Common use of Pracovní doba Clause in Contracts

Pracovní doba. 3.1. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodů, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.

Pracovní doba. 3.11. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 Pracovní doba je stanovena maximálně na 37,5 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. 2. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno Zaměstnavatelé budou vytvářet podmínky pro zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený mzdy, umožní-li to vývoj v předchozím odstavcioblasti produktivity práce, a to s přihlédnutím ke konkrétním ekonomickým, pracovním a provozním možnostem jednotlivých pracovišť nepřetržitých směnových režimů. 3.23. Pracovní Ustanovení odst. 1 a 2 se nevztahují na příspěvkové organizace, jejichž pracovní doba je stanovena obecně závazným právním předpisem. 4. Zaměstnavatelé mohou uplatnit nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn(např. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení při nepřetržitém pracovním režimu). V případě uplatnění nerovnoměrně rozvržené pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodinmůže dojít k vyrovnání fondu pracovní doby, tj. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení celkové pracovní doby musí být sestaven tak, aby za připadající na vyrovnávací období nejvýše zjištěné jako násobek týdenní pracovní doby a počtu jeho týdnů v rámci vyrovnávacího období v délce max. 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnancejdoucích. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené Zaměstnavatelé mohou v podnikových kolektivních smlouvách sjednat i kratší vyrovnávací období. Zaměstnavatelé jsou dále povinni sjednat další konkrétní podmínky nerovnoměrného rozvržení pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky:v podnikových kolektivních smlouvách. a) rozvržení 5. Délka směny nesmí překročit 12 hodin. Zaměstnavatelé jsou povinni vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny případě konta pracovní doby l týden před obdobímzačátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.)rozvržena, nedojde-li mezi nimi k pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem na jiné dohodědobě seznámení. 3.36. Do V podnikových kolektivních smlouvách se upraví opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo doby, nařízené práce ve dnech pracovního klidu a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZPpráce přesčas. 3.47. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodůV podnikových kolektivních smlouvách se stanoví pro pracoviště, kde je to nutné, doba potřebná pro osobní očistu po skončení práce, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním rocepodle konkrétních podmínek jednotlivých organizací na nezbytně nutnou dobu. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno Tato doba se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, započítává do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVSdoby. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.

Pracovní doba. 3.11. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 Pracovní doba je stanovena maximálně na 37,5 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. 2. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno Zaměstnavatelé budou vytvářet podmínky pro zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený mzdy, umožní-li to vývoj v předchozím odstavcioblasti produktivity práce, a to s přihlédnutím ke konkrétním ekonomickým, pracovním a provozním možnostem jednotlivých pracovišť nepřetržitých směnových režimů. 3.23. Pracovní Ustanovení odst. 1 a 2 se nevztahují na příspěvkové organizace, jejichž pracovní doba je stanovena obecně závazným právním předpisem. 4. Zaměstnavatelé mohou uplatnit nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn(např. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení při nepřetržitém pracovním režimu). V případě uplatnění nerovnoměrně rozvržené pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodinmůže dojít k vyrovnání fondu pracovní doby, tj. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení celkové pracovní doby musí být sestaven tak, aby za připadající na vyrovnávací období nejvýše zjištěné jako násobek týdenní pracovní doby a počtu jeho týdnů v rámci vyrovnávacího období v délce max. 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnancejdoucích. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené Zaměstnavatelé mohou v podnikových kolektivních smlouvách sjednat i kratší vyrovnávací období. Zaměstnavatelé jsou dále povinni sjednat další konkrétní podmínky nerovnoměrného rozvržení pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky:v podnikových kolektivních smlouvách. a) rozvržení 5. Délka směny nesmí překročit 12 hodin. Zaměstnavatelé jsou povinni vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny případě konta pracovní doby l týden před obdobímzačátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.)rozvržena, nedojde-li mezi nimi k pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem na jiné dohodědobě seznámení. 3.36. Do V podnikových kolektivních smlouvách se upraví opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo doby, nařízené práce ve dnech pracovního klidu a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZPpráce přesčas. 3.47. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodůV podnikových kolektivních smlouvách se stanoví pro pracoviště, kde je to nutné, doba potřebná pro osobní očistu po skončení práce, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním rocepodle konkrétních podmínek jednotlivých organizací na nezbytně nutnou dobu. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno Tato doba se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucíchzapočítává do pracovní doby. 8. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelérámci sladění pracovního a rodinného života budou zaměstnavatelé podporovat, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnáchpodle svých provozních možností, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své využití různých forem flexibilní pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové alternativních forem organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnancipráce.

