Den nástupu do práce. 2.1.1 Druh práce více druhů Druh práce, který je uveden v pracovní smlouvě, má zásadní význam, neboť vymezuje, jakou práci je zaměstnanec povinen vykonávat. Zaměstnanec následně není povinen vykonávat práci jiného druhu, s výjimkou případů, kdy zákoník práce výjimečně umožňuje převést zaměstnance na jinou práci. V pracovní smlouvě lze sjednat práce.
Den nástupu do práce. Pracovní poměr může začít jakýmkoliv dnem (i víkendem a svátkem). Na to navazující den nástupu do práce (den, kdy zaměstnanec poprvé jde do práce) může být sjednán jako konkrétní den, také ale může být na základě dohody obou smluvních stran vázán na nějakou konkrétní událost – např. desátý den po skončení dosavadního zaměstnání. Nicméně den nástupu do práce musí být natolik určitý, aby nevzbuzoval pochybnosti o tom, kterým dnem pracovní poměr vzniká.
Den nástupu do práce. Den sjednaného nástupu do práce je třetí a poslední nezbytnou složkou uzavření pracovní smlouvy. Právě tento den je dnem, kdy vzniká samotný pracovní poměr (§ 36 odst. 1 ZP). Od toho dne totiž zaměstnanci vzniká právo a povinnost práci vykonávat a zaměstnavateli právo a povinnost práci přidělovat. Nezáleží přitom, zda zaměstnanec v tento den skutečně začne fakticky vykonávat své povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy. Pracovní poměr může vzniknout i v době pracovní neschopnosti zaměstnance. Jestliže však zaměstnanec ve sjednaný den do práce nenastoupí, aniž by mu v tom bránila překážka v práci nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel odstoupit od pracovní smlouvy. Není povinností sjednat den nástupu stanovením přesného kalendářního data, ale může být vázán i na konkrétní skutečnost (pokud je jisté, že v budoucnu nastane a nevzbuzuje pochybnosti, kterým dnem pracovní poměr vzniká; může se jednat i o den pracovního klidu).67 Z logiky věci nutno usoudit na neplatnost takového ujednání, ze kterého by vyplýval vznik pracovního poměru dříve, než došlo ke sjednání pracovní smlouvy.68 Na druhou stranu právní předpisy nijak nestanovují, v jakém časovém předstihu, či jak dlouhou dobu před vznikem pracovního poměru musí být takováto smlouva uzavřena, a tedy za předpokladu, že jsou splněny zde uvedené náležitosti, nebrání vzniku pracovního poměru ani stanovení takovéhoto delšího časového úseku. Nutno podotknout, že zejména touto skutečností se sjednaný den nástupu do práce liší od uzavření pracovní smlouvy s odkládací podmínkou. Odkládací podmínka totiž nemusí být nutně splněna, a proto pracovní poměr nemusí vůbec vzniknout.
Den nástupu do práce. Třetí a poslední náležitostí požadovanou zákoníkem práce pro vznik pracovní smlouvy je den nástupu do práce. Tento den je zároveň dnem, ke kterému vzniká pracovní poměr a k 64 § 42 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 65 Názor uveřejněn v XXXXXX, Xxxxxxxx, DRÁPAL,Xxxxxxxx a kol. Zákoník práce: Komentář. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2012, s. 265. němuž je vázán vznik práv a povinností z pracovní smlouvy vyplývajících, jak stanoví § 38 odst. 1 ZP, a to i když zaměstnanec do práce nenastoupí, např. z důvodu nemoci. Pracovní smlouva je tedy platně uzavřena v okamžiku setkání shodných projevů vůle účastníku, pracovní poměr však vzniká až v den stanovený v této smlouvě. ZP neobsahuje žádné časové omezení týkající se lhůty mezi uzavřením pracovní smlouvy a nástupem do práce. Den nástupu do práce bude předně určován konkrétním datem. NS ve svém rozsudku rovněž připustil určení dne nástupu do práce na základě jiných skutečností, jež nemusí být nutně ohraničeny kalendářním datem, ale které budou objektivně zjistitelné. Účastníci nemusí mít jistotu, kdy tyto skutečnosti nastanou. Přesto tyto skutečnosti nepřipouštějí pochybnost o tom, kdy pracovní poměr vznikne.66 Takto může být den nástupu do práce vázán například na den následující po dni, v němž zaměstnanec ukončí studium. Jako den nástupu do práce může být sjednán i den svátku.67 Zaměstnavatel je dle ust. § 34 odst. 3 ZP oprávněn odstoupit od pracovní smlouvy, pokud zaměstnanec nenastoupí do práce v den dohodnutý ve smlouvě a pokud u něj zároveň nejsou dány překážky, jež mu brání v práci. Stejné právo vzniká zaměstnavateli v případě, že se o překážkách, které zaměstnanci brání v práci, nedozví do jednoho týdne68 od sjednaného dne nástupu do práce.
