Závěrečné pojednání. Tuto kapitolu věnovanou závazkovému právu jsem zařadila hned na první místo, neboť cílem mé práce je porovnání smlouvy o obchodním zastoupení, která zakládá práva a povinnosti smluvních stran, jedná se tedy o závazkový vztah. Chtěla jsem několika poznámkami přiblížit tuto oblast, jelikož v BR je obchodní zastoupení pouze druhem zastoupení a smlouva o obchodním zastoupení je smlouvou nepojmenovanou. Tato
Závěrečné pojednání. Smlouva o obchodním zastoupení v české úpravě je smluvním typem upraveným v ObchZ, zatímco v běloruské úpravě se jedná pouze o druh obecného zastoupení a smlouva o obchodním zastoupení je smlouva nepojmenovaná. Toto je základní rozdíl v úpravách uvedených dvou právních řádů. Závazkem vyplývajícím z této smlouvy se obchodní zástupce zavázal zprostředkovat pro zastoupeného určité obchody, a nebo, pokud si to ujednají, může tyto obchody za něj uzavírat a na jeho účet. Od činnosti obchodního zástupce je třeba odlišit činnost vznikající z pracovněprávního poměru k zaměstnavateli. Česká úprava této smlouvy je dosti podrobná a jako taková by mohla být vzorem pro úpravu de lege ferenda v BR, jelikož zde je obchodnímu zastoupení věnováno pouze jedno zákonné ustanovení s velmi skromným rozsahem. Dle mého názoru by se smlouva o obchodním zastoupení měla začlenit do GK jako samostatný smluvní typ, jelikož se dá předpokládat do budoucna její častější využívání. Další změna, kterou navrhuji pro běloruský GK, se týká ustanovení regulující plnou moc, konkrétně následky ukončení platnosti plné moci dle čl. 190 GK. Dle stávající úpravy je zmocnitel vázán právními úkony, které vykonal zmocněnec i nad rámec oprávnění či bez něj. Doporučuji změnit toto ustanovení, aby odpovědnost za jednání nesl ten, kdo jej činí – tedy zmocněnec s tím, že by byla dána možnost toto jednání zmocnitelem dodatečně schválit. Česká úprava plné moci takovéto ustanovení obsahuje. Česká úprava smlouvy o obchodním zastoupení se značně změnila harmonizační novelou, díky níž se sjednotila s evropskou úpravou a zejména se SmEHS. Mým 85 Xxxxx, X. Xx Xxxxxxxxx, I., Xxxxx, S., Xxxxx, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 1344. doporučením pro změnu stávající české úpravy je upřesnění negativního vymezení obchodního zástupce v § 652 odst. 2 ObchZ, kde není formulováno přesně, k jaké právnické osobě nemůže být v postavení zástupce. A dále změna Základního ustanovení, která by měla opět obsahovat povinnost zastoupeného zaplatit obchodnímu zástupci za jeho činnost provizi. Myslím si, že úplatnost tohoto vztahu je tak důležitá, že by tato povinnost měla být již v úvodním ustanovení. Tento názor zastávají i tvůrci návrhu nového OZ a povinnost zaplatit provizi opět začlenili na samý počátek úpravy smlouvy o obchodním zastoupení. Pro více podrobností o navrhovaných změnách odkazuji na návrh zákona uveřejněný na internetu.86 Při sepisování smlouvy o obchodním zastoupení je třeba ...
