců navazujících směn, avšak jen po dobu nejvýše tří hodin.
2.18 Pružná pracovní doba je taková pracovní doba, kdy si zaměstnanci určují sami začátek a konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časového úseku. Mezi dva úseky volitelné doby je vložen časový úsek, v němž jsou zaměstnanci povinni být na pracovišti. Za kalendářní měsíc musí odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu. Příloha číslo 4 této PKS.
2.19 Zaměstnanci, na které se vztahuje NV 589/2006 Sb., v platném znění, jsou zaměstnanci na dráze celostátní, regionální a vlečce, kteří zabezpečují a obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu, nebo se podílejí na zajišťování nebo provozování drážní dopravy, nebo řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo nebo zajišťují jeho provozuschopnost.
2.20 Povinné školení se z hlediska pracovní doby posuzuje jako překážka v práci, která se považuje za výkon práce.
2.21 Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích.
2.22 Pracovní cesta je časově omezené vysílání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce na dobu nezbytné potřeby po písemné dohodě se zaměstnancem. Na pracovní cestu vysílá zaměstnance příslušný vedoucí zaměstnanec nejpozději při ukončení předchozí směny, nejméně však 48 hodin před nástupem na další směnu, pokud se nedohodnou jinak. Vedoucí zaměstnanec je povinen vyslanému zaměstnanci určit místo, datum a čas začátku pracovní cesty, začátek a konec plánovaného pracovního výkonu na pracovní cestě, místo a datum ukončení pracovní cesty a určit způsob dopravy.
2.23 Režijní jízda je doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem, nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v průběhu pracovní doby, nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce, po skončení pracovního výkonu. Režijní jízda se uplatňuje u specifikovaných zaměstnání dle bodu 2.13 této přílohy a započítává se do pracovní doby.
2.24 Zaměstnancem pracujícím letmo je zaměstnanec drážní dopravy, jemuž zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena.
3 Stanovená týdenní pracovní doba
Stanovená týdenní pracovní doba bez snížení mzdy ve smyslu ustanovení § 79 ZP je stanovena níže uvedeným skupinám zaměstnanců ČDC:
a) zaměstnancům ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 této přílohy a zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou ve vícesměnném pracovním režimu na 36 hodin,
b) ostatním zaměstnancům vyjma uvedených v písmenu c) tohoto bodu, na 37,5 hodin,
c) zaměstnancům v jednosměnném pracovním režimu s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5 dnů v týdnu na předem určených pracovních místech označených v systemizaci ČDC na 40 hodin. Příloha číslo 4 této PKS.
4.1 Při plánování směny na stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší pracovní dobu nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Začátek a konec směny je určen rozvrhem stanovené týdenní pracovní doby, popř. kratší pracovní doby. Příloha číslo 4 této PKS.
4.2 U zaměstnanců, na které se vztahuje NV 589/2006 Sb., v platném znění, nesmí délka směny přesáhnout 13 hodin. V případě, že je součástí směny režijní jízda na konci směny, může délka směny činit nejvýše 15 hodin.
4.3 U zaměstnanců ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 této přílohy nesmí doba výkonu přesáhnout 13 hodin. V případě, že součástí doby výkonu je režijní jízda na konci směny, může doba výkonu činit nejvýše 15 hodin.
4.4 Při plánování nesmí být délka směny kratší než 5 hodin, a u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nesmí být kratší než 7, pokud se zaměstnavatel s místně příslušnou odborovou organizací nedohodne jinak.
Ustanovení o minimální plánované délce směny se nevztahuje na školení nebo jiné formy přípravy k prohloubení kvalifikace zaměstnance na nařízené lékařské prohlídky a v případě psychologického vyšetření.
Při plánování směny, která zasahuje do dvou kalendářních, nesmí být její délka kratší než 10 hodin a 17 minut, pokud se zaměstnavatel s místně příslušnou odborovou organizací nedohodne jinak.
4.5 Při plánování může být směna rozdělena, nad rámec poskytování přestávky na jídlo a oddech, do dvou, po dohodě s odborovou organizací do tří částí.
Při plánování dělené směny nesmí být doba, po kterou je směna rozdělena, delší jak doba směny a jedna doba rozdělení směny musí být delší než jedna hodina a nesmí dosáhnout
6 hodin. Zpožděním nebo jiným nepředvídatelným vlivem se charakter původně
plánovaného rozdělení směny nezmění, přičemž doba výkonu zasahující do plánovaného rozdělení směny je prací přesčas a zkracuje dobu rozdělení. Příloha číslo 4 této PKS.
Zaměstnavatel bude při plánování pracovní doby zaměstnancům ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 této přílohy, minimalizovat rozdělení směn v místě jejich pravidelného nástupu.
4.6 Zaměstnanec je povinen neprodleně oznámit důvody, pro které nemůže nastoupit na směnu.
4.7 Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci mimořádně kratší výkon práce proti původně stanovenému rozvrhu směn, považuje se chybějící výkon za překážku na straně zaměstnavatele. Toto platí i pro zaměstnance letmo.
5 Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby
5.1 V rámci ČDC je stanovená týdenní pracovní doba rozvržena rovnoměrně a nerovnoměrně v souladu s ustanoveními § 78, § 81, § 83 až § 85, § 99 ZP a NV 589/2006 Sb., v platném znění, s ohledem na bezpečnost práce.
Stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě sjednanou kratší pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel po projednání s odborovými organizacemi a podle provozních potřeb v souladu s ustanoveními § 78, § 81, § 83 až § 85, § 96, § 99 ZP a NV 589/2006 Sb., v platném znění, a určuje začátek a konec směn.
5.2 Stanovená období pro rozvržení pracovní doby u zaměstnanců:
a) s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou jsou stanovena od 1. ledna 2023 do 30. června 2023, od 1.července 2023 do 31.prosince 2023.
b) pracujících na základě dohody o pracovní činnosti jsou v rozsahu sjednané dohody maximálně však 52 týdnů,
c) pracujících na základě dohody o provedení práce jsou v rozsahu sjednané dohody maximálně 300 hodin za kalendářní rok s tím, že v jednotlivých měsících mohou odpracovat maximálně 150 hodin.
5.3 Pro zaměstnance letmo nebo u zaměstnanců, pro které je uplatňována pružná pracovní doba, se pro účely odpadlého výkonu práce při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě použije „fiktivní plán“. Fiktivní plán bude vycházet ze stanovené týdenní pracovní doby, popřípadě sjednané kratší pracovní doby zaměstnance.
5.4 Pro zaměstnance pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr se pro účely odpadlého výkonu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, případně dalších náhrad, použije fiktivní plán na kalendářní den nebo pracovní den. Příloha číslo 4 této PKS. Doba
odpočinku se sleduje v souladu s Opatřením č.0022/2015/1. Změna Ředitele O10 GŘ ČD Cargo k dohodám mimo pracovní poměr (dle ustanovení § 75 a § 76 ZP).
5.5 Zaměstnavatel bude plánovat výkon práce v průběhu směny tak, aby s výjimkou přestávek na jídlo a oddech minimalizoval dělení směny.
5.6 Stanovení personální potřeby zaměstnanců se provádí v souladu s interní normou PERs43-B-2011, v platném znění.
5.7 Zaměstnanci s pevným rozvržením pracovní doby
5.7.1 Zaměstnavatel zastoupený ředitelem jednotky organizační struktury je povinen dle bodu 5.1 této přílohy vypracovat písemný rozvrh pracovní doby na vyrovnávací období a prokazatelně s ním seznámit zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby nejpozději 2 týdny před začátkem vyrovnávacího období dle bodu 5.2 této přílohy, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (zároveň předá zaměstnanci tento rozvrh směn). Zaměstnavatel rozvrhne nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu tak, aby odpovídala stanovené týdenní pracovní době za vyrovnávací období. Příloha číslo 4 této PKS.
Obdobně se postupuje i při rovnoměrném rozvržení stanovené nebo kratší pracovní doby.
5.7.2 Pracovní doba zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným rozvržením pracovní doby bude rozvržena tak, aby v jednotlivých kalendářních měsících rozdíl mezi stanoveným rozvrhem směn a stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance nepřesáhl
+ 15 hodin. V případě dohody zaměstnavatele a odborové organizace zastupující dotčeného zaměstnance lze tuto dobu zvýšit na + 30 hodin.
5.7.3 Pokud zaměstnanec s pevným rozpisem směn nastoupí po dohodě na směnu na základě provozní potřeby na žádost zaměstnavatele, o které byl informován v době kratší než 48 hodin, bude mu poskytnuta odměna dle článku 4. 14. 3.2 přílohy číslo 2 této PKS.
5.8 Zaměstnanci letmo
5.8.1 Pro zaměstnance letmo je stanoveno vyrovnávací období podle bodu 5.2 této přílohy. Za určení režimu letmo a obsazení zaměstnanců v tomto režimu odpovídá jménem zaměstnavatele ředitel jednotky organizační struktury.
5.8.2 Pro zaměstnance letmo zaměstnavatel plánuje průběžně směny ve vyrovnávacím období tak, aby byla zabezpečena provozní potřeba výkonu práce. V jednotlivých kalendářních měsících v rámci vyrovnávacího období rozdíl mezi plánovanou pracovní dobou a stanovenou týdenní pracovní dobou nesmí přesáhnout + 10 hodin.
Zaměstnavatel zaměstnancům určí nástup na další směnu nejpozději při ukončení předchozí směny, nejméně však 48 hodin před nástupem na další směnu, pokud se zaměstnanci se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
Zaměstnavatel na požádání vydá písemný doklad zaměstnanci o skutečně odpracované pracovní době v tomto měsíci nejpozději do pěti pracovních dnů po jeho ukončení. Příloha číslo 4 této PKS.
5.8.3 Zaměstnanci letmo, který nastoupí na směnu, o které bude informován v době kratší než 48 hodin před nástupem na tuto směnu, bude poskytnuta odměna dle článku 4. 14. 3.1 přílohy číslo 2 této PKS.
5.9 Zaměstnanci s pružnou pracovní dobou
Pružná pracovní doba se použije u zaměstnanců, u kterých z povahy vykonávaných pracovních činností vyplývá, že si mohou průběžně plánovat pracovní dobu a organizovat využití pracovní doby sami.
6 Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo
6.1 Poskytování přestávek na jídlo a oddech, popř. poskytování přiměřených dob na oddech a jídlo, se řídí ustanovením § 88 ZP. Pokud doba nepřetržité práce zaměstnance bude činit méně než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny), nemá zaměstnavatel povinnost poskytnout mu přestávku na jídlo a oddech ani přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Toto ustanovení platí i pro jednotlivé části dělených směn, které jsou kratší než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny).
6.2 Přestávka v práci na jídlo a oddech
Přestávka v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby a neposkytuje se na začátku a na konci pracovní doby. Tato přestávka může být poskytnuta v průběhu směny (v dělené směně) a rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Pokud není v blízkosti pracoviště stravovací zařízení, poskytuje se přestávka vcelku (nejméně 30 minut), nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak.
6.3 Přiměřená doba na oddech a jídlo
Přiměřená doba na oddech a jídlo se poskytuje zaměstnancům, kterým nemůže být bez přerušení provozu nebo práce v zákonem stanovené době poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech.
Zaměstnanci čerpají přiměřenou dobu na oddech a jídlo ve vhodných provozních dobách, zaměstnavatel umožní zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách čerpání alespoň části přiměřené doby na oddech a jídlo, přičemž každá část musí činit nejméně 15 minut. Dobu čerpání zvolí zaměstnanec dle provozní situace tak, aby čerpáním této doby nedošlo k ohrožení bezpečnosti zaměstnance nebo dopravy.
Přiměřenou dobu na oddech a jídlo lze čerpat i v kratší směně.
Při dodržení předchozích podmínek zaměstnanec čerpá přiměřenou dobu na oddech a jídlo v rozsahu:
⮚ 30 minut ve směně nebo
⮚ 45 minut, pokud nepřetržitý výkon práce je ve směně nebo její části delší než 8 hodin, nebo
⮚ 60 minut, pokud nepřetržitý výkon práce je ve směně nebo její části delší než 12 hodin.
7.1 Nařizování a povolování práce přesčas se řídí ustanovením § 93, § 98, § 99 ZP, při dodržení ustanovení § 91 ZP.
7.2 Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem:
⮚ na příkaz zaměstnavatele, nebo
⮚ na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem,
nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou (ustanovení § 80 ZP) je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu v rámci zúčtovacího období; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
Za odpracovanou dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek za práci přesčas, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem prokazatelně nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku.
7.3 Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud zaměstnavatel mimořádně nařídí zaměstnanci práci přesčas, musí být zaměstnancem, který práci přesčas nařizuje zaevidováno, kdo a z jakého důvodu práci přesčas nařídil.
7.4 Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedené rozsahy pouze na základě prokazatelné dohody se zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit (nepostačuje obecná dohoda, tj. musí být dohodnut konkrétní časový úsek práce přesčas). Příloha číslo 4 této PKS.
7.5 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 52 týdnů po sobě jdoucích počínaje dnem 1.ledna 2023 a konče 31.prosince 2023. Dohodnutou a nařízenou práci přesčas zaměstnavatel eviduje samostatně.
7.6 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve stanoveném a dohodnutém období dle předchozích odstavců se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
7.7 Na poskytnutí náhradního volna za vykonanou práci přesčas se musí zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně dohodnout. Pokud není termín dohodnut, platí doba udělení čerpání náhradního volna do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování vykonané práce přesčas.
7.8 Při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas, navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění.
7.9 Pokud práce přesčas navazuje na směnu, musí být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2 písm. a), d), e) ZP a ustanovení § 14 NV č. 589/2006 Sb., v platném znění.
7.10 Práce přesčas po stanovené směně může navazovat také pro potřebu dojezdu vlaku do nejbližšího vhodného místa a související režijní jízdu. Za vhodné místo pro účely tohoto ustanovení se považuje místo umožňující vzájemné vystřídání zaměstnanců, případně odstavení vlaku, a současně nástup na související režijní jízdu pro odstupujícího zaměstnance.
7.11 V případech přímo souvisejících se vzniklou mimořádnou událostí dle ustanovení
§ 49 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění a v případech odstraňování následků mimořádné události může na stanovenou směnu navazovat nařízená, popřípadě dohodnutá práce přesčas.
Za odpracovanou dobu ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno. Zaměstnavatel poskytne náhradní volno zaměstnanci:
- nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek. Po uplynutí této doby dojde k proplacení příplatku za práci ve svátek.
- v dohodnutém termínu. Po uplynutí této doby dojde k proplacení příplatku za práci ve svátek. Příloha číslo 4 této PKS.
- zaměstnavatel může také nabídnout zaměstnanci proplacení příplatku za práci ve svátek namísto poskytnutí náhradního volna.
9.1 Noční práce se řídí ustanovením § 78 a § 94 ZP. Noční prací je práce konaná mezi 22:00 a 06:00 hodinou.
9.2 Směny delší než osm hodin, smí zaměstnanec vykonat nejvýše ve dvou po sobě jdoucích nocích. Pro strojvedoucí a zaměstnance podílející se na doprovodu vlaku se považuje z bezpečnostního hlediska za noční směnu i ta směna, která začíná před 05:00 hodinou nebo končí po 24:00 hodině.
9.3 Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou při doprovodu vlaku, kteří mají stanovenou povinnost sledovat postavení návěstidel, mohou vykonat nejvýše dvě noční směny ve dvou po sobě jdoucích nocích, přičemž součet traťového výkonu v těchto směnách nesmí činit více než 8 hodin v době od 00:00 hodin do 05:00 hodin, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak.
Zaměstnavatel odchylky od předchozího odstavce dostatečně včas projedná s místně příslušnou odborovou organizací.
