Řízení rizika likvidity Vzorová ustanovení

Řízení rizika likvidity. Konečnou odpovědnost za řízení rizika likvidity nese představenstvo Společnosti, které vypracovalo vhodný rámec pro řízení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých požadavků na financování a řízení likvidity. Skupina řídí riziko likvidity udržováním přiměřených finančních prostředků, bankovních prostředků a rezervních úvěrových prostředků za průběžného sledování očekávaných a současných peněžních toků a párováním profilů splatnosti finančích aktiv a závazků.
Řízení rizika likvidity. Konečnou odpovědnost za řízení rizika likvidity nese představenstvo společnosti, které vypracovalo vhodný rámec pro řízení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých požadavků na financování a řízení likvidity. Společnost řídí riziko likvidity udržováním přiměřených finančních prostředků, bankovních prostředků a rezervních úvěrových prostředků za průběžného sledování očekávaných a současných peněžních toků a párováním profilů splatnosti finančních aktiv a závazků. Cíle a politiky řízení Společnosti jsou shodné s těmi, které byly uvedeny v příloze nekonsolidovaných finančních výkazů k 31. prosinci 2009.
Řízení rizika likvidity. S cílem předejít riziku likvidity Emitent optimalizuje své finanční toky, a to v krátkodobém i středně a dlouhodobém výhledu, s cílem být v každém okamžiku schopen pokrýt potřeby vyplývající z platebních příkazů svých klientů i vypořádání obchodních transakcí na svůj účet. Při řízení rizika likvidity používá Emitent dva typy scénářů, a to scénář základní, založený na očekávaném vývoji Emitenta, a scénáře alternativní. Alternativní scénáře zahrnují stanovený scénář rizikový, doplněný o soubor scénářů stresových, zohledňujících vývoj při potencionálních extrémně nepříznivých podmínkách. Za účelem udržování optimálního objemu likvidních aktiv a dostatečných likvidních rezerv stanovuje Emitent soustavu ukazatelů a limitů k zabezpečení odpovídající úrovně likvidity. Emitent má sestaven pohotovostní plán pro případ krize likvidity, který stanovuje způsob řízení rizika likvidity za mimořádných krizových okolností. Schvaluje jej představenstvo. Zahrnuje zejména podmínky pro použití, druhy a objemy aktiv připravených k podpoře likvidity, jakož i stanovené informační toky, pravomoci a odpovědnosti.
Řízení rizika likvidity. Konečnou odpovědnost za řízení likvidity nese představenstvo Společnosti, které vypracovalo vhodný rámec pro řízení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých požadavků na financování a řízení likvidity. Společnost řídí riziko likvidity udržováním přiměřených finančních prostředků, bankovních prostředků a rezervních úvěrových prostředků za průběžného sledování očekávaných a současných peněžních toků a párováním profilů splatnosti finančních aktiv a závazků. K 31. prosinci 2013 a k 31. prosinci 2012 činily maximální dostupné úvěrové rámce vztahující se k bankovním úvěrům 10 750 000 tis. Kč a 10 785 000 tis. Kč, jejichž část k 31. prosinci 2013 a 31. prosinci 2012 ve výši 10 481 952 tis. Kč a 8 732 980 tis. Kč zůstala nevyužita.
Řízení rizika likvidity. Konečnou odpovědnost za řízení rizika likvidity nese představenstvo Společnosti, které vypracovalo vhodný rámec pro řízení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých požadavků na financování a řízení likvidity. Skupina řídí riziko likvidity udržováním přiměřených finančních prostředků, bankovních prostředků a rezervních úvěrových prostředků za průběžného sledování očekávaných a současných peněžních toků a párováním profilů splatnosti finančních aktiv a závazků. K 31. prosinci 2012 a 31. prosinci 2011 činí celkové úvěrové rámce 10,935,000 tis. Kč, resp. 9,235,000 tis. Kč, ze kterých nevyužité části k 31. prosinci 2012 a 31. prosinci 2011 činí 10,313,649 tis. Kč, resp. 8,409,545 tis. Kč.
Řízení rizika likvidity. Skupina je v situaci, kdy základem její silné likviditní pozice jsou různé formy klientských vkladů, a Skupina nevyužívá podstatným způsobem sekundární financování. Díky stabilitě rozsáhlé vkladové základny Skupina nemusela z titulu vnějšího ekonomického vývoje upravovat strukturu rozvahy ve smyslu snižování některých druhů expozic nebo na straně zdrojů usilovat o získávání dalších druhů financování. Vysoká důvěryhodnost Skupiny je podpořena stabilními finančními výsledky a dosahovanou úrovní kapitálové přiměřenosti a vyúsťuje ve výborný poměr mezi úvěry a vklady ke konci roku 2012 ve výši 82 % (bez zahrnutí klientských aktiv v KB Penzijní společnost, a.s., které náleží podílníkům penzijní společnosti; dříve Penzijní fond Komerční banky, a.s. byl 1.1.2013 transformován na KB Penzijní společnost, a.s.). Tento příznivý poměr mezi úvěry a vklady si Skupina udržovala i během 1. čtvrtletí roku 2013 - k 31.3.2013 poměr mezi úvěry a vklady dosáhl 81 %.
Řízení rizika likvidity. Proces řízení rizika likvidity se opírá o následující pilíře: ◼ zdroje financování, ◼ rezerva pro zajištění likvidity, ◼ nástroje řízení rizik, ◼ podrobné postupy snížení rizik a nouzové plánování.

