Common use of Zkušební doba Clause in Contracts

Zkušební doba. Zkušební doba je jedním z významných institutů pracovního práva, se kterým se setkal již každý z nás. Pro zkušební dobu stanoví ZP vždy písemnou formu pod sankcí neplatnosti, sjednána musí být nejpozději v den, který je stanoven jako den nástupu do práce. Nezáleží však na tom, zda je toto ujednání součástí sjednaného obsahu pracovní smlouvy či zda je sjednáno ve smlouvě jiné. Zkušební doba je charakterizována jako určitý časový úsek na počátku pracovního poměru, který umožňuje lepší vzájemné poznání obou smluvních stran při výkonu práce. Obě smluvní strany si tak mohou ověřit, zda jim pracovní poměr a podmínky, které z něj plynou, vyhovují. Pokud pracovní poměr neodpovídá představám kterékoliv ze smluvních stran, může jej ukončit jednostranným právním úkonem. Podmínkou je, aby strana, která se rozhodla tuto možnost využít, a to z jakéhokoliv důvodu, tuto skutečnost písemně oznámila druhé smluvní straně alespoň 3 dny před ukončením pracovního poměru. Tato lhůta je však lhůtou pořádkovou a její nedodržení neznamená neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Na druhé straně je podle Xxxxxxx tato doba „dobou právní nejistoty“, jelikož nechrání žádnou ze skupin zaměstnanců (nemocné, zdravotně postižené atd.) a není jisté, zda pracovní poměr bude nadále pokračovat. Aby nedocházelo k jakémukoliv zneužívání tohoto institutu, jsou právní úpravou stanovena určitá pravidla a omezení, a to v ustanovení § 35 ZP. Určité omezení se týká délky zkušební doby, která je zákonem stanovena maximálně na 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru68. Zákonem sjednaná maximální hranice zkušební doby nemůže být dodatečně nikterak prodlužována,

Zkušební doba. Zkušební doba Sjednání zkušební doby je v současnosti jedním z velice hojně využívaných institutů, které zákoník práce při sjednávání pracovního poměru nabízí. Tento institut umožňuje zaměstnavateli posoudit schopnosti a výkonnost zaměstnance; zaměstnavateli také umožňuje přijmout i více zaměstnanců na stejnou práci a z nich si během zkušební doby vybrat toho, který se osvědčil nejlépe, a pracovní poměr ostatních zrušit. Zaměstnanci zase zkušební doba dává možnost ověřit si, zda mu práce podle pracovní smlouvy vyhovuje, jak z hlediska jeho 67Nejvyšší soud vyjádřil tyto skutečnosti v rozsudku ze dne 13. 11. 2002, sp. zn. 21 Cdo 811/2002: „Den nástupu do práce může být proto dohodnut nejen přímým časovým údajem, jak se z obsahu rozhodnutí odvolacího soudu naznačuje, nýbrž i na základě jiných, konkrétním datem neoznačených objektivně zjistitelných skutečností, o nichž účastníci při uzavírání pracovní smlouvy nemusí mít ani jistotu, kdy přesně nastanou, které však nepřipouštějí pochybnosti o tom, že xxxx byl den nástupu do práce nezaměnitelně označen, a které umožňují jednoznačný závěr, kterým dnem pracovní poměr vznikne.“ 68GALVAS, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: MuniPRESS, 2012, s. 258 fyzických i duševních schopností, tak v porovnání s dosahovaným výdělkem, ale i z hlediska pracovního kolektivu, do něhož byl zařazen, přístupu nadřízených apod. Xxxxxxx sjednání zkušební doby je tedy možnost, pokud některá ze stran dospěje k závěru, že pracovní poměr nesplňuje její představy, jej ve zkušební době, tedy v počátečním stadiu existence pracovního poměru, snadno zrušit.69 Předně je třeba zmínit formu, jakou může být zkušební doba ujednána. Zákoník práce stanovuje povinnost formy písemné, ovšem dává smluvním stranám možnost, vyhnout se neplatnosti v případě nedodržení této formy, kdy je možné tuto vadu dodatečně odstranit, a to následným „písemným“ uzavřením zkušební doby.70 Limit pro dodatečné zhojení této vady je však nutno spatřovat v ustanovení § 35 odst. 3 zákoníku práce stanovícího mezní okamžik pro sjednání zkušební doby. Na základě novely provedené zákonem č. 365/2011 Sb. zákonodárce stanovil některé pozitivní