Traťový výkon je dobou, po kterou je zaměstnanec drážní dopravy povinen řídit drážní vozidlo nebo je ve vozidle přítomen a je za něj odpovědný, s výjimkou doby pro přípravu nebo odstavení drážního vozidla.
10 Pracovní doba v kalendářním měsíci a ve vyrovnávacím období
10.1 U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným rozvržením pracovní doby je pro výpočet měsíční mzdy rozhodující počet hodin v tomto období, který vyplývá z rozvrhu směn za daný kalendářní měsíc.
10.2 U zaměstnanců letmo je pro výpočet měsíční mzdy rozhodující počet hodin v tomto období, který vyplývá z průběžného rozvrhu směn za daný kalendářní měsíc, přičemž musí být dodržen článek 5.8 této přílohy.
10.3 Pokud dojde u zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, který má předem stanovený rozvrh směn, v průběhu vyrovnávacího období k trvalé změně na rovnoměrné rozvržení pracovní doby, provede se vyrovnání týdenní pracovní doby k datu změny.
11 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
11.1 Pracovní dobu je třeba rozvrhnout tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
11.2 Odpočinek podle předchozího odstavce může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku v těchto případech:
a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,
b) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,
c) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
Zaměstnancům, na něž se vztahuje NV 589/2006 Sb., v platném znění, rozvrhne zaměstnavatel pracovní dobu tak, aby mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny byl nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zkrácen až na 7 hodin za podmínky, že zaměstnavatel na své náklady zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku, po dobu alespoň 6 hodin, a následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení.
Doba odpočinku ve vratné nebo nácestné stanici na území ČR nesmí překročit 11 hodin, pokud se zaměstnavatel s odborovou organizací nedohodne jinak. Doba odpočinku ve vratné nebo nácestné stanici mimo území ČR nesmí překročit 11 hodin. Pro odpočinek zajistí zaměstnavatel ubytovací kapacity v blízkosti místa ukončení a zahájení směny.
11.3 Zaměstnanci, který se vrátil z pracovní cesty, se poskytne nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu na další výkon (pracovní cestu). U zaměstnanců ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 přílohy č. 1 této PKS nelze dobu strávenou na pracovní cestě považovat za dobu odpočinku.
12 Nepřetržitý odpočinek v týdnu
12.1 Zaměstnancům musí být poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 36 hodin (u mladistvého zaměstnance 48 hodin).
Nepřetržitý odpočinek v délce 48 hodin náleží jednotlivým zaměstnancům nejméně jednou za dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
12.2 Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou (mimo zaměstnance letmo) budou čerpat nepřetržitý odpočinek v týdnu připadající na sobotu a neděli alespoň jedenkrát v průběhu kalendářního měsíce, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
12.3 Zaměstnanci letmo mají nárok na nepřetržitý odpočinek připadající na sobotu i neděli alespoň jednou za dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
Zaměstnanec může požádat o zapracování maximálně 5 dnů volna z osobních důvodů v kalendářním měsíci výměnou za volno připadající na sobotu a neděli. Nebudou-li tomuto požadavku bránit provozní důvody, zaměstnavatel žádosti zaměstnance vyhoví.
13.1 Režijní jízda se uplatňuje u zaměstnanců ve specifikovaném zaměstnání dle bodu 2.13 této přílohy PKS a započítává se do pracovní doby.
13.2 Režijní jízda se určí tak, aby doba pracovní cesty bez výkonu práce byla co nejkratší a pro zaměstnavatele ekonomicky nejvýhodnější. Optimální čas k překonání vzdálenosti dopravním prostředkem nebo pěšky určí vedoucí zaměstnanci jednotky organizační struktury podle místních podmínek. Při určování času k překonání vzdálenosti pěšky (pro určení doby chůze) se vychází orientačně z poměru: 1 km rovná se 15 min. pracovní doby.
Chůze a ostatní související doby v obvodech jednotek organizační struktury (u strojvedoucích, pracovníků obsluhy nákladních vlaků při doprovodu vlaku, vozmistrů a pracovníků posunu při doprovodu vlaku i chůze mezi těmito dvěma sousedními provozními pracovišti) se za režijní jízdu považují pouze v případě, navazuje-li nebo předchází-li režijní jízda dopravním prostředkem. V ostatních případech se jedná o technologickou chůzi. Technologickou chůzi lze uplatnit pouze v souvislosti s výkonem práce.
13.3 Podmínky pro bezplatné použití vlaku ČD budou vycházet ze vzájemné dohody ČD a ČDC.
13.4 Provozní záznam (v papírové a elektronické podobě) platí jako jízdní doklad pouze pro
2. vozovou třídu ve vlacích ČD, a.s. K provoznímu záznamu (v papírové i v elektronické podobě) nelze dokupovat žádné doplatky. Provozní záznam (v papírové ani v elektronické podobě) nenahrazuje v pravém slova smyslu jízdní doklad, zaměstnanec předložením provozního záznamu pouze prokazuje, že ve vlaku v rámci své pracovní doby má určenou režijní jízdu. Provozní záznam (v papírové i v elektronické podobě) v povinně místenkových vlacích platí k přepravě bez místenky, a to bez nároku na čerpání prémiových služeb. Při režijních jízdách nad 100 km může zaměstnavatel v souladu s bodem 1.1.1.10 IN PERs-1-B- 2008 „Směrnice o cestovních náhradách“, v platném znění, zaměstnanci povolit zakoupení jízdního dokladu pro první vozovou třídu případně zakoupit místenku ve vlacích ČD, a.s.
Zaměstnanec předkládající provozní záznam (v papírové i v elektronické podobě) je povinen na vyžádání předložit zaměstnanecký průkaz ČDC, v případě elektronického provozního záznamu obrazovku se jménem zaměstnancem, osobním číslem a jeho fotografií.
V provozním záznamu v papírové podobě musí být uveden zápis o aktuální směně s vyznačením režijní jízdy nesmazatelným způsobem.
13.5 Pro účely vykonání režijní jízdy lze použít i vlaky nákladní dopravy společnosti ČDC.
13.6 Ve vlacích, v nichž provozní záznam nelze použít, zaměstnanci jednají v souladu s bodem 2.1 IN PERs-1-B-2008 „Směrnice o cestovních náhradách“, v platném znění.
14.1 Podmínkou možnosti zaměstnavatele dohodnout se zaměstnancem pracovní pohotovost je předpoklad naléhavé potřeby výkonu práce nad rámec rozvrhu směn zaměstnance.
14.2 Dohody o pracovní pohotovosti musí být uzavřeny konkrétně a prokazatelným způsobem. Musí obsahovat místo držení pohotovosti, způsob vyrozumění pro případný výkon práce přesčas, časovou platnost (např. od 5. 10. 20XX – 6:00 hod. do 10. 10. 20XX – 6:00 hod. mimo stanovený rozvrh směn).
14.3 Pracovní pohotovost musí být držena jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracoviště zaměstnavatele. Za jiné místo lze považovat například místo trvalého nebo dočasného pobytu zaměstnance, z něhož je možné ve lhůtě stanovené zaměstnavatelem dosažení pracoviště určeného k výkonu práce.
14.4 Jestliže je zaměstnanec během pracovní pohotovosti povolán k provedení výkonu práce, začíná pracovní doba výkonem práce na určeném pracovišti. Do pracovní pohotovosti se také započítává doba od povolání k provedení výkonu práce do začátku výkonu práce a doba od ukončení výkonu práce, pokud tato doba spadá do naplánovaného času pracovní pohotovosti. V případě, že od doby povolání je nezbytné, aby zaměstnanec prováděl práce, jejichž charakter lze posuzovat jako přípravné práce, je tato činnost již posuzována jako výkon práce. Doba pracovní pohotovosti, při které nedojde k výkonu práce, se nezapočítává do pracovní doby. Výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas.
14.5 Nebude-li zaměstnanec během pracovní pohotovosti bezdůvodně včas na pracovišti připraven k výkonu práce, bude tato skutečnost považována za porušení jeho pracovních povinností. Za prokázanou neodůvodněnou nedostupnost se odměna za pracovní pohotovost nevyplácí.
15.1 Výměra dovolené činí v kalendářním roce:
a) 5 týdnů pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou dle písmena a) a
b) bodu 3 této přílohy,
b) 6 týdnů pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou dle písmena c) bodu 3 této přílohy.
15.2 Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem odborové organizace. Dovolená se rozvrhne tak, aby ji bylo možno
vyčerpat do konce příslušného kalendářního roku včetně případných zůstatků z předchozího období. Příloha číslo 4 této PKS.
Příloha 1.1 - PRACOVNÍ DOBA V KALENDÁŘNÍCH DNECH
Den | Pracovní doba (v hodinách týdne) | |||||||
hodiny a minuty hodiny | ||||||||
TPD 36 | TPD 37,5 | TPD 40 TPD 36 | TPD 37,5 | TPD 40 | ||||
1 | 5:09 | 5:21 | 5:43 | 5,143 | 5,357 | 5,714 | ||
2 | 10:17 | 10:43 | 11:26 | 10,286 | 10,714 | 11,429 | ||
3 | 15:26 | 16:04 | 17:09 | 15,429 | 16,071 | 17,143 | ||
4 | 20:34 | 21:26 | 22:51 | 20,571 | 21,429 | 22,857 | ||
5 | 25:43 | 26:47 | 28:34 | 25,714 | 26,786 | 28,571 | ||
6 | 30:51 | 32:09 | 34:17 | 30,857 | 32,143 | 34,286 | ||
7 | 36:00 | 37:30 | 40:00 | 36, | 37,5 | 40, | ||
8 | 41:09 | 42:51 | 45:43 | 41,143 | 42,857 | 45,714 | ||
9 | 46:17 | 48:13 | 51:26 | 46,286 | 48,214 | 51,429 | ||
10 | 51:26 | 53:34 | 57:09 | 51,429 | 53,571 | 57,143 | ||
11 | 56:34 | 58:56 | 62:51 | 56,571 | 58,929 | 62,857 | ||
12 | 61:43 | 64:17 | 68:34 | 61,714 | 64,286 | 68,571 | ||
13 | 66:51 | 69:39 | 74:17 | 66,857 | 69,643 | 74,286 | ||
14 | 72:00 | 75:00 | 80:00 | 72, | 75, | 80, | ||
15 | 77:09 | 80:21 | 85:43 | 77,143 | 80,357 | 85,714 | ||
16 | 82:17 | 85:43 | 91:26 | 82,286 | 85,714 | 91,429 | ||
17 | 87:26 | 91:04 | 97:09 | 87,429 | 91,071 | 97,143 | ||
18 | 92:34 | 96:26 | 102:51 | 92,571 | 96,429 | 102,857 | ||
19 | 97:43 | 101:47 | 108:34 | 97,714 | 101,786 | 108,571 | ||
20 | 102:51 | 107:09 | 114:17 | 102,857 | 107,143 | 114,286 | ||
21 | 108:00 | 112:30 | 120:00 | 108, | 112,5 | 120, | ||
22 | 113:09 | 117:51 | 125:43 | 113,143 | 117,857 | 125,714 | ||
23 | 118:17 | 123:13 | 131:26 | 118,286 | 123,214 | 131,429 | ||
24 | 123:26 | 128:34 | 137:09 | 123,429 | 128,571 | 137,143 | ||
25 | 128:34 | 133:56 | 142:51 | 128,571 | 133,929 | 142,857 | ||
26 | 133:43 | 139:17 | 148:34 | 133,714 | 139,286 | 148,571 | ||
27 | 138:51 | 144:39 | 154:17 | 138,857 | 144,643 | 154,286 | ||
28 | 144:00 | 150:00 | 160:00 | 144, | 150, | 160, | ||
29 | 149:09 | 155:21 | 165:43 | 149,143 | 155,357 | 165,714 | ||
30 | 154:17 | 160:43 | 171:26 | 154,286 | 160,714 | 171,429 | ||
31 | 159:26 | 166:04 | 177:09 159,429 | 166,071 | 177,143 | |||
41 (celkem 91)
Příloha 2 - SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI
Systém odměňování zaměstnanců (dále jen systém) upravuje formu odměňování zaměstnanců společnosti ČD Cargo, a.s.
2.1 Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci na základě uzavřené pracovní smlouvy.
2.2 Mzdový výměr je dokument, ve kterém zaměstnavatel sděluje zaměstnanci stanovenou výši tarifní mzdy včetně osobního ohodnocení zaměstnance.
2.3 Smlouva o mzdě je dokument, ve kterém se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na výši mzdy.
2.4 Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
3.1 Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda nebo odměna z dohod.
3.2 Mzda se skládá z tarifní mzdy, která je vyjádřena tarifním stupněm a příslušnou stupnicí, a dalších mzdových složek poskytovaných v souladu s přílohou číslo 2.1 této PKS. Poskytování jiných než uvedených složek mzdy, či jejich uplatňování v jiné než tímto systémem uvedené formě, není dovoleno.
3.3 Ve smyslu ustanovení § 113 ZP lze se zaměstnancem za vykonanou práci sjednat výši mzdy.
3.4 Zaměstnancům je podle tohoto systému poskytována též odměna za pracovní pohotovost a náhrada mzdy.
4.1 Tarifní zařazení zaměstnance
Zařazení zaměstnání (KZAM) do tarifních stupňů se provádí v tarifním rozpětí stanoveném IN PERs-44-B-2014 „Katalog zaměstnání“, v platném znění.
4.1.1 Nelze-li zařazení zaměstnance do tarifního stupně ve stanoveném tarifním rozpětí podle Katalogu zaměstnání spolehlivě určit (nová činnost, podstatná změna složitosti a obtížnosti práce nebo pracovních podmínek apod.), předloží příslušný vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury návrh na zařazení řediteli odboru personálního GŘ ČDC. V návrhu na zařazení uvede popis pracovní činnosti (včetně údajů o technologickém postupu, použitých strojích, nástrojích, zařízeních a jejich technické úrovni), předpokládaný tarifní stupeň zařazení a podmínky, ve kterých je pracovní činnost vykonávána. Do rozhodnutí ředitele odboru personálního GŘ ČDC určí příslušný vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury prozatímní zařazení pracovní činnosti, které bude o jeden stupeň nižší než navrhovaný stupeň s tím, že eventuální rozdíl ve mzdě bude zaměstnanci po stanovení definitivního stupně doplacen.
4.1.2 Zaměstnanec se zařadí do tarifního stupně:
a) v rámci jednoho zaměstnání (KZAM) podle kvalifikační náročnosti převážně vykonávané práce,
b) při kumulaci různých pracovních činností z různých zaměstnání (KZAM) do tarifního stupně podle pracovní činnosti v zaměstnání (KZAM), která je zařazena v nejvyšším tarifním stupni a zaměstnanec tuto pracovní činnost v zaměstnání vykonává. Příloha číslo 4 této PKS.
4.1.3 Zaměstnanec se zařadí do stupnice:
a) stupnice 0 - pro ostatní zaměstnance níže neuvedené,
b) stupnice 1 - pro zaměstnance v jednosměnném pracovním režimu s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou,
c) stupnice 2 - pro zaměstnance zařazené ve dvousměnném pracovním režimu méně než sedm dní v týdnu,
d) stupnice 3 - pro zaměstnance zařazené ve trojsměnném a dvousměnném pracovním režimu sedm dní v týdnu a pro zaměstnance ve dvousměnném pracovním režimu ve směnách denních a nočních a v zaměstnání KZAM 83118 strojvedoucí v přípravě a KZAM 83130 Vozmistr v přípravě,
e) stupnice 4 - pro zaměstnance v zaměstnání
83110 | Strojvedoucí instruktor |
83112 | Strojvedoucí |
83121 | Vedoucí posunu |
83122 | Posunovač |
83129 | Vozmistr |
4.1.4 Příslušný vedoucí zaměstnanec je povinen přidělovat zaměstnanci zejména pracovní činnosti odpovídající přiznanému tarifnímu stupni a stupnici. Jestliže výkon pracovní činnosti zaměstnance přestane odpovídat přiznanému tarifnímu stupni, provede se nové zařazení vždy od prvního dne následujícího kalendářního měsíce. V případě, že přiznaná stupnice přestane odpovídat režimu práce, provede se nové zařazení do stupnice vždy k datu změny. Příloha číslo 4 této PKS.