Related to Řízení rizika likvidity

  • Riziko nedostatečné likvidity (1) Podílový fond investuje zejména do akcií a z akcií odvozených investičních instrumentů. Ve výjimečných případech, při odkupování podílových listů Podílového fondu ve velkém rozsahu, může dojít k situaci, kdy Investiční společnost bude nucena z důvodu nedostatku likvidních prostředků pozastavit odkupování podílových listů Podílového fondu. Podílníci a Česká národní banka o tom budou informováni způsobem stanoveným Zákonem. (2) Riziko nedostatečné likvidity je průběžně řízeno, převážná část majetku Podílového fondu je tvořena velmi likvidními investičními nástroji. Ředitel pro obhospodařování dostává minimálně jedenkrát (1) týdně informace o přijatých pokynech od investorů a o počtu vydávaných a odkupovaných podílových listů Podílového fondu a na jejich základě přizpůsobuje stav hotovosti v Podílovém fondu aktuálním potřebám.

  • Riziko likvidity Pokud budou Dluhopisy kterékoli Emise vydávány z rozhodnutí Emitenta jako dluhopisy, které mají být přijaty k obchodování na regulovaném trhu, zamýšlí Emitent požádat o jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu organizovaném BCPP. Konkrétní segment regulovaného trhu BCPP, na kterém mohou být Dluhopisy takto přijaty k obchodování, bude upřesněn v Konečných podmínkách. Konečné podmínky mohou rovněž stanovit, že Dluhopisy takové Emise budou obchodovány na jiném regulovaném trhu cenných papírů nebo nebudou obchodovány na žádném regulovaném trhu cenných papírů. Bez ohledu na přijetí Dluhopisů k obchodování na regulovaném trhu nemůže existovat ujištění, že se vytvoří dostatečně likvidní sekundární trh s Dluhopisy, nebo pokud se vytvoří, že takový sekundární trh bude trvat. Skutečnost, že Dluhopisy mohou být přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nemusí nutně vést k vyšší likviditě takových Dluhopisů oproti Dluhopisům nepřijatým k obchodování na regulovaném trhu. V případě Dluhopisů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu může být naopak obtížné ocenit takové Dluhopisy, což může mít negativní dopad na jejich likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoliv prodat Dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Významnost rizikového faktoru: střední.

