Výpověď veřejnoprávní smlouvy. Výpověď veřejnoprávní smlouvy je upravena ustanovením § 166 odst. 2 správního řádu. Veřejnoprávní smlouva může být vypovězena pouze písemnou formou a jen tehdy, jestliže byla možnost výpovědi ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuta, stejně tak musí být dohodnuta její výpovědní lhůta. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Není-li možnost výpovědi veřejnoprávní smlouvy ve smlouvě stanovena a strany se shodnou na tom, že by chtěly tuto možnost připustit,
Výpověď veřejnoprávní smlouvy. Protože veřejnoprávní smlouva musí být podle § 164 odst. 1 správního řádu učiněna písemně, z logiky věci musí mít písemnou formu i její výpověď. Veřejnoprávní smlouva může být vypovězena jen tehdy, pokud to bylo v dané smlouvě dohodnuto smluvními stranami a současně (hovoříme tedy o kumulativních podmínkách) byla stanovena výpovědní lhůta. V případě, že by tak dohodnuto nebylo a smluvní strany chtěly možnost vypovězení připustit, musely by změnit obsah dané smlouvy společně s možností vypovězení a poté doplnit délku výpovědní lhůty do této smlouvy. Bez této změny by veřejnoprávní smlouvu nebylo možné vypovědět a pouze v souladu s § 167 správního řádu zrušit.22 Poradní sbor ministerstva vnitra se v minulosti zabýval otázkou, zda lze v přezkumném řízení podle § 165 správního řádu přezkoumávat zákonnost výpovědi z veřejnoprávní smlouvy. Podle již zmíněného paragrafu je možno přezkoumávat soulad veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy. Z tohoto faktu lze rovněž vyvodit, že lze přezkoumávat soulad smluvních dodatků s právními předpisy, a to buď samostatně, nebo jako součást nového znění smlouvy po uzavření dodatku. Jedná se totiž rovněž o dvoustranné nebo vícestranné právní úkony, kterými se mění obsah veřejnoprávní smlouvy. Výpověď z veřejnoprávní smlouvy je však jednostranným úkonem smluvní strany a nejedná se na rozdíl od dodatku o součást veřejnoprávní smlouvy, ale o jednostranný úkon, který je povahou spíše blíže návrhu na zrušení veřejnoprávní smlouvy. Takový návrh musí 21 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016. Xxxxxxx edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-607-4., str. 799.
Výpověď veřejnoprávní smlouvy. Vypovědět veřejnoprávní smlouvu je možno pouze písemnou formou, tedy případně i elektronicky, a jen tehdy, jestliže to bylo ve smlouvě ujednáno a byla v ní současně dohodnuta i výpovědní lhůta. Toto lze dohodnout při uzavírání veřejnoprávní smlouvy, ale také při schválení případně změny veřejnoprávní smlouvy. Obvykle si strany také přesně stanovují postup pro vypovědění smlouvy.
Výpověď veřejnoprávní smlouvy. V rámci zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, jsou definovány dosti přísné poža- davky na oblast výpovědi veřejnoprávní smlouvy. „Veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou a jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Výpověď je považována za jednostranný právní akt. K tomu, aby byla výpověď platná, je nutné splnit všechny podmínky, které definuje zákon. Veřejnoprávní smlouvu je možné vypovědět pouze v okamžiku, kdy si smluvní strany dopředu dohodly možnost smlouvu vypovědět a taktéž si dohodly i délku výpovědní lhůty. To znamená, že pokud zde není ujednání o délce výpovědní lhůty, může to fakticky způsobit nemož- nost veřejnoprávní smlouvu vypovědět a smlouva se tak stává nevypověditelnou. Mož- nost výpovědi či délku výpovědní lhůty je možné dle Kadečky (2006, s. 392) sjednat nejenom již v samotné veřejnoprávní smlouvě, ale i popřípadě v dohodě, která se týká změny obsahu veřejnoprávní smlouvy. Pokud veřejnoprávní smlouva však postup výpo- vědi neobsahuje, musí začít výpovědní lhůta běžet od de dne následujícího po dni ozná- mení výpovědi poslední ze smluvních stran. Je zapotřebí podotknout, že výpověď nemusí vždy znamenat zánik veřejnoprávní smlouvy.