Posouzení dopadů Vzorová ustanovení

Posouzení dopadů. Návrh byl podpořen posouzením dopadů zveřejněným v květnu 20176, které obdrželo kladné stanovisko (SWD/2017/0173 final). Posouzení dopadů dospělo k závěru, že komplexní jednání by přineslo pozitivní přínosy jak pro EU, tak pro Chile. Mezi ně patřilo zvýšení HDP, životní úrovně, vývozu, zaměstnanosti, mezd (jak pro pracovníky s vyšší, tak s nižší kvalifikací), konkurenceschopnosti a lepší pozice jak pro EU, tak pro Chile mezi ostatními celosvětovými konkurenty. Začlenění ustanovení o udržitelném rozvoji by mělo rovněž pozitivní dopad na podporu a dodržování lidských práv a na účinné provádění základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP). Posouzení dopadů na udržitelnost provedené během jednání navíc poskytuje komplexní posouzení potenciálních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů větší liberalizace obchodu podle pokročilé rámcové dohody v EU a Chile. Posouzení dopadů na udržitelnost rovněž analyzuje možné dopady modernizace na lidská práva a na výrobní odvětví, zemědělství a služby. EU a Chile dosáhly ambiciózní dohody v souladu s nejnovějšími obchodními dohodami, jako je dohoda CETA a dohody s Japonskem a Novým Zélandem. Dohoda otevře nové příležitosti pro obchod a investice na obou trzích a podpoří zaměstnanost v EU. Pokročilá rámcová dohoda mimo jiné odstraní většinu cel, rozšíří přístup k veřejným zakázkám, otevře trh se službami, nabídne předvídatelné podmínky pro investory a pomůže zabránit nelegálnímu kopírování inovací a tradičních výrobků EU. Pokročilá rámcová dohoda obsahuje také všechny záruky, aby se zajistilo, že ekonomické zisky nebudou na úkor základních práv, sociálních norem, práva vlád na regulaci, ochrany životního prostředí nebo zdraví a bezpečnosti spotřebitelů.
Posouzení dopadů. V souladu s politikou „zlepšování právní úpravy“ provedla Komise posouzení dopadů s ohledem na zavedení kosmického programu Unie. Posouzení dopadů se zakládalo na třech specifických cílech: zajištění kontinuity stávajících kosmických infrastruktur a služeb a vývoj nových nebo zdokonalených infrastruktur a služeb, podpora inovativního evropského kosmického odvětví a zachování kapacity EU disponovat autonomním přístupem do vesmíru využívajícím nezávislý průmysl EU, zaručeným přístupem k datům z kosmických systémů a kosmickým službám EU a bezpečně a zabezpečeně je využívat. S ohledem na financování programu byly posuzovány dvě možnosti.
Posouzení dopadů. Posouzení dopadů bylo projednáno s Výborem pro kontrolu regulace (RSB) dne 29. listopadu 2017. Výbor pro kontrolu regulace (RSB) vydal pozitivní stanovisko s poznámkami, jež byly vyřešeny dalším vyjasněním oblasti působnosti, výběru možností a očekávaných přínosů této iniciativy a vysvětlením, jak by bylo možné zmírnit potenciální neplánované důsledky iniciativy23. Kombinace opatření uvedená v tomto návrhu byla v posouzení dopadů vyhodnocena jako nejúčinnější, nejefektivnější a nejsoudržnější. Kvantitativní analýza upřednostňované kombinace opatření ukazuje, že se očekává podstatné zlepšení pracovních a životních podmínek. Do oblasti působnosti směrnice budou především nově spadat nejméně 2 až 3 miliony pracovníků v nestandardních formách zaměstnání. Pro přibližně 4 až 7 milionů pracovníků se zlepší předvídatelnost, což by mělo mít pozitivní dopad na rovnováhu mezi jejich pracovním a soukromým životem a také jejich zdravotní stav. Přibližně 14 milionů pracovníků může požádat o novou formu práce. Přibližně 90 000 až 360 000 pracovníků na zavolanou si bude moci díky zrušení ustanovení o výlučnosti najít další práci a vydělat ročně navíc 355 až 1 424 milionů EUR. Bylo by potvrzeno právo pracovníků na bezplatnou povinnou odbornou přípravu a tito lidé by měli snazší přístup k domáhání se