Souvislosti. Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2018) 472 final – 2018/0250 COD): 13. června 2018 Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: 17. října 2018 Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení: 13. března 2019 Datum přijetí částečného obecného přístupu Rady: 7. června 2019 Datum přijetí obecného přístupu Rady: 12. října 2020 Datum pátého trialogu, na němž bylo dosaženo předběžné politické dohody o klíčových politických otázkách: 10. prosince 2020 Datum přijetí postoje Rady: 14. června 2021
Souvislosti. Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě dokument KOM(2008)0887 – 2008/0263(COD) 16. prosince 2008 Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne: 13. května 2009 Stanovisko Evropského parlamentu, první čtení, ze dne: 23. dubna 2009 Datum přijetí postoje Rady: 10. května 2010
Souvislosti. Ve své funkci poskytovatele řešení stavebního bloku služby eDelivery v rámci Nástroje pro propojení Evropy umožní GŘ pro informatiku dostupnost služby PKI (1) (dále jen „služba PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy“) smluvním stranám dohody AETR. Službu PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy musí používat vnitrostátní orgány (dále jen „koncoví uživatelé“), kteří jsou účastníky systému TACHOnet. GŘ pro informatiku je klientem infrastruktury veřejných klíčů v softwarovém řešení TeleSec Shared-Business-CA (dále jen „SBCA“), jež je provozováno v centru zabezpečení jednotky skupiny T- Systems International GmbH (dále jen „T-Systems“ (2)). GŘ pro informatiku zaujímá roli registrátora domény „XXX_xXxxxxxxx.xxxxxx.xx“ řešení SBCA. V této roli GŘ pro informatiku vytváří poddomény na doméně „XXX_xXxxxxxxx.xxxxxx.xx“ pro každý projekt, který užívá službu PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy.
(1) PKI („Public Key Infrastructure“, infrastruktura veřejných klíčů) je souhrnem rolí, politik, postupů a systémů potřebných pro tvorbu, správu, distribuci a zrušení platnosti digitálních certifikátů.
(2) Důvěryhodná role operátora centra zabezpečení, který je umístěn v centru zabezpečení T-Systems Trust Center, také vykonává úlohu interního registračního orgánu. Tento dokument poskytuje podrobnosti o zásadách a podmínkách subdomény TACHOnet. GŘ pro informatiku zaujímá roli dílčího registrátora této subdomény. V této funkci vydává, ruší a obnovuje certifikáty v rámci tohoto projektu.
Souvislosti. Právo zaměstnanců na informace, konzultace a účast jsou klíčovým tématem debaty na evropské úrovni již od roku 1974, kdy byl přijat první sociální akční program. Charta Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989 (zachovaná v článku 151 SFEU) zdůraznila, že je žádoucí zapojení pracovníků podporovat. Návrhy Komise v této oblasti však často narážejí na nesouhlas. Řádný právní základ právních předpisů Společenství začal existovat teprve poté, co byla do Amsterodamské smlouvy v roce 1997 včleněna dohoda o sociální politice. V roce 2009 byla do čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU) začleněna Listina základních práv Evropské unie. Článek 27 Listiny uznává právo pracovníků na informace a konzultace. Co se týče zapojení zaměstnanců, článek 153 SFEU svěřuje Parlamentu a Radě pravomoc přijímat: — opatření určená na podporu spolupráce mezi členskými státy, — směrnice, jimiž se stanoví minimální požadavky, které se uplatní postupně. Uplatňuje se řádný legislativní postup, jemuž předchází konzultace Evropského hospodářského a sociálního výboru a Evropského výboru regionů.
Souvislosti. V souladu s Novou lipskou chartou (5) musí města vytvořit integrované a udržitelné strategie rozvoje měst a zajistit jejich realizaci pro město jako celek, od jeho funkčních oblastí až po jeho čtvrti. Plánování udržitelné městské mobility je proto zásadní pro efektivní a udržitelnou mobilitu ve městech, včetně městských uzlů sítě TEN-T, a je také důležité pro celkové fungování sítě a zajištění pohotovosti a odolnosti v případě závažných problémů. Navrhuje se, aby městské uzly splňovaly základní požadavky související s plány udržitelné městské mobility uvedené v příloze V návrhu revidovaného nařízení o TEN-T, který předložila Komise (6). Touto koncepcí nejsou dotčeny žádné závazné povinnosti pro městské uzly týkající se přijetí plánů udržitelné městské mobility a jejich obsahu stanovené v budoucím revidovaném nařízení o TEN-T. Tato koncepce vychází z těchto navržených požadavků, ale poskytuje více informací a uvádí doporučené prvky potřebné pro vypracování plánu udržitelné městské mobility bez ohledu na to, zda je město městským uzlem, či nikoli.