  • Změny v kvalifikaci dodavatele Pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu výběrového řízení ke změně kvalifikace dodavatele, je dodavatel povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci. Zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání. Tato povinnost dodavateli nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že: a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny a b) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek. Dozví-li se zadavatel, že dodavatel nesplnil povinnost uvedenou v tomto článku, zadavatel je oprávněn jej z výběrového řízení vyloučit.

  • Kontrola plnění sjednaných podmínek a archivace dokumentů 1. Příspěvek se poskytuje ze státního rozpočtu České republiky. Úřad práce provádí kontrolu plnění závazků plynoucích z této dohody způsobem stanoveným v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně ověření výše skutečně vyplacených náhrad mezd. Dále je zaměstnavatel povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a s dalšími právními předpisy ČR vytvořit podmínky k provedení kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnutí příspěvku. Kontrolu vykonávají Úřad práce a jím pověřené osoby, orgány finanční správy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní Úřad, případně další orgány pověřené k výkonu kontroly. Kontrola dodržení pracovněprávních předpisů bude realizována, případně následně sankcionována, ze strany Státního úřadu inspekce práce. 2. V případě, že kontrolu provede jiný orgán kontroly než Úřad práce, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad práce o přijetí a plnění opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. 3. Zaměstnavatel se zavazuje řádně uchovávat dokumenty a účetní doklady související s poskytnutím příspěvku v souladu s platnými právními předpisy ČR, a to nejméně po dobu 10 let od vyplacení posledního měsíčního příspěvku, přičemž lhůta 10 let se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž byl vyplacen poslední měsíční příspěvek.

  • Smluvní pokuty za neplnění dohodnutých termínů 11.1.1. Pokud bude zhotovitel v prodlení proti termínu zahájení díla, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každý i započatý den prodlení. 11.1.2. Pokud bude zhotovitel v prodlení proti termínu předání a převzetí díla je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každý i započatý den prodlení. 11.1.3. Prodlení zhotovitele proti termínu předání a převzetí díla sjednaného dle smlouvy delší jak třicet dnů se považuje za podstatné porušení smlouvy. 11.1.4. Pokud zhotovitel nenastoupí do pěti dnů od termínu předání a převzetí díla k odstraňování vad či nedodělků uvedených v zápise o předání a převzetí díla, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každý nedodělek či vadu, na jejichž odstraňování nenastoupil ve sjednaném termínu, a za každý den prodlení. 11.1.5. Pokud zhotovitel neodstraní nedodělky či vady uvedené v zápise o předání a převzetí díla v dohodnutém termínu zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každý nedodělek či vadu, u nichž je v prodlení a za každý den prodlení. 11.1.6. Pokud zhotovitel nepředá objednateli dokumenty dle článku 9.1. této smlouvy je povinen zaplatit pokud ve výši 20.000,- Kč. 11.1.7. Pokud Zhotovitel nepovede stavební deník dle čl. 7.1 této smlouvy, je povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 20.000,- Kč. 11.1.8. Pokud Zhotovitel nedodrží termíny uvedené v čl. 5.2.2. této smlouvy o dílo, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každé takové porušení.

  • Datum vzniku pojistné události Datem vzniku pojistné události je den, od kterého jste byl uznán ČSSZ invalidním 3. stupně, a to ve smyslu platných předpisů o sociálním zabezpečení a příslušných pojistných podmínek, nebo vám byl přiznán příspěvek na péči.

  • Záruka a záruční podmínky dle odstavce 11.1. kupní smlouvy

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA A PŘECHOD NEBEZPEČÍ ŠKODY 47. Vlastnické právo k Předmětu koupě Kupující nabývá okamžikem, kdy Prodávající splní podle odstavce 40 Kupní smlouvy povinnost odevzdat Předmět koupě Kupujícímu. 48. Nebezpečí škody na Předmětu koupě přechází na Kupujícího okamžikem, kdy Prodávající splní podle odstavce 40 Kupní smlouvy povinnost odevzdat Předmět koupě Kupujícímu. 49. Smluvní strany se dohodly, že § 2121 – 2123 Občanského zákoníku a rovněž obchodní zvyklosti, jež jsou svým smyslem nebo účinky stejné nebo obdobné uvedeným ustanovením, se nepoužijí.

