PRODEJ ZBOŽÍ V OBCHODĚ. Prodej a koupě zboží v obchodě tvoří každodenní úkony života každého z nás. Prodávající může být fyzická nebo právnická osoba, avšak musí jít v obou případech o podnikatele a prodej zboží musí souviset s jejich podnikatelskou činností. Na straně kupujícího nejde o obchod jako podnikatelskou činnost, ale o získání předmětu k uspokojení vlastní potřeby. Toto je upraveno zvláštními ustanoveními v občanském zákoníku (§ 612 - § 627 obč. z.). Tento prodej vyžaduje v některých směrech odlišnou a podrobnější právní úpravu oproti obecné úpravě kupní smlouvy, jelikož na jedné straně vystupuje podnikatel vybavený podrobnější znalostí zákona a na straně druhé laik, který se zpravidla v právních normách tolik neorientuje. Proto je obchodník dle zákona povinen informovat spotřebitele o prodávaném zboží a možnostech uplatnění záručních podmínek. Je zde větší omezení smluvní volnosti účastníků – větší množství tzv. jednostranně kogentních ustanovení, která není možné vyloučit a v důsledku toho chrání spotřebitele. Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě obsahují také zpřísněná ustanovení týkající se shody s kupní smlouvou (pravidel jakosti a množství), zákonnou záruku atd. Typické pro prodej zboží v obchodě je častá absence písemné formy kupní smlouvy. Prodej zboží v obchodě v tomto případě neznamená prodej v konkrétním kamenném obchodě nebo stánku na tržnici, ale činnost podnikatele, tedy takovou, kterou obchodník provádí. Typická je však činnost prováděná ve vyhrazených prostorách, kterým se říká obchod. Zvláštní ustanovení budou tedy použita na veškeré smlouvy uzavřené mezi prodávajícím (podnikatelem) a kupujícím (spotřebitelem) v tzv. „kamenném obchodě“ i mimo něj např. i ve stánku na tržnici, pojízdné prodejně atd. Dále pak smlouvy uzavřené přes internet, nebo jiný prostředek komunikace na dálku. U posledních jmenovaných je pozice spotřebitele ještě zvlášť posílena např. možností zakoupené zboží ve stanovené lhůtě bez udání důvodu vrátit (§ 53 odst. 7 obč. z.).
PRODEJ ZBOŽÍ V OBCHODĚ. S ohledem na výše popsané lze zjednodušeně říci, že římská a současná kupní smlouva vykazují velké množství společných rysů. U obou úprav se však vyskytují různá specifika vyvolaná především dobou, v níž dochází k jejich použití. Dnešní úprava kupní smlouvy je tak typická tím, že i přes právně zakotvenou zásadu rovnosti smluvních stran poskytuje zvýšenou ochranu subjektu, který se fakticky stává slabším. Řeč je o zvláštní úpravě prodeje zboží v obchodě obsažené v §§ 2158 až 2174 NOZ, jejíž původ je třeba hledat ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží.218 217 § 2128 odst. 2 NOZ 218 RABAN, op. cit., s. 157-158. Podle § 2158 odst. 1 NOZ jsou ustanovení tohoto pododdílu použitelná vedle obecných pravidel vztahujících se ke kupní smlouvě v případech, kdy je prodávající podnikatelem a prodej představuje jeho podnikatelskou činnost, zatímco kupující podnikatelem není, nebo je alespoň z okolností uzavírané kupní smlouvy patrné, že se netýká jeho podnikatelské činnosti.219 Je tedy zřejmé, že onu slabší smluvní stranu zde představuje nejen spotřebitel, ale i kterýkoli jiný nepodnikatel, a určujícím z hlediska aplikovatelnosti dále uvedených pravidel je postavení prodávajícího.220 Ač pojem „obchod“ vyvolává představu klasické kamenné prodejny, dopadají tato ustanovení rovněž na prodej uskutečněný v internetových obchodech (e-shopy).221 Z § 2159 NOZ vyplývá, že kupující je povinen převzít věc ihned při prodeji nebo si ji může nechat doručit na určené místo, kde ji převezme. Pokud by tak neučinil, může po něm prodávající požadovat úhradu za uskladnění v dohodnuté výši, jinak ve výši obvyklé. Speciálně je upraven také přechod vlastnického práva, který je spojen s převzetím věcí kupujícím.222 Jedná-li se však o samoobslužný prodej, stává se kupující vlastníkem věci, jakmile zaplatí kupní cenu, stejně jako v případě římského trhu reálného.223 Ustanovení § 2161 odst. 1 NOZ demonstrativním výčtem stanoví, za jakých okolností je možné považovat prodanou věc za bezvadnou. Požadavek jakosti je splněn například tehdy, má-li věc dohodnuté vlastnosti nebo je odevzdána v ujednaném množství, míře či hmotnosti. Odstavec 2 potom zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku, že vada objevivší se na věci v průběhu šesti měsíců po převzetí věci existovala již při jejím převzetí.224 Za účelem včasného odhalení vad opravňuje § 2162 NOZ kupujícího, aby požadoval kontrolu věci či předvedení jejích funkcí, pokud to ...