Švýcarská úprava veřejnoprávních smluv. Švýcarské správní právo definuje veřejnoprávní smlouvu takto: „Veřejnoprávní smlouva je dohoda obsahující souhlasné vyjádření vůle dvou nebo více právních subjektů, jejíž předmětem je upravení konkrétního správněprávního vztahu, a to především v souvislosti s plněním veřejného úkolu.“ Od správního aktu se tedy liší především konkrétností zúčastněných subjektů a svojí dvoustranností.96 Švýcarské správní právo upravuje výhradně smlouvy koordinační, přičemž smluvními stranami jsou obvykle obce, kantony, spolkové státy, veřejnoprávní 95 Allgemeines Verwaltungsverfahrengesetz – č. 51/1991 BGBl 96 Srov. Xxx, X. Xxxxxxxxxxxxx smlouvy v teorii a praxi. Veřejná správa, 2006, č. 33, dostupné z xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx.xxxx ve spojení s Häfelin/Müller: Allgemeines Verwaltungsrecht, 4. vydání, Schulthess, Zürich 2002, s. 218 korporace, ústavy či nadace. Ke využití možnosti uzavřít koordinační veřejnoprávní smlouvu je přistoupeno pouze pokud je to účelnější. Výslovné zákonné zmocnění není požadováno. Ve správním řádu Švýcarska není obsažena výslovně úprava veřejnoprávních smluv, ale pouze obecná pravidla správního řízení.
Švýcarská úprava veřejnoprávních smluv. Co se týče Švýcarska, je důležité nejprve začít politickým systémem. Švýcarsko je totiž konfederací 23 suverénních kantonů (3 z nich jsou rozděleny na polokantony). Oficiální název je Švýcarská konfederace. Každý kanton má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet a dokonce i ústavu. Švýcarsko je spolková federativní republika se silnou samostatností a rozhodovací pravomocí jednotlivých kantonů. Do kompetence federace patří zahraniční politika, záležitosti obrany, měny, cel, strategické otázky dopravy, spojů, energetiky, sociálního pojištění. Kantony mají velkou samosprávu a v mnohých oblastech vlastní legislativu, vlastní policii, vzdělávací systém, zdravotnictví, komunální služby, daňový systém. Na Konfederaci mají přímý vliv prostřednictvím Spolkové rady. Člení se na okresy, které jmenuje kantonální vláda. Obce jsou řízené městskými radami, většinou v čele se starostou. Kooperativní federalismus je pojem označující všechny formy spolupráce mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a spolkovým státem. Tato spolupráce se uskutečňuje na dobrovolném základě nebo je zvláště předvídána právní normou spolkového práva. Kooperativní federalismus působí dvěma směry, horizontální směr se týká spolupráce mezi 46 Allgemeines Verwaltungsverfahrengesetz 51/1991. kantony (čl. 48 Spolkové ústavy) a vertikální směr označuje vztah kantonů ke spolkovému státu.47 Vznik veřejnoprávní smlouvy je závislý na souhlasném projevu vůle zúčastněných smluvních stran a zakládá smluvní práva a povinnosti. Veřejnoprávní smlouva upravuje konkrétní individuální právní vztah, neobsahuje obecně závazná (normativní) ustanovení. Nalezneme zde však výjimky vyplývající z povahy státního zřízení a organizace státu. Výjimkou jsou některé koordinační smlouvy a především veřejnoprávní smlouvy vyššího typu, státní smlouvy a bezprostředně právotvorné konkordáty (konkordát je státní smlouva ve vnitřně členěném státě nebo smlouva mezi státem a Svatým stolcem)48. Právní povaha veřejnoprávní smlouvy bývá většinou stanovena zákonem. Nicméně toto nejdůležitější kriterium často chybí a v takovém případě je rozlišovacím kriteriem předmět právních vztahů či právních poměrů smlouvou upravených. Je zkoumána především funkce či zájmy sledované touto smluvní úpravou. Veřejnoprávní smlouva slouží bezprostředně k plnění veřejných úkolů. Volba soukromoprávní podoby smlouvy pak vždy v tomto ohledu sleduje dosažení výhradně vlastních a soukromých cílů smluvních stran. Právní povaha smlouvy je tedy závislá na tom...