Pracovní doba. 3.1C.2.1. Délka U zaměstnavatele je stanovena nejvýše 37,5 hodinová týdenní pracovní doba. C.2.2. U zaměstnavatele je uplatňována rovnoměrná pracovní doba, pružná pracovní doba, nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a zkrácená pracovní doba, a to dle potřeb zaměstnavatele. Při nerovnoměrné pracovní době je stanoveno vyrovnávací období 52 týdnů v daném kalendářním roce. Seznam pracovišť se zkrácenou pracovní dobou je uveden v Příloze č. 1 této KS. O kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdněmůže požádat zaměstnanec zejména z těchto důvodů: a. pečuje-li o dítě mladší patnáct let; b. pečuje-li o osobu, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost); c. pečuje-li dočasně o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) proto, že osoba jinak o ni pečující o ni pečovat nemůže z důvodu nemoci, karantény, lázeňské léčby nebo dočasné nedosažitelnosti vyplývající z jejích právních závazků a u zaměstnanců s třísměnným povinností; d. v případě těhotenství. Žádostem z výše uvedených důvodů vyhoví zaměstnavatel vždy, nebrání-li tomu závažné provozní důvody. C.2.3. Začátek a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka konec pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2směnových zaměstnanců je stanoven harmonogramem směn. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavateldoba je 7,5 hodinová, který určí začátek 11 hodinová, 11,5 hodinová, 12 hodinová, resp. 16 hodinová. Z důvodů přizpůsobení se dopravě do zaměstnání a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být sestaven takočistě po skončení práce se umožňuje, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla nebrání-li tomu vážné provozní důvody, posunout stanovenou pracovní dobu zaměstnanceaž o 30 minut před její skončení stanovené harmonogramem směn. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené Podmínkou je řádné vystřídání na pracovišti. C.2.4. Začátek pracovního dne je v nepřetržitém provozu stanoven na dobu nástupu první pracovní směny podle stanoveného rozdělení pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a(harmonogramu) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodů, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách6:00 hod. Toto ustanovení se použije též i pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí odměňování, tam kde to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávajílze podle ZP použít. 3.6C.2.5. Ve směnném provozu se doba potřebná pro osobní očistu po skončení práce zahrnuje do pracovní doby. Pokud doba na předání směny a očistu přesáhne rámec stanovené pracovní doby, jedná se o práci přesčas, a to nejvýše v rozsahu 18 minut na směnu. C.2.6. Pracovní pohotovostvolno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce. C.2.7. Přestávka v práci na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut se zaměstnancům poskytuje nejpozději po každých 4,5 hodinách práce, první přestávka výjimečně nejpozději po 6 hodinách. Tato přestávka se nezahrnuje do pracovní doby. Pokud charakter organizace práce neumožňuje vybrání přestávky v celku, zajistí zaměstnavatel vytvoření podmínek pro přerušení práce, vystřídání nebo zástup zaměstnanců na pracovišti a pro postupné vybrání přestávky na jídlo a oddech. Pokud objektivní příčiny, minimální stav na pracovišti, mimořádná událost, jednoobslužné pracoviště, nebo další dle vyhodnocení konkrétní situace, neumožní přestávku poskytnout, je celá doba směny hodnocena jako výkon práce. Doba evidovaná nad rámec fondu pracovní směny je prací přesčas. Zaměstnancům však musí, být zajištěna i bez přerušení provozu nebo práce přiměřená doba na jídlo a oddech. C.2.8. Na pracovištích uvedených v Příloze č. 3 této KS nemohou být práce přerušeny, a proto na nich nelze čerpat přestávku na jídlo a oddech, nedochází k přerušení směny a celá doba směny je hodnocena jako výkon práce. Zaměstnancům však musí být zajištěna i bez přerušení provozu nebo práce přiměřená doba pro oddech a jídlo. C.2.9. Pružnou pracovní dobu lze uplatnit pouze v těch útvarech, kde je její zavedení možné vzhledem k provozním možnostem a účelnosti tohoto systému. Volitelná pracovní doba je stanovena na období od 6:00 do 8:30 a od 13:30 do 18:00 hod. v období od pondělí do čtvrtka, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, pátek od 6:00 do pracovní doby se nezapočítává 8:00 a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVSod 13:00 do 18:00 hod. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.

Pracovní doba. 3.12.5.1 Délka pracovní doby činí: a) u řidičů MHD a strojvedoucích metra a u zaměstnanců, na které se vztahuje § 16 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů, 40 hodin týdně (xxxx zaměstnanci jsou uvedeni v příloze č. 1 vnitřní normy o pracovní době a době odpočinku v DP), b) u ostatních zaměstnanců 37,5 hodiny týdně s výjimkou zaměstnanců s jinou úpravou pracovní doby, pracujících ve speciálním režimu při nočních přepravních výlukách v metru. 2.5.2 Podle povahy práce a podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne (s vyrovnáním délky pracovní doby během sedmi kalendářních dnů po sobě následujících) nebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny. 2.5.3 Pracovní doba se při rovnoměrném rozvržení rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Délka stanovené jedné pracovní směny při takto stanoveném rozvrhu činí průměrně 8 hodin (respektive 7,5 hodiny ve smyslu bodu 2.5.1 b), přičemž začátky a konce pracovních směn mohou být dle potřeb pracoviště upraveny odlišně. 2.5.4 Při pravidelné údržbě zařízení ochranného systému pouze v nočních přepravních výlukách je stanoveno odchylné rozvržení pracovní doby do směn při dodržení průměrné 40 hodinové týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem (respektive 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka hodinové týdenní pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně smyslu bodu 2.5.1 b), délky směny a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní nepřetržitého odpočinku mezi směnami se samostatným rozvrhem pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavcidoby. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. 2.5.5 Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny přesáhnout 12 nepřesáhla dvanáct hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném . 2.5.6 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby musí být sestaven takdo směn se stanoví rozvrhem směn – turnusem, aby zpracovaným na příslušné rozvrhovací období. V JPM bude vyrovnána stanovená pracovní doba nejméně 1x v kalendářním roce zpravidla k 31. 12. kalendářního roku. Vyrovnání rozdílů pracovní doby mezi stanoveným rozvrhem směn – turnusem a stanovenou týdenní pracovní dobou se provádí maximálně za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, u JPA max. za období 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní tak, aby byl rozvržen za toto období stanovený fond pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnancedoby. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené stanovení rozvrhu směn – turnusu bude postupováno s cílem sjednotit začátek a konec pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky:jednotlivých směn v rozvrhu směn – turnusu na jedno nástupní místo při dodržení stejného typu definice směny. Při převedení na jinou funkci bude provedeno vyrovnání plánovaného fondu pracovní doby současně s převedením. 2.5.7 a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směnPřestávka v práci na jídlo a oddech, přičemž která není výkonem práce, se poskytuje nejdéle po dohodě šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. Mladistvým se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odsttato přestávka poskytuje nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky Přestávka na jídlo a oddech poskytované může být rozdělena do dvou částí v souladu s ustanovením § 88, odsttrvání nejméně 15 minut. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodů, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu Jde-li o práce, do které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo, jež je součástí pracovní doby doby. Přestávky na jídlo a oddech se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci neposkytují na začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době konci pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnancidoby.

