Úvodní. 1. Strany této smlouvy si vzájemně prohlašují, že jejich způsobilost a volnost uzavrít tuto smlouvu, jakož i způsobilost k souvisejícím právním úkonům není nijak omezena ani vyloueena.
Úvod K uzavření této dohody vede Strany stav nouze vyhlášený usnesením Vlády ČR č. 194 ze dne 12. března 2020 na území České republiky a na to navazující státní opatření, zejména usnesení Vlády ČR ze dne 15. března 2020 č. 215 o přijetí krizového opatření, kterým došlo k omezení volného pohybu osob. Tato bezprecedentní situace vyžaduje úpravu právních poměrů mezi Stranami. Z TOHO DŮVODU SE STRANY DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM: PŘEDMĚT DOHODY Strany uzavřely dne [∙] smlouvu o zápůjčce, na základě které Zapůjčitel poskytl Vydlužiteli částku ve výši [výše půjčky] Kč (slovy: [∙]) (dále jen Smlouva). K dnešnímu dni zbývá z této zápůjčky doplatit částku v celkové výši [aktuální nedoplatek] Kč (slovy: [∙]) (dále jen Zápůjčka). Strany se dohodly na změně splatnosti Zápůjčky ujednané ve Smlouvě, a to prodloužením doby její splatnosti. Splatnost zápůjčky se dohodou Stran nově stanovuje na den [doplnit datum]. Byl-li ve Smlouvě ujednán úrok, dosud nevrácená jistina Zápůjčky bude / nebude v období od data původní splatnosti Zápůjčky do dne sjednaného v čl. 1.2 této dohody úročena. VOLITELNÉ USTANOVENÍ: Zapůjčitel prohlašuje, že se vzdává nároků, které mu dle Smlouvy náleží, tzn. nároků na náhradu škody způsobené porušením Smlouvy, smluvní pokuty, úroky z prodlení či jiné poplatky z prodlení, pokud tato práva a nároky vznikly v souvislosti s porušením Smlouvy v období ode dne 12. března 2020, kdy byl na území České republiky vyhlášen Vládou ČR nouzový stav, do dne uzavření této dohody. Ostatní ujednání Stran ve Smlouvě nejsou touto dohodou dotčena.
Úvodem 1.1 Proč je důležité pečlivě číst smlouvy a obchodní podmínky?
ÚVODNÍ UJEDNÁNÍ Rámcová dohoda je uzavřena na základě výsledku zadávacího řízení s názvem Rámcová dohoda na realizaci oprav na silnicích II. a III. tříd v Kraji Vysočina 2020 - 2021, ev. č. veřejné zakázky ve Věstníku veřejných zakázek: Z2020-001258 (dále jen „Zadávací řízení"). Rámcová dohoda je uzavřena pro část Kraje Vysočina, která je vymezena územím okresu Žďár nad Sázavou. Jednotlivá ujednání Rámcové dohody tak budou vykládána v souladu se zadávacími podmínkami Zadávacího řízení a nabídkou Dodavatele podanou do Zadávacího řízení. Uzavřením Rámcové dohody nevzniká Dodavateli bez dalšího právo ani povinnost poskytovat stavební práce, dodávky a služby, ani právo na zaplacení ceny. Objednatel bude zadávat veřejné zakázky na základě Rámcové dohody (společně dále jen „Veřejné zakázky“, nebo jednotlivě „Veřejná zakázka") podle svých aktuálních potřeb a s ohledem na své rozpočtové možnosti a možnosti (spolu)financování Veřejných zakázek z rozpočtu Kraje Vysočina a Státního fondu dopravní infrastruktury. Objednatel bude zadávat Xxxxxxx zakázky v souladu se Zákonem o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky budou zadávány postupem s obnovením soutěže mezi Dodavateli.
