Soudy. Při provádění harmonizovaného postupu mohou nastat situace, kdy bude nutné, aby do tohoto postupu zasáhl vnitrostátní soud, a to v souvislosti s vyslovením nezávaznosti stanoviska poradního orgánu pro příslušné orgány (§ 39), jmenováním členů poradního orgánu (§ 48), vydáním příkazu k doplnění fungování pravidel poradního orgánu (§ 45 odst. 3) a vydáním stanoviska poradního orgánu (§ 46 odst. 4). Pro tyto případy je nutné určit věcnou a místní příslušnost soudů a procesní úpravu, podle které mají soudy v řízení postupovat. V průběhu legislativního procesu bylo dohodnuto, že nejvhodnějšími soudy pro rozhodování v řízeních podle tohoto zákona jsou civilní soudy. V řízeních se bude postupovat jednak podle pravidel stanovených tímto zákonem a dále podle obecné části zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, který bude v souvislosti s přijetím tohoto zákona novelizován a počítá se subsidiárním využitím občanského soudního řádu. Výjimku tvoří jmenování členů poradního orgánu podle § 48, kdy směrnice předepisuje, aby se použil stejný postup, jako při jmenování rozhodců, a tedy soud bude postupovat podle zákona o rozhodčím řízení. Odbornost řízení, ve kterých mají podle tohoto zákona rozhodovat vnitrostátní soudy, nevyžaduje, aby věcně příslušné byly soudy vyšší než soudy okresní, proto se určují jako věcně příslušné soudy právě okresní soudy. Místní příslušnost je stanovena podle sídla tuzemského příslušného orgánu. Tímto ustanovením se v souladu s § 19 občanského soudního řádu přiznává poradnímu orgánu způsobilost být účastníkem řízení. V případech, ve kterých bude nutné zahájit a vést řízení podle § 45 odst. 3 a § 46 odst. 4, bude účastníkem řízení před soudem poradní orgán. Jelikož porádní orgán je nadnárodním orgánem, ve kterém může být každý jeho člen z jiného členského státu Evropské unie, jeví se jako nehospodárné, aby před vnitrostátním soudem museli vystupovat všichni jeho členové společně, tj. poradní orgán jako celek. Proto je stanoveno, že za poradní orgán jedná jeho předseda, který má v řízení i při případném výkonu rozhodnutí vydaného v tomto řízení stejná práva a povinnosti jako poradní orgán.
Soudy. Veškeré majetkové spory vzniklé ze smlouvy nebo v souvislosti s touto smlouvou budou rozhodovány před věcně a místně příslušným soudem dle platných právních předpisů. Příslušnost soudu se řídí zákonem č. 99/1963 Sbírky, občanského soudního řádu, v platném znění.
Soudy. Na rozdíl od státních zastupitelství ústava neumožňuje zřizování polních či jiných vojen- ských soudů ani v době válečného stavu a taxativně vyjmenovává soudní soustavu. [26] To nevylučuje určitá opatření s prvky vojenské justice, která by však musela být učiněna zákonem. Právní předpis nižší právní síly nedostačuje.
Soudy. V důsledku přijetí návrhu zákona lze očekávat zvýšení množství soudních sporů ve správním a trestním soudnictví a dále na pracovněprávních úsecích. Správního soudnictví se dotkne nová úprava přestupků. Správní soudy tak budou mít v působnosti přezkum řízení o těchto přestupcích. Zapojení trestních úseků soudů bude logicky navazovat na výše uvedenou činnost OČTŘ. Větší zapojení pracovně-právních úseků soudů lze spatřovat ve zvýšené ochraně oznamovatelů, kteří (v postavení zaměstnanců) získají přijetím navrhované úpravy silnější procesní postavení oproti současnému stavu a budou se tedy moci účinně bránit proti odvetným opatřením spočívajícím např. v rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Silnější procesní postavení oznamovatelů spočívá např. v možnosti účinně se domáhat vydání předběžného opatření nebo přenesení důkazního břemene na osobu uvedenou v oznámení. Z výše uvedeného očekáváného množství učiněných oznámení nelze předpokládat, že by se zatížení jednotlivých úseků soudů natolik zvýšilo, že by přijetí návrhu zákona vyžadovalo navýšit personální kapacity jednotlivých soudů. Stejně jako v případě OČTŘ je nicméně namístě situaci monitorovat a případně v dalších letech účinnosti zákona reflektovat nárůst podaných oznámení.
Soudy. Z Vyhláška Ministerstva spravedlnmosti č. 234/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti Čes- ké republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okres- ní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů
Soudy o ÚS Ústavní soud České republiky.