změny, které, dle mého názoru, napomohly snadnějšímu a přehlednějšímu uplatňování a využívání tohoto institutu v praxi. Jednou z významných institutů pracovního právaa velice podstatných změn je stanovení doby, se kterým se setkal již každý z nás. Pro do které lze zkušební dobu stanoví nejpozději uzavřít, což na rozdíl od předchozí úpravy, která dovozovala nyní účinné ustanovení pouze z judikatury, tj. bez výslovné úpravy v zákoně, jednoznačně přináší do pracovněprávních vztahů právní jistotu.71 Nově je tedy v § 35 odst. 3 ZP vždy písemnou formu pod sankcí neplatnostiuvedeno, sjednána musí být že zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který je stanoven byl sjednán jako den nástupu do práce. Nezáleží však , nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na tompracovní místo vedoucího zaměstnance, z čehož plyne, že byla-li zkušební doba platně sjednána a byla-li dodržena dikce zákona i ohledně doby, do které lze zkušební dobu stanovit, nebude třeba zkoumat, zda je toto ujednání součástí sjednaného obsahu pracovní smlouvy či zda je sjednáno ve smlouvě jiné. Zkušební doba je charakterizována jako určitý časový úsek na počátku pracovního poměru, který umožňuje lepší vzájemné poznání obou smluvních stran při výkonu sjednání zkušební doby v tento den fakticky předcházelo nástupu zaměstnance do práce. Obě smluvní strany si tak mohou ověřit69FETTER, zda jim pracovní poměr a podmínkyX. Xxxxxxxx doba [online]. xxxxxxxxxxxxxx.xx, které z něj plynou, vyhovují3. Pokud pracovní poměr neodpovídá představám kterékoliv ze smluvních stran, může jej ukončit jednostranným právním úkonem12. Podmínkou je, aby strana, která se rozhodla tuto možnost využít, a to z jakéhokoliv důvodu, tuto skutečnost písemně oznámila druhé smluvní straně alespoň 3 dny před ukončením pracovního poměru2009 [cit. Tato lhůta je však lhůtou pořádkovou a její nedodržení neznamená neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době25. Na druhé straně je podle Xxxxxxx tato doba „dobou právní nejistoty“, jelikož nechrání žádnou ze skupin zaměstnanců (nemocné, zdravotně postižené atd2. 2014]. Dostupné na: <xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxx-xxxx-0-/000000>.) a není jisté, zda pracovní poměr bude nadále pokračovat. Aby nedocházelo k jakémukoliv zneužívání tohoto institutu, jsou právní úpravou stanovena určitá pravidla a omezení, a to v ustanovení § 35 ZP. Určité omezení se týká délky zkušební doby, která je zákonem stanovena maximálně na 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru68. Zákonem sjednaná maximální hranice zkušební doby nemůže být dodatečně nikterak prodlužována,

Zkušební doba. Další velice častou náležitostí pracovní smlouvy je ujednání o zkušební době. Zkušební doba slouží zaměstnanci i zaměstnavateli k tomu, aby oba vzájemně mohli posoudit, zda je jedním práce, kterou má zaměstnanec pro zaměstnavatele podle pracovní smlouvy vykonávat pro zaměstnance vhodnou a v případě zjištění jedné ze stran pracovní smlouvy, že tomu tak není, lze v průběhu jejího trvání bez větších potíží pracovní poměr skončit. Vedle toho je však významná i tím, že během jejího trvání lez snadno skončit pracovní poměr, neboť podle ustanovení § 66 věty první ZP může zaměstnanec i zaměstnavatel v době trvání zkušební doby skončit pracovní poměr z významných institutů pracovního právajakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Z pohledu zaměstnavatele se však nejedná o možnost absolutní, neboť jak plyne z dikce ustanovení § 66 věty druhé ZP, nesmí zaměstnavatel v době trvání zkušební doby se kterým zaměstnancem skončit pracovní poměr bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu, pokud by k takovému kroku chtěl přistoupit v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Ačkoliv se setkal již každý ve vztahu ke zkušební době jedná o jednu v praxi z násnejčastějších náležitostí, které se v pracovních smlouvách objevují, není její sjednání povinné, a