Práce přesčas. 1. Práce přesčas je práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a konaná mimo rámec rozvrhu směn. Zaměstnavatel může práci přesčas nařídit jen výjimečně, a to do 8 hodin týdně a do 150 hodin v kalendářním roce.
2. Při nařizování a povolování práce přesčas se postupuje podle ustanovení § 93 a § 98 ZP s dodržením § 91 ZP.
3. Nad tyto limity lze práci přesčas odpracovat pouze po dohodě se zaměstnancem. Dohodu lze uzavřít písemně od 22. prosince 2020 nejvýše však na dobu 52 týdnů, tj. 20. prosince 2021 v celkovém rozsahu práce přesčas, maximálně 416 hodin. Následně lze uzavřít dohodu vždy na dalších 52 týdnů do celkového rozsahu 416 hodin (tj. od 21. prosince 2021 do 19. prosince 2022).
4. Při písemné dohodě se zaměstnancem na výše dojednané období může být následně práce přesčas nařízena.
5. Do celkového limitu práce přesčas se nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno.
6. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby, ani práci přesčas proto nelze těmto zaměstnancům nařídit.
7. U všech zaměstnanců je prací přesčas práce konaná v době nepřetržitého odpočinku mezi směnami v souladu s § 90 ZP a NV č. 589/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v době nepřetržitého odpočinku v týdnu v souladu s § 91 odst. 2 až 4 ZP. Výjimečně může být práce přesčas nařízena na dobu plánované přestávky na jídlo a oddech, a to za podmínky, že zaměstnanci bude poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo.
8. V případě mimořádné události v drážní dopravě dle ustanovení § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v případech odstraňování mimořádných událostí nebo z jiných závažných provozních důvodů může na stanovenou směnu navazovat nařízená práce přesčas.
Práce přesčas. 93
(1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně.
(2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
(3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem.
(4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
(5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví
(1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává
a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a),
b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b), (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4.
(2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce
(3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.
Práce přesčas. Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně, činí 52 týdnů po sobě jdoucích.
Práce přesčas. 1. Nařízená práce přesčas zaměstnavatelem nesmí u zaměstnance činit více než 150 hodin v kalendářním roce. Po vyčerpání tohoto limitu může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem.
2. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně ve vyrovnávacím období, které činí 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
3. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
Práce přesčas. 6.1. Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 93 ZP i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
6.2. Konat práce nad rámec uvedený v předchozím odstavci lze pouze výjimečně, pokud k výkonu takové práce dá souhlas zaměstnanec. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně. Celkový rozsah práce se ve smyslu § 93 odst. 4 ZP stanovuje na 416 hodin v období 52 týdnů po sobě jdoucích.
6.3. Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, se sjednává u rovnoměrného i nerovnoměrného rozvržení pracovní doby na šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
6.4. Práce přesčas nemůže být vykonávána a nelze ji nařídit těmto zaměstnancům: - jimž je zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů bez snížení mzdy,
6.5. Při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště náleží zaměstnanci denní paušální úhrada cestovních náhrad dle § 152 písm. c) ZP v platném znění. Výše denních paušálních úhrad podle § 182 ZP je stanovena vnitřním předpisem.
Práce přesčas. Viz článek 11 Kolektivní smlouvy VUT.
Práce přesčas. Zaměstnavatel může zaměstnancům nařídit práci přesčas nejvýše v rozsahu 8 hodin v jednotlivých týdnech a nejvýše v rozsahu 150 hodin ročně. Rozsah dohodnuté práce přesčas nesmí překročit 200 hodin v kalendářním roce. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 52 týdnů po sobě jdoucích.
Práce přesčas. V kalendářním roce lze se zaměstnanci dohodnout práci přesčas v rozsahu … hodin nad 150 hodin uvedených v zákoníku práce. Období, ve kterém celková práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, se stanovuje na …(max. 52) ... týdnů po sobě jdoucích.
Práce přesčas. Práce přesčas může být nařízena jen ve výjimečných případech. Jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a ve dnech pracovního klidu. Práce přesčas se řídí ustanovením § 93 ZP. Přesčasová práce jednotlivých zaměstnanců nesmí překročit v průměru 8 hod. týdně v období 52 týdnů. Toto období se počítá od 1. ledna. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin ročně. Konat práci nad 150 hodin/ročně lze pouze výjimečně s písemným souhlasem zaměstnance.
Práce přesčas. 7.1. Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZP i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
7.2. Konat práce nad rámec uvedený v předchozím odstavci lze pouze výjimečně, pokud k výkonu takové práce dá souhlas zaměstnanec. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně a 416 hodin ročně.
7.3. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
7.4. Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, se sjednává u rovnoměrného i nerovnoměrného rozvržení pracovní doby na maximálně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.