4.1.5 Pokud zaměstnanec vykonává v rámci pracovní doby stejnou pracovní činnost, která odpovídá vyššímu tarifnímu stupni, přísluší zaměstnanci při samostatném výkonu práce v průběhu pracovní doby tarifní stupeň podle převážně odpracovaných hodin. Pokud pracovní činnost, která odpovídá vyššímu tarifnímu stupni v rámci pracovní doby, nepřevažuje, přísluší zaměstnanci vyšší tarifní stupeň pouze za hodiny odpracované ve vyšším tarifním stupni.
Pracovní dobou pro uplatnění tohoto bodu se rozumí směna nebo směna s bezprostředně navazující prací přesčas.
4.1.6 Zařazení zaměstnanců v období odborného rozvoje
4.1.6.1 Zaměstnanec bez odborné způsobilosti je po dobu zaškolení pro výkon pracovních činností v daném zaměstnání zařazen o jeden tarifní stupeň níže, než je nejnižší tarifní stupeň daného zaměstnání, pokud po tuto dobu není zařazen do samostatného zaměstnání určeného pro přípravu.
4.1.6.2 Doba zaškolení je stanovena nejdéle do doby, kdy zaměstnanec splní podmínky pro samostatný výkon sjednaného zaměstnání nebo pracovní činnosti.
4.1.6.3 Pokud je se zaměstnancem sjednána příprava na výkon zaměstnání strojvedoucí, zařazuje se zaměstnanec v souladu s IN PERs-47-B-2014 „Příprava a výkon zaměstnání strojvedoucí“, v platném znění.
4.1.6.4 Pokud je se zaměstnancem sjednána příprava na výkon zaměstnání vozmistr, zařazuje se zaměstnanec dle stanovených postupů, uvedených u tohoto zaměstnání v IN PERs-44-B- 2014, v platném znění.
4.1.6.5 V případě, že je se zaměstnancem sjednána dohodou o změně pracovní smlouvy příprava na jiný výkon zaměstnání než strojvedoucí v přípravě a vozmistr, zařadí se v době této přípravy pro výkon pracovních činností v daném zaměstnání o jeden tarifní stupeň níže, než jsou zařazeni zaměstnanci daného pracoviště.
4.1.6.6 V případě, že se zaměstnanec připravuje na výkon jiného zaměstnání bez dohody o změně pracovní smlouvy, zůstává po dobu přípravy na nové zaměstnání zařazen v původním zaměstnání (KZAM) včetně tarifního zařazení.
4.2.1 Zaměstnanci se stanoví tarifní mzda formou měsíčního nebo hodinového tarifu, který odpovídá příslušnému tarifnímu stupni a stupnici, do nichž je zaměstnanec zařazen, a je uvedena na jeho mzdovém výměru.
4.2.2 Mzdové tarify (měsíční tarif i hodinové mzdové tarify) vychází z jednotlivých tarifních stupňů a stupnic, které jsou dohodnuty v PKS.
4.2.3 Zaměstnanci, kterému se tarifní stupeň nebo stupnice zvyšuje nebo snižuje, přísluší nová výše ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí.
4.2.4 Zaměstnanci, se kterými je sjednána kratší než stanovená týdenní pracovní doba, jsou odměňováni příslušným hodinovým mzdovým tarifem stanovené týdenní pracovní doby.
4.3.1 Smlouvu o výši mzdy (dále jen smlouva o mzdě) a podmínkách pro její výplatu ve smyslu ustanovení § 113 ZP lze uzavřít s některými zaměstnanci společnosti ČDC.
4.3.2 Smlouvu o mzdě a podmínky pro její výplatu sjednává se zaměstnancem k tomu příslušný vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury v rámci pravidel stanovených odborem personálním GŘ ČDC. Nedojde-li k uzavření smlouvy o mzdě, zaměstnanec se zařadí do příslušného tarifního stupně a stupnice a jeho odměňování se řídí k tomu příslušnými ustanoveními tohoto systému.
4.3.3 Smlouva o mzdě se sjednává písemnou formou zásadně na dobu určitou, zpravidla na dvanáct měsíců. Zaniká po uplynutí sjednané doby, pokud nebyla po vzájemné dohodě smluvních stran změněna nebo prodloužena. Pozbývá platnosti též dnem, kterým skončí pracovní poměr zaměstnance ve společnosti, nebo dnem, kdy byl na základě dohodnuté změny pracovní smlouvy převeden do jiného zaměstnání, nebo na základě dalších podmínek dohodnutých ve smlouvě.
4.3.4 Ke smlouvě o mzdě nad rozsah základní sjednané smluvní mzdy bude pro všechny zaměstnance stanovena výše mzdy, která bude vázána na plnění konkrétních ukazatelů. Pravidla pro stanovení procentuálního poměru mezi základní sjednanou mzdou a nezaručenou částí stanovené výši mzdy budou projednána na pravidelném jednání zaměstnavatele s představiteli odborových centrál. Na úrovni JOS budou projednány konkrétní ukazatele s místně příslušnými odborovými organizacemi. Mzdu vázanou na plnění konkrétních ukazatelů hodnotí příslušný vedoucí jednotky organizační struktury nebo jím pověřený zaměstnanec. V souladu s hodnocením může být mzda vázána na konkrétní ukazatele krácena
nebo nepřiznána vůbec. S výsledkem hodnocení a s výší mzdy musí být zaměstnanec seznámen před její výplatou.
4.3.5 Sjednáním smlouvy o mzdě podle předchozích bodů nejsou dotčeny nároky zaměstnance na náhradu mzdy a dále:
⮚ na mzdu vázanou na plnění konkrétních ukazatelů,
⮚ na paušální mzdu za práci přesčas, pokud byla sjednána v souladu s ustanovením
§ 93 ZP, v platném znění,
⮚ na mzdu za dohodnutou práci přesčas (bod 4.7 této přílohy),
⮚ na mzdu a náhradu mzdy za svátek (bod 4.8 této přílohy),
⮚ na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (bod 4.9 této přílohy),
⮚ na příplatek za práci v noci (bod 4.10 této přílohy),
⮚ na příplatek za práci o sobotách a nedělích (bod 4.11 této přílohy),
⮚ na odměny (bod 4.14 této přílohy),
⮚ na odměnu za pracovní pohotovost (bod 4.21 této přílohy),
⮚ na odměnu za flexibilitu (bod 4.22 této přílohy).
4.3.6 Sjednaná smlouva o mzdě se vyplácí zaměstnanci měsíčně za odpracované hodiny.
4.4.1 Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě
o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.
4.4.2 Při dohodě o provedení práce se výše odměny sjednává celkovou částkou za provedení pracovního úkolu nebo hodinovou mzdou.
4.4.3 Při dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce se sjednává odměna ve výši odpovídající výkonu práce za jednu hodinu při respektování minimální mzdy vyhlášené MPSV. Příloha číslo 4 této PKS.
4.5.1 Pro odměňování zaměstnanců se použije časová mzda.
4.5.2 Časová mzda se určuje jako měsíční mzdový tarif nebo zaručená měsíční sjednaná mzda ve smlouvě o mzdě, odpovídající odpracované době, popřípadě jako součin hodinového mzdového tarifu přiznaného tarifního stupně nebo hodinové smluvní mzdy a odpracované doby.
V případě personální potřeby může vyhlásit ředitel O10 GŘ ČDC na základě usnesení představenstva společnosti formou opatření, které bude ve shodě s OC, specifický příspěvek pro konkrétní zaměstnání, lokalitu a časově vymezené období:
a) náborový příspěvek
b) stabilizační příspěvek.
4.7.1 Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok (dále jen „dosažená mzda”), a příplatek ve výši procent průměrného výdělku sjednaných v PKS, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku.
4.7.2 Výše příplatků je sjednána v písmenu C přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.7.3 Mzda za vykonanou práci přesčas (bez příslušného příplatku) je splatná vždy ve stanoveném termínu podle ustanovení článku 4.24.1 této přílohy bez ohledu na to, zda zaměstnanec za práci přesčas čerpá náhradní volno či nikoliv.
4.7.4 Příplatek za práci přesčas se neposkytuje v případě, pokud se zaměstnavatel prokazatelně dohodne se zaměstnancem:
⮚ na poskytnutí náhradního volna,
⮚ na termínu poskytnutí náhradního volna.
V případě čerpání náhradního volna místo příplatku za práci přesčas, náleží zaměstnanci odměna v případě, že čerpání náhradního volna bude v délce minimálně 7 hodin v rámci zúčtovacího období. Výše odměny je sjednána v písmenu R příloh číslo 2.1 této PKS.
4.7.5 Pokud nebude náhradní volno poskytnuto v zákonné době (tři kalendářní měsíce po výkonu práce přesčas) nebo v dohodnutém termínu, přísluší zaměstnanci příplatek podle bodu
4.7.2 této přílohy.
4.7.6 V případě, že dojde ve smyslu bodu 4.7.5 k dodatečné úhradě příplatku, provede se jeho výpočet z období, kdy zaměstnanec práci přesčas vykonal.
4.8 Mzda a náhrada mzdy za svátek
4.8.1 Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání
náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
4.8.2 Svátkem pro účely tohoto systému se rozumí státní svátky a ostatní dny považované za svátky podle obecně závazných právních předpisů.
4.8.3 Dobou práce ve svátek se rozumí doba odpracovaná v rozmezí od 00:00 hod do 24:00 hod v kalendářním dni, na který svátek připadne.
4.8.4 Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Obvyklým pracovním dnem pro účely posuzování tohoto nároku je den, na který má zaměstnanec naplánovanou směnu nebo její část.
4.9 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
4.9.1 Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování je stanoveno v ustanovení § 6, § 7 NV 567/2006 Sb., o vymezení ztíženého pracovního prostředí, v platném znění. V podmínkách ČDC je toto vymezení uvedeno IN PERs-21-B-2008 Směrnice BOZP, v platném znění.
4.9.2 Výše příplatku je sjednána v písmenu D přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.10 Příplatek za práci v noci
4.10.1 Prací v noci je práce konaná v době mezi 22:00 hod. a 06:00 hodinou.
4.10.2 Výše příplatku za práci v noci je sjednána v písmenu E přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.11 Příplatek za práci o sobotách a nedělích
4.11.1 Za práci o sobotách a nedělích přísluší zaměstnanci příplatek.
4.11.2 Výše příplatku je sjednána v písmenu F přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.12 Příplatek za práci v dělené směně
4.12.1 Za obtížnost pracovního režimu při výkonu práce v dělené směně se zaměstnancům, kteří odpracují dělenou směnu, poskytuje příplatek ve výši sjednané v písmenu G přílohy číslo 2.1 této PKS. Příplatek za práci v dělené směně náleží pouze za skutečnou dobu rozdělení směny. Příloha číslo 4 této PKS.
4.12.2 Příplatek za práci v dělené směně se zaměstnancům poskytne také při výkonu práce přesčas nad stanovenou pracovní dobu, pokud nařízená práce přesčas svým charakterem odpovídá původně plánované směně rozdělené na více částí. Tato výjimka se týká pouze směn,
které byly plánovány rozvrhem směn jako směny dělené, a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu.
4.13.1 Osobní ohodnocení náleží zaměstnanci, který je odměňován tarifní mzdou, vyjma nově přijatých zaměstnanců v období jejich odborného rozvoje.
4.13.2 Při stanovení výše osobního ohodnocení zaměstnance bude zhodnocena praxe, osobní přístup, předpoklady a výkonnost, a to v souladu s IN PERs-42-B-2011 „Zásady pro poskytování osobního ohodnocení“, v platném znění.
4.13.3 Zaměstnanci s tarifní mzdou, který v příslušném kalendářním měsíci není dotčen
3. změnou IN PERs-44-B-2014 „Katalog zaměstnání“, přísluší kompenzační odměna. Bližší podmínky jsou uvedeny v IN PERs-42-B-2011 „Zásady pro poskytování osobního ohodnocení“, v platném znění.
4.13.4 Pro zhodnocení osobních předpokladů a výkonnosti je stanoven ukazatel „Komplexní plnění pracovních úkolů“, který je určen nadřízeným zaměstnancem a vychází z pracovní činnosti a charakteristiky výkonu práce zaměstnance. Pro ohodnocení tohoto ukazatele zaměstnancům s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nebo s pružnou pracovní dobou se bude vycházet z minimální výše 5,90 % přiznané tarifní mzdy zaměstnance.
4.13.5 Pro zhodnocení osobních předpokladů a výkonnosti je stanoven ukazatel „Komplexní plnění pracovních úkolů“, který je určen nadřízeným zaměstnancem a vychází z pracovní činnosti a charakteristiky výkonu práce ostatních zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Pro ohodnocení tohoto ukazatele se bude vycházet z minimální výše 8,25 % přiznané tarifní mzdy zaměstnance.
4.13.6 Pro další motivaci zaměstnanců, nad rámec limitů uvedených v bodech 4.13.4 a 4.13.5 tohoto článku, mohou být ředitelem odboru personálního GŘ ČDC vyhlášeny konkrétní sazby pro jednotlivé jednotky organizační struktury po projednání s OC.
4.13.7 Vedoucí jednotky organizační struktury ve své pravomoci po dohodě s odborovými organizacemi stanoví pravidla pro přiznání sazeb, která budou vyhlášena v souladu s bodem
4.13.6 tohoto článku.
4.14.1 Zaměstnancům lze za plnění mimořádných úkolů a mimořádnou iniciativu poskytnout odměnu. Odměnu lze poskytnout za podmínek stanovených opatřením, které vydává příslušný vedoucí zaměstnanec po dohodě s odborovými organizacemi.
4.14.2 Poskytování cílové odměny statutárním orgánem
4.14.2.1 Zaměstnancům ČDC může předseda představenstva poskytnout odměnu až do výše jedné průměrné měsíční mzdy zaměstnance, kterému je odměna poskytována. Jednomu zaměstnanci může být taková odměna poskytnuta nejvýše jednou za šest měsíců. Předseda představenstva je povinen na nejbližším následujícím zasedání představenstva ČDC o každém takovém svém rozhodnutí vyrozumět ostatní členy představenstva.
4.14.2.2 Zaměstnancům ČDC může na základě svého rozhodnutí poskytnout odměnu též představenstvo ČDC, a to až do výše trojnásobku průměrné měsíční mzdy zaměstnance, kterému je odměna poskytována. Jednomu zaměstnanci může být taková odměna poskytnuta nejvýše jednou za šest měsíců.
4.14.2.3 Představenstvo ČDC může rozhodnout i o poskytnutí odměny, která převyšuje trojnásobek průměrné měsíční mzdy zaměstnance, kterému má být odměna poskytnuta. V takovém případě je představenstvo ČDC povinno vyžádat si k poskytnutí odměny předchozí souhlas valné hromady ČDC.
4.14.2.4 Poskytnutí odměny dle bodu 4.14.2.1 musí být doloženo členům představenstva ČDC s důvody a skutečnostmi rozhodnými pro její přiznání.
4.14.2.5 O vyplacených odměnách dle bodu 4.14.2 bude předseda představenstva ČDC informovat zástupce OC při pravidelných jednáních.
