Základní vymezení. 3.1 Administrace zadávacích řízení dle ZZVZ ze strany Příkazníka (administrátora veřejných zakázek), která zahrnuje:
Základní vymezení. 1. Všeobecné smluvní podmínky k provádění (dále jen jako „VSP“) jsou nedílnou součástí podepsané a odsouhlasené objednávky.
Základní vymezení. 1. Dodavatel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo blíže specifikované v objednávce a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit dodavateli cenu za dílo ve výši uvedené v objednávce a za podmínek uvedených v těchto VSP.
Základní vymezení. Plánu obnovy Plán obnovy je ročním plánem akcí Obnovy realizovaných na náklady Vlastníka. Plán obnovy připravuje a schvaluje Vlastník. Plán pro každou akci obsahuje technickou charakteristiku, odhad nákladů, harmonogram přípravy (včetně průzkumných a projektových prací) a harmonogram realizace.
Základní vymezení. 3.1 Příjemci, kteří jsou zadavateli veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., mohou uzavírat smlouvy na realizaci veřejné zakázky (dále jen „smlouvy“) pouze s dodavateli, kteří byli vybráni v zadávacích řízeních za podmínek stanovených v tomto zákoně, s výjimkou případů, kdy zákon č. 137/2006 Sb. umožňuje zadavatelům některých veřejných zakázek podle tohoto zákona č. 137/2006 Sb. nepostupovat.
Základní vymezení. Rozhraní na další projekty
Základní vymezení. Administrace zadávacích řízení dle ZZVZ ze strany Příkazníka (administrátora veřejných zakázek), která zahrnuje: Spolupráce příkazníka s projektovým manažerem zahrnuje zejména tyto činnosti:
Základní vymezení. Služba obsahuje tyto základní činnosti:
Základní vymezení. Hned na začátku této části práce je potřeba napsat, že obligatorní náležitosti smlouvy o výstavbě jsou současně přiměřeně i obligatorními náležitostmi dodatečné smlouvy o výstavbě. Pokud si teda v této práci kladu za cíl analyzovat dodatečnou smlouvu o výstavbě, a na některých místech píšu o smlouvě o výstavbě, mám na mysli její dodatečnou formu a činím tak jenom z důvodu neopakování se některých slovních termínů. ZoVB v § 17 obsahuje obecná ustanovení smlouvy o výstavbě, která jsou přiměřeně použitelná i pro dodatečnou smlouvu o výstavbě. Ustanovení § 18 odst. 1 stanoví, co musí smlouva o výstavbě zejména obsahovat, v odst. 2 jsou definovány přílohy smlouvy o výstavbě a odst. 3 stanoví, že smlouva o výstavbě je přílohou žádosti o vydání stavebního povolení. Toto ustanovení je míněno pro samotnou smlouvu o výstavbě, kdy u úpravy dodatečné smlouvy o výstavbě jej nepoužijeme z toho důvodu, že výstavba budovy, příp. domu s jednotkami byla na základě stavebního povolení již započata a dodatečnou smlouvu o výstavbě jsme tedy při získání stavebního povolení nepotřebovali. Dodatečně uzavřenou smlouvu o výstavbě přikládáme dle zákona až k návrhu na kolaudaci stavby. Výstavba jednotky na základě dodatečné smlouvy o výstavbě je jedním ze způsobů, jak originárně nabýt vlastnictví k jednotce, popřípadě k více jednotkám. Specifičnost samostatné úpravy oproti jiným způsobům vzniku vlastnictví k jednotce je i v tom, že na základě smlouvy o výstavbě, kterou se zhotovuje nová jednotka, vzniká vždy pouze a jedině vlastnictví k jednotkám rozestavěným.35 Pokud se jedná o originární (původní či prvotní) nabytí vlastnického práva k jednotce (jednotkám), tak výstavba jednotky na základě dodatečné smlouvy o výstavbě není jedinou možností, jak vlastnictví k jednotce (jednotkám) originárně nabýt. Další možností je vklad prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí podle ustanovení § 5 odst. 1, popřípadě tento vklad prohlášení současně s převodem vlastnictví k první jednotce podle § 7, nebo dále vedle dohody spoluvlastníků budovy či rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy, anebo vedle dohody či rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů podle § 5 odst. 1 až 536. Výstavbu jednotky je možné uskutečnit takto:37
Základní vymezení. Společnost s r.o. je právnickou osobou a jako taková nemůže jednat fyzicky sama. Podle §13 ObchZ právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. Jednání statutárního orgánu je osobním jednáním právnické osoby. Jako statutární orgán jsou jednatelé oprávněni jednat ve všech záležitostech společnosti (§20 odst. 1 ObčZ). Podle §133 odst. 1 ObchZ může být statutárním orgánem jeden nebo více jednatelů. Není jednotný názor, zda více jednatelů tvoří kolektivní statutární orgán (tento názor zastávají např. X. Xxxxx, X. Rada a X. Xxxxxxxxxx)1anebo zda každý z těchto jednatelů tvoří samostatný, monokratický statutární orgán (tento názor obhajují např. X. Xxxxxx, X. Xxxxx, X. Xxxxxxxxxxx a X. Xxxxxxxxx )2. Kolik jednatelů bude společnost mít a jaká bude délka jejich funkčního období, je určeno ve společenské smlouvě společnosti a závisí pouze na volné úvaze společníků společnosti. Podle obchodního zákoníku alespoň jednoho jednatele vždy společnost mít musí. Změna v počtu jednatelů musí být dána změnou společenské smlouvy. První jednatelé společnosti musí být uvedeni ve společenské smlouvě nejenom počtem, ale též jménem, příjmením, bydlištěm a musí být upraveno jejich jednání jménem společnosti. Uvedený počet jednatelů ve společenské smlouvě určuje počet jednatelů společnosti i do budoucna. Později zvolení jednatelé však již ve společenské smlouvě uváděni být nemusí a zpravidla ani nejsou. Z §194 odst. 2 ObchZ vyplývá jen povinnost valné hromady jmenovat do tří měsíců jednatele nového, pokud původní jednatel zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí výkon jeho funkce. Nebude-li z tohoto důvodu plněna řádně působnost jednatele, jmenuje chybějící jednatele soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem. Soud nemůže jmenovat jednatele bez návrhu. Nebude-li podán kvalifikovaný návrh na jmenování chybějícího člena statutárního orgánu, opravňuje ustanovení §194 odst. 2 ObchZ soud ke zrušení společnosti a nařízení její likvidace. K možnosti likvidace společnosti v této situaci se zabývá I. Rada: „Zmiňované ustanovení nestanovuje, v jaké lhůtě je třeba návrh na jmenování chybějícího člena podat. Ustanovení §68 odst. 6 ObchZ, které upravuje situaci, kdy společnost nemá statutární orgán vůbec, je třeba dospět k závěru, že bude-li podán kvalifikovaný návrh ve lhůtě 1 roku od okamžiku, kdy skončila funkce příslušného člena statutárního orgánu, musí soud chybějícího člena jmenovat. Zrušit společnost a nařídit její likvidaci tak soud podle naše...