nápravy. Zaměstnavatelé by měli prospěch z udržitelnější hospodářské soutěže, větší právní jistoty a celkově větší transparentnosti na trzích práce. Mezi nevyčíslené výhody pro zaměstnavatele patří menší fluktuace a větší loajalita zaměstnanců, lepší vztahy mezi pracovníky, méně stížností a soudních sporů a lepší plánování zdrojů, což přispěje k celkovému zvýšení produktivity. Očekávané náklady upřednostňované kombinace možností pro zaměstnavatele jsou tyto: očekává se, že náklady na vystavení nového nebo opraveného písemného prohlášení budou činit 18–153 EUR u malých a středních podniků a 10–45 EUR u větších společností. Společnosti budou nést rovněž jednorázové náklady na seznámení se s novou směrnicí: v průměru 53 EUR u malých a středních podniků a 39 EUR u větších společností. Očekává se, že náklady potřebné k odpovědi na žádosti o novou formu zaměstnání budou podobné jako náklady na vystavení nového písemného prohlášení. Zaměstnavatelé rovněž očekávají určité drobné nepřímé náklady (právní poradenství, aktualizace systémů plánování práce, čas vynaložený na řízení lidských zdrojů, informace pro zaměstnance). Úbytek flexibility bude zanedbatelný (např. u malé části zaměstnav...
Posouzení dopadů. V souladu se svou politikou „zlepšování právní úpravy“ provedla Komise posouzení dopadů34. V posouzení dopadů bylo posouzeno pět možností politiky s různou mírou zásahu EU do stávajícího postupu udělování víz: Možnost 1 považovaná za základní scénář: podle základního scénáře by na úrovni EU nebyla přijata žádná legislativní opatření. Členské státy by nadále pokračovaly (nebo nepokračovaly) ve vývoji svého vnitrostátního nástroje. Komise by členským státům vydala nezávazná doporučení a podpořila by je opatřeními majícími povahu právně nevynutitelných předpisů. Možnost 2 zahrnuje některé minimální legislativní změny na evropské úrovni, jejichž cílem je odstranit právní překážky, které omezují možnost členských států proces podávání žádostí o víza dále digitalizovat. Vízový štítek v papírové podobě by nahradilo povinné digitální vízum a byla by zavedena internetová služba za účelem kontroly jeho platnosti. Možnost 3 předpokládá vývoj a vytvoření platformy EU pro podávání žádostí o víza, i když pouze na dobrovolném základě. Členské státy by se mohly rozhodnout, že se zapojí do platformy EU pro podávání žádostí o víza dobrovolně, nebo že budou rozvíjet či nadále používat své vlastní vnitrostátní platformy, případně že nebudou vyvíjet žádné řešení pro digitální žádosti. Držitelé víz by si mohli ověřit platnost svého digitálního víza prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí o víza v závislosti na členském státě, který vízum udělil. Možnost 4, stejně jako možnost 3, také zahrnuje vytvoření platformy EU pro podávání žádostí o víza. Zatímco účast členských států na platformě EU pro podávání žádostí o víza by byla v rámci možnosti 3 volitelná, podle možnosti 4 by platforma EU byla po uplynutí přechodného období pro každý členský stát povinná. Držitelé víz by si mohli ověřit platnost svého digitálního víza prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí o víza. 33 Studie proveditelnosti a důsledků možností digitalizace vyřizování víz v roce 2019, xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxx/-/xxxxxxxxxxx/0xx0xxx0-0x00-00xx-x0x0- 01aa75ed71a1/language-cs 34 Studie pro posouzení různých možností souvisejících s digitalizací vydávání víz a na podporu přípravy posouzení dopadů – závěrečná zpráva je k dispozici zde: xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx-xxxxxxx/xxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxxx-xxxxxxx- digitalisation-and-support-preparation-impact_en Možnost 5 zahrnuje úplnou digitalizaci postupu podávání žádostí o víza do EU, a to povinně a bez přechodného období. N...