4.14.2.6 Ustanovení bodu 4.14.2 nevylučuje poskytnutí odměny podle dalších bodů článku 4.14 Odměny této přílohy.
4.14.3 Odměna pro zaměstnance za flexibilní nástup
4.14.3.1 Pro zaměstnance letmo
Pokud zaměstnanec letmo nastoupí po dohodě na základě provozní potřeby na směnu, o které byl informován v době kratší než 48 hodin, přísluší mu odměna podle písmena N přílohy číslo 2.1 této PKS.
V případě informace o nástupu anebo zrušení konkrétní směny v rámci 48 hodin se zaměstnanci přizná odměna v časovém pásmu, která je pro něj výhodnější. Podmínky dle tohoto bodu se aplikují na každou informaci o nástupu anebo zrušení směny
V případě, že informace o nástupu anebo zrušení obsahuje více směn, posuzuje se poskytnutí odměny samostatně pro každou směnu od času podání této informace. Příloha číslo 4 této PKS
Za zrušení směny anebo přidělení nové směny se pro účely odměny považuje nástup nebo ukončení s časovým rozdílem 1 hodiny na začátku nebo na konci původní směny.
4.14.3.2 Pro zaměstnance s pevným rozpisem směn
Pokud zaměstnanec s pevným rozpisem směn nastoupí po dohodě na směnu na základě provozní potřeby na žádost zaměstnavatele, o které byl informován v době kratší než 48 hodin, přísluší mu odměna podle písmena N přílohy číslo 2.1 této PKS, v daném časovém pásmu.
Za zrušení směny a přidělení nové směny se pro účely odměny považuje nástup nebo ukončení s časovým rozdílem 1 hodiny na začátku nebo na konci původní směny. Při takové změně rozpisu směn je nutno dodržet odpočinky mezi směnami a další příslušná ustanovení PKS.
4.14.4.1 Zvláštní odměna ve výši 15 000,-Kč se přiznává zaměstnanci, jako ocenění přínosu jeho praktických znalostí a dovedností a odpracované doby pro zaměstnavatele, za podmínky, že jeho pracovní poměr k ČDC (ve skupině ČD, SŽDC) trval před vznikem skutečnosti uvedené pod písmeny a) až c) tohoto bodu nepřetržitě 10 let a více a v předchozích 13 kalendářních měsících odpracoval u ČDC celkem 21 dní v těchto případech:
a) ke dni životního jubilea 50 let věku,
b) ke dni životního jubilea 60 let věku a zároveň obdrží od zaměstnavatele dárkový poukaz na rekondiční pobyt s lázeňským programem v hodnotě 10 000,- Kč, který bude čerpat v rámci své dovolené.
c) ke dni prvního skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod dle ustanovení § 28 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, nebo po předchozím rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu za podmínky, že pracovní poměr bude ukončení dohodou podle ustanovení § 49 ZP; odměna z tohoto důvodu může být vyplacena pouze jednou,
d) při skončení pracovního poměru v souvislosti s odchodem do starobního důchodu před dosažením důchodového věku podle ustanovení § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, za podmínky, že pracovní poměr bude ukončen dohodou podle ustanovení § 49 ZP.
4.14.4.2 Zaměstnanci, jehož pracovní poměr k ČDC (ve skupině ČD, SŽ (SŽDC)) trval nepřetržitě 10 a více let se při skončení pracovního poměru (uzavřený na dobu neurčitou) dohodou dle ustanovení § 49 ZP z důvodu odchodu do starobního důchodu, který neobdrží
odchodné dle „Koncepce částečného řešení problematiky spojené se změnou zákona o důchodovém pojištění“ nebo odstupné dle zákoníku práce nebo zvýšené odstupné dle této kolektivní smlouvy, se poskytne jako ocenění jeho přínosu pro zaměstnavatele mimořádná odměna ve výši 40 000,- Kč. Mimořádná odměna podle tohoto bodu může být vyplacena pouze jednou.
V souběhu s mimořádnou odměnou se zvláštní odměna dle písmena c) bodu 4.14.4.1 se zaměstnanci vyplácí pouze v případě, pokud na žádost zaměstnance dojde k ukončení pracovního poměru, a to nejdříve po 6 měsících od dovršení nároku na starobní důchod.
4.14.4.3 Doba pracovního poměru ve skupině ČD nebo u SŽ (SŽDC) se započte v případě, že zaměstnanec doloží doklad o jejím vykonání.
4.14.4.4 Zvláštní a mimořádná odměna se zaměstnanci vyplatí v nejbližším výplatním termínu po jejím přiznání.
4.14.4.5 Nastoupí-li zaměstnanec, kterému byla zvláštní nebo mimořádná odměna poskytnuta, znovu do pracovního poměru k ČDC, nelze mu poskytnout další zvláštní odměnu podle písmena c) nebo d) bodu 4.14.4.1 a ani mimořádnou odměnu dle bodu 4.14.4.2 tohoto článku.
4.14.4.6 Bližší podmínky přiznání zvláštní a mimořádné odměny jsou stanoveny Opatřením č. 0023/2015 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo k přiznání zvláštní a mimořádné odměny dle PKS, v platném znění.
4.14.5.1 Zaměstnanci, který je při výkonu vlastní práce v rámci stanovené týdenní pracovní doby pověřen zaškolením (výcvikem, zácvikem – dle „Plánu výcviku“) zaměstnance (zaměstnanců) nebo žáka, studenta (žáků, studentů) a dohledem na jeho (jejich) práci, přísluší po dobu zaškolování, kromě mzdy za výkon vlastní práce, odměna za zaškolení, nebylo-li k této činnosti již přihlédnuto ve smlouvě o mzdě. Příloha číslo 4 této PKS.
4.14.5.2 Zaměstnancům, kteří zaškolují zaměstnance v rámci specifikovaných zaměstnání dle bodu 2.13 přílohy číslo 1 této PKS, náleží odměna za zaškolení, nebylo-li k této činnosti již přihlédnuto ve smlouvě o mzdě. Odměna nenáleží zaměstnancům v KZAM 83110 Strojvedoucí instruktor a KZAM 24239 Instruktor provozních zaměstnanců.
4.14.5.3 Odměna školitele vychází ze mzdového tarifu, ve kterém je školitel zařazen. Výše odměny je sjednána v písmenu B přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.14.6 Odměna za nepravidelný nástup
4.14.6.1 Odměna se poskytuje, za každou odpracovanou směnu, u které je začátek nebo konec v době od 22:00 hodin do 05:00 hodin
4.14.6.2 Odměna se poskytuje za práci přesčas pouze v případě, pokud práce přesčas svým charakterem odpovídá původně naplánované směně.
4.14.6.3 Výše odměny za odpracovanou směnu je uvedena v písmenu P přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.14.7 Mimořádná odměna za překročení hospodářského výsledku
4.14.7.1 Zaměstnavatel vyplatí mimořádnou odměnu za překročení hospodářského výsledku před zdaněním Podnikatelského plánu pro příslušný kalendářní rok k 30. 6. daného kalendářního roku tak, že za každých započatých překročených 5 mil Kč bude mimořádná odměna činit výši 500,- Kč, maximálně však 2 000,- Kč. Výplata bude provedena v případě splnění ukazatele v měsíci následujícím po schválení mezitímní účetní závěrky Představenstvem společnosti ČD Cargo, a.s. k 30. 6. příslušného kalendářního roku. Pravidla pro vyplacení odměny budou stanovena samostatným opatřením ředitele odboru personálního GŘ ČDC.
4.14.7.2 Zaměstnavatel vyplatí mimořádnou odměnu za překročení hospodářského výsledku před zdaněním Podnikatelského plánu pro příslušný kalendářní rok k 31. 12. daného kalendářního roku tak, že za každých započatých překročených 5 mil Kč bude mimořádná odměna činit výši 500,- Kč, maximálně však 5 000,- Kč. Výplata bude provedena v případě splnění ukazatele v měsíci, následujícím po schválení roční účetní závěrky ČDC za příslušný kalendářní rok v Představenstvu společnosti ČD Cargo, a.s. Pravidla pro vyplacení odměny budou stanovena samostatným opatřením ředitele odboru personálního GŘ ČDC.
4.14.8 Odměna za obtížnost pracovního režimu, při výkonu složeném ze dvou směn s odpočinkem
Zaměstnanci se za obtížnost pracovního režimu při výkonu složeném ze dvou směn s odpočinkem, přísluší odměna ve výši dle písmena T přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.15 Odměňování při prostojích
4.15.1 Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj, který nezavinil, a souhlasí s převedením na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě, a byl-li již převeden na jinou práci, přísluší mu mzda podle vykonané práce. Je-li tato mzda nižší než mzda podle práce konané před převedením, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku.
Není-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši sjednaných procent průměrného výdělku dle písmena I přílohy číslo 2.1 této PKS
4.15.2 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci pro prostoj, který zavinil, přísluší mu mzda podle vykonávané práce.
4.16 Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech a jejich důsledcích
4.16.1 Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a souhlasí s převedením na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě, a byl-li již převeden na jinou práci, přísluší mu mzda podle vykonané práce. Je-li tato mzda nižší než mzda podle práce konané před převedením, přísluší mu po dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku.
4.16.2 Nebyl-li zaměstnanec převeden na jinou práci dle bodu 4.16.1 této přílohy, přísluší mu náhrada mzdy ve výši sjednaných procent průměrného výdělku dle písmena M přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.16.3 Za poskytnuté pracovní volno v souladu s bodem 4.2.6 základního textu PKS se poskytne zaměstnanci náhrada mzdy ve výši sjednaných procent průměrného výdělku dle písmena M přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.17 Odměňování při převedení na jinou práci a při částečné nezaměstnanosti
4.17.1 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě z důvodů uvedených v ustanovení § 41 odst. 1 písmeno b), d) a odst. 4 ZP, přísluší mu mzda za vykonanou práci.
Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda:
⮚ z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice podle zvláštního právního předpisu [ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) ZP],
⮚ podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu ochrany veřejného zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním [ustanovení § 41 odst. 1 písm. d) ZP],
⮚ k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků [(ustanovení § 41 odst. 4) ZP],
přísluší mu za dobu převedení doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
4.17.2 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě z důvodů uvedených v ustanovení § 41 odst. 3 ZP, přísluší mu mzda podle vykonané práce. Je-li tato mzda nižší než mzda před převedením na jinou práci, přísluší mu po tuto dobu doplatek do výše průměrného výdělku. To neplatí, pokud dojde k převedení na jinou práci z důvodu uvedených v ustanovení § 41 odst. 2 ZP.
4.17.3 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě z důvodů uvedených v ustanovení § 41 odst. 2 písm. b) ZP, přísluší mu mzda podle vykonané práce. Nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
4.17.4 Částečná nezaměstnanost (§ 209 ZP)
4.17.4.1 V období, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu dočasného omezení odbytu nebo omezení poptávky po poskytovaných službách, a to v souvislosti s vyhlášeným mimořádným opatřením nebo nouzovým stavem nebo příslušným vládním nařízením, se uplatňuje částečná nezaměstnanost podle § 209 ZP, a to vždy po dohodě s odborovými organizacemi na centrální úrovni. Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a další podmínky uplatnění částečné nezaměstnanosti jsou stanoveny v dohodě se sociálními partnery samostatným Opatřením ředitele odboru personálního GŘ ČDC.
4.18 Odměňování při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště
4.18.1 Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do stanovené pracovní doby a je daná rozvrhem směn zaměstnance, se považuje u zaměstnanců za překážku na straně zaměstnavatele.
4.18.2 Za dobu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, se mzda nekrátí.
4.18.3 Stejným způsobem jako v předchozích bodech se postupuje při cestě mimo pravidelné pracoviště.
4.19 Odměňování při nařízených lékařských prohlídkách
4.19.1 Vyšetření ve zdravotnickém zařízení je důležitou osobní překážkou v práci, za kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno na nezbytně nutnou dobu a náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku zaměstnance (ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) ZP).
4.19.2 Pokud zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou vykonají zaměstnavatelem nařízenou lékařskou prohlídku mimo stanovený rozvrh směn, poskytne se za dobu související s nařízeným lékařským vyšetřením, odměna odpovídající průměrnému hodinovému výdělku zaměstnance.
4.20 Odměňování při odborném rozvoji zaměstnanců
Při odborném rozvoji zaměstnanců se postupuje v souladu s hlavou II. ZP, v platném znění.
4.20.1 Zaškolení – doba zaškolení se považuje za výkon práce a je odměňována mzdou.
4.20.2 Prohlubování odborné způsobilosti – jedná se o průběžné doplňování, udržování a obnovování odborné způsobilosti v souvislosti s výkonem sjednaného druhu práce (zaměstnání). Zaměstnanec je povinen si prohlubovat odbornou způsobilost, formou účastí na školení a studiu nebo jiných formách přípravy k prohloubení odborné způsobilosti k sjednanému druhu práce (zaměstnání). Prohlubování odborné způsobilosti se považuje za výkon práce a je odměňováno mzdou.
4.20.3 Zvýšení kvalifikace v zájmu zaměstnavatele – jedná se o změnu hodnoty kvalifikace, zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření, které je potřebné pro výkon jiné, kvalifikovanější práce, než kterou zaměstnanec vykonává podle pracovní smlouvy. Forma zvyšování je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání.
4.20.4. Získání odborné způsobilosti v zájmu zaměstnavatele
4.20.4.1 Při získání odborné způsobilosti v zájmu zaměstnavatele pro výkon v zaměstnání strojvedoucí a vozmistr jsou dohodnuta následující práva:
⮚ za dobu absolvování kurzu je zaměstnanec odměňován náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku,
⮚ za dobu praktické odborné přípravy je zaměstnanec odměňován mzdou a současně zaměstnavatel umožní zaměstnanci stravování v souladu s přílohou č. 3. této PKS, pokud zaměstnanci nevznikne nárok na cestovní náhrady.
4.20.4.2 Pro ostatní zaměstnance při získání odborné způsobilosti v zájmu zaměstnavatele se uplatňuje náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
4.20.5 V souladu s ustanovením §§ 232 až 234 ZP, v platném znění nebo § 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, uzavírá zaměstnavatel se zaměstnancem kvalifikační dohodu ve smyslu znění bodů 4.20.3 a 4.20.4.
4.21 Odměna za pracovní pohotovost
Při pracovní pohotovosti v místě trvalého nebo dočasného pobytu přísluší zaměstnanci za hodinu pohotovosti odměna ve výši sjednané v písmenu H přílohy číslo 2.1 této PKS.
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou dohodl na dočasné, předem definované změně místa výkonu práce, přísluší tomuto zaměstnanci za každou odpracovanou hodinu na změněném místě výkonu práce odměna ve výši sjednané v písmenu Q přílohy číslo 2.1 této PKS. Příloha číslo 4 této PKS.
4.23 Přepočet měsíčních částek na částky hodinové
4.23.1 Vznikne-li u zaměstnance, odměňovaného měsíční mzdou, potřeba zjištění hodinové tarifní mzdy (nebo potřeba zjištění dalších složek mzdy stanovených v měsíčních částkách v hodinovém vyjádření), postupuje se v každém zúčtovacím období takto:
⮚ při zjišťování se použijí platné hodinové mzdové tarify (podle příslušné týdenní pracovní doby) vycházející z měsíčních mzdových tarifů sjednaných v PKS,
⮚ při zjišťování ostatních složek vyjádřených v měsíčních částkách se bez ohledu na skutečný počet pracovních dnů v zúčtovacím období použije při přepočtu měsíční částky na jednu hodinu příslušný koeficient, který bude vycházet ze sjednané pracovní doby v PKS.
4.23.2 Koeficienty slouží pouze k přepočtu složek mzdy uvedených v měsíčních částkách na částky hodinové, nelze je užívat pro případy výpočtu průměrného měsíčního výdělku.