Souvislosti. Jak uvedla Xxxxxx ve své roční strategii pro udržitelný růst 20211, opatření zaměřená na dopravu mohou výrazně podpořit ekologickou transformaci tím, že přinesou významné snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší a zároveň podpoří růst produktivity a posílí odolnost průmyslových ekosystémů. Komise v této souvislosti zdůraznila důležitost investic do veřejné dopravy a infrastruktury, které podporují přechod k udržitelnější a inteligentnější mobilitě, včetně plně propojených a účinných evropských multimodálních sítí, jakož i modernizace transevropských dopravních sítí pro osobní a nákladní dopravu. Dobře fungující systém železniční, vnitrozemské vodní a multimodální dopravy je klíčový pro zajištění propojení Evropy, vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s články 170 a 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), dosažení cílů EU v oblasti klimatu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“2) a podporu odolnosti průmyslu EU a jeho hodnotových řetězců (dále jen „nová průmyslová strategie“ v aktualizovaném znění3), včetně podpory cílů digitální transformace a digitalizace (dále jen „Evropská digitální strategie“4). Dne 9. prosince 2020 přijala Komise sdělení o své strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (dále jen „strategie Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu“)5, ve které posilování železniční a vnitrozemské vodní dopravy, jakož i multimodální dopravy představuje zásadní složku ekologické a digitální transformace evropské dopravy, která je dále klíčová pro dosažení cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050. Těchto cílů nelze dosáhnout bez rozsáhlých investic členských států. Spektrum investic, které členské státy mohou na podporu nízkoemisních druhů dopravy zvážit, sahá od investic do nových nebo stávajících vozových parků a flotil až po investice do železniční infrastruktury, překládkových terminálů a údržbářských dílen, také proto, aby se tak podpořila poptávka po vozidlech s nulovými emisemi a digitálních řešeních, jež umožňují interoperabilitu mezi druhy dopravy a v rámci jednotlivých odvětví. To vyžaduje pravidla státní podpory, která tyto investice umožní, pokud je taková veřejná podpora nezbytná, a zároveň zachovají a podpoří hospodářskou soutěž v oblasti železniční, vnitrozemské vodní a multimodální dopravy.
Souvislosti. V pracovním programu Komise na rok 2018 se uvádí, že Komise navrhne "opatření pro zlepšení fungování potravinového řetězce, aby zemědělcům pomohla upevnit jejich pozici na trhu a ochránila je před otřesy v budoucnu". Tato iniciativa navazuje na výroky o potravinovém řetězci v projevech předsedy Junckera o stavu Unie v letech 2015 a 2016. Představuje politickou reakci na usnesení Evropského parlamentu z června 2016, ve kterém se Evropská komise vyzývá, aby předložila návrh unijního rámce v oblasti nekalých obchodních praktik. Rovněž Rada vyzvala v prosinci 2016 Komisi k tomu, aby provedla posouzení dopadů za účelem navržení legislativního rámce EU nebo jiných opatření, která by problematiku nekalých obchodních praktik řešila. Komise se v potravinovém řetězci snaží nastolit větší spravedlnost a rovnováhu již od začátku svého mandátu. V roce 2016 zřídila pracovní skupinu pro zemědělské trhy, jež dostala za úkol posoudit úlohu zemědělců v širším dodavatelském řetězci a formulovat doporučení, jak by bylo možné jejich roli posílit. V návaznosti na vydaná doporučení pak Komise v roce 2017 vypracovala počáteční posouzení dopadů a provedla veřejnou konzultaci se zaměřením na lepší fungování potravinového řetězce. Na základě toho pak vybrala konkrétní nekalé obchodní praktiky, kterými se navržená směrnice zabývá. Z nedávného celoevropského průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky byly zveřejněny v únoru 2018, vyplynulo, že silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci je důležité pro velkou většinu respondentů (88 %). Ve veřejné konzultaci z roku 2017 o modernizaci Společné zemědělské politiky vyjádřilo 96 % respondentů souhlas s návrhem, že jedním z cílů společné zemědělské politiky EU by mělo být zlepšení postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, včetně odstranění nekalých obchodních praktik. Návrhy staví na dobrovolném kodexu osvědčených postupů uplatňovaném v dodavatelském řetězci, tzv. Iniciativě dodavatelského řetězce. Zmiňovanou iniciativu zavedlo v roce 2013 sedm sdružení na úrovni EU zastupujících potravinářský a nápojový průmysl, výrobce značkového zboží, maloobchodní odvětví, malé a střední podniky a obchodníky se zemědělskými produkty. Iniciativa je výsledkem práce fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce, jež bylo pod vedením Xxxxxx zřízeno v roce 2010, aby pomohlo koncipovat politiku v odvětví potravin a nápojů a přispělo k lepšímu fungování potravinového řetězce.