  • ZPŮSOB ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA ZÁKLADĚ TÉTO RÁMCOVÉ DOHODY 1. Dílčí veřejné zakázky budou zadávány Objednatelem Zhotoviteli postupem uvedeným v této Rámcové dohodě po dobu účinnosti této Rámcové dohody a v souladu se všemi jejími podmínkami. V rámci dílčí zakázky bude mezi Objednatelem a Xxxxxxxxxxxx uzavřena smlouva na plnění dílčí veřejné zakázky (dále jen „dílčí smlouva“), na základě které Zhotovitel zhotoví pro Objednatele Xxxx podle jeho konkrétních potřeb. Dílčí smlouvy budou uzavírány postupem uvedeným v tomto článku Rámcové dohody. 2. Objednatel zahájí zadání dílčí zakázky zasláním písemné výzvy k poskytnutí plnění (dále jen „objednávka“) Zhotoviteli. Písemná forma objednávky je splněna, i pokud Objednatel zašle Zhotoviteli objednávku e-mailovou zprávou. Smluvní strany určily následující kontaktní emailové adresy pro zasílání veškerých písemností dle tohoto článku Rámcové dohody: Objednatel: XXXX Zhotovitel: XXXX 3. Objednávky Objednatele dle odstavce 2 tohoto článku této Rámcové dohody musí obsahovat údaje potřebné pro uzavření příslušné dílčí smlouvy, tedy: a) označení Smluvních stran, b) číslo této Rámcové dohody, c) číslo objednávky, d) specifikaci požadovaného Díla, e) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, f) kontaktní osobu Objednatele, g) přijatou Cenu Díla, která představuje předpokládanou hodnotu dílčí zakázky, určenou na základě výkazu výměr oceněného dle jednotkových cen v Soupisu prací, popř. dalšími způsoby dle této Rámcové dohody, h) požadovaný Den zahájení stavebních prací na Díle, požadované lhůty pro dokončení Díla, případně jednotlivých Částí Díla a termíny výluk pro provedení Díla (jsou-li potřebné) i) místo realizace Díla (Staveniště), j) požadavky objednatele na způsob fakturace Díla, k) termíny případných výluk, l) případně další nezbytné údaje ohledně předmětu plnění dílčí smlouvy. 4. V případě pochybností či nejasností ohledně údajů uvedených v objednávce je Zhotovitel povinen vyžádat si od Objednatele ve lhůtě uvedené v následujícím odstavci této Rámcové dohody doplňující informace. Objednatel poskytuje doplňující informace k objednávce vždy úpravou či doplněním objednávky a zasláním takto upravené objednávky Zhotoviteli. Zasláním upravené objednávky Zhotoviteli je původní objednávka bez dalšího stornována a nemůže být již akceptována Zhotovitelem. 5. Zhotovitel je povinen na objednávku Objednatele reagovat písemně na emailovou adresu Objednatele uvedenou v odstavci 2 tohoto článku nejpozději do 5 pracovních dní od jejího doručení anebo ve lhůtě uvedené Objednatelem v objednávce. Písemnou akceptací objednávky ze strany Zhotovitele je uzavřena mezi Xxxxxxxxxxxx a Objednatelem dílčí smlouva na plnění dílčí veřejné zakázky, která se sestává z objednávky Objednatele a její akceptace Zhotovitelem, jejíž obsah je dále tvořen dalšími ustanoveními této Rámcové dohody a Obchodních podmínek. 6. Den zahájení stavebních prací (den předání Staveniště) může následovat neprodleně po Dni zahájení prací (den nabytí účinnosti dílčí smlouvy na plnění dílčí veřejné zakázky).