XXXXXXXXX, Xxxx. Veřejnoprávní smlouvy. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce xxx. XXXx. Xxxx Xxxxxx, CSc., str. 46. neurčitý okruh subjektů a tím pádem jsou tyto smlouvy považovány za pramen práva159 a proto je přinejmenším vhodné, aby se občané dotčených obcí mohli s obsahem uzavřené veřejnoprávní smlouvy seznámit. Odstavec třetí stejného paragrafu stanovuje povinnost, podle které musí být veřejnoprávní smlouva každému přístupná na obecním úřadu obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy. Vhodnější by však bylo, kdyby pro veřejnoprávní smlouvu o výkonu přenesené působnosti mezi obcemi s rozšířenou působností byla stanovena povinnost zpřístupnit veřejnoprávní smlouvu nejen v obcích, které jsou smluvními stranami, ale ve všech obcích, jejichž občané jsou dotčeni touto veřejnoprávní smlouvou. To samé by bylo vhodné i pro zveřejnění veřejnoprávní smlouvy na úřední desce podle § 66c odst. 2 zákona o obcích.160 V souvislosti s veřejnoprávními smlouvami podle § 63 a § 66a zákona o obcích vyvstává zajímavá otázka a tou je, jestli je přenos kompetencí (respektive právní úprava jej povolující) v oblasti státní správy z obce na obec ústavně konformní. Touto otázkou se podrobně zabýval Xxxxx Xxxxxx a při řešení této otázky je dle něj nutno se zabývat článkem 105 Ústavy, podle kterého je možné orgánům územní samosprávy svěřit výkon státní správy jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Na to jak interpretovat tento článek existují různé názory. Od názoru, že výkon státní správy lze na orgán uzemní správy přenést pouze zákonem po názor, že zákon má určit, kdy lze výkon státní správy svěřit, aniž by bylo zřejmé, kdo má takový akt učinit. Na výše položenou otázku odpovídá Xxxxx Xxxxxx kladně, s čímž souhlasím a to i vzhledem k ustanovení § 65 odst. 1 zákona o obcích, dle kterého mohou krajské úřady za stanovených podmínek přenést výkon státní správy z orgánu jedné obce na orgán jiné obce, obdobně to platí i pro obce s rozšířenou působností podle § 66b zákona o obcích. Tento přenos výkonu státní správy je proveden jednostranným právním aktem nadřízeného orgánu. Z toho lze dovodit, že pokud je možno provádět přenos výkonu státní správy jednostranným právním aktem, není důvod, proč by to nemělo jít veřejnoprávní smlouvou.161
XXXXXXXXX, Xxxx. External relations law of the European Community: Legal reasoning and legal discourses. Vyd. 1. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2008, 524 s. ISBN 9789041126047.
XXXXXXXXX, Xxxx. Nový zákon o spotřebitelském úvěru. Právní rozhledy, 2017, č. 8, s. 275.
XXXXXXXXX, Xxxx. Několik zamyšlení nad spotřebitelskou ochranou v kontextu nové judikatury. Bulletin advokacie, 2018, č. 1-2, s. 36. ISSN 1210-6348. XXXXXXX, Xxxx. Vykonatelnost smluvní pokuty. Právní rozhledy, 2015, č. 5, s. 179. ISSN 1210–6410.
XXXXXXXXX, Xxxx. 3.1. Po ukončení jednání bude 6 účastníků vyzváno k podání nabídek. Náležitosti nabídek jsou obsaženy v čl. 13 ZD. Obsahem nabídky budou zejména: - informace k hodnocení členů týmu; - návrh Smlouvy o IP případně upravený na základě výsledků jednání o předběžných nabídkách včetně veškerých požadovaných příloh.