Úvodní prohlášení Prodávající je výlučným vlastníkem následujících nemovitých věcí: pozemku parc. č. 1375/40 o výměře 813 m2 v katastrálním území Slaný, obec Slaný, zápis v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný na LV 10001 pro obec Slaný, katastrální území Slaný (dále jen jako „předmět převodu“). Prodávající má zájem prodat za podmínek níže uvedených v této smlouvě předmět převodu kupujícímu za účelem výstavby rodinného domu, který bude proveden v souladu s platnými regulativy města Slaný (dále jen „rodinný dům“) a kupující má zájem předmět převodu za tímto účelem od prodávajícího koupit a zaplatit za něj níže sjednanou kupní cenu. Předmět převodu zahrnuje i závazek prodávajícího vybudovat nebo nechat vybudovat pro předmětný pozemek přípojku kanalizace, přípojku pitné vody a možnost připojení elektřiny a plynu. Kupní cena je stanovena s přihlédnutím k tomuto závazku, neboť předmětný pozemek bude opatřen infrastrukturou zbudovanou na náklady prodávajícího. Předmět převodu se převádí do vlastnictví kupujícího včetně domovních přípojek technické infrastruktury a včetně integrovaného pilíře, které se budou ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva kupujícího dle této smlouvy nacházet na předmětu převodu. Prodávající prohlašuje, že ke dni podpisu této smlouvy na předmětu převodu neváznou žádné právní vady, zejména dluhy, věcná břemena či zástavní práva, věcná práva a nájemní smlouvy ani jiná práva třetích osob, s výjimkou práv či závad uvedených v této smlouvě, a že není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu ani jiného státního orgánu ve smluvní volnosti nakládat s předmětem převodu; mu není známo, že by vůči němu bylo vedeno jakékoli řízení, ze kterého by vzešlo zatížení předmětu převodu nebo zpochybnění jeho vlastnických práv k předmětu převodu; Prodávající se zavazuje, že ode dne platnosti této smlouvy neučiní žádný právní úkon, kterým by znemožnil převod vlastnických práv nebo omezil budoucí vlastnická práva kupujícího k předmětu převodu. Kupující prohlašuje, že si předmět převodu důkladně prohlédl a seznámil se s právním i faktickým stavem předmětu převodu a v tomto stavu jej kupuje.
Úvodní ustanovení 1 Generali penzijní společnost, a.s., se sídlem Na Pankráci 1720/123, 140 21 Praha 4, IČ 61858692, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, sp. zn. B 2738 a je členem skupiny Generali, zapsané v italském registru pojišťovacích skupin, vedeném IVASS, pod číslem 026 (dále jako „Generali PS“), poskytuje pro fyzické osoby doplňkové penzijní spoření v souladu se zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, (dále jako „Zákon DPS“) a penzijní připojištění v souladu se zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění, (dále jako „Zákon PP“) a dalšími zákony souvisejícími s jejich zavedením. Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále jako „VOP“) upravují podmínky doplňkového penzijního spoření (dále jako „DPS“) u Generali PS. Generali PS vykonává činnost přijímání a předávání pokynů týkajících se správy a vyřizování nároků souvisejících se smlouvou o doplňkovém penzijním spoření (dále jako „Smlouva DPS“) nebo smlouvou o penzijním připojištění (dále jako „Smlouva PP“) prostřednictvím svých zaměstnanců nebo obchodníků s cennými papíry dle zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, nebo investičního zprostředkovatele a osob, které splňují podmínky pro výkon zprostředkovatelské činnosti v penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření stanovené Zákonem DPS a jsou pro investičního zprostředkovatele činné jako jeho vázaní zástupci nebo na základě pracovní smlouvy v rámci zprostředkování penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření (dále jako „Spolupracovník“). Generali PS uzavře Xxxxxxx DPS s fyzickou osobou (dále také jako „Klient“ anebo „Účastník“). Je-li smlouva uzavřena se zákonným zástupcem Klienta, soudem určeným opatrovníkem či jinou obdobnou osobou, která má právo provádět právní úkony související se Smlouvou DPS za Klienta (dále jako „Zástupce“), jsou povinnosti Klienta zároveň povinnostmi Zástupce, není-li v textu uvedeno jinak.