4.23.2 Koeficienty jsou stanoveny:
⮚ | 1/ 156 | činí-li stanovená pracovní doba zaměstnance 36 hodin, |
⮚ | 1/ 162 | činí-li stanovená pracovní doba zaměstnance 37,5 hodiny. |
⮚ | 1/ 173 | činí-li stanovená pracovní doba zaměstnance 40 hodin. |
4.24 Splatnost mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy
4.24.1 Mzda, odměna za pracovní pohotovost a náhrady mzdy (dále jen „mzda”) je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku. Výjimkou z tohoto ustanovení je případ, kdy splatnost mzdových složek je vázána na vyhodnocení stanovených ukazatelů stanovených interními normami a opatřeními; v tomto případě je příslušná část mzdy splatná nejpozději v následujícím měsíci po vyhodnocení.
4.24.2 Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti odměn jinak, platí pro splatnost odměny z dohod ustanovení předchozího odstavce.
4.24.3 Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody o provedení práce, je vyplacena odměna z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.
4.25.1 Mzda a její jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin.
4.25.2 Obdobně se postupuje i u hodin, za které přísluší náhrada mzdy, příplatky a odměny V případě odměny za čerpání náhradního volna za práci přesčas se proplácejí zlomky hodin při čerpání vyšším než 7 hodin.
4.26 Výplata mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy
4.26.1 Mzda nebo odměna se vyplácí zaměstnanci celá, jedenkrát měsíčně, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce, nebo po skončení období, za který je splatná. Jestliže výše uvedený den připadne na dny pracovního klidu, bude výplata provedena poslední pracovní den před těmito dny. Je-li mzda vyplácena bezhotovostním převodem, musí být převod proveden nejpozději v den, kdy se provádí hotovostní výplata. Zároveň s výplatou mzdy se vyplácí náhrady cestovních výdajů dle IN PERs-1-B-2008 „Směrnice o cestovních náhradách“, v platném znění.
4.26.2 Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích.
4.26.3 Zaměstnanci s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v cizině lze s jeho souhlasem poskytovat mzdu nebo její část v dohodnuté jiné než české měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurs devizového trhu nebo přepočítací poměr. Pro přepočet mzdy nebo její části na cizí měnu se použije kurs devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účely výplaty mzdy.
4.26.4 Pokud není mzda vyplácena bezhotovostním převodem, vyplácí se v pracovní době a na pracovišti. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě pracuje- li na vzdáleném pracovišti, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak. Vedoucí zaměstnanec příslušné jednotky organizační struktury stanoví
vlastním opatřením místo a dobu výplaty mzdy. Toto opatření projedná s odborovými organizacemi.
4.26.5 Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný nebo v dohodnuté datové podobě doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy, provedených srážkách a odpracované a neodpracované pracovní době. Na žádost zaměstnance mu zaměstnavatel předloží k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.
4.26.6 Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu splatnou během dovolené, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.
4.26.7 Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.
4.26.8 Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě mezd, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy podle příslušných právních předpisů poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního či úvěrního družstva, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
4.26.9 Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru, u ostatních složek se postupuje obdobně. Pro zaokrouhlování v cizí měně platí přiměřeně ustanovení předchozí věty.
4.27 Srážky ze mzdy, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy
4.27.1 Srážky ze mzdy, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy (dále jen „mzda”) lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel při dodržení ustanovení § 145 a následujících ZP, v platném znění, srazit ze mzdy jen:
⮚ daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti,
⮚ pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
⮚ zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
⮚ nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy, poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
⮚ náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo, popřípadě, na niž mu právo nevzniklo.
Závazek zaměstnavatele provádět srážky ze mzdy se nevztahuje na případy, kdy je se zaměstnancem podle zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, zahájeno řízení o oddlužení. Po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení formou splátkového kalendáře zaměstnavatel provádí srážky z příjmů zaměstnance podle Opatření číslo 0016/2016 ředitele O 10 ČD Cargo, a.s., k provádění srážek ze mzdy zaměstnanců, v platném znění.
4.27.2 Zaměstnavatel na základě dohody o srážkách ze mzdy zabezpečí v souladu s ustanovením § 146 ZP provádění srážek ze mzdy:
⮚ na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnance s příspěvkem zaměstnavatele, a to na základě žádosti zaměstnance,
⮚ na vybrané produkty životní pojištění zaměstnance s příspěvkem zaměstnavatele, a to na základě žádosti zaměstnance,
⮚ k uspokojení závazků zaměstnance vůči odborové organizaci, a to na základě žádosti zaměstnance,
⮚ na úhradu členských příspěvků týkajících se odborového orgánu odborové organizace působící v ČDC, a to na základě žádosti odborového orgánu a souhlasu zaměstnance.
4.27.3 Dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před 1. lednem 2014 se posuzují až do svého zániku podle dosavadní právní úpravy platné před 1. lednem 2014.
5.1 Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování mzdy.
5.2 Právní vztahy upravené tímto systémem se řídí platnými právními předpisy ČR.
5.3 Mzdové nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto systému se posuzují podle příslušně platných předpisů ČR.
5.4 Za správné uplatňování tohoto systému odpovídá vedoucí příslušné jednotky organizační struktury nebo jím pověřený zaměstnanec.
Příloha 2.1 - SAZBY MZDOVÝCH TARIFŮ, PŘÍPLATKŮ, ODMĚN A NÁHRADY
ORz-52-A-2023 Účinnost od 01.01.2023
Příloha č. 2.1 Sazby mzdových tarifů, příplatků, odměn a náhrady
A. Mzdové tarify platné do 1.1.2023 do 31.12.2023
TS | Stupnice 0 | Stupnice 1 | Stupnice 2 | Stupnice 3 | Stupnice 4 | |||||||||||||||
Měsíční tarif | Hodinový tarif SPD | Měsíční tarif | Hodinový tarif SPD | Měsíční tarif | Hodinový tarif SPD | Měsíční tarif | Hodinový tarif SPD | Měsíční tarif | Hodinový tarif SPD | |||||||||||
36 | 37,5 | 40 | 36 | 37,5 | 40 | 36 | 37,5 | 40 | 36 | 37,5 | 40 | 36 | 37,5 | 40 | ||||||
1 | 18 710 | 119,9 | 115,5 | 108,2 | 18 710 | 119,9 | 115,5 | 108,2 | 18 710 | 119,9 | 115,5 | 108,2 | 18 710 | 119,9 | 115,5 | 108,2 | 18 710 | 119,9 | 115,5 | 108,2 |
2 | 18 760 | 120,3 | 115,8 | 108,4 | 18 760 | 120,3 | 115,8 | 108,4 | 18 820 | 120,6 | 116,2 | 108,8 | 18 820 | 120,6 | 116,2 | 108,8 | 18 870 | 121,0 | 116,5 | 109,1 |
3 | 18 820 | 120,6 | 116,2 | 108,8 | 18 860 | 120,9 | 116,4 | 109,0 | 19 690 | 126,2 | 121,5 | 113,8 | 20 280 | 130,0 | 125,2 | 117,2 | 20 670 | 132,5 | 127,6 | 119,5 |
4 | 20 170 | 129,3 | 124,5 | 116,6 | 20 680 | 132,6 | 127,7 | 119,5 | 21 530 | 138,0 | 132,9 | 124,5 | 22 090 | 141,6 | 136,4 | 127,7 | 22 490 | 144,2 | 138,8 | 130,0 |
5 | 21 900 | 140,4 | 135,2 | 126,6 | 22 400 | 143,6 | 138,3 | 129,5 | 23 250 | 149,0 | 143,5 | 134,4 | 23 820 | 152,7 | 147,0 | 137,7 | 24 210 | 155,2 | 149,4 | 139,9 |
6 | 23 770 | 152,4 | 146,7 | 137,4 | 24 270 | 155,6 | 149,8 | 140,3 | 25 120 | 161,0 | 155,1 | 145,2 | 25 690 | 164,7 | 158,6 | 148,5 | 26 090 | 167,2 | 161,0 | 150,8 |
7 | 25 590 | 164,0 | 158,0 | 147,9 | 26 090 | 167,2 | 161,0 | 150,8 | 26 930 | 172,6 | 166,2 | 155,7 | 27 510 | 176,3 | 169,8 | 159,0 | 27 910 | 178,9 | 172,3 | 161,3 |
8 | 27 260 | 174,7 | 168,3 | 157,6 | 27 750 | 177,9 | 171,3 | 160,4 | 28 610 | 183,4 | 176,6 | 165,4 | 29 170 | 187,0 | 180,1 | 168,6 | 29 570 | 189,6 | 182,5 | 170,9 |
9 | 29 050 | 186,2 | 179,3 | 167,9 | 29 540 | 189,4 | 182,3 | 170,8 | 30 400 | 194,9 | 187,7 | 175,7 | 30 950 | 198,4 | 191,0 | 178,9 | 31 350 | 201,0 | 193,5 | 181,2 |
10 | 30 820 | 197,6 | 190,2 | 178,2 | 31 310 | 200,7 | 193,3 | 181,0 | 32 170 | 206,2 | 198,6 | 186,0 | 32 720 | 209,7 | 202,0 | 189,1 | 33 100 | 212,2 | 204,3 | 191,3 |
11 | 32 480 | 208,2 | 200,5 | 187,7 | 32 970 | 211,3 | 203,5 | 190,6 | 33 840 | 216,9 | 208,9 | 195,6 | 34 390 | 220,4 | 212,3 | 198,8 | 34 760 | 222,8 | 214,6 | 200,9 |
12 | 34 340 | 220,1 | 212,0 | 198,5 | 34 810 | 223,1 | 214,9 | 201,2 | 35 670 | 228,7 | 220,2 | 206,2 | 36 230 | 232,2 | 223,6 | 209,4 | 36 630 | 234,8 | 226,1 | 211,7 |
13 | 36 050 | 231,1 | 222,5 | 208,4 | 36 530 | 234,2 | 225,5 | 211,2 | 37 390 | 239,7 | 230,8 | 216,1 | 37 950 | 243,3 | 234,3 | 219,4 | 38 330 | 245,7 | 236,6 | 221,6 |
14 | 38 300 | 245,5 | 236,4 | 221,4 | 38 800 | 248,7 | 239,5 | 224,3 | 39 640 | 254,1 | 244,7 | 229,1 | 40 210 | 257,8 | 248,2 | 232,4 | 40 600 | 260,3 | 250,6 | 234,7 |
15 | 42 680 | 273,6 | 263,5 | 246,7 | 43 160 | 276,7 | 266,4 | 249,5 | 44 000 | 282,1 | 271,6 | 254,3 | 44 550 | 285,6 | 275,0 | 257,5 | 44 950 | 288,1 | 277,5 | 259,8 |
16 | 46 870 | 300,4 | 289,3 | 270,9 | 47 370 | 303,7 | 292,4 | 273,8 | 48 220 | 309,1 | 297,7 | 278,7 | 48 770 | 312,6 | 301,0 | 281,9 | 49 160 | 315,1 | 303,5 | 284,2 |
62 (celkem 91)
B. Odměna za zaškolení (bod 4.14.5 přílohy č. 2 této PKS)
15 % přiznaného tarifního stupně (zaručené části dohodnuté mzdy) školitele při zaškolení zaměstnanců
25 % přiznaného tarifního stupně (zaručené části dohodnuté mzdy) školitele při zaškolení zaměstnanců ve specifikovaných zaměstnání uvedených v bodu 2.13 přílohy číslo 1 této PKS
C. Příplatek za práci přesčas (bod 4.7.2 přílohy č. 2 této PKS)
35 % průměrného výdělku |
50 % průměrného výdělku, jde-li o práci přesčas v noci nebo v sobotu, v neděli a ve svátek |
35 % průměrného výdělku, jde-li o práci přesčas u zaměstnance dle bodu 2.17 přílohy č. 1 této PKS bez zřetele, zda jde o práci přesčas ve dne, v noci nebo v sobotu, v neděli a ve svátek |
40 % průměrného výdělku, jde-li o práci přesčas u zaměstnanců dle bodu 2.17 přílohy č. 1 této PKS bezprostředně navazující na směnu. |
D. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (bod 4.9 přílohy č. 2 této PKS)
15,- Kč za hodinu práce v tomto prostředí
99,- Kč za hodinu práce při použití dýchacích přístrojů ve ztíženém pracovním prostředí
E. Příplatek za práci v noci (bod 4.10 přílohy č. 2 této PKS)
15 % průměrného výdělku nejméně však 13,- Kč za hodinu práce v noci.
F. Příplatek za práci o sobotách a nedělích (bod 4.11 přílohy č. 2 této PKS)
11 % průměrného výdělku, nejméně však 15,- Kč za hodinu práce
G. Příplatek za práci v dělené směně (bod 4.12 přílohy č. 2 této PKS)
40 % průměrného výdělku, nejméně však 42,- Kč za hodinu rozdělení |
80 % průměrného výdělku za hodinu rozdělení v případě dělené směny na území cizího státu, pokud zaměstnavatel nezabezpečí zaměstnanci vhodnou místnost dle článku 2.2.2 základního textu této PKS |
H. Odměna za pracovní pohotovost (bod 4.21 přílohy č. 2 této PKS)
10 % průměrného výdělku, nejméně však 20,- Kč za hodinu pohotovosti
I. Odměňování při prostojích (bod 4.15 přílohy č. 2 této PKS)
Náhrada mzdy přísluší ve výši 90 % průměrného výdělku
M. Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech (bod 4.16 přílohy č. 2 této PKS)
Náhrada mzdy dle bodu 4.16.2 přísluší ve výši: 100 % průměrného výdělku za 0 – 1 kalendářní den
75 % průměrného výdělku za 2 – 7 kalendářních dnů
80 % průměrného výdělku za 8 – a více kalendářních dnů
Náhrada mzdy dle bodu 4.16.3 přísluší ve výši:
80 % průměrného výdělku za 0 – 7 kalendářních dnů
60 % průměrného výdělku za 8 – 14 kalendářních dnů
4.14.3.1 Pro zaměstnance letmo
4.
N. Odměna pro zaměstnance za flexibilní nástup (bod 4.14.3 přílohy č. 2 této PKS)
1. vyrozumění v čase 2. vyrozumění v čase | od 03:01 | hodin | do 03:00 hodin: do 06:00 hodin: | 750,- Kč 600,- Kč |
3. vyrozumění v čase | od 06:01 | hodin | do 12:00 hodin: | 500,- Kč |
4. vyrozumění v čase | od 12:01 | hodin | do 24:00 hodin: | 400,- Kč |
5. vyrozumění v čase | od 24:01 | hodin | do 48:00 hodin: | 250,- Kč |
14.3.2 Pro zaměstnance s pevným rozpisem směn 1. vyrozumění v čase do 03:00 hodin: 500,- Kč 2. vyrozumění v čase od 03:01 hodin do 06:00 hodin: 400,- Kč | ||||
3. vyrozumění v čase | od 06:01 hodin | do 12:00 hodin: | 350,- Kč | |
4. vyrozumění v čase | od 12:01 hodin | do 24:00 hodin: | 250,- Kč | |
5. vyrozumění v čase | od 24:01 hodin | do 48:00 hodin: | 150,- Kč | |
P. Odměna za nepravidelný nástup (bod 4.14.6 přílohy č. 2 této PKS)
Odměna za nepravidelný nástup 200,- Kč za odpracovanou směnu
Q. Odměna za flexibilitu (bod 4.22 přílohy č. 2 této PKS)
25 % z přiznaného tarifního stupně zaměstnance (zaručené části dohodnuté smluvní mzdy) za hodinu výkonu práce při změně místa výkonu práce
R. Odměna za čerpání náhradního volna za práci přesčas (bod 4.7.4 přílohy č. 2 této PKS)
15 % z průměrného hodinového výdělku za každou hodinu čerpání náhradního volna (minimálně však za 7 hodin)
T. Odměna za obtížnost pracovního režimu, při výkonu složeném ze dvou směn s odpočinkem (bod 4.14.8 přílohy č.2 této PKS)
300,- Kč za každý výkon složený ze dvou směn s odpočinkem.
