Charakteristika pracovního práva Vzorová ustanovení

Charakteristika pracovního práva. Pracovní právo je souhrn právních norem upravující vztahy související s výkonem práce - pracovní podmínky zaměstnanců, jejich ochranu, vztah se zaměstnavatelem. Nejdůležitějším zákoníkem, který upravuje právní odvětví pracovního práva je Zákoník práce. Současný zákoník práce č. 265/2006 Sb. je účinný od 1.1.2007.

Charakteristika pracovního práva. Pracovní právo je právním odvětvím, se kterým přichází do styku téměř každý člověk během svého života. Předmětem pracovního práva jsou společenské vztahy vznikající při výkonu práce. Práce je cílevědomá lidská činnost, při níž vznikají hodnoty, jinak i proces probíhající mezi člověkem a přírodou, ale i mezi lidmi vůči sobě. Vlastník pracovní síly ( zaměstnanec ) a vlastník výrobního prostředku ( zaměstnavatel ) se spolu setkávají na trhu práce, kde sjednávají vzájemné spojení pracovní síly a výrobního prostředku.. Pracovní silou rozumíme v zásadě schopnost pracovat ; výrobními prostředky jsou například stroje, přístroje, nástroje, suroviny. Vlastník výrobních prostředku nese rizika – zisk se nemusí dostavit. Zaměstnanec zaměstnavateli prodává svoji pracovní sílu za odměnu, mzdu Pracovní právo chrání především zaměstnance před zaměstnavatelem především z důvodu závislosti zaměstnance na zaměstnavateli. Pracovní právo plní následující tři základní funkce: ochrannou – která vztahuje k ochraně zaměstnanců organizační – ochrana zaměstnavatelů výchovná – sloužící ke zvyšování kultury práce1 1 Galvas,M. a kol : Pracovní právo, Masarykova univerzita, Brno 2004, str 114 V našich podmínkách si zaměstnavatelé v součastné době začali uvědomovat, především s příchodem zahraničních podniků, že výchovná funkce je jedna z nejdůležitějších oblastí v pracovně-právním vztahu a především pak v boji s konkurencí. Ekonomická nerovnost je patrná v každém okamžiku kdy se střetává zaměstnavatel se zaměstnancem, aby zaměstnanci měli větší šanci domoci se svých požadavků směrem k zaměstnavateli, existuje princip kolektivního vyjednávání a vznik kolektivního pracovního práva. Pracovní právo částečně omezuje zaměstnavatele ve výběru občana jako druhé strany smluvního vztahu, protože zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců stanoveného nařízením vlády2. Další omezení se týká cizinců, kdy na území ČR lze zaměstnávat jen cizince s platným povolením k pobytu a pracovním povolením, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.3 Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a cizozemskými zaměstnavateli na území České republiky, jakož i mezi cizinci pracujícími na území České republiky a tuzemskými zaměstnavateli se řídí zákoníkem práce, pokud právní předpisy o mezinárodním právu soukromém nestanoví jinak. Obecně tedy u nás platí zásada, že poměry se řídí místem výkonu p...