Řízení rizika likvidity Vzorová ustanovení

Řízení rizika likvidity. Konečnou odpovědnost za řízení rizika likvidity nese představenstvo Společnosti, které vypracovalo vhodný rámec pro řízení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých požadavků na financování a řízení likvidity. Skupina řídí riziko likvidity udržováním přiměřených finančních prostředků, bankovních prostředků a rezervních úvěrových prostředků za průběžného sledování očekávaných a současných peněžních toků a párováním profilů splatnosti finančích aktiv a závazků.
Řízení rizika likvidity. Konečnou odpovědnost za řízení rizika likvidity nese představenstvo společnosti, které vypracovalo vhodný rámec pro řízení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých požadavků na financování a řízení likvidity. Společnost řídí riziko likvidity udržováním přiměřených finančních prostředků, bankovních prostředků a rezervních úvěrových prostředků za průběžného sledování očekávaných a současných peněžních toků a párováním profilů splatnosti finančních aktiv a závazků. Cíle a politiky řízení Společnosti jsou shodné s těmi, které byly uvedeny v příloze nekonsolidovaných finančních výkazů k 31. prosinci 2009.
Řízení rizika likvidity. S cílem předejít riziku likvidity Emitent optimalizuje své finanční toky, a to v krátkodobém i středně a dlouhodobém výhledu, s cílem být v každém okamžiku schopen pokrýt potřeby vyplývající z platebních příkazů svých klientů i vypořádání obchodních transakcí na svůj účet. Při řízení rizika likvidity používá Emitent dva typy scénářů, a to scénář základní, založený na očekávaném vývoji Emitenta, a scénáře alternativní. Alternativní scénáře zahrnují stanovený scénář rizikový, doplněný o soubor scénářů stresových, zohledňujících vývoj při potencionálních extrémně nepříznivých podmínkách. Za účelem udržování optimálního objemu likvidních aktiv a dostatečných likvidních rezerv stanovuje Emitent soustavu ukazatelů a limitů k zabezpečení odpovídající úrovně likvidity. Emitent má sestaven pohotovostní plán pro případ krize likvidity, který stanovuje způsob řízení rizika likvidity za mimořádných krizových okolností. Schvaluje jej představenstvo. Zahrnuje zejména podmínky pro použití, druhy a objemy aktiv připravených k podpoře likvidity, jakož i stanovené informační toky, pravomoci a odpovědnosti.
Řízení rizika likvidity. Konečnou odpovědnost za řízení likvidity nese představenstvo Společnosti, které vypracovalo vhodný rámec pro řízení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých požadavků na financování a řízení likvidity. Společnost řídí riziko likvidity udržováním přiměřených finančních prostředků, bankovních prostředků a rezervních úvěrových prostředků za průběžného sledování očekávaných a současných peněžních toků a párováním profilů splatnosti finančních aktiv a závazků. K 31. prosinci 2013 a k 31. prosinci 2012 činily maximální dostupné úvěrové rámce vztahující se k bankovním úvěrům 10 750 000 tis. Kč a 10 785 000 tis. Kč, jejichž část k 31. prosinci 2013 a 31. prosinci 2012 ve výši 10 481 952 tis. Kč a 8 732 980 tis. Kč zůstala nevyužita.
Řízení rizika likvidity. Proces řízení rizika likvidity se opírá o následující pilíře: ◼ zdroje financování, ◼ rezerva pro zajištění likvidity, ◼ nástroje řízení rizik, ◼ podrobné postupy snížení rizik a nouzové plánování.
Řízení rizika likvidity. Konečnou odpovědnost za řízení rizika likvidity nese představenstvo Společnosti, které vypracovalo vhodný rámec pro řízení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých požadavků na financování a řízení likvidity. Skupina řídí riziko likvidity udržováním přiměřených finančních prostředků, bankovních prostředků a rezervních úvěrových prostředků za průběžného sledování očekávaných a současných peněžních toků a párováním profilů splatnosti finančních aktiv a závazků. K 31. prosinci 2012 a 31. prosinci 2011 činí celkové úvěrové rámce 10,935,000 tis. Kč, resp. 9,235,000 tis. Kč, ze kterých nevyužité části k 31. prosinci 2012 a 31. prosinci 2011 činí 10,313,649 tis. Kč, resp. 8,409,545 tis. Kč.
Řízení rizika likvidity. Skupina je v situaci, kdy základem její silné likviditní pozice jsou různé formy klientských vkladů, a Skupina nevyužívá podstatným způsobem sekundární financování. Díky stabilitě rozsáhlé vkladové základny Skupina nemusela z titulu vnějšího ekonomického vývoje upravovat strukturu rozvahy ve smyslu snižování některých druhů expozic nebo na straně zdrojů usilovat o získávání dalších druhů financování. Vysoká důvěryhodnost Skupiny je podpořena stabilními finančními výsledky a dosahovanou úrovní kapitálové přiměřenosti a vyúsťuje ve výborný poměr mezi úvěry a vklady ke konci roku 2012 ve výši 82 % (bez zahrnutí klientských aktiv v KB Penzijní společnost, a.s., které náleží podílníkům penzijní společnosti; dříve Penzijní fond Komerční banky, a.s. byl 1.1.2013 transformován na KB Penzijní společnost, a.s.). Tento příznivý poměr mezi úvěry a vklady si Skupina udržovala i během 1. čtvrtletí roku 2013 - k 31.3.2013 poměr mezi úvěry a vklady dosáhl 81 %.

