Pracovní úraz Vzorová ustanovení

Pracovní úraz. V případě, že ke zranění zaměstnance dojde v souvislosti s plněním pracovních úkolů, považuje se takové zranění za pracovní úraz. To platí za podmínky, že zaměstnanec dodržel právní předpisy a zásady bezpečnosti a nebyl v daný moment pod vlivem alkoholu, případně na cestě do práce nebo z práce.
Pracovní úraz. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Jako pracovní úraz se posuzuje úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Proto je zapotřebí, aby pracoviště byla vybavena knihou úrazů. Vedoucí zaměstnanci do nich budou zapisovat každé zranění – úraz, ke kterému na pracovišti došlo a bylo jim oznámeno. Zaměstnanec je povinen oznamovat svému zaměstnavateli svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování příčin. V knize úrazů se vede evidence všech pracovních úrazů, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Byla-li pracovním úrazem způsobena pracovní neschopnost, tj. bylo-li vystaveno potvrzení o pracovní neschopnosti a je zřejmé, že pracovní neschopnost přesáhne 3 kalendářních dny nebo jeho následkem došlo k úmrtí zaměstnance, je zaměstnavatel povinen sepsat záznam o úrazu. Tento tiskopis musí být vypsán nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu. Zaměstnavatel projedná s pověřeným pracovníkem bezpečnosti práce vzniklý pracovní úraz a současně i výši odškodnění. Zaměstnavatel veškeré úrazy, které si vyžádaly pracovní neschopnost delší tří dnů, odesílá najednou nejpozději do pátého dne následujícího měsíce orgánům a organizacím (OSSZ, VZP, Pojišťovnu Kooperativy). Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá postiženému zaměstnanci. Záznam musí obsahovat tyto údaje: ⮚ evidenční číslo záznamu ⮚ údaje o zaměstnavateli, u kterého k úrazu došlo ⮚ jméno a příjmení postiženého pracovníka ⮚ pracovní zařazení ⮚ datum a hodina úrazu ⮚ začátek směny (čas) ⮚ druh zranění ⮚ příčina úrazu ⮚ popis příčin a okolností, za nichž došlo k úrazu ⮚ předpisy, které byly v souvislosti s úrazem porušeny ⮚ podpis postiženého (podle možností) ⮚ jména + podpisy svědků ⮚ podpis zaměstnavatele
Pracovní úraz. Stane-li se zaměstnanci pracovní úraz, je povinen o této skutečnosti okamžitě informovat svého přímého nadřízeného. Veškeré pracovní úrazy bez ohledu na to, zda po nich následuje pracovní neschopnost či nikoliv, musí být zapsány v knize úrazů, která je k dispozici v kanceláři výroby. O pracovním úrazu musí být informován specialista BOZP a manažer oddělení, kde se úraz stal. Ten v případě, že si úraz vyžádá pracovní neschopnost, vypracuje záznam o pracovním úrazu. Mzdová účetní odesílá v zákonných termínech záznam o úrazu na oblastní inspektorát práce. Zaměstnanec, kterému se stal pracovní úraz, který si vyžádal pracovní neschopnost, je povinen vyzvednout si u mzdové účetní formulář, na který jeho ošetřující lékař vyplní posudek o bolestném. Vyplnění posudku o bolestném je zpoplatněno, zaměstnanec uhradí poplatek svému ošetřujícímu lékaři v hotovosti a doklad o zaplacení předloží mzdové účetní. Mzdová účetní pak na základě posudku o bolestném a záznamu o pracovním úrazu zajistí odškodnění pracovního úrazu. V rámci odškodnění bude zaměstnanci uhrazen i poplatek za vystavení posudku o bolestném. V případě těžkého pracovního úrazu nebo úrazu s následkem smrti je zaměstnavatel povinen informovat příslušné orgány státní správy.

Related to Pracovní úraz

  • Pracovní úrazy Zaměstnavatel je povinen bezodkladně vyšetřit každý pracovní úraz za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a za účasti příslušného odborového orgánu. Zaměstnavatel je povinen vést dokumentaci o všech úrazech, ke kterým v jeho organizaci došlo. O úrazech, které způsobily smrt, nebo pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny, sepisuje zaměstnavatel záznam o úrazu, hlásí je a zasílá záznamy o úrazech stanoveným orgánům a institucím. V Knize úrazů vede zaměstnavatel evidenci o všech pracovních úrazech, i o těch, kterými nebyla způsobena pracovní neschopnost Zaměstnavatel vede rovněž evidenci zaměstnanců, u kterých byla prokázána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích.

  • Pracovní doba Pod-článek 6.5 je odstraněn a nahrazen následujícím zněním: „Na Staveništi se mohou vykonávat práce bez jakéhokoliv časového omezení, ledaže Xxxxxxx, platné a účinné Právní předpisy nebo správní rozhodnutí stanoví nebo Správce stavby odůvodněně určí svým pokynem jinak.“

  • Pracovněprávní vztahy 1. Xxxxxxxxxx se zavazuje, že dílo bude provádět vlastními zaměstnanci zaměstnávanými k tomu účelu v pracovněprávních vztazích, popřípadě poddodavateli, kteří k tomu účelu zaměstnávají zaměstnance v pracovněprávních vztazích.