Pracovní doba. 3.1. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit činí v souladu s § 79 ZP 40 hodin týdně, u ; délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodin týdně a u hodiny týdně, délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým vícesměnným pracovním režimem činí 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně Zaměstnavatel je povinen podle § 88 ZP poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a délka směny oddech v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby trvání nejméně 30 minut; mladistvým musí být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů tato přestávka v práci na jídlo a oddech poskytnuta nejdéle po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnancečtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech poskytované se nezapočítávají do pracovní doby. Přestávky nelze poskytnout na začátku a konci pracovní doby. Byla-li přestávka v souladu s ustanovením § 88práci na jídlo a oddech rozdělena, odstmusí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. 1 věta první ZP. 3.4Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v průměru více než 8 hodin týdněpráci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby. Zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodůstanovit delší přestávky na jídlo a oddech, než které stanoví pracovněprávní předpisy (např. tam, kde zaměstnavatel není schopen zajišťovat stravování zaměstnanců přímo na pracovišti), dále začátek a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin konec přestávek v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do průběhu pracovní doby se nezapočítává na jednotlivých pracovištích a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVSjejich počet. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.

Pracovní doba. 3.1. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdněDefinice nám říká, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny že: „Pracovní doba je doba, v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodůpráci, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovostdoba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele“. (Xxxxxxxxx, 2014, s. 225) Pracovní doba je i doba, kdy se zaměstnanec na pracovišti zdržuje a nepracuje, nýbrž čeká, až mu bude práce přidělena. Pokud však uplynula pracovní dobou ve smyslu § 78 odstdoba, již v pracovní době není. 1 písmDo pracovní doby také patří bezpečnostní přestávky, ne však přestávky na jídlo a oddech. a(Tomšej, 2018, s. 115) ZPDefinice o pracovní pohotovosti nám říká, že: „je definována jako připravenost zaměstnance k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele, kdy existuje reálný předpoklad, že může nastat naléhavá potřeba výkonu práce nad rámec rozvrhu pracovních směn zaměstnance“. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může (Xxxxxxxxx, 2014, s. 225) Definice o pojmu směna nám říká, že: „jde o část stanovené týdenní pracovní doby, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat podle předem stanového rozvrhu pracovních směn bez práce přesčas“. (Xxxxxxxxx, 2014, s. 225) Prací přesčas je pak práce konaná, na základě příkazu zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, nad rámec rozvrhu pracovních směn. V zákoníku práce je upravena maximální délka stanovené týdenní pracovní doby na 40 hodin. Zákon tedy nepřipouští, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnoutdohodli delší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Pokud při ní nedojde k výkonu práceNa druhou stranu však u části profesí není vyloučeno, do aby zaměstnanec sjednal více pracovních úvazků u více zaměstnavatelů a v souhrnu tak stanovenou pracovní dobu výrazně překročil. (Tomšej, 2018, s. 116) Zákon nijak neomezuje možnost dohodnout se na kratší pracovní době. Od kratší pracovní doby sjednané s konkrétním zaměstnancem zákoník práce odlišuje zkrácenou pracovní dobu, pod níž se nezapočítává rozumí zkrácení pracovní doby pro všechny zaměstnance bez současného krácení jejich odměny. Zákon v této souvislosti myslí na zaměstnance, kteří pečují o dítě nebo závislou osobu a náleží garantuje jim možnost požadovat zkrácení pracovní doby, kterému musí zaměstnavatel vyhovět. (Tomšej, 2018, s. 117) 14.1 Rozvržení pracovní doby‌ O rozvržení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel. Zákon předpokládá, že zaměstnavatel za ni odměna dle mzdové části této KSVS.tímto účelem vypracuje písemný rozvrh pracovní doby a seznámí s ním zaměstnance alespoň 2 týdny předem. Lhůtu je možno zkrátit na základě dohody se zaměstnancem. V ideálním případě by měla být pracovní doba rozvržena do pěti pracovních dnů, vyloučeno však není ani jiné rozvržení. Jednotlivé směny mají být naplánovány tak, aby zaměstnanec stihl v rámci směny vykonat vše, co je třeba pro řádné zahájení a ukončení práce. (Tomšej, 2018, s. 117) Pracovní doba by měla být rozvržena tak, aby v jednotlivých dnech nepřesáhla 12 hodin, byť v praxi není vyloučeno, že zaměstnanci po 12 hodinách ještě mohou mít přesčasy. Zejména ve zdravotnictví se můžeme setkat s tím, že zaměstnanci mají se zaměstnavatelem sjednáno více pracovních poměrů. Kromě pracovní smlouvy ještě dohodu konanou mimo pracovní poměr s odlišným druhem práce. (Tomšej, 2018, s. 117) 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP 14.2 Evidence pracovní doby‌ Zaměstnavatel má povinnost vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku pracovní doby, v níž se uvádí začátek a konce konec následujících dob: odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované doba výkonu práce v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou které zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své Evidenci pracovní doby nelze zaměňovat s docházkovým systémem, v němž se uvádí časy příchodu a případně si z ní pořizovat výpisyodchodu zaměstnance. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.Ten může být základem pro evidenci pracovní doby. (Tomšej, 2018, s. 128)

