Metodologie. Výzkum bude realizovaný formou dotazníkového šetření a fokusních skupin a předpokládá sběr dat v terénu po dobu 30-40 osobo-dní.
Metodologie. = vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou / aplikací. = souhrn metod určité vědy, nauka o metodách.
a. Systémová metodologie = abstraktní objekt se strukturou, složenou ze 1/ systémového přístupu, 2/ systémového myšlení, 3/ systémových metod a 4/ systémových algoritmů / průniku prvků.
Metodologie. Objednatel předpokládá využití kombinace následujících metodologických postupů/forem sběru dat:
Metodologie. Smlouvy v mezinárodním obchodu vykazují mezinárodní prvek.25 Je tedy nasnadě otázka rozhodného práva pro smlouvu. Tato otázka je klíčová, protože rozhodné právo určuje, jaká jsou práva a povinnosti stran. Za předpokladu, že se existují rozdíly mezi právními řády a neexistuje zde tedy jednotné právo pro celý svět, pak vliv dobré víry na smluvní vztah s mezinárodním prvkem závisí na tom, který právní řád nebo právní pravidla se na smluvní vztah aplikují.26 24 Srov. Xxxxxxxxxx, R, Xxxxxxxxx, Op. cit. v pozn. 4, s. 24.
Metodologie. Nezávislý audit se provádí podle postupů, které se opírají o dokumentaci nebo zjišťování v terénu: — Nezávislý auditor systému jedná v souladu s touto dohodou a opírá se o dokumentovanou strukturu správy, politik a příručku vypracovanou podle veřejně dostupných norem ISO 17021 a 19011 nebo rovnocenných. Příručka auditora včetně příloh, která slouží jako návod ke kontrolám (pomocí vzorků) dokumentů a v terénu, bude předložena CCM ke schválení. — Nezávislý auditor systému vypracuje tříletý auditorský kalendář podle frekvence kontrol stanovené po dohodě s CCM. V průběhu prvních dvou let proběhne kontrola nejméně třikrát. V průběhu třetího roku může být kontrola méně častá, avšak spojená s neohlášenými kontrolami. Frekvenci a hloubku kontroly bude možno příležitostně měnit v průběhu schůzí CCM pověřeného hodnocením auditorských zpráv v závislosti na zjištěných skutečnostech. — Nezávislý auditor systému zavede systém přijímání a vyřizování stížností podaných na něho samého. Systém vyřizování stížností schválí CCM, včetně hlavních zásad pro zprávy o stížnostech a podniknutých opatřeních. Tento systém musí zajistit, že stížnosti budou bezpečně shromažďovány a bude zaručena anonymita stěžovatele.
Metodologie. Nezávislý pozorovatel bude používat veřejně dostupné zdokumentované postupy k provádění sledování, hodnocení získaných zjištění a vypracování zpráv: — Postupy sledování musí být v souladu s mezinárodně uznávanými osvědčenými postupy, jako jsou postupy stanovené v normách ISO 17021 a ISO 19011 nebo jiné rovnocenné postupy. — Nezávislý pozorovatel vypracuje harmonogram sledování na smluvní období s uvedením dat, kdy budou odevzdány návrhy zpráv. — Metodologie nezávislého pozorování bude založena na důkazech. — Kontrola bude prováděna v prvním roce přibližně v šestiměsíčních intervalech, které se postupně změní v roční intervaly. — Zdokumentované postupy budou poskytovat zásady pro namátkové kontroly dokladů, záznamů a operací, které budou dojednány s orgánem, který uzavírá smlouvy. — Zdokumentované postupy také musí zahrnovat opatření pro využívání informací obdržených od zúčastněných stran, které nejsou nutně přímo zapojeny do provádění režimu zajištění zákonnosti. — Veškerá zjištění ze sledování musí být zdokumentována. — Sledování bude mít za úkol zjistit, zda všechny aspekty systému zajištění zákonnosti fungují tak, jak byly zamýš leny, a zejména odhalit případná systémová selhání, jejichž známkou jsou zjištěné případy nesouladu, a posuzovat žádosti řídících subjektů o nápravná opatření a dodržování těchto opatření. — Kontrolní zprávy musí obsahovat veškeré relevantní informace o programu sledování a získaných zjištěních. Osnova kontrolních zpráv a souhrnných zpráv bude poskytnuta v rámci zdokumentovaných postupů. — Strany zajistí, aby měl nezávislý pozorovatel volný přístup k relevantním informacím, pokud nejsou klasifikovány jako informace s omezeným přístupem, a také k personálu, který se podílí na provádění systému zajištění zákonnosti, k jejich ověřovacím činnostem, příslušným aktivitám v lese i v rámci celého dodavatelského řetězce dřeva, ve zpracovatelských zařízeních i v místech vývozu a dovozu dřeva.