Posouzení dopadů. Posouzení dopadů této iniciativy14, které projednal Výbor pro kontrolu regulace na formálním zasedání dne 16. března 2022, obdrželo kladné stanovisko s výhradami15. Revidovanou verzi zprávy o posouzení dopadů, která řeší nedostatky zjištěné ve stanovisku, schválila meziútvarová řídící skupina na svém zasedání dne 16. června 2022. Obecným cílem vymezeným v posouzení dopadů je lépe reagovat na potřeby uživatelů a modernizovat a zvýšit relevanci, harmonizaci a soudržnost evropské statistiky o obyvatelstvu. Tento obecný cíl lze rozdělit do čtyř specifických cílů, které mají řešit výše uvedené nedostatky, a to:
Posouzení dopadů. Posouzení dopadů není nutné vzhledem k výjimečné povaze této situace a omezeným potřebám v období, v němž probíhá změněna statusu Spojeného království. Jiné věcné ani právní možnosti než ta navrhovaná nejsou k dispozici. • Základní práva Tento návrh nemá žádné důsledky z hlediska ochrany základních práv.
Posouzení dopadů. Požadavky na zlepšování právní úpravy vztahující se na iniciativu nezahrnují posouzení dopadů, plán provádění ani veřejnou konzultaci. Dne 21. prosince 2017 byl zveřejněn plán přistoupení EU k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních s lhůtou pro konzultace se zúčastněnými stranami do 18. ledna 2018. Obdrženo bylo osm připomínek. V pokynech ke zlepšování právní úpravy je objasněno, že by posouzení dopadů mělo být provedeno pouze tehdy, je-li to užitečné, což je třeba posoudit v každém jednotlivém případě. Posouzení dopadů se v zásadě nevyžaduje v případech, kdy má Komise málo možností, nebo nemá vůbec na výběr. Tak je tomu v tomto případě, jelikož přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody je odůvodněné vzhledem k výlučné pravomoci Unie s ohledem na záležitosti upravené Ženevským aktem a jelikož tento krok je rovněž logickým závěrem po přezkumu systému Lisabonské dohody, na němž se EU podílela. Členství EU bude mít řadu výhod. Zajistí, aby byla stávající a budoucí zeměpisná označení zapsaná na úrovni EU, která však nebyla zapsána sedmi členskými státy v Lisabonské unii, způsobilá pro ochranu v rámci systému Lisabonské dohody. Zeměpisná označení EU by mohla ve všech stávajících a budoucích stranách Ženevského aktu v zásadě rychle získat vysokou úroveň časově neomezené ochrany. Zřízený mezinárodní rejstřík zlepší pověst evropských zeměpisných označení vzhledem k širokému geografickému rozsahu ochrany na základě Ženevského aktu. Očekává se, že lepší mezinárodní ochrana zeměpisných označení vyplývající z přistoupení EU upevní a případně rozšíří pozitivní dopady ochrany zeměpisných označení na inkluzivní růst a zaměstnanost v zemědělském odvětví v oblasti produkce s vysokou přidanou hodnotou, na obchod a investiční toky, na konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních, jakož i na fungování vnitřního trhu a hospodářskou soutěž a ochranu práv duševního vlastnictví. Duševní vlastnictví zemědělců a výrobců potravin v souvislosti s výrobky chráněnými zeměpisným označením je náchylné k využití a ztrátě, zejména na světových trzích. Přistoupení EU k systému Lisabonské dohody pomůže zúčastněným stranám ve venkovských oblastech chránit na celosvětové úrovni to, co je cenné na místní úrovni, tudíž vyrovnat obvyklý trend globalizace směřující k jednotným normám pro komodity a tlak na snižování cen zemědělských produktů. V době současné politické a ekonomické nejistoty by to venkovským komunitám poskytlo zjevný důkaz ...
Posouzení dopadů. Podle nástroje č. 7 souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy7 není posouzení dopadů nutné, pokud dopad nelze jednoznačně určit ex-ante, dopady jsou malé nebo má Komise v této věci jen malou nebo žádnou možnost volby. Vzhledem k tomu, že míra podrobnosti doporučení zůstává velmi obecná a poskytuje širokou míru flexibility, je splněna první podmínka uvedená v nástroji č. 7 souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy. Doporučení navíc Komisi v této fázi nezavazuje k určitému postoji. Plánované doporučení Komise bude zahrnovat pouze „zmocnění“ ze strany Rady k zahájení jednání s Norskem. To nemá žádný dopad ani na daňové orgány, ani na daňové poplatníky v EU. Jednání se zaměří na několik administrativních nástrojů, které by mohly být doplněny k již platné dohodě mezi EU a Norskem o spolupráci v oblasti DPH. Komise má jen malou nebo žádnou možnost volby, neboť doporučení je povinným krokem k zahájení jednání se třetí zemí. V praxi nebude výsledkem zamýšleného doporučení žádný nový právní akt, ale pouze opětovné zahájení jednání.