XXXXXXXXX, Xxxx. O smluvním platu od 1.1.2011. [online].[cit. 13.3.2013].dostupný z: xxxx://xxxxxxx.xxxxx.xx/x0-00000000-x-xxxxxxxx-xxxxx-xx-0-0-0000
XXXXXXXXX, Xxxx. Obecné principy smíšených smluv a jejich implementace do národních právních řádů. In: Xxxxx, Xxxxx. Sborník mezinárodní konference o aplikaci Aarhuské úmluvy v praxi: Shrnutí vystoupení – Holdgaard [online]. Ministerstvo životního prostředí, [2009] [cit. 23. 12. 2012]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxx.xx/X0000000000X0XX0/xx/xxxxxxx_x_xxxxxx_xxxxxxx/ $FILE/OMV-Holdgaard_ceske_shrnuti2-20110113.pdf 92 XXXXXXX, Xxxxxx X. The foundations of European Union law: an introduction to the constitutional and administrative law of the European Union. 7th ed. New York: Oxford University Press, 2010. 501 s. ISBN 978-019-9566-754. S. 10.
XXXXXXXXX, Xxxx. Rozhodnutí správního orgánu a jeho platnost. Správní právo 8/2018, s. 511 Správní řád obsahuje následující typy rozhodnutí správního orgánu: • rozhodnutí správního orgánu vydané ve správním řízení podle části druhé a třetí SŘ (individuální akt aplikace práva v konkrétní věci) • vyjádření, osvědčení a sdělení správního orgánu podle části čtvrté SŘ • opatření obecné povahy podle části šesté SŘ Varování není zjevně rozhodnutím správního orgánu vydaným ve správním řízení podle části druhé a třetí SŘ. Před NÚKIB nebylo zahájeno stanoveným postupem správní řízení, společnost Huawei ani ZTE, kterých se varování týká, nebyly zjevně účastníky správního řízení, neměly možnost se k obsahu varování ani v průběhu správního řízení, ani následně vyjádřit, Varování jim nebylo doručeno, nebyly poučeny o právu podat opravný prostředek. Varování by mohlo být opatřením obecné povahy dle části šesté SŘ. V českém právu (§ 171– 174 správního řádu) je opatření obecné povahy vymezeno pouze jako správní akt s konkrétně vymezeným předmětem a s obecně určenými adresáty (nikoli s konkrétními adresáty a abstraktním předmětem). Vztahuje se tedy vždy k určité konkrétní situaci v oblasti veřejné správy, přičemž okruh adresátů je vymezen obecně, nelze je předem a kompletně určit. Od právního předpisu se liší tím, že není obecné, upravuje jedinečnou věc, a od rozhodnutí se liší zase tím, že nesměřuje vůči konkrétní osobě (osobám).123124 Opatření obecné povahy nemůže nahrazovat podzákonnou normotvorbu (stejně tak právní předpis zase nemůže vzhledem ke své obecnosti regulovat pouze jednu určitou situaci), ani nad rámec zákona stanovovat nové povinnosti, slouží tedy jen ke konkretizaci již existujících povinností vyplývajících ze zákona. Na druhou stranu, pokud takové zákonem stanovené povinnosti dále specifikuje, lze je exekučně vymáhat jen tehdy, bylo-li ve věci vydáno navíc klasické správní rozhodnutí. „Při řešení problému, zda lze určitý správní akt považovat za opatření obecné povahy, je nutné posoudit, jsou-li naplněny všechny pojmové znaky tohoto specifického právního institutu, kterými jsou především konkrétnost předmětu a obecnost adresátů [viz nález sp. zn. IV. ÚS 2087/07 ze dne 29. 3. 2010 (N 67/56 SbNU 757)]“125. Odborná literatura spatřuje naplnění pojmového znaku konkrétnosti předmětu v případě, kdy je správním aktem regulována určitá (konkrétní) skutková podstata (konkrétní případ), přičemž povahu předmětu regulace je vhodné zkoumat z pohledu kritéria prostorového, věcného, příp...
XXXXXXXXX, Xxxx. 7.1.1 Nabídková cena bude uvedena na „Krycím listu nabídky“ (Příloha č. 4, zadávací
XXXXXXXXX, Xxxx. Verfassungsgerichtsbarkeit in der Tschechoslowakei (1920−1939): Verfassungsidee − Demo- kratieverständnis − Nationalitätenproblem. Frankfurt am Main: Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx, 2009. 309 s. ISBN 9783465040736