Pracovní doba. 3.11. Délka stanovené Pracovní doba je stanovena zaměstnavatelem. Stanovení začátků a konců směn a stanovení rozvrhu týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdněje v kompetenci ředitele po předchozím projednání s odborovou organizací. 2. Pracovní doba v ZOO Dvůr Králové a. s. může být: a. rovnoměrně rozvržená (zpravidla do pětidenního pracovního týdne) b. pružně rozvržená – uplatní-li se pružné rozvržení pracovní doby, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka bude rozsah základní pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých pracovních dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení činit 5 hodin a průměrná týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období 1 kalendářní měsíc (v předchozím odstavcipřípadě, že nelze tento termín z objektivních důvodů dodržet může činit vyrovnávací období nejvýše 26 týdnů). 3.2c. nerovnoměrně rozvržená. 3. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném Pružné rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodinumožní zaměstnavatel v provozech, kde je to vhodné a u činností, které to dovolují. Rozvrh směn při nerovnoměrném Bližší podmínky stanovuje pracovní řád. 4. Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní v době dočasné pracovní neschopnosti, karantény, ošetřování člena rodiny, mateřské dovolené, rodičovské dovolené a překážky z důvodu výkonu veřejné funkce. Tyto překážky v práci se posuzují jako výkon práce za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky směny. Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, stanovené v příslušných právních předpisech, a překážky v práci z důvodu výkonu jiných úkonů v obecném zájmu se při pružném rozvržení pracovní doby posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby (např. vyšetření nebo ošetření nebo pracovní volno k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti), kromě těch překážek, které jsou vymezené přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno (např. svatba nebo činnost dárce při odběru krve). 5. V souvislosti s vysláním zaměstnance na pracovní cestu (cestu mimo pravidelné pracoviště) musí být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná zaměstnanci poskytnut nepřetržitý odpočinek v trvání minimálně 8 hodin mezi dvěma směnami. Za počátek doby odpočinku se považuje až okamžik skutečného návratu zaměstnance z pracovní cesty. 6. Nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu určí zaměstnavatel s ohledem na provoz jednotlivých organizačních útvarů/pracovišť a podle jejich specifických potřeb. Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla však nesmí na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní dobu za období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. 7. Zaměstnavatel, pokud mu to umožňují provozní podmínky, může se zaměstnancem, kterého původně přijal k výkonu práce po stanovenou týdenní pracovní dobu, sjednat na základě zdravotních nebo jiných vážných důvodů, kratší pracovní dobu než je stanovená týdenní pracovní doba. Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny, její rozvrh stanovuje zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou náleží plat odpovídající jejímu rozsahu. 8. V odůvodněných případech (nad rámec ustanovení § 241 ZP např. dostupnost dopravní obslužnosti) může zaměstnavatel vyhovět žádosti zaměstnance o individuální úpravu pracovní doby, pokud tomu nebrání provozní důvody. 9. Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše 15 minut. 10. Do pracovní doby se nezapočítává doba nezbytná na cestu z vrátnice na pracoviště a zpět. 11. Délka pracovní doby zaměstnanců společnosti může být zkrácena na 35 hod. týdně a to po dobu maximálně 60 kalendářních dnů. A to na základě rozhodnutí vedoucího útvaru, jenž je členem porady vedení. Případně chybějící hodiny zaměstnanci odpracují v ostatních měsících v rámci kalendářního roku. 12. Pracovním týdnem se v ZOO Dvůr Králové a. s. rozumí pondělí až neděle. 13. O pravidlech čerpání přestávek v práci rozhoduje zaměstnavatel s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené Vykonává-li zaměstnanec práci za takových podmínek, kdy práce nemůže být zcela přerušena a není tak možné čerpat standardní přestávku v práci na jídlo a oddech (např. bezpečnostní pracovníci), bude mu poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. 14. Délka přestávky v práci na jídlo a oddech činí 30 minut a poskytuje se nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Pokud provoz vyžaduje stanovit delší přestávku na jídlo a oddech (např. z důvodu vzdálenosti, či osobních potřeb zaměstnance), vedoucí, který je členem porady vedení, může u jím určených profesí tuto přestávku prodloužit s tím, že vedoucí určí dobu, o kterou bude posunut konec pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat zaměstnance, tak aby splnil svou denní pracovní povinnost a přidělené úkoly. 15. Na pracovní cestě je zaměstnanci poskytnuta přestávka na jídlo a oddech nejpozději po 6 hodinách práce v délce 30 minut. 16. Začátek přestávky je stanoven příkazem ředitele tak, aby se všichni zaměstnanci v době oběda postupně vystřídali. 17. Čerpání dovolené zaměstnanců v příslušném kalendářním roce bude probíhat podle rozvrhu čerpání dovolené. Zaměstnavatel stanoví tento rozvrh s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance do 30. 4. příslušného roku (§ 217 ZP). 18. Řádná dovolená je stanovena na 4 týdny. Každému zaměstnanci, který v příslušném kalendářním roce odpracoval rozsah pracovní doby, připadající na kalendářní rok, ponížený o řádně čerpanou dovolenou, případně čerpanou nemocenskou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a za splnění níže uvedené podmínkyuvedených podmínek se prodlužuje dovolená o 1 týden. Podmínky pro prodloužení dovolené o 1 týden: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směnnepřítomnost způsobená překážkami na straně zaměstnance, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocněníkteré nejsou zákonnými překážkami, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit;nepřesáhne 4 dny, b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobímcelková nepřítomnost z důvodu zákonných překážek a překážek, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.)které nejsou zákonnými, nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodů, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnoutmimo ošetřování dítěte mladšího 10 let, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně součtu nepřesáhne 10 pracovních dnů. Celková nepřítomnost včetně ošetřování dítěte mladšího 10 let a překážkami, které nejsou zákonné, nepřesáhne v průměru za stanovené součtu 20 pracovních dnů, 19. S ohledem na zvláštní povahy práce a vážné provozní důvody zaměstnavatele při zajišťování ekonomicky efektivního provozu areálu zaměstnavatele v průběhu roku u prací jejichž výkon je sezónní, tj. závislý na době sezóny tj. letním období, mohou být uzavírány opakovaně pracovní poměry na dobu určitou se zaměstnanci v sezónních druzích práce a profesích jako například: Prodavačka, prodavačka - pokladní, Kontrolorka vstupenek, Uklízečka, Pokojská, Recepční, Zahradnice – zemědělský dělník, Závozník, Řidič na výživě, Strážný kempu, Řidiči autobusů a trucků Safari, Ostraha a dispečer návštěvnického provozu. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle Ve všech výše uvedených profesích se mění během roku aktuální potřeba počtu pracovníků podle zajišťovaného rozsahu prací na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněnoobsluhovaných pracovištích. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.

