Právo na odškodnění. (1) Obchodní zástupce má v případě ukončení smlouvy právo na odškodnění, jestliže
Právo na odškodnění. V běloruské právní úpravě nenalezneme nic o právu obchodního zástupce na odškodnění, proto následující text věnovaný české úpravě může sloužit jako doporučení de lege ferenda pro běloruskou úpravu. Obchodní zástupce má právo na odškodnění po skončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení jako náhradu ušlé provize, která by mu v případě pokračování smluvního vztahu náležela.83 Zákon upravuje právo na odškodnění ustanoveními § 669 a § 669a ObchZ, která poskytují ochranu obchodnímu zástupci. Tato ustanovení jsou sice dispozitivní, ale obsahují i kogentnost, která je dána tím, že smluvní strany si nemohou v době platnosti smlouvy ujednat něco, co by bylo v neprospěch obchodního zástupce. K tomu, aby obchodní zástupce měl právo na odškodnění, musí být splněny současně podmínky stanovené v § 669 ObchZ, kterými jsou: • obchodní zástupce pro zastoupeného získal zájemce o uzavření obchodů či významně rozvinul jednání s dosavadními zájemci a zastoupený stále požívá z těchto obchodů podstatné výhody (prospěch má i v době skončení smlouvy o obchodním zastoupení) a • zaplacení odškodnění při posouzení všech okolností dané situace je spravedlivé. Obchodní zástupce toto své právo na odškodnění musí uplatnit nejpozději do jednoho roku od skončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení. Zde opět vyvstává otázka formy uplatnění tohoto práva. Postačí pouhé ústní oznámení zastoupenému, ale opět doporučuji písemnou formu. Využitím práva na odškodnění není dotčeno právo obchodního zástupce na náhradu škody, jestliže mu vznikla v souvislosti s ukončením smluvního vztahu. Náhrada takové škody se bude řídit obecnými ustanoveními o náhradě škody, a to § 373 a násl. ObchZ. Odškodnění může požadovat maximálně ve výši roční provize, která se vypočítá z ročního průměru odměn získaných zástupcem za posledních pět let činnosti. Pokud smluvní vztah netrval pět let, vypočítá se odškodnění z průměru za celé smluvní období (blíže v § 669 ObchZ). Otázkou výše odškodnění se zabýval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 1001/2006. V tomto sporu se dovolatelka domáhala zrušení 83 Xxxxx, X. Xx Xxxxxx, X., Xxxxx, X., Xxxxx, X. x xxx. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2003, s. 385. rozsudku odvolacího soudu, kterým byl Vrchní soud v Praze, ze dne 15. 3. 2006, sp. zn. 12 Cm 451/2005 – 112. Tímto odvolacím rozsudkem byla potvrzena povinnost dovolatelky zaplatit žalobkyni určitou částku jako odškodnění po ukončení smlouvy o obchodním zas...
Právo na odškodnění. Každý spotřebitel má právo na to, aby dostal náhradu za vadné výrobky a za škody, které byly zaviněné samotným užíváním zboží nebo služeb. K tomu je třeba vytvořit jednoduché a rychlé postupy pro řešení reklamací a stížností.
Právo na odškodnění. Právo na odškodnění má obchodní zástupce v případě ukončení smlouvy o obchodním zastoupení, a to za splnění zákonných podmínek. Jedná se o právo obchodního zástupce na jakousi výsluhu.47 M. Tomsa48 toto právo také definuje jako právo na doplňkovou odměnu za dosavadní činnost obchodního zástupce při skončení obchodního zastoupení z důvodů, které nelze obchodnímu zástupci přičítat k tíži.