Transparentnost. 1. Obecně závazné právní předpisy a konečná soudní a správní rozhodnutí, jež se stala Členem vykonatelná a upravující otázky, které jsou předmětem této Dohody (dostupnost, rozsah, nabývání, dodržování práv a předcházení zneužití práv k duševnímu vlastnictví) budou zveřejněny nebo, není-li to možné, budou veřejně přístupné v národním jazyce takovým způsobem, který umožní vládám a majitelům práv se s nimi seznámit. Uveřejněny budou rovněž platné dohody, týkající se otázek, které jsou předmětem této Dohody, uzavřené mezi vládou či některou vládní organizací Člena a vládou či vládní organizací jiného Člena.
Transparentnost. 1. Do dvaceti pracovních dnů od vstupu režimu podpory v platnost nebo od poskytnutí podpory ad hoc, která byla vyňata podle tohoto nařízení, předloží členský stát Komisi souhrn informací týkajících se tohoto opatření podpory. Tento souhrn se předkládajá v elektronické podobě prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise a v podobě stanovené v příloze III. Komise neprodleně potvrdí přijetí uvedeného souhrnu. Souhrny Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise.
Transparentnost. Z hlediska transparentnosti a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Transparentnost. Transparentnost je zaručena dodržováním platných dokumentů ze strany MAS (zákonů, pravidel, metodik, pokynů) vztahujících se k tématu transparentnosti v kompetenci MAS, a to zejména v zajištění zveřejnění a zpřístupnění relevantních údajů, tak, aby byl zajištěn rovný přístup k informacím pro všechny bez rozdílu. MAS uveřejňuje informace na svých webových stránkách xxx.xxxxxxxxxx.xx
Transparentnost zadavatel má povinnost veškeré úkony při zadávání zakázky činit jednoznačným, průhledným a srozumitelným způsobem, tzn. stanovit přesně lhůty a postupy v procesu zadávání zakázky, o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele pořizovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu umožňujícím úkony zadavatele nezávisle přezkoumat; jednoznačně vymezit kritéria, dle kterých budou hodnoceny nabídky uchazečů, stanovit dostatečnou lhůtu pro zpracování nabídek; všechna rozhodnutí řádně odůvodnit apod.
Transparentnost. 13. Měla by být zajištěna transparentnost nabídek učňovské přípravy a přístup k nim v rámci členských států a mezi nimi, mimo jiné s podporou veřejných i soukromých služeb zaměstnanosti, jakož i dalších příslušných subjektů, a ve vhodných případech s využitím nástrojů Unie, jako je nástroj EURES stanovený v nařízení o EURES.
Transparentnost. 1. aniž ja dotčena kapitola 13 (Transparentnost) této hlavy, zajiští každá strana, aby její postupy pro vypracovávání technických předpisů a postupů posuzování shody umožňovaly veřejnou konzultaci zúčastněných stran ve vhodné rané fázi, kdy mohou být ještě podány a vzaty v úvahu připomínky z veřejné konzultace, ledaže to není možné kvůli naléhavosti nebo hrozící mimořádné události související s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností.
Transparentnost. Článek 171
Transparentnost. 1. Austrálie vyžaduje, aby letečtí dopravci jasně a účelně informovali cestující o shromažďování, zpracovávání a účelu využívání údajů PNR. Tyto informace budou poskytnuty pokud možno při rezervaci.
Transparentnost. Transparentnost financování představuje podmínku, kdy finanční prostředky jsou poskytovány na základě předem stanovených obecně platných principů a pravidel. Každý soutěžitel na trhu sociálních služeb (ať již stávající, nebo potenciální) má možnost předem jasně vyhodnotit podmínky své účasti na příslušném trhu, poskytování služeb podrobit ekonomickému i provoznímu plánu a přijmout závazek k poskytování služeb v požadovaném standardu, kvalitě a rozsahu. Princip transparentnosti úzce souvisí s principem nediskriminace a rovného zacházení, jak zmíněno níže. Na základě zpracovaných dat nelze mít důvodně za to, že je v praxi požadavek transparentnosti při poskytování dotací (potažmo dalších finančních prostředků) jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb aplikován. V jednotlivých případech by bylo žádoucí vyhodnotit důvody, proč nejsou některé typy dotací určitým poskytovatelům sociálních služeb přidělovány a na základě jakých kritérií předmětné dotace poskytnuty jsou či nejsou. Zjištěna byla například tendence neposkytování dotací MPSV a kraje subjektům zřizovaným městem (či obcemi) či tendence poskytování menšího objemu dotačních prostředků právnickým osobám církví; takový systém však subjektům působícím na trhu neskýtá žádnou jistotu ani možnost efektivního plánování a rozhodování. Je namístě zkoumat, zda je tímto způsobem pouze zamezováno nepřípustnému dublování dotací („přefinancování“ služby), či zda neexistují transparentní, předem jasně stanovená pravidla poskytování předmětných dotací, následkem čehož dochází k dorovnávání finančních potřeb poskytovatelů sociálních služeb prostřednictvím dotací měst či obcí. Celkově lze konstatovat, že neexistuje žádná ucelená koncepce financování a (pře-)rozdělování dotačních prostředků poskytovatelům sociálních služeb, ve financování není možné vypozorovat systematičnost, což ve svém důsledku představuje značné riziko pro (potenciální) poskytovatele sociálních služeb a jejich zájem působit na trhu sociálních služeb.