Příloha 3 - STRAVOVÁNÍ A NÁHRADY VÝDAJŮ
ČDC ve smyslu ustanovení § 236 ZP umožní poskytování stravování vlastním zaměstnancům a důchodcům (bývalým zaměstnancům).
Organizace stravování spadá do působnosti vedoucího zaměstnance příslušné jednotky organizační struktury, který vydá vlastní opatření po projednání s odborovými organizacemi.
3.2.1 Vedoucí jednotky organizační struktury umožní stravování svým zaměstnancům níže uvedeným způsobem:
⮚ podáváním teplé stravy, kterou zajišťuje lokální dodavatel, tj. zařízení provozující veřejné stravování s podáváním teplé stravy v blízkosti jednotky organizační struktury ČDC,
⮚ dovozem stravy,
⮚ hluboce mraženou stravou,
⮚ E-stravenka v nominální hodnotě 120,-Kč
3.2.2 Vedoucí jednotky organizační struktury ČDC nabídnou stravování zaměstnancům ČDC v průběhu směny za následujících podmínek:
a) trvá-li směna alespoň 5 hodin,
b) trvá-li časový úsek od začátku do ukončení směny déle než 5 hodin, přičemž minimální délka pracovního výkonu nesmí být kratší než 3 hodiny.
Stravování nelze nabídnout zaměstnancům ČDC, kteří se nezúčastnili pracovní směny (např. nemoc, dovolená atd.) a zaměstnancům ČDC, kteří byli vysláni na pracovní cestu, za kterou jim přísluší stravné podle ustanovení § 163 a ustanovení § 170 ZP.
3.2.3 Jednotky organizační struktury ČDC nabídnou zaměstnancům stravování obvyklým způsobem:
a) při konání práce přesčas, která svým charakterem a délkou odpovídá směně,
b) pokud zaměstnanec neodpracuje celou směnu z důvodu:
⮚ důležité překážky v práci (na straně zaměstnavatele, zaměstnance),
⮚ překážky v práci z důvodu obecného zájmu,
⮚ čerpání náhradního volna.
Základní podmínkou je, že bude dodrženo ustanovení bodu 3.2.2 této přílohy. Za práci přesčas se pro účely stravování nepovažuje doba lékařských a psychologických vyšetření.
3.2.4 Dietní stravování svým zaměstnancům ČDC umožní podle provozních podmínek a na základě výsledku preventivní prohlídky provedené lékařem pracovně lékařských služeb.
3.2.5 Zaměstnancům jednotek organizační struktury ČDC, kteří při výkonu své pracovní činnosti nemohou opustit pracoviště, je možné poskytnout stravování před nástupem nebo po skončení pracovní směny (dobu a místo výdeje stanoví vedoucí JOS ČDC).
3.2.6 Zaměstnavatel jako formu stravování nabídne 1x za směnu E-stravenku v nominální hodnotě 120,- Kč zaměstnancům specifikovaných zaměstnání dle bodu 2. 13 přílohy číslo 1 této PKS a při současném splnění následujících podmínek:
a) trvá-li časový úsek od začátku do ukončení směny déle než 5 hodin, přičemž minimální délka pracovního výkonu nesmí být kratší než 3 hodiny,
b) pracovní cesta trvá ve směně déle než 1 hodinu (bez ohledu na kalendářní dny), a ve směně nesmí vzniknout jiný nárok na stravné při pracovní cestě dle platných právních předpisů.
3.2.7 V případě, že délka směny (délka pracovní doby) je více než 12 hodin, nabídne zaměstnavatel další E-stravenku v nominální hodnotě 50,- Kč zaměstnancům, na které se vztahuje NV 589/2006 Sb., v platném znění, za splnění podmínek uvedených v písmenu a) a b) bodu 3.2.6.
3.3.1 Při zajišťování stravování prostřednictvím jiných subjektů (celosíťových, lokální dodavatel) formou stravenek nebo E-stravenkou je stanovena úhrada z nákladů jednotek organizační struktury ČDC ve výši 50 % ceny jednoho hlavního jídla (bez DPH u plátců této daně) v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného (PERs-1-B- 2008 „Směrnice o cestovních náhradách“, v platném znění) při trvání pracovní cesty 5-12 hodin podle ustanovení § 163 odst. 1 písmena a) ZP. Cenou hlavního jídla se rozumí cena jídla včetně poplatku za zprostředkování prodeje stravenek.
Při zajišťování stravování formou E-stravenka dle bodu 3.2.6 a 3.2.7 této přílohy je stanovena úhrada z nákladů jednotek organizační struktury ČDC ve výši 50 % na jednu poukázku na jídlo.
3.3.2 Cena stravenky (E-stravenky) hrazená zaměstnancem musí být stanovena nejníže tak, aby uhradila hodnotu 50 % ceny stravy účtované dodavatelem. Cena stravenky (E-stravenky) hrazená zaměstnancem se dále zvýší o DPH, kde daňovým základem bude zaměstnancem hrazená cena stravování bez DPH. Při nákupu E-stravenky bez provize se cena E-stravenky pro zaměstnance stanoví způsobem jako u stravenky. DPH se u E-stravenky neuplatňuje.
3.4 Poskytování stravování jiným osobám
3.4.1 Jednotka organizační struktury může po projednání s odborovými organizacemi nabídnout stravování důchodcům – bývalým zaměstnancům ČDC při splnění následujících podmínek:
⮚ při zajišťování stravování prostřednictvím jiných subjektů na stravování nelze přispívat z nákladů jednotky organizační struktury, jinak se cena stravenky stanoví stejným způsobem jako pro zaměstnance,
⮚ E-stravenku nelze nabízet.
3.4.2 Jednotka organizační struktury může po projednání s odborovými organizacemi nabídnout stravování i jiným osobám, popřípadě subjektům na základě uzavřené smlouvy, ve které se stanoví podmínky poskytování stravování a ceny podávaných jídel.
Jednotka organizační struktury nabídne svým zaměstnancům náhradní stravování v případě předpokládané a nepředpokládané odstávky stravovacího zařízení - formou E-stravenky v nominální hodnotě 120,- Kč. V případě nepředpokládané odstávky stravovacího zařízení se E-stravenka poskytuje od třetího dne odstávky.
3.6.1 Stravování pro zaměstnance PPS s pravidelným pracovištěm na území cizího státu zajistí JOS ČDC po projednání s odborem personálním GŘ ČDC a odborovými organizacemi.
Poskytování cestovních náhrad zaměstnanců ČDC je řešeno IN PERs1-B-2008 „Směrnice o cestovních náhradách“, v platném znění.
3.7.1 Stravné při pracovních cestách na území ČR
3.7.1.1 Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné ve výši spodní hranice stanovené v ustanovení § 163 odst. 1 až 4 ZP. Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle ustanovení § 189 ZP.
3.7.1.2 Zaměstnancům ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 přílohy číslo 1 této PKS a referentům kvality, při výkonu práce, přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši:
⮚ 138,- Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
⮚ 210,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
⮚ 325,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
3.7.1.3 Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné se krátí za každé bezplatné jídlo o tyto hodnoty:
⮚ 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
⮚ 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
⮚ 25 % stravného trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla.
Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá déle než 12, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
3.7.1.4 Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější.
3.7.1.5 Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.
3.7.2 Stravné při pracovních cestách mimo území ČR
3.7.2.1 Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši příslušné sazby, jestliže doba strávená mimo území ČR trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin zahraničního stravného, trvá-li tato doba 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle ustanovení § 163 ZP, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši jedné třetiny sazby zahraničního stravného.
Pokud za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území ČR nevznikne zaměstnanci nárok na stravné v cizí měně, připočte se tato doba k době trvání pracovní cesty na území ČR. Toto stravné se vykazuje zvlášť.
Zahraniční stravné se neposkytuje, trvá-li doba strávená mimo území ČR méně než 60 minut nebo, trvá-li doba strávená mimo území ČR 5 hodin a méně a zaměstnanci zároveň vzniklo právo na stravné za cestu na území České republiky. Příloha číslo 4 této PKS.
Pokud zahraniční pracovní cesta trvá celkem méně jak 12 hodin, pro poskytování zahraničního stravného je určena „stanovená základní sazba zahraničního stravného“, ze které se provede příslušný výpočet náhrady. Trvá-li zahraniční pracovní cesta celkem 12 hodin a déle, vychází se při výpočtu zahraničního stravného z „vyhlášené základní sazby zahraničního stravného“.
3.7.2.2 Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné se krátí za každé poskytnuté jídlo o tyto hodnoty:
⮚ 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši,
⮚ 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši,
⮚ 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.
Zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která trvá 12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla.
Zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která trvá déle než 12, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
3.7.2.3 Při zahraniční pracovní cestě vzniká kromě nároků v cizí měně i nárok na stravné v tuzemské měně za dobu cesty na území ČR za podmínek stanovených pro tuzemskou pracovní cestu (kapitola 2, bod 2.1.3 IN PERs-1-B-2008 „Směrnice o cestovních náhradách“, v platné znění). Při zahraniční pracovní cestě při určení stravného v tuzemské měně za dobu strávenou na území ČR se doby strávené od počátku pracovní cesty až do ukončení pracovní cesty na území ČR sčítají (doby do přechodu a po přechodu české státní hranice), pokud spadají do jednoho kalendářního dne a posuzují-li se jako jedna pracovní cesta. Pokud za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území ČR nevznikne zaměstnanci nárok na stravné v cizí měně, připočte se tato doba k době trvání pracovní cesty na území ČR. Toto stravné se vykazuje zvlášť.
3.7.2.4 Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.
Doby strávené mimo území ČR, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Doby, za které nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí stravného při tuzemských pracovních cestách.
3.7.2.5 Náklady na zdravotní pojištění léčebných výloh zaměstnancům při zahraničních pracovních cestách se uznávají jako nutný vedlejší výdaj ve smyslu ustanovení § 164 ZP.
Náklady podle předchozího odstavce budou zaměstnavatelem zaměstnanci uhrazeny maximálně do výše minimální sazby pojistného poskytovaného pojistitelem, u kterého uzavřel zaměstnanec pojištění, a to za každý kalendářní den strávený na pracovní cestě.
Ustanovení předchozích dvou odstavců platí pro zaměstnance, u nichž se neuplatňuje ustanovení předpisu ČD D 26 nebo u kterých není zdravotní pojištění léčebných výloh při zahraničních pracovních cestách sjednáno zaměstnavatelem.
Příloha 4 - POKYN K UPLATŇOVÁNÍ STĚŽEJNÍCH BODŮ PKS
Jestliže zaměstnavatel musí změnit přidělenou místnost pro dělenou směnu, místnost pro zajištění odpočinku na lůžku (změna GVD, provozní podmínky apod.), může tato změna nastat až po dohodě s odborovou organizací působící na úrovni jednotky organizační struktury.
Organizační postup pro zajištění lůžka před a po směně – bod 2.2.5
1. Každý zaměstnanec s pevným rozvržením pracovní doby předloží odpovědnému zaměstnanci jednotky organizační struktury závaznou žádost na zajištění lůžka před a po směně na příslušný kalendářní měsíc, a to nejpozději do 20. dne předcházejícího měsíce (např. žádost na měsíc březen 20XX předloží zaměstnanec nejpozději do 20. února 20XX).
2. Zaměstnanci letmo předloží závaznou žádost (viz bod 6) na zajištění lůžka před a po směně odpovědnému zaměstnanci jednotky organizační struktury nejpozději 48 hodin před nástupem na tuto směnu. Není-li zaměstnanec o nástupu vyrozuměn později.
3. Odpovědný zaměstnanec jednotky organizační struktury na základě této žádosti zajistí zaměstnanci lůžko před a po směně.
4. Zaměstnanec, který bez řádného udání důvodu (nemoc vlastní anebo v rodině, překážka na straně zaměstnavatele, živelná událost aj.) a včasné omluvy nevyužije takto zajištěné lůžko, je povinen uhradit náklady vzniklé se zajištěním a nevyužitím tohoto lůžka zaměstnavateli. Vedoucí jednotky organizační struktury tyto náklady bez zbytečného odkladu vyčíslí a o jejich výši informuje zaměstnance s tím, že budou zaměstnanci v plné výši sraženy nejdříve ve mzdě za následující kalendářní měsíc. Po srážce nesmí mzda klesnout pod výši nepostižitelného životního minima.
5. Zaměstnanec s pevným rozvržením pracovní doby může zrušit „Závaznou žádost o poskytnutí lůžka před a po směně“ nejpozději do 7 dnů před plánovaným nástupem na směnu.
6. Zaměstnanec letmo může zrušit „Závaznou žádost o poskytnutí lůžka před a po směně“ nejpozději do 48 hodin před nástupem na tuto směnu. Při zrušení směny zaměstnanci pod 48 hodin zodpovídá zaměstnavatel za zrušení žádosti o poskytnutí lůžka.
7. Vzor „Závazná žádost o zajištění lůžka před a po směně“.
ČD Cargo, a.s. Jednotka organizační struktury:
Závazná žádost o zajištění lůžka před a po směně dle bodu 2.2.5 základního textu PKS
Na základě služební potřeby žádám o zajištění bezplatného ubytování
pana / paní*
dne / dny*
na nocležně
Žadatel o ubytování svým podpisem stvrzuje, že byl seznámen s Organizačním postupem pro zajištění lůžka před a po směně, který je nedílnou součástí tohoto pokynu k bodu 2.2.5 základního textu PKS a se kterým bez výhrad souhlasí.
Žadatel o ubytování souhlasí s provedením srážky ze mzdy v případech, kdy dojde k naplnění bodu 4., Organizačního postupu pro zajištění lůžka před a po směně.
V dne
* Nehodící se škrtněte
Podpis žadatele
1/1
Důležité osobní překážky v práci – bod 4.2.3
Kalendářní den a den je definován jako 24 hodin po sobě jdoucích, tj. od 0:00 hodin do 24:00 hodin. Pro účely nepracovního stavu mimo svátku se za den považuje jedna celá směna, která se přiřazuje ke kalendářnímu dni, kde začíná.
Příloha 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené Pružná pracovní doba – bod 2.18
Podmínky pro uplatnění pružné pracovní doby jsou uvedeny v Pracovním řádu ČDC a jsou dále rozpracovány v opatřeních vedoucích jednotek organizační struktury. Pružnou pracovní dobu nelze z technických důvodů evidovat v informačních systémech, ale je nutno vést její evidenci v písemné podobě. V informačních systémech bude zaměstnancům docházka vedena stejným způsobem jako u zaměstnanců s pevnou pracovní dobou.
Stanovená týdenní pracovní doba – článek 3
Zaměstnavatel v dohodě se zástupci OC upraví systemizaci s takto označenými pracovními místy.
Maximální délka výkonu práce vykonávaná na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby – bod 5.3
Průměrný počet odpadlých hodin na jeden kalendářní nebo pracovní den pro účely stanovení odpadlého výkonu pro fiktivní plán u zaměstnanců pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr se určí podílem neodpracovaných hodin do konce sjednaného období a počtem zbývajících kalendářních, případně pracovních dní do konce tohoto období.
Při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě u zaměstnanců pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr se použije vždy přepočet na 5 pracovních dnů v týdnu.
