XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. Vyd. 1. V Praze: C.H. Xxxx, 2010, s. 28. Xxxxxxx edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-311-0.
XXXXXXXXX, Xxxxx. Ještě jednou k otázce věcné příslušnosti soudu ve sporech z pojištění. PŘIKRYL, Xxxxxxxx, XXXXXXX, Xxxx. Vládní návrh zákona o pojistné smlouvě. Pojistný obzor, 2001, č. 4, s. 14-15. XXXXXXX, Xxxxxxxx. Pojistné smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku. Pojistné rozpravy, 2007, roč., č. 20, s. 107-116.) XXXXXXX, Xxxx. K nové právní úpravě v pojišťovnictví. Právní zpravodaj, 2005, č. 1, s. 6-7.
XXXXXXXXX, Xxxxx. Subsidiarita v Lisabonské smlouvě - náprava nedostatků? Working Papers Fakulty mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2009, č. 8. 19 x. XXXXXXX, Xxxxxxx. The EU Principle of Subsidiarity and Its Critique. Oxford: Oxford Univerisity Press, 2002, s. 156-157. Citováno dle XXXXXXXXX, Xxxxx. Přístup Evropského soudního dvora k principu subsidiarity [online]. xxxxxxxx.xx, 4. září 2008 [cit. 2. října 2013]. Dostupné na <xxxx://xxxxxxxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/Xxxxxxxx/0000-xxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxx niho-dvora-k-principu-subsidiarity.aspx>. XXXXX, Xxxxxxx. Reformed Subsidiarity in the Constitution for Europe. Can it deliver on expectations? Institut Européen d´Administration Publique Working Paper, 2005, č. 5. 41 x. XXXXXXXX, Xxxx. Lisabonský nález z Karlsruhe: Spolkový ústavní soud určil podmínky a meze přenosu kompetencí na EU. In KUNST, Xxx (ed). Evropská inspirace z Karlsruhe. Praha: OEZ, 2009, s. 13-47. XXXXXXXXXXX, Xxxxxxx. Beyond the Exceptionalism of Constitutional Conflicts: The Ordinary Functions of the Identity Clause. Xxxx Xxxxxx Working Paper, 2012, č. 1, s. 1 a násl.
XXXXXXXXX, Xxxxx. (1) Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 33.
XXXXXXXXX, Xxxxx. Zkušební doba postaru a ponovu. Práce a mzda, 2011, č. 11, s. 18.
XXXXXXXXX, Xxxxx. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011. ISBN 978-807-2018-420. s. 87. STAVINOHOVÁ, Jaruška a Xxxx XXXXXX. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2003, 660 s. ISBN 80-210-3271-5. s. 150.
XXXXXXXXX, Xxxxx. PROTOKOL O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV HLAVA I HNUTEĽNÝ A NEHNUTEĽNÝ MAJETOK, AKTÍVA A ÚKONY EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV
XXXXXXXXX, Xxxxx. Kolizněprávní ochrana spotřebitele v právu ES. Právník. 2008, č. 4, str. 429.
XXXXXXXXX, Xxxxx. Xxxxxx Xxxxxx’x visual strategies. In: XXXXXXXXXXX, Xxxxxxxx. The Cambridge Companion to Xxxxxx'x Leviathan, 1. vyd. New York: Cambridge University Press, 2007. s. 30-32.
XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. Vyd. 1. Praha: C.H. Xxxx, 2010, Xxxxxxx edice právo a hospodářství, str. 103. buď dohodou, nebo jednostranným prohlášením. Ve smlouvách o dílo a potažmo v investiční výstavbě by však bylo použití jednostranného prohlášení spíše výjimečné.43 Při sjednání záruky je nutné upravit záruční podmínky, rozsah záruky a záruční dobu. Záruku lze sjednat buď za všechny, nebo jen za určité vady díla. Zhotovitel ale, jak již bylo zmíněno, ze zákona neodpovídá za vady a za nemožnost dokončit dílo, které vznikly použitím nevhodných věcí, které opatřil objednatel, nebo nevhodných pokynů objednatele, pokud na jejich použití objednatel přes upozornění zhotovitele písemně trval nebo pokud zhotovitel nemohl jejich nevhodnost zjistit. Dále zhotovitel podle § 431 obch. zák. neodpovídá za vady, které byly způsobeny po přechodu nebezpečí škody na zboží vnějšími událostmi, pokud je nezpůsobil zhotovitel ani osoby, s jejichž pomocí plnil svůj závazek, tj. např. vady vzniklé vlivem objednatele, třetího subjektu nebo nahodilé události. Důkazní břemeno zde leží na straně zhotovitele. Zhotovitelé při poskytování záruky vylučují i některé další vady, např. jestliže objednatel nedodržel postup stanovený provozními předpisy, návody na údržbu nebo jestliže došlo k poškození bezpečnostních zařízení, pojistek, způsobem, kterým je plněna jejich funkce. Účelné je také sjednat vyvratitelnou domněnku, že vzniklé vady způsobil objednatel, pokud uvedl soubor nebo jeho část do zkušebního provozu nebo provedl bez dohody se zhotovitelem opravy nebo změny na předaném díle.44 V případě smluvní záruky stačí objednateli prokázat, že dílo vykazuje vady a že se jedná o vady, na které se záruka vztahuje. Důkazní břemeno objednatele je zde tedy, na rozdíl od zákonné odpovědnosti za vady, výrazně zjednodušeno. Součástí smluvní úpravy záruky jsou dále kritéria, podle kterých lze určit, zda je dílo vadné, či ne. V investiční výstavbě se lze setkat s vymezením tzv. parametrů výkonu při uzavírání záruky za výkon, jejichž dosažení je prokazováno provedením výše uvedených garančních zkoušek.