Zdůvodnění Jednací řád představuje nástroj, který detailněji upravuje některé procedurální záležitosti valné hromady společnosti. Jeho přijetí je předvídáno čl. 15 odst. 1 stanov společnosti. Předkládané znění jednacího řádu vychází z dosavadní praxe společnosti s tím, že reflektuje změny vyvolané novou právní úpravou. Volba osob do orgánů společnosti vychází z požadavku platné právní úpravy na zajištění řádného průběhu valné hromady. Osoby navrhované představenstvem společnosti do orgánů valné hromady mají dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti k výkonu těchto funkcí. BOD 4: ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI SPOLEČNOSTI A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK 2013, ZÁVĚRY ZPRÁVY O VZTAZÍCH MEZI PROPOJENÝMI OSOBAMI ZA ROK 2013 A SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI DLE § 118 ODST. 8 ZÁKONA O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU Předmětem bodu 4. pořadu jednání řádné valné hromady společnosti UNIPETROL, a.s. je projednání Zprávy představenstva společnosti o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku za rok 2013 s tím, že tato zpráva je předmětem hlasování ze strany akcionářů společnosti UNIPETROL, a.s. v rámci bodu 7. pořadu jednání řádné valné hromady společnosti UNIPETROL, a.s. V rámci bodu 4. pořadu jednání řádné valné hromady společnosti UNIPETROL, a.s. představenstvo společnosti seznamuje akcionáře společnosti se závěry zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2013. V rámci bodu 4. pořadu jednání řádné valné hromady společnosti UNIPETROL, a.s. je v souladu s požadavkem § 118 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu předmětem projednání taktéž Vysvětlující zpráva představenstva ke skutečnostem týkajícím se záležitostí podle § 118 odstavce 5 písm. a) až k) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Obsahem vysvětlující zprávy dle § 118 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je popis struktur a mechanismů řízení a správy společnosti, jakož popis dalších skutečností, které mohou mít vliv na průběh a úspěch případné nabídky převzetí týkajících se akcií společnosti UNIPETROL, a.s. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, jakož i zpráva představenstva společnosti dle § 118 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu není předmětem hlasování ze strany akcionářů společnosti UNIPETROL, a.s. BOD 5: ZPRÁVA O KONTROLNÍ ČINNOSTI DOZORČÍ RADY V ROCE 2013, VYJÁDŘENÍ DOZORČÍ RADY K PŘEZKOUMÁNÍ ŘÁDNÉ NEKONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY K 31. PROSINCI 2013, ŘÁDNÉ KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY K 31. PROSINCI 2013 A NÁVRHU PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI NA ROZDĚLENÍ ZISKU ZA ROK 2013 A STANOVISKO DOZORČÍ RADY K PŘEZKOUMÁNÍ ZPRÁVY O VZTAZÍCH MEZI PROPOJENÝMI OSOBAMI ZA ROK 2013 Předmětem bodu 5. pořadu jednání řádné valné hromady společnosti UNIPETROL, a.s. je projednání zprávy a vyjádření dozorčí rady společnosti UNIPETROL, a.s. k záležitostem společnosti dle ustanovení § 83 odst. 1, § 447 odst. 3 a § 449 odst. 1 zákona o obchodních korporacích.
Úvodné ustanovenia 1.1 Zmluva o poskytnutí NFP využíva pre zvýšenie právnej istoty Zmluvných strán definície, ktoré sú uvedené v článku 1 prílohy č. 1 Zmluvy o poskytnutí NFP, ktorými sú všeobecné zmluvné podmienky (ďalej ako „VZP“). Definície uvedené v článku 1 VZP sa rovnako vzťahujú na celú Zmluvu o poskytnutí NFP, teda na text samotnej zmluvy ako aj VZP a ďalšie prílohy zmluvy.
Odůvodnění Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 18. 9. 2017, č. j. 6 C 66/2017-34, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 174.296,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z této částky od 1. 4. 2016 do zaplacení (výrok I.); ve zbývající části žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. 1. 2018, č. j. 8 Co 437/2017-55, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalobu o zaplacení částky 71.969,17 Kč s kapitalizovanými úroky z úvěru ve výši 31.900,11 Kč (od 30. 9. 2014 do 13. 12. 2016) a o zaplacení úroků z úvěru ve výši 15,9% ročně z částky 237.975,84 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 246.265,84 Kč od 30. 9. 2014 do 31. 3. 2016 a úroků z prodlení ve výši 8,05% z částky 71.969,17 Kč od 1. 4. 2016 do zaplacení zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, na jehož přípustnost usuzuje z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky, jakým způsobem je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, aby dostál požadavku pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí a nevystavil se riziku neplatnosti smlouvy, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že spokojila-li se při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr pouze s jeho osobním prohlášením o majetkových poměrech, nedostála odborné péči věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (tj. péči zajišťující, aby spotřebitel byl chráněn před neúměrným zadlužováním a věřitel před nedobytností pohledávky) a musí proto nést následky v podobě neplatnosti smlouvy. Prosazuje názor, že povinnost ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel splní již tím, že posoudí úvěruschopnost spotřebitele z informací sdělených spotřebitelem, případně následným nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li nezbytné. