Předsmluvní vztahy. Jestliže se v bakalářské práci zabývám problematikou pracovní smlouvy, je vhodné se zmínit, co vlastně předchází uzavření pracovní smlouvy, s jakými vztahy, situacemi můžeme projít, než bude pracovní smlouva uzavřena. Tyto vztahy vychází zejména z praktické potřeby získání informací o druhé smluvní straně, o pracovním místě atd. Dřívější právní úpravě bylo odborníky často vytýkáno, že upravuje tyto vztahy velmi povrchně a nedostatečně (obecně bylo stanoveno, že pokud ZP nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, vznikají pracovněprávní vztahy nejdříve od uzavření pracovní smlouvy, popř. příslušné dohody). Před sjednáním pracovní smlouvy a vzniku pracovního poměru, musí zaměstnavatel určitým vhodným způsobem provést výběr konkrétní fyzické osoby z okruhu uchazečů, kterým nabídne uzavření pracovní smlouvy. Jakým způsobem provede zaměstnavatel konečný výběr budoucího zaměstnance a uzavření pracovněprávního vztahu je výhradně v jeho kompetenci. Výjimku představují zvláštní zákony či předpisy, které stanoví specifické předpoklady pro výkon určité pozice (např. právnické vzdělání u soudce či advokáta). Při výběru může využít nejrůznějších způsobů – ať již výběrové řízení, osobní kontakt fyzické osoby, nábor na středních či vysokých školách, využití agentur práce nebo inzerce prostřednictví sdělovacích prostředků. Tyto vzájemné vztahy vznikající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při sjednávání pracovní smlouvy, jsou označovány jako tzv. předsmluvní vztahy (čili vztahy před uzavřením pracovním smlouvy). „V ZP je upraven proces sjednávání pracovní smlouvy, i pokud jde o vzájemné vztahy uchazeče o zaměstnání a potencionálního zaměstnavatele, především jejich vzájemné informování“31. Účastníci pracovněprávních vztahů jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání, platí i zásada stejného zacházení pro muže a ženy. „Za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví zákon o zaměstnanosti či zvláštní předpis“32. Již před sjednáním pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen respektovat také zásadu zákazu diskriminace. Při výběru vhodného zaměstnance se zaměstnavatel musí vyvarovat jakýchkoliv diskriminačních praktik. „Zaměstnavatel nesmí nikoho znevýhodňovat či upřednostňovat zejména z důvodů jeho pohlaví, sexuální orientace, jazyka, zdravotního stavu, věku, víry, členství v organizacích atd.“33. V právních předpisech (např. již platný a účinný antidiskriminační zákon, zákon o zaměstnanosti, Úmluva č. 111 ...
Předsmluvní vztahy. Předsmluvními vztahy se rozumí úkony, které souvisí s procesem sjednávání pracovní smlouvy mezi potencionálními subjekty. Jedná se pouze o ty vztahy, které směřují k uzavření pracovní smlouvy. Uzavření pracovní smlouvy předchází složité akty, při kterých subjekty zjišťují, zda má smysl uzavřít či neuzavřít smlouvu. O předsmluvních vztazích hovoříme tehdy, má-li jednání právní charakter a směřuje k zamýšlenému uzavření pracovní smlouvy. Vznik je dán okamžikem podání kvalifikovaného návrhu, v němž jsou obsaženy nezbytné náležitosti k uzavření smlouvy (druh, místo a den nástupu do práce). Sjednávání pracovní smlouvy ve třech na sebe navazujících fázích: • informační fáze • hodnotící fáze • verifikační fáze V informační fázi se strany rozhodují, zda mají zájem podle zjištěných informací mezi sebou uzavřít pracovní smlouvu. “Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkymi odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.”15 Podle § 31 zákoníku práce má informační povinnost pouze zaměstnavatel, který musí seznámit fyzickou osobu: • s právy a povinnostmi, které by pro ni vyplynuly z pracovní smlouvy, popř. jmenování na vedoucí místo, • s pracovními podmínkami, • s podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, • s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru. V případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinnen podle § 32 zákoníku práce zajistit, aby se budoucí zaměstnanec podrobil před uzavřením pracovní smlouvy lékařské prohlídce. Lékař smí zaměstanavateli sdělit pouze údaje o tom, zda-li je subjekt schopen vykonávat práci nebo je pro tuto práci zdravotně nezpůsobilý. Ostatní údaje jsou předmětem lékařského tajemství a lékař je nesmí v žádném případě nikomu sdělovat. “Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednámím před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.”16 Výčet informací, které smí zaměstnavatel od budoucího zaměstnance vyžadovat zákoník práce neuvádí, avšak obsahuje omezení. Zaměstnavatel může zjišťovat pouze ty informace, které souvisí ...