Metodologie. Objednatel předpokládá využití kombinace následujících metodologických postupů/forem sběru dat: studium existujících dokumentů, dat, statistik a sekundární analýza dokumentů jako zdrojových údajů, v minimálním rozsahu požadovaném objednatelem, především předchozí analýzy, dokumenty městského a obecních úřadů, poskytovatelů sociálních služeb – sociálního bydlení, členové pracovní skupiny Bydlení) kvantitativní metody sociologického výzkumu (obsahová analýza, anketa) kvalitativní metody sociologického výzkumu polostrukturované rozhovory (minimálně 25), focus groups s relevantními aktéry (na úrovni města – primátor/náměstek primátora, majetkový odbor, sociální odbor; na úrovni městských obvodů – starostové, majetkový (bytový odbor), sociální odbor; Úřad práce; poskytovatelé sociálních služeb, sociálního bydlení; vlastníci soukromého bytového fondu, realitní kanceláře atd.) rozhovory s osobami žijícími v sociálně vyloučených lokalitách a na ubytovnách, také s osobami ohroženými sociálním vyloučením (minimálně 120) – jejich bytové potřeby tvorba kvalifikovaných odhadů početnosti skupin na základě vlastního šetření. Výzkum předpokládá pobyt v terénu v délce 70-80 osobo-dnů (rozhovory s institucionálními aktéry i s obyvateli).
Metodologie. Objednatel předpokládá využití kombinace následujících metodologických postupů/forem sběru dat: studium existujících dokumentů, dat, statistik a sekundární analýza dokumentů jako zdrojových údajů, v minimálním rozsahu požadovaném objednatelem polostrukturované rozhovory s relevantními institucionálními aktéry (minimálně 20) i obyvateli města (minimálně 110), případně focus groups další relevantní metody. Skupina respondentů bude sestavená podle místa bydliště (výzkum proběhne ve vybraných a společně s objednatelem odsouhlasených městských obvodech*), a sociálního statutu. Mezi respondenty se objeví ženy, muži i děti, budou zastoupené rodiny úplné i neúplné). Předpokládaná délka pobytu v terénu je 40-50 osobo-dní (rozhovory s institucemi i obyvateli).
Metodologie. Východiskem pro naplnění cílů a předmětu projektu byl tzv. integrovaný metodologický přístup. Uplatněna byla kombinace metodologických přístupů a technik pro zajištění relevantních dat. „V současném sociálně vědním výzkumu se objevují dva krajní přístupy, které jsou zakotveny v protichůdných epistemologických pozicích. První je znám jako ‚hypoteticko- -deduktivní‘, také ‚pozitivistický‘, a odpovídá kvantitativní výzkumné strategii a používání osvědčených matematicko-statistických postupů. Druhý přístup je ‚induktivní‘, označovaný též jako ‚interpretativní‘, a odpovídá mu kvalitativní výzkumná strategie. Jako ‚integrovaný výzkum‘ či ‚integrovaná strategie‘ se zpravidla implicitně chápe kombinace výše uvedených tradičních výzkumných strategií.“1 Tento přístup byl zvolen nad rámec smlouvy o zpracování analýzy sběru statistických dat a návrhu statistického monitorovacího systému, která přesně nestanovovala metodologický postup pro předkládanou analýzu současného způsobu sběru a vyhodnocování dat v systému péče o ohrožené děti. Xxxxxx empirických aktivit byl navržen ze strany AUGUR Consulting s.r.o. a schválen ze strany zadavatele. Rozsah empirických aktivit je považován za vypovídající o současném stavu způsobu sběru a vyhodnocování dat v systému péče o ohrožené děti. Pro názornost si dovolujeme prezentovat základní metodologické schéma projektu, které v další části tohoto dokumentu podrobněji precizujeme.