Závěrečné pojednání. Na základě výše uvedeného se pokusím uvést charakteristické znaky dealerské smlouvy, které jí odlišují od ostatních smluvních typů: • jedná se o složenou smlouvu, do které jsou začleněny vztahy koupě-prodeje, provádění reklamy, servisu, předání know-how atd., • má trvalý charakter a je rámcovou smlouvou (jednotlivé obchody probíhají samostatnými kupními smlouvami), • dealer není závislý na výrobci, • dealer nabývá vlastnické právo ke zboží, které mu výrobce prodal k plnění jeho závazku dle smlouvy, • dealer odpovídá za zaplacení kupní ceny zboží výrobci bez ohledu na to, zda se mu podařilo zboží prodat nebo ne, • dealer nesmí vlastními úkony vytvářet práva a povinnosti pro výrobce, • činnost dealera má zpravidla výhradní (exkluzívní) charakter na určitém území.91 90 Закон Республики Беларусь О противодействии монополистической деятельности и развитии конкуренции от 10 декабря 1992 г. ve znění Закона Республики Беларусь от 10 января 2000 г. № 364-З 91 Функ, X. Xxxxxxx дилерства (дистрибьюторства). КонсультантПлюс: Беларусь. Технология 3000 Dealerská smlouva je v praxi často využívanou smlouvou, hlavně v oblasti automobilového průmyslu. „Je jí třeba chápat jako smlouvu nepojmenovanou, která má řadu shodných rysů se smlouvou o obchodním zastoupení a komisionářskou smlouvou. Na rozdíl od obchodního zástupce, který zpravidla jedná jménem a na účet zastoupeného, a na rozdíl od komisionáře, který jedná vlastním jménem, ale na účet komitenta, jedná dealer vždy svým vlastním jménem a na svůj vlastní účet.“92 Dalším základním rozdílem oproti smlouvě o obchodním zastoupení je skutečnost, že na dealera přechází vlastnické právo ke zboží, zatímco obchodní zástupce pouze obchod sjednává a popřípadě i uzavře. Lze říci, že obchodní zástupce vůbec nepřijde do styku s předmětem daného obchodu. Dealer zodpovídá výrobci za zaplacení ceny zboží v každém případě, zatímco obchodní zástupce ručí za splnění povinností třetí osobou, jen když se k tomu písemně zavázal a za toto ručení obdržel odměnu. Co se týká odměny za tuto činnost, dealerův zisk je rozdílem mezi nákupní cenou od výrobce a prodejní cenou konečnému zákazníkovi. Obchodní zástupce dostává provizi (viz výše v podkapitole Provize). Zde jsem uvedla základní rozdíly oproti smlouvě o obchodním zastoupení. Další rozdíly již ne tak významné budou záviset na konkrétním ujednání ve smlouvě. Při častém používání této smlouvy, i když je dána absolutní volnost stran v ujednání práv a povinností, se zdá, že její provádění není sp...
Závěrečné pojednání. V této kapitole jsem přiblížila dva smluvní typy, které můžeme podpůrně použít místo smlouvy o obchodním zastoupení. V porovnání s českou úpravou zásadních rozdílů v zákonné úpravě smluv neshledáme. Tyto zprostředkovatelské smlouvy obsahují závazek, že jedna strana bude zastupovat druhou stranu při výkonu určitých činností. Základní rozdíl mezi těmito smlouvami spočívá v tom, jakým jménem a na čí účet zmocněný jedná. Obecně můžeme říci, že zastoupení rozlišujeme dle tohoto znaku na přímé a nepřímé. Smlouva příkazní 96 Při absenci pokynů musí komisionář jednat v souladu s obvykle kladenými požadavky. Pokud komisionář ujednal právní úkon za více výhodných podmínek, než jaké uvedl komitent, dělí se dodatečný zisk mezi smluvní strany rovným dílem, pokud není ujednáno něco jiného. (čl. 882 GK) obsahuje zastoupení přímé, tj. práva a povinnosti z jednání zmocněnce vznikají přímo příkazci a smlouva komisionářská je naopak vzorem nepřímého zastoupení.97 U úpravy příkazní smlouvy GK obsahuje ustanovení, které přiznává zmocněnci i postavení obchodního zástupce. Z tohoto znění zákona vyvozuji, jak jsem již v této práci uvedla, že obchodní zastoupení je zastřešující pojem pro zprostředkovatelské smlouvy v oblasti podnikání. Obchodní zastoupení lze založit různými typy smluv, mimo jiné i příkazní či nepojmenovanou smlouvou o obchodním zastoupení.