tak je zcela na vůli stran, zda se k aplikaci tohoto institutu uchýlí. Pro sjednání zkušební doby stanovuje zákoník práce v ustanovení § 35 odst. 6 písemnou formu, jejíž nedodržení by mělo za následek neplatnost.180 Samotné sjednání zkušební doby pak lze učinit jak v samotné pracovní smlouvě, což je v praxi postup zcela nejčastější, tak i v samostatném dokumentu, ovšem zákon stanovuje zásadní podmínku v ustanovení § 35 odst. 3 ZP, že zkušební dobu stanoví ZP vždy písemnou formu pod sankcí neplatnosti, sjednána musí být nejpozději nelze sjednat později než v den, který je stanoven byl sjednán jako den nástupu do práce. Nezáleží však na tom, zda je toto ujednání součástí sjednaného obsahu pracovní smlouvy či zda je sjednáno ve smlouvě jiné. Zkušební doba je charakterizována jako určitý časový úsek na počátku pracovního poměru, který umožňuje lepší vzájemné poznání obou smluvních stran při výkonu práce. Obě smluvní strany si tak mohou ověřit, zda jim pracovní poměr a podmínky, které z něj plynou, vyhovují. Pokud pracovní poměr neodpovídá představám kterékoliv ze smluvních stran, může jej ukončit jednostranným právním úkonem. Podmínkou je, aby strana, která se rozhodla tuto možnost využít, a to z jakéhokoliv důvoduani se zpětnou účinností k tomuto dni,181 když uvedené pravidlo vychází zcela evidentně ze skutečnosti, tuto skutečnost písemně oznámila druhé smluvní straně alespoň 3 dny před ukončením pracovního poměru. Tato lhůta je však lhůtou pořádkovou a její nedodržení neznamená neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Na druhé straně je podle Xxxxxxx tato doba „dobou právní nejistoty“, jelikož nechrání žádnou ze skupin zaměstnanců (nemocné, zdravotně postižené atd.) a není jisté, zda pracovní poměr bude nadále pokračovat. Aby nedocházelo k jakémukoliv zneužívání tohoto institutu, jsou právní úpravou stanovena určitá pravidla a omezení, a to v ustanovení § 35 ZP. Určité omezení se týká délky zkušební doby, která je zákonem stanovena maximálně na 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru68. Zákonem sjednaná maximální hranice že pozdější sjednání zkušební doby nemůže být dodatečně nikterak prodlužována,by 180 Vysokajová, M.; Xxxxx, B.; Xxxxxxxx, N.; Xxxxx, P.; Xxxxxxxxx, X. Xxxxxxx práce. Komentář. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2015, s. 59

Zkušební doba. Zkušební doba je jedním z významných institutů Ujednání o zkušební době patří k tradičním institutům pracovního práva, jehož účelem je umožnit zaměstnanci i zaměstnavateli ověřit si, zda jim uzavřený pracovní poměr vyhovuje. Zaměstnavatel tak může posoudit, zda se kterým zaměstnanec osvědčí při výkonu práce a plní pracovní povinnosti, a zaměstnanec má možnost si ověřit, zda mu vyhovuje charakter vykonávané práce a pracovní podmínky u zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel či zaměstnanec došli k opačnému názoru, zkušební doba jim umožňuje pracovní poměr jednoduše ukončit v jeho počátečním stádiu. Dle § 66 zákoníku práce je možné pracovní poměr ve zkušební době ukončit z jakéhokoliv důvodu i bez udání důvodu, je však nutné tak učinit písemnou formou. Pracovní poměr pak skončí dnem doručení zrušení, nebo pozdějším dnem ve zrušení uvedeným. Platné sjednání zkušební doby musí splňovat několik podmínek, které jsou vymezeny v § 35 zákoníku práce. Zaprvé, délka sjednané zkušební doby nesmí přesáhnout tři po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru a v případě vedoucích zaměstnanců šest po sobě jdoucích měsíců ode dne 108 Relativně kogentní ustanovení je takové ustanovení, které má obvykle za cíl chránit slabší smluvní stranu a od kterého se setkal již každý z náslze odchýlit pouze jedním směrem. Pro Např. zákoník práce, resp. nařízení vlády, stanovuje výši minimální mzdy, kterou smluvní strany pracovní smlouvy musí respektovat v tom smyslu, že si nemohou sjednat mzdu nižší než minimální stanovenou. Opačným směrem, tedy sjednat mzdu vyšší než stanovenou, mohou. 