  • Pracovní smlouva Pracovní smlouvu jsou zaměstnavatelé povinni uzavřít se zaměstnancem písemně nejpozději v den nástupu do pracovního poměru. Pokud pracovní smlouva kromě povinných náležitostí uvedených v § 34 ZP neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen o nich zaměstnance písemně informovat ve smyslu § 37 ZP.

  • Pracovní podmínky 2.1.1.1 Zaměstnavatel bude zlepšovat pracovní podmínky a sociální vybavenost pracovišť, přičemž bude využíváno poznatků z prověrek BOZP a dohlídek prováděných v rámci PLS. Dále zajistí vybavenost každého pracoviště dle NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

  • Pracovní neschopnost Lékařem zjištěná pracovní neschopnost pojištěného (včetně vystavení dokladu o pracovní neschopnosti příslušným lé- kařem) způsobená nemocí nebo úrazem pojištěného, která začala v době trvání připojištění, je z lékařského hlediska nezbytná, byla přiznána v souladu s právními předpisy České republiky; při pracovní neschopnosti pojištěný nemůže podle lékařského rozhodnutí žádným způsobem vykonávat a ani ne- vykonává své zaměstnání nebo svou samostatnou výdělečnou činnost, a to ani po omezenou část dne, ani nevykonává řídící nebo kontrolní činnost. Sportovní činnost vykonává jako povolání na základě smlouvy uzavřené se sportovním klubem či jiným subjektem podnikání v této oblasti, pokud je z takové smlouvy zřejmé, že sportovec výkonem sportovní činnosti (formou závodů, soutěží, včetně přípravy na ně) získává finanční prostředky k uspokojování svých potřeb (zpravidla se jedná o jeho hlavní, případně převažující zdroj příjmů); profesionálním provozování sportu se rozumí i provozování plně kontaktních sportů a sportovní činnost v rámci nejvyšší celostátní seniorské soutěže v přísluš- ném druhu sportu (bez ohledu na obsah či existenci smlouvy), a to i tehdy, pokud vedle sportovní činnosti sportovec vyko- nává ještě povolání nebo se na výkon budoucího povolání soustavně připravuje studiem na střední nebo vysoké škole.

  • Pracovní pohotovost 1. Podmínkou možnosti zaměstnavatele dohodnout se zaměstnancem pracovní pohotovost je předpoklad naléhavé potřeby výkonu práce nad rámec rozvrhu směn zaměstnance a v souladu se sjednaným druhem práce v jeho pracovní smlouvě, dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce. Pracovní pohotovost může být držena jen mimo pracoviště zaměstnavatele na místě dohodnutém se zaměstnancem, z něhož je možné ve lhůtě stanovené zaměstnavatelem dosažení pracoviště určeného k výkonu práce.

  • Požadavky na zpracování nabídky a) Nabídka bude předložena v elektronické podobě v českém jazyce prostřednictvím profilu zadavatele na stránkách xxxxx://xxxxxxx.xxxxx0.xx/.

  • Stanovená týdenní pracovní doba Stanovená týdenní pracovní doba bez snížení mzdy ve smyslu ustanovení § 79 odst. 3 ZP se stanoví po dobu platnosti této PKS následovně:

  • Účel zpracování Společnost zpracovává osobní údaje svých klientů, resp. jejich zástupců, obchodních partnerů, jsou-li fyzickými osobami, zaměstnanců, uživatelů webových stránek Společnosti a příp. i dalších osob (dále jen „subjekty údajů“), zejm. za níže stanovenými účely, na základě právních titulů stanovených GDPR a v rozsahu nutném pro naplnění účelu, k němuž byly shromážděny: − Jednání o uzavření a následné plnění rámcové smlouvy uzavírané s klienty Společnosti (dále jen „Rámcová smlouva“); − Jednání o uzavření a následné plnění smlouvy s obchodními partnery, jsou-li fyzickými osobami; − Jednání o uzavření a následné plnění pracovní smlouvy; − Identifikace a kontrola klienta dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích právních předpisů; vč. příp. zpracování kopie průkazu totožnosti; − Plnění oznamovací povinnosti v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní dle zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; − Plnění právních povinností zaměstnavatele, zejm. povinností stanovených účetními a daňovými předpisy a s tím související předávání osobních údajů orgánům veřejné moci; − Marketingové účely (na základě uděleného souhlasu), vč. zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, příp. vč. předávání osobních údajů osobám propojeným se Společností (na základě uděleného souhlasu); − Biometrický podpis (na základě výslovného souhlasu) za účelem uzavření Rámcové smlouvy v elektronické podobě, resp. pro ověření identity, vyloučení možnosti zpochybnění pravosti podpisu a eliminaci listinných podob dokumentů s ohledem na přechod na bezpapírovou administrativu a šetření životního prostředí; − SMS podpis (na základě oprávněného zájmu Společnosti a v případě volby způsobu podpisu Rámcové smlouvy pomocí SMS kódu) za účelem ověření identity; − Nahrávání hovorů (na základě oprávněného zájmu Společnosti) za účelem zkvalitnění služeb, kontroly plnění povinností ze strany zaměstnanců Společnosti či pro uplatnění práv a právních nároků Společnosti před soudy a orgány veřejné moci.