Pracovní doba. 3.11. Pracovní doba je stanovena maximálně na 37,5 hodin týdně. 2. Zaměstnavatelé budou vytvářet podmínky pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, umožní-li to vývoj v oblasti produktivity práce, a to s přihlédnutím ke konkrétním ekonomickým, pracovním a provozním možnostem jednotlivých pracovišť nepřetržitých směnových režimů. 3. Ustanovení odst. 1 a 2 se nevztahují na státní příspěvkové organizace, jejichž pracovní doba je stanovena obecně závazným právním předpisem. 4. Zaměstnavatelé mohou uplatnit nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (např. při nepřetržitém pracovním režimu). V případě uplatnění nerovnoměrně rozvržené pracovní doby může dojít k vyrovnání fondu pracovní doby max. v rámci 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatelé mohou v podnikových kolektivních smlouvách sjednat i kratší období pro vyrovnání fondu pracovní doby. Délka směny nesmí překročit 12 hodin. Pokud zaměstnavatelé rozvrhnou pracovní dobu nerovnoměrně, jsou povinni vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně, u zaměstnanců a seznámit s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem ním zaměstnance nejpozději dva 2 týdny před obdobímzačátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odstrozvržena. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohoděZaměstnavatelé jsou dále povinni sjednat další konkrétní podmínky nerovnoměrného rozvržení pracovní doby v podnikových kolektivních smlouvách. 3.35. Do V podnikových kolektivních smlouvách se upraví opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo doby, nařízené práce ve dnech pracovního klidu a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZPpráce přesčas. 3.46. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodůV podnikových kolektivních smlouvách se stanoví pro pracoviště, kde je to nutné, doba potřebná pro osobní očistu po skončení práce, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním rocepodle konkrétních podmínek jednotlivých organizací na nezbytně nutnou dobu. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno Tato doba se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, započítává do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVSdoby. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.

Pracovní doba. 3.1III.1.1. Délka stanovené Stanovená týdenní pracovní doby doba činí nejvýše 37,5 hodiny týdně pro všechny zaměstnance, přičemž u zaměstnavatele je uplatněno následující rozvržení pracovní doby: a) rovnoměrné rozvržení pracovní doby b) nerovnoměrné rozvržení pracovní doby c) pružné rozvržení pracovní doby III.1.2. Zaměstnavatel vypracuje pro zaměstnance zařazené v nerovnoměrně rozvržené pracovní době na kalendářní měsíc rozvrh směn, se kterým se zaměstnanec může seznámit nejméně 14 dnů před nástupem na směnu. V případě nutné změny vyplývající z provozních podmínek bude zaměstnanec prokazatelně písemně, popř. telefonicky obeznámen s touto změnou a musí dojít k dohodě o nástupu na směnu. III.1.3. V zásadě se stanoví pracovní týden s volnými sobotami a nedělemi a svátky pro všechny zaměstnance s výjimkou těch, kterým podle směnového plánu a turnusů může den nepřetržitého odpočinku v týdnu připadnout na jiný den. III.1.4. Minimální délka směny činí 3 hodiny. III.1.5. Čerpá-li zaměstnanec bezpečnostní přestávku podle zvláštních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky na jídlo a oddech, započítává se přestávka na jídlo a oddech do pracovní doby. III.1.6. Práci přesčas nad 150 hodin ročně lze konat se souhlasem zaměstnance. Celková práce přesčas nesmí překročit 40 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit překročit v průměru více než 8 hodin týdně. III.1.7. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodůRozvržení pracovní doby téže směny, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno lze po písemné dohodě se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Obdobízaměstnancem, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdněvýjimečných případech rozdělit na více částí, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucíchpřičemž přerušení směny je delší než 3 hodiny. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, Tento bod nelze použít u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této rozdělení směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady noci, kdy se jedná o odpracované době jednotlivými zaměstnancipracovní pohotovost. (Viz. III.2.2 této kolektivní smlouvy.)

Pracovní doba. 3.1. Délka stanovené Stanovená týdenní pracovní doba § 79 ZP a) Týdenní pracovní doba je pro zaměstnance stanovena v délce 40 hodin týdně. b) U zaměstnanců, kteří pracují v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, je stanovena týdenní pracovní doba v délce 37,5 hodiny týdně. c) U zaměstnanců, kteří pracují v dvousměnném pracovním režimu, je stanovena týdenní pracovní doby nesmí překročit v délce 38,75 hodin týdně. d) U pracovních zařazení se stanovenou pracovní dobu v délce 40 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 37,5 hodin týdně a 38,75 hodin týdně lze po dohodě se zaměstnancem sjednat kratší pracovní dobu, a to: - 35 hodin týdně - 30 hodin týdně - 25 hodin týdně - 20 hodin týdně (pouze u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdněse zdravotním postižením nebo zdravotně znevýhodněných) - 15 hodin týdně (pouze u zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zdravotně znevýhodněných) 3.2. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka Rozvržení pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit - § 81 - § 84 ZP a) Zaměstnancům se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatelse tímto pracovním řádem stanovuje pravidelné, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném ve výjimečných případech nepravidelné rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka s přihlédnutím k potřebám konkrétního zaměstnance. b) Zaměstnancům, kteří pracují v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, se stanovuje nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. Délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí nesmí přesáhnout 12 hodin. V případě zaměstnanců, zajišťujících provoz letiště nesmí délka směny přesáhnout 16 hodin. c) Zaměstnanci jsou povinni být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené na začátku pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní na svém pracovišti připraveni k zahájení práce a odcházet z pracoviště až po skončení pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apodsměny.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodů, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.