Related to Řízení rizika likvidity

  • Riziko nedostatečné likvidity (1) Podílový fond investuje zejména do akcií a z akcií odvozených investičních instrumentů. Ve výjimečných případech, při odkupování podílových listů Podílového fondu ve velkém rozsahu, může dojít k situaci, kdy Investiční společnost bude nucena z důvodu nedostatku likvidních prostředků pozastavit odkupování podílových listů Podílového fondu. Podílníci a Česká národní banka o tom budou informováni způsobem stanoveným Zákonem.

  • Riziko likvidity Pokud budou Dluhopisy kterékoli Emise vydávány z rozhodnutí Emitenta jako dluhopisy, které mají být přijaty k obchodování na regulovaném trhu, zamýšlí Emitent požádat o jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu organizovaném BCPP. Konkrétní segment regulovaného trhu BCPP, na kterém mohou být Dluhopisy takto přijaty k obchodování, bude upřesněn v Konečných podmínkách. Konečné podmínky mohou rovněž stanovit, že Dluhopisy takové Emise budou obchodovány na jiném regulovaném trhu cenných papírů nebo nebudou obchodovány na žádném regulovaném trhu cenných papírů. Bez ohledu na přijetí Dluhopisů k obchodování na regulovaném trhu nemůže existovat ujištění, že se vytvoří dostatečně likvidní sekundární trh s Dluhopisy, nebo pokud se vytvoří, že takový sekundární trh bude trvat. Skutečnost, že Dluhopisy mohou být přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nemusí nutně vést k vyšší likviditě takových Dluhopisů oproti Dluhopisům nepřijatým k obchodování na regulovaném trhu. V případě Dluhopisů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu může být naopak obtížné ocenit takové Dluhopisy, což může mít negativní dopad na jejich likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoliv prodat Dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Významnost rizikového faktoru: střední.

  • Pravost dokladů prokazujících splnění kvalifikace Dodavatel prokáže splnění kvalifikace ve všech případech příslušnými doklady předloženými v prostých kopiích. Dodavatelé mohou požadované doklady nahradit předložením čestného prohlášení dle § 86 odst. 2 ZZVZ nebo jednotným evropským osvědčením dle § 87 ZZVZ. Zadavatel bude před uzavřením smlouvy od vybraného dodavatele požadovat předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, pokud je již nemá k dispozici. Pokud ZZVZ nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává; tento doklad musí být předložen spolu s jeho překladem do českého jazyka. Bude-li mít zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, je oprávněn si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost připojit k dokladům překlad do českého jazyka se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce. Doklady o vzdělání, např. vysokoškolské diplomy, lze předkládat rovněž v latinském jazyce. Doklady prokazující základní a profesní způsobilost musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.

  • Příplatek za práci o sobotách a nedělích Za práci o sobotách a nedělích přísluší zaměstnanci příplatek. Výše příplatku je stanovena v Příloze č. 2.1 bod 6 této PKS.

  • Zájem fyzických a právnických osob zúčastněných v Emisi/nabídce Dle vědomí Emitenta nemá žádná z fyzických ani právnických osob zúčastněných na Emisi či nabídce Dluhopisů na takové Emisi či nabídce zájem, který by byl pro takovou Emisi či nabídku Dluhopisů podstatný.

  • Odstoupení v případě pojistných smluv uzavřených pojistníkem – spotřebitelem mimo obchodní prostory V případě, že jde o pojistnou smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, tj. mimo prostory obvyklé pro podnikání, může pojistník, který je spotřebitelem, odstoupit od smlouvy do 14 dní ode dne jejího uzavření. Odstoupí-li pojistník od pojistné smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, v níž byl počátek pojištění na žádost pojistníka sjednán před uplynutím lhůty pro odstoupení a pojištění nadále trvá, může pojišťovna požadovat zaplacení částky úměrné rozsahu poskytnutých služeb do okamžiku odstoupení, a to v porovnání s celkovým rozsahem služeb stanoveným ve smlouvě. Jestliže byl na žádost pojistníka sjednán počátek pojištění před uplynutím lhůty pro odstoupení a pojištění již skončilo, nemůže pojistník od smlouvy odstoupit.

  • Smluvní pokuty za neplnění dohodnutých termínů 11.1.1. Pokud bude zhotovitel v prodlení proti termínu zahájení díla, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každý i započatý den prodlení.

  • Datum vzniku pojistné události Datem vzniku pojistné události je den, od kterého byl pojištěný uznán ČSSZ invalidním určitého stupně, a to ve smyslu platných předpisů o sociálním zabezpečení a příslušných pojistných podmínek, nebo mu byl přiznán příspěvek na péči.

  • Obchodní a platební podmínky Zadavatel jako součást této Dokumentace předkládá obchodní podmínky ve smyslu ust. § 28 odst. 1 písm. b) a § 36 odst. 2 Zákona. Dodavatel je povinen předložit ve své nabídce jako její nedílnou součást návrh kupní smlouvy. Návrh kupní smlouvy Dodavatele musí respektovat obchodní podmínky uvedené v příloze č. 4 této Dokumentace. Dodavatel v uvedené smlouvě pouze doplní chybějící údaje, které jsou zvýrazněny a označeny komentářem (doplní Dodavatel). Znění ostatních ustanovení smlouvy nesmí Dodavatel měnit. V případě, že Dodavatel bude jakkoliv měnit ostatní ustanovení smlouvy, bude toto Zadavatelem považováno za porušení zadávacích podmínek s následkem vyloučení Dodavatele z další účasti v zadávacím řízení. V souladu se shora uvedenými požadavky doplněnou smlouvu Dodavatel označí jako návrh kupní smlouvy, vytiskne a vloží ho podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za Dodavatele do nabídky.

  • Fakturační a platební podmínky 1. Cenu sdružené dodávky plynu je Zákazník povinen hradit průběžně zálohovým způsobem.