Den nástupu do práce. Třetí podstatnou náležitostí pracovní smlouvy vyžadovanou zákoníkem práce je sjednání dne nástupu do práce. Ten může být určen jako přesně kalendářní datum, ale i jiným způsobem, např. dnem, který následuje po ukončení povinné školní docházky. Nejvyšší soud k tomu v jednom ze svých rozhodnutí uvádí: „Způsob, kterým lze při sjednávání pracovní smlouvy vyjádřit den, kdy zaměstnanec nastoupí do práce, zákoník práce nepředepisuje. Den nástupu do práce může být proto dohodnut nejen přímým časovým údajem […], nýbrž i na základě jiných, konkrétním datem neoznačených objektivně zjistitelných skutečností, o nichž účastníci při uzavírání pracovní smlouvy nemusí mít ani jistotu, kdy přesně nastanou, které však nepřipouštějí pochybnosti o tom, že jimi byl den nástupu do práce nezaměnitelně označen, a které umožňují jednoznačný závěr, kterým dnem pracovní poměr vznikne.“104 101 Tamtéž, s. 51. 102 Viz § 34a zákoníku práce.
Den nástupu do práce. Jako poslední podstatnou náležitost pracovní smlouvy stanoví zákoník práce den nástupu do práce. Důležitou je tato náležitost zejména z toho důvodu, že sjednaným dnem nástupu do práce vzniká podle ustanovení § 36 ZP pracovní poměr a to bez ohledu na to, zda v takto sjednaný den zaměstnanec fakticky začne práci vykonávat, či zda se jedná o den pracovního klidu.165 Samotné vymezení dne nástupu do práce může být provedeno několika způsoby. Nezbytné však je sjednat den nástupu do práce tak, aby nebylo žádných pochyb o tom, jakým dnem skutečně vznikne pracovní poměr. Sjednat ho tak lze konkrétně vymezeným dnem, měsícem a rokem, ale i v návaznosti na určitou objektivní skutečnost, o které není jisto, kdy přesně nastane, za předpokladu, že není pochybnosti o tom, že byl den nástupu do práce nezaměnitelně označen a
Den nástupu do práce. Zaměstnanec nastoupí do práce dne …………………………………………………
Den nástupu do práce. Den nástupu do práce je den, kterým vzniká pracovní poměr, jenž byl sjednán v pracovní smlouvě.115 Pracovní poměr v tento den vzniká i tehdy, pokud zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce. Z toho vyplývá, že den nástupu do práce nemusí být shodný se dnem uzavření pracovní smlouvy. Pokud zaměstnanec fakticky nenastoupí do práce například z důvodu nemoci, musí zaměstnavatele uvědomit o této překážce nejpozději do týdne. Pakliže tak neučiní nebo do práce nenastoupí, aniž by mu v tom bránila některá ze zákonem uznaných překážek, může zaměstnavatel odstoupit od pracovní smlouvy. Dnem nástupu nemusí být sjednáno přesné kalendářní datum, může být určen i jiným časovým údajem, např. druhým dnem po ukončení učebního poměru. Stejně jako u prvních dvou zákonných náležitostí, i u dne nástupu do práce 111 rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 1715/2007 ze dne 26. 8. 2008 112 rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 2680/2015 ze dne 19. 7. 2016 113 tomu se věnuje § 34a ZPr
Den nástupu do práce. Den nástupu do práce je poslední zákonnou náležitostí, kterou musí obsahovat pracovní smlouva. Termín nástupu do práce je důležitý, protože v tento den vzniká pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Okamžikem nástupu do práce se začínají realizovat práva a povinnosti obou subjektů pracovního poměru. Doba mezi uzavřením pracovní smlouvy a nástupem do práce není zákonem omezena. Pracovní smlouva může být sepsána dříve, avšak pracovní poměr vzniká až ve sjednaný den. Den nástupu do práce musí být určen tak, aby nevznikly pochyby o tom, kdy má zaměstnanec nastoupit. Může být sjednán určitým datem nebo i jiným způsobem, například po ukočení studia. Pracovní smlouva se může podepsat několik let před plánovaným nástupem do práce. Nelze však podepsat smlouvu, kde je uveden zpětný den nástupu do práce. To je dáno tím, že pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou. Proto pracovní smlouva musí předcházet pracovnímu poměru. Připadá-li den nástupu do práce na svátek nebo na den pracovního klidu, pracovní poměr vzniká tento den, avšak pracovník začne vykonávat svoji práci až v nejbližší pracovní den. Pokud je uzavřena pracovní smlouva s osobou mladší 15 let, nástup do práce je možný po dovršení 15 let věku a ukončením povinné školní docházky. Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupil do práce, aniž by dal do týdne vědět nebo aniž by mu v tom bránila překážka v práci, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.
Den nástupu do práce. Smluvní strany sjednávají jako den nástupu do práce …