Pracovní doba. 3.1. 2.5.1 Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit činí: a) 40 hodin týdnětýdně u řidičů MHD, strojvedoucích metra a u zaměstnanců, jimž je stanoven mzdový tarif dle bodů 2.2 a 2.3 b) Přílohy KS, na které se vztahuje § 16 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů (funkce a profese těchto zaměstnanců jsou uvedeny v příloze vnitřní normy o pracovní době a době odpočinku), b) 37,5 hodiny týdně u zaměstnanců ve vícesměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu. U ostatních zaměstnanců je zkrácena stanovená týdenní pracovní doba v souladu s dvousměnným pracovním režimem 38,75 § 79 odst. 3 ZP na: c) 30 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným v jednosměnném rovnoměrně rozvrženém pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a nepřetržitým tunelů metra, d) 32,5 hodiny týdně u zaměstnanců, kteří obsluhují a organizují dopravu v jednosměnném pravidelně rozvrženém pracovním režimem režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra (profese těchto zaměstnanců jsou uvedeny v příloze vnitřní normy o pracovní době a době odpočinku), e) 37,5 hodiny týdnětýdně u všech ostatních zaměstnanců. 2.5.2 Podle povahy práce a podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne (s vyrovnáním délky pracovní doby během 7 kalendářních dnů po sobě následujících) nebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny. 2.5.3 Pracovní doba se při rovnoměrném rozvržení rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka Délka jedné pracovní směny při takto stanoveném rozvrhu činí průměrně 8 hodin (respektive 7,5 hodiny ve smyslu bodu 2.5.1 písm. e)), přičemž začátky a konce pracovních směn mohou být dle potřeb pracoviště upraveny odlišně. 2.5.4 Při pravidelné údržbě zařízení ochranného systému pouze v nočních přepravních výlukách je stanoveno odchylné rozvržení pracovní doby do směn při dodržení průměrné 37,5 hodinové týdenní pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně smyslu bodu 2.5.1 písm. e), délky směny a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní nepřetržitého odpočinku mezi směnami se samostatným rozvrhem pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavcidoby. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. 2.5.5 Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny přesáhnout nepřesáhla 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném . 2.5.6 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby musí být sestaven do směn se stanoví rozvrhem směn – turnusem, zpracovaným na příslušné rozvrhovací období. V JPM, JPA a v oddělení Ostraha objektů bude vyrovnána stanovená pracovní doba nejméně 1x v kalendářním roce zpravidla k 31. 12. kalendářního roku. Vyrovnání rozdílů pracovní doby mezi stanoveným rozvrhem směn – turnusem a stanovenou týdenní pracovní dobou se provádí maximálně za období 26 týdnů po sobě jdoucích tak, aby byl rozvržen za toto období nejvýše stanovený fond pracovní doby v celém rozsahu. Při stanovení rozvrhu směn – turnusu bude postupováno s cílem sjednotit začátek a konec pracovní doby jednotlivých směn v rozvrhu směn – turnusu na jedno nástupní místo při dodržení stejného typu definice směny. Při převedení na jinou funkci nebo profesi bude provedeno vyrovnání plánovaného fondu pracovní doby současně s převedením. 2.5.7 Přestávka v práci na jídlo a oddech, která není výkonem práce, se poskytuje nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. Mladistvým se tato přestávka poskytuje nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo, jež je součástí pracovní doby. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. 2.5.8 Specifika pracovní doby řidičských profesí jsou řešena vnitřní normou o pracovní době a době odpočinku. 2.5.9 Do pracovní doby je započtena doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v maximální délce 15 minut. 2.5.10 Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v období 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. . 2.5.11 Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon je povinen projednat předpokládaný objem přesčasové práce jen z vážných provozních důvodůna kalendářní rok, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním rocepřípadně úpravu předpokladu, s příslušnými odborovými organizacemi. 2.5.12 Smluvní strany vyhodnotí každoročně rozsah přesčasové práce. Výkon K tomu zaměstnavatel předloží minimálně 1x za čtvrtletí podrobnější rozbor přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněnojednotlivých kategoriích zaměstnanců a po jednotlivých organizačních složkách. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž 2.5.13 Pružná pracovní doba je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod řešena vnitřní normou o pracovní době a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávajídobě odpočinku. 3.62.5.14 „Definice směny“ je grafické nebo časové (vyjádřené v hodinách a minutách) vyjádření průběhu pracovního dne zaměstnance. Pracovní pohotovost, „Definice dělené směny“ je grafické nebo časové (vyjádřené v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. ahodinách a minutách) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, vyjádření průběhu pracovního dne zaměstnance rozděleného do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVSvíce částí. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.