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“). Dovolání je přípustné, neboť výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi dosud nezabýval; na něm je přitom právní posouzení věci založeno. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne 29. 9. 2014 požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí tzv. „perfektní půjčky“. Následující den (30. 9. 2014) uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru (tzv. „perfektní půjčku“), podle níž žalobkyně (věřitelka) žalovanému (dlužníku – spotřebiteli) poskytla úvěr ve výši 280.000 Kč bez uvedení účelu, který se zavázal splácet částkami 6.110 Kč měsíčně; téhož dne byl úvěr čerpán, resp. vyčerpán. Dne 17. 3. 2016 vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, neboť se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, a ke splacení úvěrové pohledávky mu poskytla lhůtu do 31. 3. 2016. Žalovaný žalobkyni uhradil na poskytnutý úvěr 42.024,16 Kč, na úrocích 58.209,17 Kč, na poplatcích 5.470 Kč; celkem tedy zaplatil 105.703,33 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr posoudila žalobkyně na základě jeho osobního (zaměstnavatelem nepotvrzeného) prohlášení, že má příjmy ze závislé činnosti ve výši 16.000 Kč měsíčně, nemá vyživovací povinnosti a jeho měsíční výdaje činí 1.000 Kč; prohlášení je obsaženo v žádosti o poskytnutí úvěru. Z internetových a externích registrů si žalobkyně ověřila, že u žalovaného není veden negativní záznam. V době poskytnutí úvěru byl žalovaný hlášen k pobytu na ohlašovně městského úřadu. Dne 26. 8. 2014 poskytla žalobkyně žalovanému tzv. revolvingový úvěr ve formě uvěrového limitu v částce 20.000 Kč, který žalovaný prostřednictvím kreditní karty vyčerpal a povinnost k úhradě nesplnil. Na podkladě uvedených zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil částkou 174.296,67 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (280.000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (105.703,33 Kč). Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Xxxxxxx, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný. Namítá-li žalobkyně, že nad rámec svých zákonných povinností zkoumala nejen registry dlužníků, resp. databáze, ale též příjmy žalovaného s poukazem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, že využila i veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva a že si zjistila, že v době uzavření smlouvy o úvěru byl žalovaný bezúhonný, svobodný a bezdětný, je namístě připomenout, že správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze poměřovat námitkami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu. Nesprávná, popř. neúplná skutková zjištění totiž nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem. Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení s úspěchem zpochybnit a je pro dovolací soud závazný. Stejně tak způsob ani výsledek hodnocení důkazů promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit dovolacím důvodem uvedeným v Přiléhavý není odkaz žalobkyně na rozsudek ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, v němž se Nejvyšší soud vyjadřoval ke skutkově odlišné věci (posuzoval, zda kupující, jejímž předmětem podnikání bylo mimo jiné poskytování leasingových služeb, vzniklo právo na náhradu škody spočívající v uhrazené kupní ceně za vozidlo, které nebylo ve vlastnictví prodávajícího a vlastnické právo na kupující tak nepřešlo). Nadto závěr dovozený v citovaném rozhodnutí, že kupující nepostupovala s náležitou odbornou péčí, pokud se spokojila pouze s domněnkami o vlastnictví k danému automobilu, založenými na poznatcích o prodávajícím vystavené faktuře, ústních informacích prodávajícího a na faxové fotokopii technického průkazu vozidla, argumentaci žalobkyně nepodporuje, naopak. Lze uzavřít, že dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. nebyl dovolatelkou uplatněn důvodně a dovolací soud proto dovolání podle § 243d písm. a/ o. s. ř. zamítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243c odst. 3, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů, náklady v dovolacím řízení nevznikly.
DRUHY PODNIKŮ Definice malého a středního podniku21 rozlišuje tři typy podniků podle jejich vztahu s jinými podniky, pokud jde o vlastnictví základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo práva uplatňovat rozhodující vliv22. Toto je zdaleka nejčastější typ podniku. Vztahuje se na všechny podniky, které nejsou jedním z dalších dvou typů podniku (partnerský nebo propojený). - nemá podíl ve výši 25 %23 nebo více v žádném jiném podniku, - a není z 25 %23 nebo více vlastněn jiným podnikem nebo veřejným subjektem nebo společně několika propojenými podniky nebo veřejnými subjekty kromě určitých výjimek24, - a nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku a není zahrnutý do účetní závěrky jiného podniku, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, a není tudíž propojeným podnikem25.
ÚVODNÍ INFORMACE 1.1. Tyto Produktové podmínky vydává BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE, se sídlem bd Xxxxxxxxx 0, 00000 Xxxxx, Francie, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v Paříži pod č. 542 097 902 (1954B09790), jednající v České republice prostřednictvím BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpného závodu, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městskjm soudem v Praze, odd. A, vl. 77003, IČO 03814742, se sídlem Xxxxx Xxxxxxx 0/0000, 000 00 Xxxxx 0, xxx.xxxxxxxxx.xx. (dále také „My“ nebo „Banka“).
