Způsob určení ceny Vzorová ustanovení

Způsob určení ceny. Legislativní rámec: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 102 (3) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – Smlouva § 1724 (1), 1725 a následující Vztah ke strategickému plánu: a územnímu plánu: Pořádání kulturních akcí a akcí cestovního ruchu je plně v souladu se Strategickým plánem rozvoje kultury města Písek i se Strategickým plánem rozvoje cestovního ruchu města. Přílohy: SMLOUVA O VÝPŮJČCE „Modelu Kamenného mostu“ a PŘEDÁVACÍ PROTOKOL SMLOUVA O VÝPŮJČCE „Modelu Kamenného mostu“ a PŘEDÁVACÍ PROTOKOL město Písek IČ: 002 49 998 DIČ: CZ002 49 998 se sídlem: Xxxxx xxxxxxx 000/0, 000 00 Písek zastoupené: Mgr. Xxxx Xxxxxxxxxx, starostkou dále jen půjčitel zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, odd. C, vložka 23699 IČ: 495 50 594 DIČ: CZ495 50 594 se sídlem: Xxxxxxx 0000, 000 00 Xxxxx 0, Xxxxx Xxxxx zastoupená: Radkem Míkou, ředitelem provozu Mariánské Lázně
Způsob určení ceny. Smluvní strany sjednávají, že plnění dodávky elektřiny bude realizováno za cenu stanovenou dle této Smlouvy.
Způsob určení ceny. Legislativní rámec: Zákon č. 128/2000 Sb., § 84 odst. (2) zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Vztah ke strategickému plánu a územnímu plánu: V souladu s novým zněním strategického plánu města, prioritní oblast A. „Ekonomika a podnikání“ (opatření A. 3. 2, Rozvoj moderní infrastruktury pro podnikání), B. „Mobilita“ (opatření uvedená v cíli B.1 Dostupnost centra města, cíli B. 2 Organizace dopravy v klidu, opatření B. 3. 5 Elektromobily ve městě, opatření uvedená v cíli B. 4 Bezpečně dostupné okrajové části města, opatření zaměřená na atraktivitu veřejných prostranství), oblast C. „Atraktivita města“ (C. 1. 2 Aktivní spolupráce na zpracování Studie dopravního zklidnění centra), vše související se zlepšením kvality života ve městě, taktéž s vazbou na životní prostředí. Přílohy: Příloha č. 1 – „Energoportál - smlouva“ (dále jen jako „Smlouva“)
Způsob určení ceny. Viz INDIVIDUÁLNÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO KOMODITU ELEKTŘINA (Příloha č. 1) Odběratel uděluje souhlas dodavateli s nastavením PXE jako pozorovatele v systému CS-OTE.
Způsob určení ceny. Cena za dodávku elektřiny se stanoví pro každé zúčtovací období zvlášť. Celková cena za dodávku elektřiny v každém jednotlivém zúčtovacím období se vypočítá jako součet jednotkové ceny za dodávku elektřiny a sjednané obchodní přirážky vynásobený celkovou spotřebou elektřiny (v MWh) v daném zúčtovacím období. Obchodní přirážka se určí (byla určena) v aukci na trhu PXE. Pro obchodní přirážku platí pravidla jako pro tzv. Přičítací koeficient uvedená v čl. 22 odst. 6 Burzovních pravidel PXE pro konečné zákazníky (dále jen „Burzovní pravidla“). Jednotková cena za dodávku elektřiny v zúčtovacím období se vypočte jako vážený průměr jednotkových hodinových cen za dodávku elektřiny ve všech hodinách zúčtovacího období, kde vahou je množství elektřiny spotřebované v jednotlivých hodinách. Jednotková hodinová cena je cena silové elektřiny pro danou hodinu dodávky vzniklá obchodováním na denním trhu provozovaným operátorem trhu, tj. společností OTE, a.s., IČO: 26463318, se sídlem Xxxxxxxxxx 000/00, Xxxxx 0 – Karlín, PSČ 186 00. Jednotková hodinová cena je k dispozici na adrese xxx.xxx-xx.xx/xxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxx-xxx, stanovuje se v měně EUR a přepočítává se na českou korunu devizovým kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro jednotlivé dny dodávky, přičemž připadne-li den dodávky na nepracovní den, použije se pro tento den kurz vyhlášený pro poslední předchozí pracovní den. Množství elektřiny spotřebované odběratelem v jednotlivých hodinách zúčtovacího období se u odběrného místa s průběhovým měřením typu „A“ určí dle skutečné naměřené hodinové spotřeby v odběrném místě. Pro vyloučení pochybností platí, že čl. 21 Burzovních pravidel (Pravidla fixace a postupný nákup) se nepoužije. Odběratel bere na vědomí, že ceny denního trhu OTE, a.s. se stanovují zvlášť pro každou obchodní hodinu (rok představuje 8 760 MWh, přestupný rok 8 784 MWh) a jsou proměnlivé.