Pracovní doba. 3.11. Délka stanovené týdenní Pracovní doba zaměstnanců je 37, 5 hodin týdně s výjimkou: A zaměstnanců pracujících ve dvousměnných režimech, kde je pracovní doby nesmí překročit 40 doba stanovena na B zaměstnanců pracujících ve třísměnných režimech, nepřetržitých režimech a v turnusových režimech, kde je pracovní doba stanovena na 35,5 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.22. Pracovní Zaměstnavatel může zavést, v souladu se ZP a po projednání s příslušným odborovým orgánem, nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatels tím, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích že průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnancese vyrovná v období 52 týdnů po sobě jdoucích začínající prvním týdnem roku, a odchylně určit nepřetržitý odpočinek v týdnu. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem S takovým režimem práce seznámí zaměstnance nejpozději dva týdny před obdobímjeho zavedením, nedohodne – li se zaměstnancem jinak. 3. Zaměstnavatel může po projednání s příslušným odborovým orgánem zavést dělené směny. Dělenou směnou, předem určenou rozvrhem směn, je směna rozdělená na dvě části, přičemž souvislé přerušení práce je delší než jedna hodina. Při rozvrhování pracovní doby a zařazování zaměstnanců do dělených směn bude zaměstnavatel v maximální možné míře přihlížet k tomu, aby též u zaměstnanců, u nichž může být nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami zkrácen v souladu se ZP, činil tento odpočinek alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, bude-li to z provozních důvodů možné. 4. Zaměstnavatel může uplatnit pružnou pracovní dobu podle podmínek uvedených v § 85 ZP a na základě provozních potřeb po projednání s příslušným odborovým orgánem, a to v útvarech, kde jsou pro to vytvořeny potřebné podmínky. 5. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům podle § 88 ZP nejdéle po každých 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání 30 až 60 minut. Mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Začátek a konec přestávek v práci stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. 6. Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. 7. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby. 8. Zaměstnavatel vyhoví žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyni nebo zaměstnanci, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu se středně těžkou závislostí, těžkou závislostí či úplnou závislostí, případně z jiných zřetele hodných důvodů, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. O případném nesouhlasu informuje zaměstnavatel příslušný odborový orgán. 9. Při nařizování práce ve dnech pracovního klidu (§ 91 odst. 3, 4 ZP) přihlíží zaměstnavatel k možnostem dopravy zaměstnance na pracoviště a zpět do místa bydliště, jakož i na potřeby zaměstnanců pečujících o dítě do 15 let věku. 10. Zaměstnancům vykonávajícím tyto práce: - Balíková služba (příjem, třídění, překládání a nakládání, celní služba) - Práce ve skladech - Domovnické práce - Doručování zásilek - Kartování zásilek - Obsluha a údržba rozvodu dálkového vytápění - Orážecí práce - Peněžní služba - Pokladní služba - Rytecké práce - Technická kontrola motorových vozidel - Listovní zpracování (příjem, třídění, překládání a nakládání) - Úklidové práce - Vybírání poštovních schránek - Oprava a údržba vozidel - Čištění a mazání poštovních schránek - Doprovod silničních kursů - Práce v údržbě - Obsluha čerpacích stanic pohonných hmot - Opravy a údržba zařízení poštovní mechanizace - Práce ve stravovacích zařízeních (vč. kantýn) - Řízení motorových vozidel - Práce v polygrafických službách - Topičské práce - Třídění prázdných poštovních pytlů - Třídění průchozích balíků se do pracovní doby započítává doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v rozsahu 10 minut. V případě dělené směny se doba potřebná k osobní očistě po skončení práce započítává v plném rozsahu do pracovní doby v každé její části. 11. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odstrozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. 12. 3.2.)Jako výkon práce se posuzuje doba: a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, nedojdes výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodůpředem sjednáno jeho napracování, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové doby, po kterou byla práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP přerušena pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.nepříznivé povětrnostní vlivy,

Pracovní doba. 3.1. Délka stanovené týdenní Na MěÚ a JSDH je stanovena nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, délka pracovní doby nesmí překročit maximálně na 40 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném je uplatněno pružné rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být sestaven takrozvržení, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích kdy průměrná týdenní pracovní doba bez je naplněna ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období (dle § 85 ZP a Směrnice Ř2 - Pracovní řád pro zaměstnance města zařazené do MěÚ (dále jen „Pracovní řád“). Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou, a je stanovena v délce 30 minut s možností čerpání v době od 12:00 do 12:45 hodin. Vzhledem k povaze práce přesčas nepřesáhla stanovenou a podmínkám provozu MP se pracovní dobu zaměstnancedoba strážníků (mimo ředitele, zástupce ředitele a asistentky ředitele) rozvrhuje v nerovnoměrném nepřetržitém provozu do 31. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené 3. 2017. Pracovní doba zaměstnanců pracujících ve 12hodinových směnách činí 37,5 hodin týdně. U těchto zaměstnanců je začátek a konec pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny včetně přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu stanoven takto: I. směna 07:00 – 19:00 II. směna 19:00 – 07:00 Písemný rozvrh stanovené pracovní doby strážníkům MP bude zpracován vždy na každý následující kalendářní měsíc a strážníci MP s ustanovením § 88ním budou seznámeni vždy nejpozději 2 týdny předem. Tento písemný rozvrh bude vždy umístěn na služebně strážníků, odstmístnost č. 1 věta první ZP. 3.4105. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 Pracovní doba ostatních zaměstnanců, tj. ředitele, zástupce ředitele a asistentky ředitele, je rozvržena rovnoměrně (Po – Pá) a činí 40 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodů, Začátek směny je v 07:00 hodin a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin ukončení v kalendářním roce15:30 hodin. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. Ve dnech 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku - 4.7.2017 (pondělí - úterý), dne 29.9.2017 (pátek) a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout od 27.12.2017 (středa) do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci29.12.2017 (pátek) bude omezen provoz na MěÚ. Dne 7.7.2017 (pátek) bude všem zaměstnancům MěÚ nařízeno čerpání řádné dovolené.

