Prodej zboží v obchodě. 2158 a násl. OZ • Převzetí zboží – - nabytí vlastnického práva převzetím koupené věci • Jakost při převzetí – bezvadnost (§ 2161 OZ) – prodávající zásadně odpovídá jen za vady věci, které měla při převzetí – Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. – novela – 1 rok – kupující – prokazuje jen existenci vady X důkazní břemeno o tom, že nebylo plněno vadně a že vadu způsobil kupující, leží na prodávajícím • Práva z vadného plnění – záruka (§ 2165 OZ) – Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. • důkazní břemeno po uplynutí lhůty dle § 2161 OZ nese kupující
Prodej zboží v obchodě. 12.1 Specifika prodeje zboží v obchodě 28
Prodej zboží v obchodě. Prodej a koupě zboží v obchodě tvoří každodenní úkony života každého z nás. Prodávající může být fyzická nebo právnická osoba, avšak musí jít v obou případech o podnikatele a prodej zboží musí souviset s jejich podnikatelskou činností. Na straně kupujícího nejde o obchod jako podnikatelskou činnost, ale o získání předmětu k uspokojení vlastní potřeby. Toto je upraveno zvláštními ustanoveními v občanském zákoníku (§ 612 - § 627 obč. z.). Tento prodej vyžaduje v některých směrech odlišnou a podrobnější právní úpravu oproti obecné úpravě kupní smlouvy, jelikož na jedné straně vystupuje podnikatel vybavený podrobnější znalostí zákona a na straně druhé laik, který se zpravidla v právních normách tolik neorientuje. Proto je obchodník dle zákona povinen informovat spotřebitele o prodávaném zboží a možnostech uplatnění záručních podmínek. Je zde větší omezení smluvní volnosti účastníků – větší množství tzv. jednostranně kogentních ustanovení, která není možné vyloučit a v důsledku toho chrání spotřebitele. Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě obsahují také zpřísněná ustanovení týkající se shody s kupní smlouvou (pravidel jakosti a množství), zákonnou záruku atd. Typické pro prodej zboží v obchodě je častá absence písemné formy kupní smlouvy. Prodej zboží v obchodě v tomto případě neznamená prodej v konkrétním kamenném obchodě nebo stánku na tržnici, ale činnost podnikatele, tedy takovou, kterou obchodník provádí. Typická je však činnost prováděná ve vyhrazených prostorách, kterým se říká obchod. Zvláštní ustanovení budou tedy použita na veškeré smlouvy uzavřené mezi prodávajícím (podnikatelem) a kupujícím (spotřebitelem) v tzv. „kamenném obchodě“ i mimo něj např. i ve stánku na tržnici, pojízdné prodejně atd. Dále pak smlouvy uzavřené přes internet, nebo jiný prostředek komunikace na dálku. U posledních jmenovaných je pozice spotřebitele ještě zvlášť posílena např. možností zakoupené zboží ve stanovené lhůtě bez udání důvodu vrátit (§ 53 odst. 7 obč. z.).
Prodej zboží v obchodě. Nový občanský zákoník kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě obsahuje také ustanovení specifická pro prodej zboží v obchodě – jedná se o regulaci, která obsahuje některé výjimky a doplnění vůči obecné právní úpravě tak, jak o ní bylo právě pojednáno. Velmi důležitou informací může být skutečnost, že ustanovení týkající se ochrany spotřebitele jsou zásadně kogentní, tedy pokud byla ustanovení upravující kupní smlouvu zásadně dispozitivní a smluvní strany si často mohly dohodnout ohledně té které problematiky režim odlišný od toho zákonného, pak v případě ustanovení, která upravují problematiku spotřebitelských kupních smluv, toto ze zákona možné nebude. Související cíl českého zákonodárce je přitom zřejmý – pokud by bylo možné ustanovení ochraňující spotřebitele vyloučit či smluvně pozměnit, zcela jistě by toho ze strany podnikatelů bylo hojně využíváno v neprospěch spotřebitelů. Ustanovení § 2160 nového občanského zákoníku zakotvuje přechod vlastnického práva k převáděné věci – obecně pro individuálně určené movité věci platí, že vlastnické právo přechází na kupujícího uzavřením samotné smlouvy, resp. okamžikem