Způsob určení ceny. 6.1. Smluvní strany sjednávají, že plnění dodávky elektřiny bude realizováno za cenu stanovenou dle této Smlouvy. 6.2. Smluvní strany sjednávají, že cena za dodávku elektrické energie je stanovena pro příslušný kalendářní měsíc zvlášť pro každé odběrné místo takto: ∑𝑛 (𝐶𝐷𝑇 ×𝐾𝑢𝑟𝑧𝑖+ 𝜑𝑆𝑃𝑂𝑇)×𝑆𝑖 ∑ 𝑛 𝑖=1 𝑆𝑖 kde znamená: C cena za dodávku elektrické energie (Kč/MWh) pro příslušný kalendářní měsíc. Cena je zaokrouhlena na celé Kč. n počet základních intervalů, za který dochází dle účinné právní úpravy k vyhodnocování odchylek v příslušném kalendářním měsíci („vyhodnocovací interval“). Ke dni uzavření této Smlouvy je vyhodnocovací interval 1 hodina. CDT i ceny na denním trhu OTE (uveřejněná na stránkách xxx.xxx-xx.xx) pro jednotlivé vyhodnocovací intervaly (EUR/MWh) v příslušném kalendářním měsíci. Nebude-li tato cena zveřejněna, tak se použije náhradní cena stanovená OTE. Nebude-li uveřejněna cena pro vyhodnocovací interval, ani náhradní cena, tak se použije zúčtovací cena odchylky.
Způsob určení ceny. Ujednává se, že cena za dodávku Elektřiny se vypočte pro každou hodinu dodávky zvlášť (dále jen „Výsledná hodinová cena“). Cena za dodávku Elektřiny bude hrazena měsíčně. Cena za dodávku Elektřiny za kalendářní měsíc se určí jako součet Výsledných hodinových cen vypočtených pro všechny hodiny daného kalendářního měsíce.
Způsob určení ceny. Cena je určena nabídkou.
Způsob určení ceny. Není-li možné před uzavřením smlouvy stanovit cenu díla konkrétní částkou, mohou si strany sjednat způsob jejího určení, tzv. kalkulační vzorec. Těchto způsobů je celá řada. Například pro stavby zákon počítá se zvláštním způsobem určení ceny v § 2625 OZ,121 dle kterého lze cenu díla určit „s odkazem na skutečný rozsah práce a její hodnotu nebo na hodnotu použitých věcí a výši dalších nákladů.“ V takovém případě hovoříme o tzv. měřené ceně, jež je určena kupříkladu součinem jednotkových cen uvedených ve smlouvě a skutečně provedeným objemem prací odsouhlasených objednatelem. Princip spočívá v tom, že na základě jakéhokoli způsobu určení ceny, musíme vždy dojít ke konkrétní částce, jež bude objednatel povinen zhotoviteli zaplatit. Tento způsob stanovení ceny je určitým rizikem pro objednatele, neboť ten nikdy předem neví, jaká bude konečná cena díla.122 Dle judikatury nelze za způsob určení ceny díla považovat skutečnost, že objednatel v průběhu provádění díla hradí zhotovitelem vystavené faktury, neboť takové jednostranné vyúčtování zhotovitele rozhodně nenaplňuje znaky dohody o způsobu určení ceny, jež musí být jasná, určitá a stanovovat konkrétní kritéria pro určení ceny.123 Obdobně odkaz na obchodní zvyklosti není právně relevantním způsobem určení ceny díla.124 Cenu díla lze určit také pouhým odhadem. Tento způsob stanovení ceny se však ve stavebnictví téměř nevyužívá, neboť objednatel zpravidla trvá na co nejpřesnějším určení ceny a také je tento způsob ideálním předpokladem pro vznik budoucího sporu o cenu díla. Naopak je typický pro menší díla. Například, pokud dáváme automobil do servisu, tak uzavíráme formulářovou smlouvu, ve které je cena stanovena, nikoli konkrétní částkou, ale odhadem v podobě určitého rozmezí ceny (od 10 000 do 15 000 Kč), neboť není předem jasné, co vše bude třeba opravit.125
Způsob určení ceny. Jak je již zmíněno výše, cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Způsobů určení může být celá řada jako např. odkaz na ceník, hodinovou sazbu apod. Je zde ale jeden způsob, který se zejména ve vztahu k provádění staveb jeví jako problematický dle závěru NS, i když je dán zákonem v §2625 OZ. „Je-li cena díla určena s odkazem na skutečný rozsah práce a její hodnotu nebo na hodnotu použitých věcí a výši dalších nákladů, vyúčtuje zhotovitel na žádost objednatele dosavadní postup prací, jakož i dosud vynaložené náklady.“ NS v Rozsudku ze dne 22.6.2006 zcela moudře konstatuje, že takovéto určení nepovažuje za dostatečně určité, jelikož zhotovitele ve vyúčtovávání vlastních úkonů nic nelimituje.35 Ač se jedná o starší judikát, osobně s tímto naprosto souhlasím, jelikož v takovém případě nemá zhotovitel motivaci svou činnost konat maximálně efektivně. Na tomto principu se pravděpodobně v čase nikdy nic nezmění. Dalším problém by byla situace, kdy by předem nebyla určena