Předmět pracovního práva. Předmět pracovního práva charakterizuje pracovní právo a odlišuje jej od ostatních odvětví práva. Předmětem je výkon závislé práce, který definuje § 2 odst. 1 ZP a tvoří ho 4 znaky. První znak je nejcharakterističtější pro pracovněprávní vztah a je jím výkon závislé práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Jedná se o nadřízenost organizační, tedy že zaměstnavatel určuje způsob výkonu práce a v závislosti na tom pak zaměstnanec fakticky práci vykonává.8 Ke zjištění, zda daný právní vztah skutečně tento znak naplňuje, slouží tzv. test nadřízenosti zaměstnavatele. Tento test vychází z toho, že ačkoliv je v každém právním vztahu smluvní strana vázána vůlí strany druhé, není tento projev charakteristický pro pracovní poměr. Pro ten je naopak typická zvláštní podřízenost a vázanost rozkazy firmy resp. zaměstnavatele. Závislost
Předmět pracovního práva. Předmětem pracovního práva jsou společenské vztahy, které vznikají při výkonu práce. Tyto vztahy jsou: • svobodné – zaměstnanec vykonává práci dobrovolně, neni nucen, • závislé – zaměstnanec pracuje dle pokynů zaměstnavatele, • námezdní – zaměstnanec pobírá za vykonanou práci mzdu nebo plat, • vykonávané osobně zaměstnancem – zaměstnanec se nemůže nechat při výkonu práce zastoupit.