Souvislosti. 2.1 Dne 26. listopadu 2021 přijali ministři EU odpovědní za městské záležitosti Lublaňskou dohodu a její víceletý pracovní program, který zahajuje novou fázi městské agendy EU. Tento dokument stanoví konkrétní kroky k obnově městské agendy EU se společným cílem zvýšit její dopad a účinnost. Víceletý pracovní program doplňuje politické prohlášení a stanoví operační parametry, pracovní metody a postupy v rámci provádění další fáze této iniciativy víceúrovňové a mnohostranné správy.
2.2 Stále platí 14 prioritních témat (1) městské agendy EU: začleňování migrantů a uprchlíků, kvalita ovzduší, chudoba ve městech, bytová otázka, oběhové hospodářství, pracovní místa a dovednosti v místní ekonomice, přizpůsobování se změně klimatu (včetně řešení zelené infrastruktury), transformace energetiky, udržitelné využívání půdy a přírodě blízká řešení, městská mobilita, digitální transformace, inovativní a odpovědné zadávání veřejných zakázek, kultura a kulturní dědictví a bezpečnost na veřejných prostranstvích.
2.3 Lublaňská dohoda doplňuje tento seznam prioritních témat o následující čtyři témata: města rovnosti, potraviny, ozeleňování měst a udržitelný cestovní ruch. Tato témata byla přidána na základě procesů společné tvorby a v návaznosti na novou Lipskou chartu, politiky EU, další nové trendy rozvoje měst a potřeby měst.
2.4 Nadcházející české předsednictví Rady Evropské unie požádalo EHSV, aby prozkoumal, jak by změny vyplývající z nové Lublaňské dohody mohly ovlivnit vytváření nových tematických partnerství. Během českého předsednictví EU budou dále rozvíjena dvě ze čtyř témat dohodnutých v Lublani: ozeleňování měst a udržitelný cestovní ruch.
Souvislosti. Občanské iniciativy jsou nástroje, které mají občané ve většině členských států k dispozici na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, značně se však liší svým rozsahem a postupem. Koncept občanství EU, z něhož byla evropská občanská iniciativa odvozena, byl poprvé zaveden Maastrichtskou smlouvou (1.1.3). V roce 1996, během příprav na mezivládní konferenci v Amsterdamu, navrhli ministři zahraničí Rakouska a Itálie, aby bylo vedle práva podat petici Evropskému parlamentu zavedeno také právo předkládat takovéto iniciativy, avšak konference tento návrh nepřijala. Ustanovení týkající se občanské iniciativy, velmi podobná současnému systému, byla původně součástí návrhu Ústavní smlouvy. Ačkoli prezídium konventu odmítlo zahrnout tato ustanovení do konečného znění, díky společnému úsilí organizací občanské společnosti se podařilo je zachovat. Poté, co proces ratifikace Ústavní smlouvy skončil neúspěchem, byla obdobná ustanovení opět použita při přípravách návrhu Lisabonské smlouvy. V současnosti je právo předložit občanskou iniciativu upraveno v hlavě II SEU (ustanovení o demokratických zásadách). Článek 11 odst. 4 SEU zavádí pro toto právo základní rámec a čl. 24 odst. 1 SFEU určuje obecné zásady nařízení, jež vymezí konkrétní postupy a podrobné podmínky. Návrh nařízení byl výsledkem rozsáhlé konzultace. Jednání o konečné podobě nařízení trvala několik měsíců – návrh byl předložen Parlamentu a Radě dne 31. března 2010 a politické dohody bylo dosaženo dne 15. prosince 2010, což umožnilo oficiální přijetí nařízení Parlamentem a Radou dne 16. února 2011. Dne 1. dubna 2011 vstoupilo v platnost znění dohodnuté Evropským parlamentem a Radou podle nařízení (EU) č. 211/2011 (nařízení o evropské občanské iniciativě). Kvůli řadě nezbytných technických úprav na úrovni členských států, jejichž cílem bylo zavést jednotný ověřovací postup, bylo nařízení o evropské občanské iniciativě použitelné teprve o rok později. Do 1. dubna 2015 a poté každé tři roky ke stejnému datu je Komise povinna předložit zprávu o uplatňování nařízení o evropské občanské iniciativě s ohledem na případný přezkum. Komise přijala uvedené zprávy dne 31. března 2015 jako COM(2015)0145 a dne 28. března 2018 jako COM(2018)0157. Tato sdělení obsahovala popis současného stavu a hodnocení provádění evropské občanské iniciativy a současně zahrnovalo seznam problémů zaznamenaných v průběhu prvních šesti let uplatňování tohoto nového legislativního a institucionálního rámce. Poukázala na řadu nedostatků a ...
Souvislosti. Je prováděn předpisem