její účinnosti. Uvedené ustanovení však stanoví, že kupující v případech koupě zboží v obchodě nabývá vlastnické právo k věci převzetím této věci. Zásada konsenzuality je tak v daném případě nahrazena zásadou tradice. Vedle toho je specifikován přechod vlastnického práva při samoobslužném prodeji – k tomu dojde v okamžiku zaplacení kupní ceny. Je zřejmé, že pokud je kupujícím věc zničena či poškozena v okamžiku před zaplacením kupní ceny, tedy v okamžiku, kdy k této nemá vlastnické právo, je prodávající oprávněn po tomto požadovat náhradu škody v souvislosti s obecnými občanskoprávními ustanoveními. Velmi důležité je dbát na shodu faktického stavu zboží s kupní smlouvou. Ustanovení § 2161 nového občanského zákoníku hovoří o odpovědnosti prodávajícího za skryté vady. Konkrétně tak prodávající kupujícímu odpovídá za to, že kupovaná věc má vlastnosti, které byly smluvně ujednány, resp. takové vlastnosti, které jsou výrobcem uvedeny nebo které kupující mohl vzhledem k povaze věci nebo na základě reklamy očekávat. Prodávající také odpovídá za to, že je věc vhodná pro účel, k němuž ji výrobce uvádí, nebo ke kterému se takové věci obvykle užívají. Odpovědnost prodávajícího vůči kupujícímu tkví také v tom, že zboží bude mít smluvenou jakost, odpovídající množství nebo míro a v neposlední řadě v tom, že tato věc svojí povahou není v rozporu s právními pře...
Prodej zboží v obchodě. S ohledem na výše popsané lze zjednodušeně říci, že římská a současná kupní smlouva vykazují velké množství společných rysů. U obou úprav se však vyskytují různá specifika vyvolaná především dobou, v níž dochází k jejich použití. Dnešní úprava kupní smlouvy je tak typická tím, že i přes právně zakotvenou zásadu rovnosti smluvních stran poskytuje zvýšenou ochranu subjektu, který se fakticky stává slabším. Řeč je o zvláštní úpravě prodeje zboží v obchodě obsažené v §§ 2158 až 2174 NOZ, jejíž původ je třeba hledat ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží.218 217 § 2128 odst. 2 NOZ 218 RABAN, op. cit., s. 157-158. Podle § 2158 odst. 1 NOZ jsou ustanovení tohoto pododdílu použitelná vedle obecných pravidel vztahujících se ke kupní smlouvě v případech, kdy je prodávající podnikatelem a prodej představuje jeho podnikatelskou činnost, zatímco kupující podnikatelem není, nebo je alespoň z okolností uzavírané kupní smlouvy patrné, že se netýká jeho podnikatelské činnosti.219 Je tedy zřejmé, že onu slabší smluvní stranu zde představuje nejen spotřebitel, ale i kterýkoli jiný nepodnikatel, a určujícím z hlediska aplikovatelnosti dále uvedených pravidel je postavení prodávajícího.220 Ač pojem „obchod“ vyvolává představu klasické kamenné prodejny, dopadají tato ustanovení rovněž na prodej uskutečněný v internetových obchodech (e-shopy).221 Z § 2159 NOZ vyplývá, že kupující je povinen převzít věc ihned při prodeji nebo si ji může nechat doručit na určené místo, kde ji převezme. Pokud by tak neučinil, může po něm prodávající požadovat úhradu za uskladnění v dohodnuté výši, jinak ve výši obvyklé. Speciálně je upraven také přechod vlastnického práva, který je spojen s převzetím věcí kupujícím.222 Jedná-li se však o samoobslužný prodej, stává se kupující vlastníkem věci, jakmile zaplatí kupní cenu, stejně jako v případě římského trhu reálného.223 Ustanovení § 2161 odst. 1 NOZ demonstrativním výčtem stanoví, za jakých okolností je možné považovat prodanou věc za bezvadnou. Požadavek jakosti je splněn například tehdy, má-li věc dohodnuté vlastnosti nebo je odevzdána v ujednaném množství, míře či hmotnosti. Odstavec 2 potom zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku, že vada objevivší se na věci v průběhu šesti měsíců po převzetí věci existovala již při jejím převzetí.224 Za účelem včasného odhalení vad opravňuje § 2162 NOZ kupujícího, aby požadoval kontrolu věci či předvedení jejích funkcí, pokud to ...