Evidence výkonů provozních zaměstnanců:
Výkony provozních zaměstnanců se vedou a evidují denně alespoň jedním z uvedených způsobů:
⮚ v rozvrhu obsazení pracoviště,
⮚ ve směnovém plánu,
⮚ v evidenci odchodů a příchodů,
⮚ v provozním záznamu,
⮚ v elektronickém provozním záznamu (EPZ).
Evidence výkonů provozních zaměstnanců je vedena v docházkových úlohách. Postup evidence je dán podle posledních verzí těchto aplikací a k nim vydaných uživatelských příruček.
Zaměstnanci s pevným rozvržením pracovní doby – bod 5.7
Zaměstnavatel je povinen dle bodu 5.1 přílohy č. 1 této PKS vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a prokazatelně s ním seznámit zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena. Zaměstnavatel rozvrhne nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu tak, aby odpovídala stanovené týdenní pracovní době za vyrovnávací období. Na žádost zaměstnance lze změnit toto rozvržení, za předpokladu, že takto vyvolaná změna nebude mít vliv na splnění dalších bodů této PKS.
V případě, že zaměstnavatel bude muset z provozních důvodů (např. změna GVD, výluky, změny podkladů pro rozvrh směn, nepřítomností apod.) přeplánovat směny zaměstnanců v rámci vyrovnávacího období, bude postupovat následujícím způsobem (toto se netýká případů podle bodu 4.14.3.2 příloha č. 2 této PKS):
⮚ V případě, že půjde o přeplánování rozvrhu směn na období, které je kratší než pět týdnů, rozhodne zaměstnavatel po projednání s odborovými organizacemi o změně rozvrhu směn.
⮚ V případě, že půjde o přeplánování rozvrhu směn na období, které je delší než pět týdnů,
rozhodne zaměstnavatel po dohodě s odborovými organizacemi o změně rozvrhu směn.
⮚ Na dotčená období se přeplánují směny v souladu s příslušnými ustanoveními PKS zaměstnancům tak, aby změnou rozvrhu směn bylo naplněno celé vyrovnávací období na stanovenou popřípadě kratší týdenní pracovní dobu (tzn., že počet hodin nově rozvržených směn se rovná počtu hodin původně rozvržených směn).
⮚ S novým rozvrhem směn musí být zaměstnanci seznámeni nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které se mění rozvrh směn.
⮚ Na žádost zaměstnance lze změnit rozvržení stanovené týdenní pracovní doby, za předpokladu, že takto vyvolaná změna nebude mít vliv na splnění dalších bodů této PKS.
Zaměstnavatel zaměstnancům letmo dle bodu 5.8.2 přílohy číslo 1 PKS průběžně plánuje směny na vyrovnávací období tak, aby byla zabezpečena provozní potřeba výkonu práce a zároveň naplněna stanovená týdenní pracovní doba. Zaměstnavatel určí zaměstnanci letmo nástup na další směnu nejpozději při ukončení předchozí směny, nejméně však 48 hodin před nástupem na další směnu, pokud se nedohodnou jinak.
Vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury určí na svých pracovištích podle místních podmínek zaměstnance odpovědného za prokazatelné vyrozumívání o nástupu na směnu zaměstnance letmo. Zaměstnancům letmo mohou být maximálně na vyrovnávací období předány informativní přehledy výkonů práce. Tyto přehledy v žádném případě nemají charakter rozpisu směn na vyrovnávací období.
Při plánování pracovní doby zaměstnanců letmo je nutno v jednotlivých měsících sledovat
i nárůstem rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a stanoveným rozvrhem směn tak,
aby nebyl v žádném měsíci v rámci sjednaného vyrovnávacího období porušen rozdíl + 10 hodin. Zaměstnavatel předá čtvrtletně zástupcům odborových centrál přehled o využívání institutu „rozdíl mezi plánovanou pracovní dobou a stanovenou týdenní pracovní dobou +-10 hodin.
U zaměstnanců letmo (vyjma zaměstnanců, kteří mají sjednánu dohodu o pracovní činnosti), u kterých vzniká potřeba nástupu na směnu, změnu nebo zrušení směny v době kratší než 48 hodin, přísluší odměna za flexibilní nástup (bod 4.14.3.1 přílohy č. 2 této PKS ) ve výši dle písmena N přílohy číslo 2.1 této PKS.
1) V případě informace o nástupu anebo zrušení konkrétní směny v době kratší než 48 hodin se zaměstnanci přizná odměna v časovém pásmu, která je pro něj výhodnější.
Příklad A) Zaměstnanec má naplánovanou směnu PnXX od 6:00 hodin do 18:00 hodin. Zaměstnavatel jej vyrozumí 30 hodin před plánovaným nástupem o změně času nástupu na směnu PnXX tj. na 8:00 hodin. Následně 10 hodin před tímto nástupem oznámí zaměstnanci novou změnu nástupu na směnu PnXX. Zaměstnanci v tomto případě náleží odměna v časovém pásmu, které je pro něj výhodnější, tj. vyrozumění v čase od 6:01 hodin do 12:00 hodin.
2) V případě, že informace o nástupu anebo zrušení obsahuje více směn, posuzuje se poskytnutí odměny samostatně pro každou směnu od času podání této informace.
Příklad B) Zaměstnanec má naplánovanou směnu PnXX na pátek od 6:00 hodin do 18:00 hodin. Zaměstnavatel jej vyrozumí 30 hodin před plánovaným nástupem o změně času nástupu na směnu PnXX tj. na 8:00 hodin a zároveň mu sdělí nástup na novou směnu MnYY v neděli s nástupem od 6:00 hodin. Zaměstnanci v tomto případě náleží odměna za vyrozumění v čase od 24:01 hodin do 48:00 hodin, tj. za změnu páteční směny, oznámení nástupu na nedělení směnu bez odměny – vyrozumění je více jak 48 hodin před nástupem.
Příklad C) Zaměstnanec má naplánovanou směnu PnXX na pátek od 6:00 hodin do 18:00 hodin. Zaměstnavatel jej vyrozumí 10 hodin před plánovaným nástupem o změně času nástupu na směnu PnXX tj. na 8:00 hodin a zároveň mu sdělí nástup na novou směnu MnYY sobotu s nástupem od 6:00 hodin. Zaměstnanci v tomto případě náleží odměna jak za vyrozumění v čase od 06:01 hodin do 12:01 hodin, tj. za změnu páteční směny, tak i odměna za vyrozumění v časovém pásmu od 24:01 hodin do 48:00 hodin, tj. za oznámení sobotní směny.
Příklad D) Zaměstnanec má naplánovanou směnu PnXX na pátek od 6:00 hodin do 18:00 hodin. Zaměstnavatel jej poprvé vyrozumí 10 hodin před plánovaným nástupem o změně času nástupu na směnu PnXX tj. na 8:00 hodin a zároveň mu sdělí nástup na novou směnu MnYY sobotu s nástupem od 6:00 hodin. Druhou informací vyrozumí zaměstnance pouze o zrušení páteční směny PnXX, a to v čase 5 hodin pře nástupem na tuto směnu.
V tomto případě náleží zaměstnanci ke konkrétní směně PnXX pouze jedna odměna v časovém pásmu, a to ta která je pro něj výhodnější, tj. vyrozumění v čase od 3:01 hodin do 06:00 hodin (podle času druhé informace).
Odměna za vyrozumění o sobotní směně MnYY v časovém pásmu od 24:01 hodin do 48:00 hodin (podle času první informace).
Jednotlivé výše odměny budou evidovány na samostatných složkách mzdy (SLM) a budou přiřazovány k takto dohodnuté směně v docházkové úloze.
U zaměstnanců letmo se pro účely vyhodnocení odpadlého výkonu při nemocnosti použije rovnoměrně rozvržený fiktivní plán. Tzn., že zaměstnanci na dny pondělí až neděle bude fiktivně naplánovaná pracovní doba rovnoměrně. Např. při stanovené týdenní pracovní době 36 hodin bude na každý den pondělí až neděle naplánováno 5:09 hodin.
Postup při stanovení odpadlého výkonu pro zaměstnance letmo a plánování směn při KOP K plánování směn při KOP a odpadlým výkonům je pro zaměstnance vydán výklad odboru lidských zdrojů č.j. S-575/2012-O10.
Práce přesčas u zaměstnanců letmo
Nad plánovaný výkon práce může zaměstnavatel zaměstnanci letmo nařídit práci přesčas nebo se na ní se zaměstnancem dohodnout. Práci přesčas lze stanovit u zaměstnanců letmo v těchto případech:
1) Práce přesčas v kalendářním měsíci
2) Práce přesčas ve vyrovnávacím období
1) Práce přesčas v kalendářním měsíci
V rámci kalendářního měsíce může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit práci přesčas navazující na směnu, práci přesčas v týdnu a práci přesčas v kalendářním měsíci nebo se na této práci přesčas se zaměstnancem dohodnout.
a) Práce přesčas navazující na směnu
Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci mimořádně delší výkon proti plánované směně, považuje se tento výkon za práci přesčas, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. Na stanovenou směnu může navazovat dohodnutá práce přesčas, která však nesmí narušit odpočinek mezi směnami a nástup na další plánovanou směnu. U zaměstnání strojvedoucích se postupuje v souladu s body 7.10 a 7.11 přílohy číslo 1 této PKS.
b) Práce přesčas v týdnu
Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem ve výjimečných případech na výkonu práce, který spadá do doby nepřetržitého odpočinku v týdnu ve smyslu článku 12 přílohy číslo 1 této PKS, potom se jedná o práci přesčas.
c) Práce přesčas v kalendářním měsíci
U zaměstnanců letmo se za práci přesčas v kalendářním měsíci považuje práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody se zaměstnancem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající ze součtu stanovené týdenní pracovní doby v kalendářním měsíci a vyplývající z rozdílu mezi plánovanou pracovní dobou a stanovenou týdenní pracovní dobou, který je určen bodem 5.8.2 (+ 10 hodin) přílohy číslo 1 této PKS.
Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci letmo výkon práce v době kratší než 48 hodin před nástupem a zaměstnanec na tento výkon nastoupí, jedná se v tomto případě o práci přesčas, pokud se nedohodnou jinak.
Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem letmo na výkonu práce v době kratší než 48 hodin před nástupem a zaměstnanec na tento výkon nastoupí, nejedná se v tomto případě o práci přesčas ani o překážku na straně zaměstnavatele, ale o nástup na směnu. Zaměstnanci přísluší odměna dle písmena N přílohy číslo 2.1 této PKS.
2) Práce přesčas ve vyrovnávacím období
U zaměstnanců letmo se za práci přesčas ve vyrovnávacím období považuje práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody se zaměstnancem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z vyrovnávacího období. Přitom je nutno zohlednit i práci přesčas, která mohla vzniknout v jednotlivých kalendářních měsících (+10 hodin) v průběhu vyrovnávacího období.
Z výše uvedeného vyplývá potřeba sledování pracovní doby i v průběhu vyrovnávacího období, a to zejména v posledním měsíci vyrovnávacího období tak, aby mohlo být provedeno vyrovnání stanovené týdenní pracovní doby na sjednané vyrovnávací období s rozdílem 0 hodin.
Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo – článek 6
Poskytování přestávek na jídlo a oddech nebo přiměřených dob na oddech a jídlo upravuje ustanovení článku 6.1 přílohy číslo 1 této PKS.
Při dělené směně se pro poskytnutí přestávky na jídlo a oddech, popřípadě přiměřené doby na oddech a jídlo, posuzuje pro jejich čerpání délka nepřetržité práce. Při jejich čerpání se postupuje v souladu s bodem 6.2 a 6.3 přílohy číslo 1 této PKS.
Práci přesčas nelze nařídit zaměstnanci s kratší pracovní dobou (ustanovení §80 ZP).
1. V souladu s ustanovením § 93 odstavce 2 ZP, v platném znění (dále jen ZP) nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. To znamená, že zaměstnavatel ji může ve stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek zaměstnanci nařídit. Pro způsob evidence práce přesčas v souladu s kapitolou 7 přílohy č. 1 této PKS vydá zaměstnavatel pokyny.
2. V souladu s ustanovením § 93 odstavce 2 a 3 ZP může zaměstnavatel požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah, tj. nad 150 hodin v kalendářním roce a nad 8 hodin týdně, pouze na základě výslovného souhlasu zaměstnance a pro jednoznačnost
prokazatelnou dohodou, ve které zaměstnanec souhlasí s prací přesčas v konkrétně dohodnuté době. Tento limit celkové práce přesčas se sleduje v období sjednaném dle bodu 7.5 přílohy číslo 1 PKS.
3. Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že místo příplatku za práci přesčas bude zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Poskytnutí náhradní volna za nařízenou práci přesčas nemůže být dohodnuto se zaměstnanci, se kterými byla sjednána paušální mzda za práci přesčas.
4. Podmínky pro převedení hodin práce přesčas na náhradní volno a pro vybírání náhradního volna:
• Hodiny odpracované v přesčase lze převést na náhradní volno pouze na základě písemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Z dohody musí vyplývat, že zaměstnanec požaduje převést příplatky za odpracované hodiny práce přesčas z konkrétního dne na náhradní volno. V případě, že nebude zaměstnancem uveden tento požadavek v dohodě, bude zaměstnanci proplacen příplatek za hodiny práce přesčas v zúčtovacím období, kdy práce přesčas vznikla.
• Nebude-li náhradní volno za práci přesčas poskytnuto zaměstnanci do konce třetího měsíce následujícího po odpracování práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, bude příplatek za práci přesčas proplacen při zúčtování třetího kalendářního měsíci po odpracování vykonané práce přesčas. Základem pro výši příplatku bude průměrný hodinový výdělek čtvrtletí, ve kterém byla práce přesčas vykonána, pro násobena příslušnou procentuální sazbou dle písmena C přílohy č. 2.1 PKS.
5. Doporučené vzory dohody o převedení práce přesčas na náhradní volno a jeho čerpání:
a) vzor dohody se zaměstnancem.
Dohoda o práci přesčas (dále jen „dohoda“)
ČD Cargo, a.s.,
se sídlem Xxxxx 0- Xxxxxxxxxx, Xxxxxxxxxx 0000/0x, PSČ 170 00,
zapsáno v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 12844, IČ: 28196678
DIČ: CZ28196678
zastoupeno (jméno a příjmení, titul, pověřeného zaměstnance JOS) (dále jen zaměstnavatel)
a
zaměstnanec (jméno a příjmení, titul, osobní číslo zaměstnance, jednotka organizační struktury) se dohodli na odpracování práce přesčas ve dnech:
Datum | práce přesčas od – do | Počtu hodin |
Zaměstnanci byla nařízená práce přesčas ve dnech:
Datum | práce přesčas od – do | Počtu hodin |
Náhradní volno si vyberu v termínu:
Datum práce přesčas | Datum čerpání náhradního volna | Počet hodin náhradního volna |
• nevyplněné kolonky zaměstnanec proškrtne.
……………………………….
…………………………………….
Podpis zaměstnance Podpis zaměstnavatele:
ORz-52-A-2023 Účinnost od 01. 04 2022
Příloha č. 4 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
b) vzor dohody se skupinou zaměstnanců
Dohoda o práci přesčas se skupinou zaměstnanců*/Nařízená práce přesčas* ČD Cargo, a.s.,
se sídlem Xxxxx 0, Xxxxxxxxxx, Xxxxxxxxxx 0000/0x, PSČ 170 00 zapsáno v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem
v Praze, oddíl B, vložka 12844,
IČ: 28196678 DIČ: CZ28196678
Zastoupeno (jméno a příjmení, titul, pověřeného zaměstnance JOS) (dále jen zaměstnavatel)
A
skupina zaměstnanců
Osobní číslo zaměstnance | Jméno a příjmení zaměstnance | datum | od | do | počet hodin | proplatit hod. | NV hod. | termín výběru NV | podpis zaměstnance |
Pozn. *nehodící se škrtněte
Podpis zaměstnavatele:
81 (celkem 91)
Za odpracovanou dobu ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno. Zaměstnavatel poskytne náhradní volno zaměstnanci v dohodnutém termínu na základě níže uvedeného vzoru dohody o čerpání náhradního volna za práci ve svátek.