Posouzení dopadů. Ačkoliv posouzení dopadů mělo širší působnost než toto doporučení, zahrnovalo totiž obchod, investice a další otázky, jsou jeho závěry platné i pro toto doporučení. Zpráva o posouzení dopadů a související souhrn posouzení dopadů, jakož i kladné stanovisko a výhrady Výboru pro kontrolu regulace, budou zveřejněny. Kromě posouzení dopadů budou posouzeny potenciální hospodářské, sociální, lidskoprávní a environmentální dopady dohody o volném obchodu, a to prostřednictvím nezávislého posouzení dopadů na udržitelnost, které bude provedeno externími konzultanty. Posouzení dopadů na udržitelnost bude probíhat souběžně s jednáním o dohodě o volném obchodu a bude se opírat o rozsáhlé konzultace zúčastněných stran, zejména občanské společnosti. Posouzení dopadů na udržitelnost bude dokončeno předtím, než bude dohoda o volném obchodu parafována, a jeho výsledky budou podkladem pro vyjednávací proces.
Posouzení dopadů. Ekonomické posouzení bylo provedeno externí společností před zahájením jednání. Toto posouzení lze nalézt na adrese xxxx://xxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx/0000/xxxxx/xxxxxx_000000.xxx. Jeho autoři posoudili obchodní a hospodářské dopady rozšíření rozsahu produktů zahrnutých v ITA na základě stanoveného seznamu produktů navrženého Komisí. Odhadované změny zahrnutých obchodních toků v EU (zvýšení vývozu o 55 miliard EUR ročně a zvýšení dovozu o 40 miliard EUR) byly výrazně nižší než konečný výsledek (viz údaje níže). Nicméně na základě těchto údajů dospěli konzultanti k závěru, že se zvýší jak vývoz z EU, tak dovoz do EU a že snížení ceny těchto produktů nově zahrnutých do ITA, zvýšení spotřeby a rozšíření seznamu produktů ITA bude pro podniky v EU přínosem a zlepší jejich možnosti pro podnikání. Rovněž konstatovali, že rozšíření ITA za účelem zahrnutí více produktů bude přínosné pro spotřebitele těchto produktů, jelikož ti pak budou nakupovat za nižší ceny a vybírat z větší nabídky produktů. Sloučením těchto přínosů do jednoho údaje dospěli k závěru, že ekonomický přínos odstranění cel u rozšířeného seznamu produktů pro hospodářství EU činí přibližně 45 milionů EUR. Prospěch pro spotřebitele by se zvýšil o 520 milionu EUR (přebytek spotřebitele). Jelikož zahrnutý vývoz i dovoz nakonec značně přesáhly odhadované hodnoty, lze i ve skutečnosti očekávat větší ekonomické účinky. Jelikož jsou nyní konečné výsledky jednání známy, Xxxxxx provedla své vlastní posouzení, v nichž dospěla k těmto třem nejdůležitějším zjištěním: dohoda se vztahuje vývoz ve výši 74–150 miliard EUR. To je zajisté široké rozpětí, je však způsobeno nezahrnutými produkty, v důsledku čehož nelze s jistotou posoudit, do jaké míry budou dotčené celní položky skutečně liberalizovány, vývozci z EU ušetří 0,8–2,1 miliard EUR na platbách cla z navýšeného objemu svého vývozu z EU, jelikož se jedná o produkty, které jsou nezbytnými meziprodukty u značného objemu vývozu z EU, lze očekávat významné účinky pro hodnotový řetězec. Stimulace všeobecné rovnováhy poukazuje na možnost zvýšení celkového vývozu zboží o přibližně 0,7 % až 1,4 % základní hodnoty. Pokud jde o stávající vývoz zboží mimo EU, ten činí 12–24 miliard EUR. Komise také vydá svá zjištění ve stručné zprávě určené Radě, která bude předložena nezávisle na memorandu.