1 Xxxxxxxx, X. (2010): Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství. Metodologické schéma projektu založené na integrovaném metodologickém přístupu •Desk research – rešerše. •Expertní skupinová diskuze (zástupci pilotního kraje (JMK), obcí III. typu a poskytovatelů služeb pro ohrožené děti a rodiny). •Analýza dvou zahraničních systémů. •Polostandardizované rozhovory (zástupci MPSV, MŠMT, MV, MS). •Dotazníkové šetření CAWI (zástupci obcí III. typu).
Metodologie. Článek je koncipovaný jako explorativní studie. Podstatou explorativního výzkumu je pro- zkoumání tématu s cílem objevit něco nového. Explorativní studie je pak formou explo- rativního výzkumu. Sama má dvě základní formy. První se zaměřuje na prvotní prozkou- mání nezmapovaného tématu. Druhá se zaměřuje na zkoumání již zmapovaného tématu s cílem přijít s novými myšlenkami.33 Předkládaná studie se nachází na pomezí těchto forem. V předchozí kapitole jsem uká- zala, že některé problémy korespondenčního hlasování, jimiž se zabývaly ústavní soudy, již totiž zmapovány byly. Mám však za to, že dosud judikatura ústavních soudů ke kore- spondenčnímu hlasování nebyla zmapována uceleným systematickým způsobem. Zaměření se na ústavní soudy je přitom vhodné ze tří důvodů. Zaprvé, mnohé ústavní soudy kromě „běžných“ agend jako kontroly ústavnosti či rozhodování o ústavních stíž- nostech jednotlivců plní i roli volebního soudu. Zmapování judikatury těchto soudů tak může vést k identifikaci různých problémů korespondenčního hlasování. Zadruhé, roz- hodnutí ústavních soudů se mohou vztahovat ke všem fázím volebního cyklu. Zmapování judikatury těchto soudů tak může vést k identifikaci problémů korespondenčního hlaso- vání jak v předvolební, tak ve volební či povolební fázi volebního cyklu. Zatřetí, v rámci volebního cyklu plní různé funkce orgány legislativy, exekutivy i justice. I zaměření se na problémy korespondenčního hlasování skrze orgány jedné složky státní moci tak může mít význam i pro orgány jejích dalších složek. Zmapováním uceleným systematickým způsobem myslím předně výběr vzorku roz- hodnutí podle tří stanovených kritérií, následnou identifikaci problému souvisejícího s ko- respondenčním hlasováním a zachycení argumentace soudu. Volněji zamýšlím též sledo- vat typ řízení, v jehož rámci identifikovaný problém měl být či byl řešen, a typ subjektu, který řízení inicioval. Kritéria pro výběr vzorku rozhodnutí jsou následující. Zaprvé musí jít o rozhodnutí ústavního soudu ze státu, který je členským státem Rady Evropy. Zadruhé musí jít o roz- hodnutí týkající se využití korespondenčního hlasování v politických volbách. Do vzor- ku tak nejsou zahrnuta rozhodnutí týkající se jeho využití např. ve volbách do orgánů soukromých organizací nebo profesních komor.34 Zatřetí musí jít o rozhodnutí týkající se distančního korespondenčního hlasování, respektive korespondenčního hlasování 33 SWEDBERG, R. Exploratory Research. In: ELMAN, C. – GERRING, J. – MAHONEY, J. (eds). Th...