Kolektivní pracovní právo a kolektivní vyjednávání Vzorová ustanovení

Kolektivní pracovní právo a kolektivní vyjednávání. Pracovní právo se již tradičně člení do dvou částí, a to na individuální pracovní právo a na kolektivní pracovní právo. Individuální pracovní právo upravuje vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kolektivní pracovní právo upravuje vztahy mezi subjekty, které hájí a zastupují zájmy zaměstnanců, a sdruženími zaměstnavatelů, případně jednotlivými zaměstnavateli. Subjekty kolektivního práva jsou tedy odlišné od subjektů individuálního pracovního práva, i když to není jediný rozdíl mezi těmito částmi pracovního práva. Kolektivní pracovněprávní vztahy je možno dále dělit na kolektivní pracovněprávní vztahy související s právem zástupců zaměstnanců na informování a projednání, tzv. právo konzultace, a na vztahy v oblasti provádění kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, zejména v oblasti BOZP, u jednotlivých zaměstnavatelů a právní vztahy v oblasti kolektivního vyjednávání1. Kolektivní pracovní právo zahrnuje také soubory norem, které jsou výsledkem kolektivního vyjednávání mezi subjekty kolektivních pracovních vztahů, obsažené zejména v kolektivních smlouvách. Kolektivní pracovní právo bývá označováno jako autonomní oblast, protože na rozdíl od individuálního práva normy nepramení z veřejné moci, ale jsou tvořeny specifickými oprávněnými skupinami a zákon jim pouze poskytuje právní sílu. Hlavním cílem kolektivních pracovních vztahů je zlepšování pracovních a mzdových podmínek zaměstnanců. Kolektivní pracovní právo tvoří relativně samostatnou oblast pracovního práva, neboť normy kolektivního pracovního práva jsou obsaženy v samotných kolektivních smlouvách, takže na rozdíl od individuálního pracovního práva nevychází převážně z moci veřejné. Ve stručnosti proto můžeme obecně kolektivní vyjednávání označit za metodu komunikace mezi dvěma stranami (stranou zaměstnavatelů a stranou odborů), popřípadě třemi stranami (vláda, zaměstnavatelé a odbory) o společném postupu v otázkách pracovněprávních, mzdových a dalších, směřujícím k předcházení konfliktů v tržním hospodářství, popřípadě k jejich řešení. V prvém případě hovoříme o tzv. 1 viz XXXXXX, Xxxxxxxx, Xxxxxxxx XXXXXX a kolektiv. Zákoník práce: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2012, s. 173 bipartitních jednáních, ve druhém pak o jednání tripartitních (v rámci Rady hospodářské a sociální dohody), u nás probíhají oba typy jednání. Bipartitní jednání mezi stranou zaměstnavatelů a stranou odborů směřují především k uzavření a plnění kolektivních smluv a opírají se o platné právní předpisy. Triparti...

Related to Kolektivní pracovní právo a kolektivní vyjednávání

  • PROŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ KUPUJÍCÍHO 1. Prodávající se zavazuje provést proškolení pracovníků Kupujícího v užívání dodaného Předmětu koupě (dále jen „Školení“).

  • Odměna za pracovní pohotovost 1. Zaměstnancům HZS při dosažitelnosti pracoviště v době kratší než 15 minut přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba A této PKS.

  • Zpracování bez Vašeho souhlasu - na základě plnění právních povinností I my jako pojišťovna musíme plnit určité zákonem stanovené povinnosti. Pokud Vaše osobní údaje zpracováváme právě z tohoto důvodu, nemusíme získat pro takové zpracování Váš souhlas. Ať jste pojistník nebo pojištěný, zpracováváme na tomto právním základě Vaše identifikační a kontaktní údaje, údaje pro ocenění rizika při vstupu do pojiš- tění, a to z důvodu dodržování zejména následujících zákonů: • zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (tento zákon stanoví podmínky výkonu pojišťovací činnosti a ukládá povinnost pojišťovnám vzájemně se informovat o skutečnostech týkajících se pojištění a osobách na pojištění se podílejících, a to za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a jiného protiprávního jednání), • zákona upravujícího distribuci pojištění (tento zákon nám ukládá zejména kontrolovat dodržování povinností pojišťovacích zprostředkovatelů, a za tímto účelem Vás můžeme kontaktovat pro zjištění Vaší zpětné vazby tý‑ kající se průběhu sjednávání pojištění), • zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí (tento zákon ukládá povinnost prověřovat, že klient není subjektem mezinárodních sankcí). Pro tyto účely osobní údaje uchováváme po dobu, po kterou nám jejich zpra‑ cování ukládají právní předpisy, tj. maximálně po dobu 10 let ode dne ukončení smluvního vztahu. Protože nám toto zpracování ukládá zákon, nemůžete proti tomuto zpracování vznést námitku ani odvolat souhlas, neboť jsme povinni tyto údaje zpracovávat.

  • Podmínky užívání veřejných prostranství a komunikací 1) Veškerá potřebná povolení k užívání veřejných ploch, případně rozkopávkám nebo překopům veřejných komunikací zajišťuje zhotovitel a nese veškeré případné poplatky.

  • Stanovená týdenní pracovní doba Stanovená týdenní pracovní doba bez snížení mzdy ve smyslu ustanovení § 79 odst. 3 ZP se stanoví po dobu platnosti této PKS následovně:

  • Ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených Poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb Osoba prohlašuje, že byla seznámena s vnitřními pravidly domova pro seniory, v němž se poskytuje sociální služba podle této Smlouvy. Osoba prohlašuje, že vnitřní pravidla jí byla předána v písemné podobě, že tato pravidla přečetla a že jim plně porozuměla. Osoba se zavazuje a je povinna tato pravidla dodržovat.

  • Vymezení pojmů a výkladová pravidla 35.1 Pojmy s velkým počátečním písmenem mají ve VOP následující význam: „Banka“ je Komerční banka, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33, čp. 969, PSČ 114 07, IČO: 45317054, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1360. „

  • Ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociální služby 1. Osoba prohlašuje, že byla seznámena s těmito dokumenty Poskytovatele:

  • Ujednání o dodržování vnitřních pravidel 1. Uživatel se zavazuje dodržovat Domácí řád DSK a svým podpisem na této smlouvě potvrzuje, že s Domácím řádem byl před podpisem této smlouvy důkladně a podrobně seznámen.

  • Bezpečnostní opatření ve sféře vlivu klienta, zabezpečení zařízení klienta 1. Klient má povinnost se řídit všemi povinnostmi, které jsou mu uloženy v odstavcích 2 až 9 tohoto článku. Všechny informace zahrnuty v odstavcích 2 až 9 tohoto článku jsou povinnosti, není-li u některé z nich výslovně uvedeno jinak.