Činnost obchodního zástupce. Obchodní zástupce se zavazuje k sjednávání obchodů nebo k uzavírání obchodů na účet zastoupeného. Obecná forma obchodního zastoupení stanovuje, že obchodní zástupce bude pouze sjednávat určité obchody a zastoupený rozhodne, zda obchod přijme či nikoliv. Tato podmínka vychází z ustanovení § 2486 občanského zákona. Smluvní strany mají možnost si ujednat jiné podmínky, protože jde o ustanovení dispozitivní. (Beran, 2019) V případě, že smluvní strany chtějí, aby obchodní zástupce mohl právně jednat jménem zastoupeného, tak se na obchodního zástupce vztahují ustanovení o příkazu. Dále musí obchodní zástupce disponovat plnou mocí od principála. (Xxxxx, 2019) Beran a kolektiv konstatují, že dnešní úprava implementovala trochu nešťastně termín obchod. Je to z důvodu, že obchod je velice obecný pojem a samotný občanský zákoník dále termín nespecifikuje. Beran a kolektiv jsou názoru, že pojmem obchod se rozumí sjednávání a uzavírání smluv za zastoupeného. Opírají se o bývalé ustanovení § 652 odst. 1 obchodního zákoníku. (Beran, 2019) Směrnice 86/653 činnost obchodního zástupce definuje – „sjednávat prodej a nákup zboží pro jinou osobu (dále jen zmocnitel) nebo sjednávat a uzavírat tyto obchody jménem a na účet zmocnitele.“1 Sjednávat (negotiate) je nutné z unijní legislativy chápat velice široce. Z praktického hlediska to znamená trošku více než přesvědčování k obchodu. Příkladem by mohlo být, že obchodnímu zástupci by nemělo stačit poskytnutí samoobsloužení klienta, avšak není potřeba, aby sjednával přesné podmínky kontraktu (z obecné povahy k tomu nemá ani právo). (Beran, 2019) V praxi existují případy, kdy obchodní zastoupení má distribuční charakter. Principálové pomocí obchodních zástupců vytvářejí distribuční sítě. V tomto případě smluvní strany využívají nepojmenované smlouvy s konkrétním vymezením práv a povinností. Xxxxxxxxxx se k této problematice vyjadřuje: Smluvní strany využívají smlouvy „podobného“ charakteru k obchodnímu zastoupení (smlouva o koncesi, franšíza). Zde se vyskytuje markantní problém. Obchodní zástupce na rozdíl od koncendeta a poskytovatele franšízy nikdy nejedná vlastním jménem a nikdy nekontrahuje se zákazníky (jedině jménem zastoupeného). (Beran, 2019)
Činnost obchodního zástupce. Pokud jde o předmět činnosti obchodního zástupce, zákon uvádí dvě možnosti jednání. Tou první je „dlouhodobá činnosti směřující k uzavírání určitého druhu obchodů“65. Druhou možností je pak „dlouhodobá činnosti směřující k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet“.66 V prvním případě obchodní zástupce zajišťuje příležitosti pro svého prin- cipála. Obstarává klienty, kteří jsou ochotni uzavřít určitý obchod. Ve druhém případě je zástupce sám oprávněn uzavírat tyto obchody jménem a na účet principála. Analogicky lze první případ připodobnit ke smlouvě zprostředkovatelské, zatímco ve druhém případě činnost obchodního zástupce více odpovídá smlouvě příkazní. Jak uvádí Xxxxxxxxxx, „spojení s mandátem67 není koncipováno jako varianta smlouvy o obchodním zastoupení, ale spíše jako doplnění prvkem, jenž je jí cizí.“68 Má se za to, že pokud si strany výslovně nesjednají zmocnění zástupce k uzavírání smluv za zastoupeného, bude mít obchodní zastoupení po- vahu zprostředkovávání příležitostí.69 V opačném případě zákon vyžaduje ve- dle uzavřené smlouvy také udělení plné moci zástupci k jednání jménem a na účet zastoupeného.70 Ačkoli se hovoří o obchodním zastoupení, primárně obchodní zástupce vů- bec nevystupuje a nejedná v zastoupení za svého principála. Z gramatického výkladu ustanovení o předmětu smlouvy by se mohlo zdát, že si smluvní strany mohou zvolit pouze jednu z výše vedených variant. Ve skutečnosti však není vyloučeno zmocnění zástupce k uzavírání pouze někte- rých obchodů a zprostředkování těch zbylých a vice versa.71 V souvislosti se způsobem jednání agenta řešil ESD v rozsudku ze dne 11. 2. 2004 ve věci C-85/03 otázku, zda lze ustanovení Směrnice aplikovat také 65 Viz § 2483 OZ 66 Idib. 67 Pozn.: Respektive příkazem. 68 Xxxxxxxxxx, Komentář k obchodnímu zákoníku. 5. díl. Paragraf 566-775 s. 374