ČD Cargo, a.s.,
Dohoda o čerpání náhradního volna za práci ve svátek (dále jen „dohoda“)
se sídlem Xxxxx 0- Xxxxxxxxxx, Xxxxxxxxxx 0000/0x, PSČ 170 00,
zapsáno v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 12844, IČ: 28196678
DIČ: CZ28196678
zastoupeno (jméno a příjmení, titul, pověřeného zaměstnance JOS) (dále jen zaměstnavatel)
a
zaměstnanec (jméno a příjmení, titul, osobní číslo zaměstnance, jednotka organizační struktury) se dohodli:
a) o čerpání náhradního volna za práci ve svátek. Náhradní volno za práci ve svátek si vyberu v termínu:
Datum práce ve svátek | Datum čerpání náhradního volna | Počet hodin náhradního volna |
b) Zaměstnavatel proplatí příplatek za práci ve svátek ze dne v rozsahu
………….. hodin.*
V …………………………. dne ……………………………….
……………………………….
…………………………………….
Podpis zaměstnance Podpis zaměstnavatele:
*) zaměstnanec na vyžádání obdrží kopii této dohody.
82 (celkem 91)
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami - článek 11
Před směnou, jejíž jedinou náplní je povinné školení, nemusí být odpočinek mezi dvěma směnami poskytnut.
a) Odpočinek před školou byl v délce 11 hodin, po ukončení školy může být zákonný odpočinek zkrácen až na 7 hodin, v tomto případě zajistí zaměstnavatel odpočinek na lůžku na náklady zaměstnavatele v minimální délce 6 hodin s tím, že následný odpočinek po výkonu musí být o dobu zkrácení prodloužen.
b) V případě, že před školou byl odpočinek v délce minimálně 11 hodin, a na školu naváže výkon, může být celková doba výkonu maximálně od začátku školy do ukončení výkonu 13 hodin, v případě, že je Rg jízda na konci tak 15 hodin (jedná se o jednu směnu).
Nepřetržitý odpočinek v týdnu – článek 12
Zaměstnancům musí být poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 36 hodin (u mladistvého zaměstnance 48 hodin).
Nepřetržitý odpočinek v délce 48 hodin náleží jednotlivým zaměstnancům nejméně jednou za dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
Hodinou začátku směny, kterou začíná rozvrh pracovní doby v týdnu, současně započne první den sedmidenního období, ve kterém bude realizována nejen samotná pracovní doba rozvržena do směn, ale rovněž nepřetržitý odpočinek v týdnu § 92 ZP. Týdnem se rozumí jakékoliv období sedmi na sebe navazujících kalendářních dnů. – viz bod 2.8. přílohy č. 1 této PKS.
Pracovní pohotovost - článek 14
Na základě poznatků z kontrolní činnosti odboru personálního GŘ ČDC upozorňujeme na skutečnost, že u zaměstnance není možný časový souběh nařízené pracovní pohotovosti a čerpání dovolené.
Evidence a čerpání dovolené v docházkových systémech je vykazována v hodinách. Náhrada mzdy za dovolenou je poskytována za hodiny, které odpovídají odpadlému výkonu. K dovolené je vydáno Opatření č.0016/2020 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo k oblasti dovolené, v platném znění.
Příloha 2 - Systém odměňování zaměstnanců společnosti Tarifní zařazení zaměstnance - bod 4.1.3
V rámci pracovního zařazení musí být každý zaměstnanec přiřazen pouze na jednom tzv. kmenovém zaměstnání (KZAM). Při kumulaci pracovních činností z různých zaměstnání (KZAM) se posuzuje těžiště pracovní činnosti. Těžištěm pracovní činnosti se rozumí nejnáročnější
práce, které zaměstnanec v zúčtovacím období vykonává, ať již pravidelně nebo nepravidelně, po část směny nebo jen v některých dnech, tzn., že podíl těchto prací z odpracované doby nebo v celkové skladbě pracovní činnosti zaměstnance v zúčtovacím období zpravidla nepřevažuje; jejich výkon z hlediska racionální dělby práce je však nezbytný a nelze jej zabezpečit nebo odstranit jinými opatřeními. Není přípustné vytvářet takovou organizaci a dělbu práce, aby při zajištění úkolů méně efektivní organizaci práce se stala těžištěm nejkvalifikovanější pracovní činnost rozčleněná na více zaměstnanců, než je nezbytně provozně nutné. Současně je ze strany vedoucích zaměstnanců povinností zabezpečit, aby při kumulaci pracovních činností z různých zaměstnání (KZAM) byla u příslušného zaměstnance dosažena nezbytná odborná a zdravotní způsobilost.
Tarifní zařazení zaměstnance - bod 4.1.4
Zařazení zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby do nového tarifního stupně se provede vždy od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po změně rozpisu směn na vyrovnávací období. Změna rozpisu směn se provádí v souladu s bodem 5. 7. 1 přílohy číslo 1 této PKS.
Zařazení zaměstnance letmo do nového tarifního stupně se provede vždy od prvního dne kalendářního měsíce podle vyhodnocení převážnosti předchozího měsíce.
V případě změny režimu práce se nové zařazení do stupnice provede vždy k datu změny.
Zaměstnanci, se kterými je sjednána kratší pracovní doba, jsou odměňováni hodinovou smluvní mzdou.
Při dohodě o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce je podkladem pro výpočet sjednané hodinové odměny hodinová tarifní mzda příslušného tarifního stupně včetně stupnice a poměrným způsobem započítané ostatní příplatky, které jsou dány přílohou číslo 2 této PKS nebo odměňováni hodinovou smluvní mzdou. Celková výše odměny je pak násobkem takto sjednané hodinové sazby a odpracovaných hodin.
U dohody o provedení práce může být sjednána výplata odměny podle časového rozložení plnění zadaného úkolu, a to v jednom nebo ve více výplatních termínech.
Zaměstnancům, se kterými je uzavřena dohoda o pracovní činnosti, nebo dohoda o provedení práce, nepřísluší mzdové nároky, které jsou zkalkulovány v hodinové sazbě.
Odměna za zaškolení - bod 4.14.5
Vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury provede výběr vhodného školitele ve smyslu tohoto článku s přihlédnutím k jeho dosavadnímu výkonu zaškolování, jejich počtu v průběhu kalendářního roku, náročnosti na doškolování, k možnosti výdělkové ztráty školitele, k počtu zaškolovaných zaměstnanců nebo žáků, popř. k osobě zaškolovaného.
Odměna za nepravidelný nástup – bod 4.14.6
Odměna dle tohoto bodu se poskytuje jen za plánovanou směnu bez ohledu na to, zdali předchází nebo navazuje na směnu případná práce přesčas.
Odměna za flexibilitu – bod 4.22
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou dohodl na dočasné, předem definované změně místa výkonu práce, nabídne zaměstnanci ponechání stávajícího místa pro účely cestovních náhrad, v případě potřeby zajistí zaměstnavatel na své náklady i ubytování podle možností v novém místě výkonu práce nebo v nejbližším okolí, tzn., že se jedná o přesun zaměstnance na výpomoc na pracoviště, které nemá uvedeno v pracovní smlouvě jako sjednané místo výkonu práce. O flexibilitu se nejedná v případě, že zaměstnanec do místa pracoviště, které nemá sjednáno v pracovní smlouvě jako sjednané místo výkonu práce, jede režijní jízdou z místa sjednaného výkonu práce.
Odměna za flexibilitu (SLM 10418) se bude vyplácet za vykázané hodiny výkonu práce, na níže uvedených složkách mzdy za stanovené období, ve výši 25 % z přiznaného tarifního stupně nebo zaručené části dohodnuté smluvní mzdy za hodinu výkonu práce.
Výpočet odměny vychází z vykázaných hodin na SLM 10418 a měsíční normy daného měsíce, kde vznikl nárok na tuto odměnu za flexibilitu. Do součtu hodiny na SLM 10418 se započítávají hodiny výkonu práce vykázaných na těchto SLM:
Výkon práce |
10100-Časová mzda měsíční |
10110-Mzda za práci přesčas - nařízenou |
10114-Mzda za práci xxxxxxx-xxxxx.xx. – nařízená |
10115-Mzda za práci xxxxxxx-xxxxx.xx. – dohodnutá |
10118-Mzda za práci přesčas-dohodnutou |
10123-Sjednaná (smluvní) mzda měsíční |
10170-Časová mzda měsíční odp.doba v zahr. |
10171-Mzda za práci přesčas - nařízenou v zahr. |
10173-Sjednaná (smluvní) mzda odprac. doba v zahr. |
10174-Mzda za práci xxxxxxx-xxxxx.xx. - nařízená v zahr. |
10175-Mzda za práci xxxxxxx-xxxxx.xx. - dohodnutá v zahr. |
10178-Mzda za práci přesčas-dohodnutou v zahr. |
Při plánování může být směna rozdělena, nad rámec poskytování přestávky na jídlo a oddech, do dvou, po dohodě s odborovou organizací do tří částí.
Při plánování dělené směny nesmí být doba, po kterou je směna rozdělena, delší jak doba směny a jedna doba rozdělení směny musí být delší než jedna hodina a nesmí dosáhnout 6 hodin. Zpožděním nebo jiným nepředvídatelným vlivem se charakter původně plánovaného rozdělení
směny nezmění, přičemž doba výkonu zasahující do plánovaného rozdělení směny je prací přesčas a zkracuje dobu rozdělení,
Zaměstnavatel bude při plánování pracovní doby zaměstnancům ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 této přílohy, minimalizovat rozdělení směn v místě jejich pravidelného nástupu.
a) Při dělené směně je zaměstnanec odměňován následně:
Výkon práce př. 5 hodin | Rozdělení směny př. 3 hodiny | Výkon práce př. 4 hodiny |
SLM 10100 výkon práce | SLM 10209-180 min. | SLM 10100 výkon práce |
Délka směny 9 hodin Doba výkonu 12 hodin
b) Při dělené směně s výkonem práce, zpožděním vlaku nebo jiným nepředvídatelným vlivem se charakter původně plánovaného rozdělení směny nezmění, v průběhu dělené směny je zaměstnanec odměňován následně:
Výkon práce př. 5 hodin | Rozdělení směny př. 2 hodiny | Výkon práce př. 5 hodin | |
SLM 10100 výkon práce | SLM 10110 např. zpoždění 40 min | SLM 10209 80 min. | SLM 10100 výkon práce |
Délka směny 10 hodin Doba výkonu 12 hodin
c) Při dělené směně s výkonem práce po celou dobu rozdělení směny je zaměstnanec odměňován následně. V tomto případě příplatek za dělenou směnu (za dobu rozdělení) nenáleží.
Výkon práce př. 5 hodin | Rozdělení směny př. 3 hodiny | Výkon práce př. 5 hodin |
SLM 10100 výkon práce | SLM 10110 práce přesčas SLM 10209 – nenáleží | SLM 100 výkon práce |
Délka směny 10 hodin Doba výkonu 13 hodin
Vysvětlení složek mezd (SLM):
SLM 10100 – výkon práce (časová mzda měsíční) SLM 10110 – mzda za práci přesčas
SLM 10209 - příplatek za dělenou směnu ve výši 40 % průměrného výdělku, nejméně 42,- Kč za hodinu rozdělení
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů – bod 3.7.2
Příklady, kdy má zaměstnanec nárok na stravné (tuzemské i zahraniční) v závislosti na délce doby pobytu v zahraničí v rámci zahraniční pracovní cesty.
Doba na území České republiky | Nárok na stravné v Kč | Doba v zahraničí (například) | Nárok na stravné v cizí měně |
5 hodin a více | Ano za 5 hodin a více | Více jak 5 (např. 10 hodin) | Ano za 10 hodin |
do 4,59 hodiny | Ne | 1 a více (např. 1 - 4 hodin) | Ano za 1 - 4 hodiny (a více) |
5 hodin a více | Ano (např. 6 + 5) | 1 - 5 hodiny (např. 5 hodin) | Ne |
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění
• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění
• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění
• Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění
• Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění
• Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění
• Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění
• Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v platném znění
• Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění
• Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění.
• Vyhláška MD č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, v platném znění
• NV 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění
• NV 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, v platném znění
• NV 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v platném znění
• Stanovy akciové společnosti ČD Cargo, a.s., v platném znění
• OR-1-A-2007 Systém a tvorba interních norem ČD Cargo, a.s., v platném znění
• OR-9-A-2008 Předepisování náhrad škod zaměstnancům podle zákoníku práce, v platném znění
• ORz-33-A-2015 Zásady hospodaření se Sociálním fondem ČD Cargo, a.s., v platném znění
• ORz-50-A-2021 Sociální dialog ve společnosti ČD Cargo, a.s., v platném znění
• PERs-49-A-2019 Poskytování kondičních pobytů zaměstnancům společnosti, v platném znění
88 (celkem 91)
• ORs-25-B-2009 Směrnice pro organizování a financování sportovních akcí, hrazených z C- SF, v platném znění
• PERs-1-B-2008 Směrnice o cestovních náhradách, v platném znění
• PERs-4-B-2008 Směrnice k zajištění přípravy plnění a sledování akcí BOZP, v platném znění
• PERs-10-B-2011 Poskytování vnitrostátních zaměstnaneckých jízdních výhod, v platném znění
• PERs-15-A-2008 Pracovní řád společnosti ČD Cargo, a.s., v platném znění
• PERs-21-B-2008 Směrnice BOZP, v platném znění
• PERs-22-B-2008 Směrnice pro poskytování OOPP, v platném znění
• PERs-25-B-2012 Zdravotní a psychická způsobilost zaměstnanců, v platném znění,
• PERs-26-B-2010 Ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance ČD Cargo, a.s., v platném znění
• PERs-28-B-2009 Zkušební a výcvikový řád, v platném znění
• PERs-34-B-2009 Poskytování příspěvků na životní pojištění, v platném znění
• PERs-35-B-2009 Poskytování příspěvků na penzijní připojištění, v platném znění
• PERs-38-B-2011 Opatření k dlouhodobému uvolňování odborových funkcionářů, v platném znění
• PERs-44-B-2014 Katalog zaměstnání, v platném znění
• PERs-41-B-2011 Opatření o poskytování informací odborovým organizacím o mzdovém vývoji, zaměstnanosti a prováděných srážkách členských příspěvků, v platném znění
• PERs-42-B-2011 Zásady pro poskytování osobního ohodnocení, v platném znění
• PERs-43-B-2011 Systemizace pracovních míst, v platném znění
• PERs-46-B-2013 Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění
• PERs-47-B-2014 Příprava pro výkon zaměstnání strojvedoucí, v platném znění
• S-575/2012-O10 Postup při stanovení odpadlého výkonu pro zaměstnance letmo a plánování směn KOP
• S-661/2013-O10/3 Opatření pro provádění kontrol dodržování režimu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců ČD Cargo, a.s., v platném znění
• Opatření č.0016/2015 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo Poskytování pracovního volna, v platném znění
• Opatření č.0023/2015 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo k přiznání zvláštní a mimořádné odměny dle PKS, v platném znění
• Opatření č.0014/2016 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo Poskytování In Karet s aplikací INPLUS, v platném znění
• Opatření č.0016/2016 Ředitele O 10 GŘ ČD Cargo, a.s., k provádění srážek ze mzdy zaměstnanců, v platném znění
• Opatření č.0016/2020 Ředitele O10 GŘ ČD Cargo k oblasti dovolené, v platném znění
POZNÁMKY:
91 (celkem 91)