Pracovní doba. 3.11. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit činí u KSÚS Vysočiny 40 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně tjdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.2. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Rozvrh směn při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby musí být sestaven tak, aby za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech do pětidenního pracovního tjdne (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny včetně přestávky na jídlo a oddech poskytované v trvání 30 minut, která se nezapočítává do pracovní doby). Zaměstnanci zařazení v ZÚS a vrátní nastupují dle rozvrhu směn a tjdenní délka pracovní doby je krácená v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodů, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech bude toto období upřesněno. 3.5. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i v nočních směnách, určí směnu, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odst. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení se použije též pro účely práva na mzdu nebo odměnu z dohod a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávají. 3.6. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště Celoroční pracovní doba je od 7:00 do 15:30 V období od 1. 5. 2017 do 31. 8. 2017 je od 6:00 do 14:30 Z této pracovní doby jsou umožněny následující vjjimky: - nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, - změněná pracovní doba, - rovnoměrně rozvržená, - kratší pracovní doba, - pružná pracovní doba nerovnoměrně rozvržená. Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba (potřeba zaměstnavatele) Na základě návrhu vedoucího cestmistrovství nebo provozního náměstka může bjt některjm zaměstnancům útvaru provozního rozvržena pracovní doba nerovnoměrně. Okruh zaměstnanců, kterjch se nerovnoměrně rozvržená pracovní doba tjká a období, na které se nerovnoměrně rozvržená pracovní doba vztahuje, oznámí zaměstnavatel zaměstnancům nejméně 14 dní před nástupem na takto rozvrženou pracovní dobu. Změněná pracovní doba (potřeba zaměstnavatele) V případě provozní potřeby zaměstnavatele se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do dohodnout na změně počátku a konce pracovní doby se nezapočítává na přechodnou dobu, a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVS. 3.7to jak s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou, tak nerovnoměrně rozvrženou. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své Součástí změněné pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou je neplacená přestávka v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnancidélce 30 minut u směn přesahujících 6 hodin.

Pracovní doba. 3.12.1. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem Pracovní doba činí 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí souhrnná délka pracovní doby ve všech sjednaných pracovněprávních vztazích překročit 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin. V PKS nebo vnitřních předpisech může být provedeno zkrácení týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah uvedený v předchozím odstavci. 3.22.2. Podle povahy práce a podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne nebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny. 2.3. Pracovní dobu doba se při rovnoměrném rozvržení rozvrhuje zaměstnavateldo pětidenního pracovního týdne. Délka jedné pracovní směny při takto stanoveném rozvrhu činí průměrně 7,5 hodiny, který určí začátek přičemž začátky a konec směnkonce pracovních směn mohou být dle potřeb pracoviště upraveny odlišně. 2.4. Při rovnoměrném a nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny přesáhnout 12 nepřesáhla dvanáct hodin. 2.5. Rozvrh směn při nerovnoměrném Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby musí být sestaven takdo směn se stanoví rozvrhem směn – turnusem, aby zpracovaným na příslušné rozvrhovací období. Vyrovnání rozdílů pracovní doby mezi stanoveným rozvrhem směn – turnusem a stanovenou týdenní pracovní dobou se provádí maximálně za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nepřesáhla stanovenou pracovní dobu zaměstnance. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavatelé akceptovat níže uvedené podmínky: a) rozvržení týdenní pracovní doby provede zaměstnavatel zpracováním písemného harmonogramu směn, přičemž po dohodě se zaměstnancem lze tento harmonogram v nezbytných případech (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele apod.) změnit; b) zaměstnanec bude s tímto harmonogramem seznámen zaměstnavatelem nejpozději dva týdny před obdobím, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (viz odst. 3.2.), nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. 3.3. Do pracovní doby nejsou započteny přestávky na jídlo a oddech poskytované v souladu s ustanovením § 88, odst. 1 věta první ZP. 3.4. Celkový rozsah práce přesčas vykonaný jedním zaměstnancem nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon přesčasové práce jen z vážných provozních důvodů, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Výkon přesčasové práce nad tento rozsah je možno se zaměstnancem dohodnout, v žádném případě však nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru za stanovené období. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS nejdéle na 26 týdnů po sobě jdoucích. V PKS nebo vnitřních předpisech Při stanovení rozvrhu směn – turnusu bude toto období upřesněnopostupováno s cílem sjednotit začátek a konec pracovní doby jednotlivých směn v rozvrhu směn – turnusu na jedno nástupní místo při dodržení stejného typu definice směny. Při převedení na jinou funkci bude provedeno vyrovnání plánovaného fondu pracovní doby současně s převedením. 3.52.6. Zaměstnavatelé, u nichž je vykonávána práce i Přestávka v nočních směnách, určí směnupráci na jídlo a oddech, která není výkonem práce, se poskytuje nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako prvnítrvání nejméně 30 minut. Hodinou odpovídající nástupu této směny začíná svátek Mladistvým se tato přestávka poskytuje nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo jiný den pracovního klidu v souladu s § 91 odstpráce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo, jež je součástí pracovní doby. 6 ZP pro ty zaměstnance, kteří pracují i v nočních směnách. Toto ustanovení Přestávky na jídlo a oddech se použije též pro účely práva neposkytují na mzdu nebo odměnu z dohod začátku a výpočet průměrného výdělku. Neplatí to však pro zaměstnance, kteří u příslušného zaměstnavatele práci v noci nevykonávajíkonci pracovní doby. 3.62.7. Pracovní pohotovost, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, je pracovní dobou ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Pracovní pohotovost mimo pracoviště může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud při ní nedojde k výkonu práce, do Do pracovní doby se nezapočítává a náleží za ni odměna dle mzdové části této KSVSje započtena doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v maximální délce 15 minut. 3.7. Zaměstnavatelé jsou povinni dle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, práce ve svátek, noční práce, doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Zaměstnanec má právo nahlédnout do evidence své pracovní doby a případně si z ní pořizovat výpisy. Odborové organizace mohou v rámci kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů vyžadovat od vedoucích zaměstnanců informace a doklady o odpracované době jednotlivými zaměstnanci.