109 Více k této problematice viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2372/2002 zabývající se neplatným ujednáním o době trvání pracovního poměru. vzniku pracovního poměru. Pokud by byla sjednána delší zkušební doba, než umožňuje zákon, bude neplatné pouze ujednání o té části zkušební doby, která přesahuje maximální zákonem stanovenou hranici110. Jestliže by tedy u zaměstnance (nikoliv vedoucího) byla sjednána zkušební doba v délce pěti měsíců, bude ujednání platné pouze v rozsahu maximálně dovolené tříměsíční délky zkušební doby. Zkušební dobu stanoví ZP vždy písemnou formu pod sankcí neplatnostilze navíc v rámci téhož pracovního poměru sjednat pouze jednou (a to např. i tehdy, sjednána kdy je měněn dosavadní druh zaměstnancem vykonávané práce) a nelze ji, a to ani na základě dohody smluvních stran, dodatečně prodlužovat111. Pokud však zaměstnanci ve výkonu práce ve zkušební době brání celodenní překážky v práci112 či čerpá celodenní dovolenou113, zkušební doba se o tyto dny prodlužuje (tyto dny se do zkušební doby nezapočítávají). Xxxxxxx, zkušební doba musí být v zájmu právní jistoty zaměstnance i zaměstnavatele sjednána nejpozději v den, který je stanoven byl sjednán jako den nástupu do práce. Nezáleží však na tom, zda je toto ujednání součástí sjednaného obsahu pracovní smlouvy či zda je sjednáno ve smlouvě jiné. Zkušební doba je charakterizována jako určitý časový úsek na počátku pracovního poměrupřípadně den, který umožňuje lepší vzájemné poznání obou smluvních stran při výkonu prácebyl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Obě smluvní strany si tak mohou ověřitV žádném případě tedy nelze zkušební dobu sjednat zpětně, zda jim pracovní poměr a podmínky, které z něj plynou, vyhovují. Pokud pracovní poměr neodpovídá představám kterékoliv ze smluvních stran, může jej ukončit jednostranným právním úkonem. Podmínkou je, aby strana, která se rozhodla tuto možnost využít, a to z jakéhokoliv důvodu, tuto skutečnost písemně oznámila druhé smluvní straně alespoň 3 dny před ukončením až po vzniku pracovního poměru. Tato lhůta je však lhůtou pořádkovou a její nedodržení neznamená neplatnost zrušení Zatřetí, sjednaná zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Pokud si tedy smluvní strany ujednaly pracovní poměr na dobu určitou v délce trvání čtyř měsíců, zkušební doba nesmí přesáhnout dobu dvou měsíců. Ustanovení § 35 odst. 5 má zejména chránit zaměstnance, který vykonává zaměstnání krátkodobého charakteru (např. na základě pracovního poměru ve zkušební době. Na druhé straně je podle Xxxxxxx tato doba „dobou právní nejistoty“na dobu určitou v délce trvání tří měsíců), jelikož nechrání žádnou ze skupin zaměstnanců (nemocné, zdravotně postižené atd.) a není jisté, zda pracovní poměr bude nadále pokračovat. Aby nedocházelo k jakémukoliv zneužívání tohoto institutu, jsou právní úpravou stanovena určitá pravidla a omezení, a to v ustanovení § 35 ZP. Určité omezení se týká délky zkušební dobypřed nejistotou, která je zákonem stanovena maximálně na 3 měsíce po sobě jdoucí ode by pramenila z toho, že by zaměstnavatel mohl se zaměstnancem pracovní 110 Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 127/2001 ze dne vzniku pracovního poměru6827. Zákonem sjednaná maximální hranice zkušební doby nemůže být dodatečně nikterak prodlužována,11. 2001 [online]. [cit. 2024- 02-29]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx/00-xxx-000-0000

Zkušební doba. Zkušební doba Jako další, v dnešní době již pravidelně se vyskytující náležitostí pracovní smlouvy, je jedním z významných institutů pracovního právasjednání zkušební doby, které dává smluvním stranám možnost vyzkoušet si po určitý časový úsek, jak jim vzájemná spolupráce v pracovněprávním vztahu bude vyhovovat a na základě této zkušenosti se kterým rozhodnout, zda setrvají v pracovním poměru. Úprava zkušební doby v zákoníku práce se setkal již každý z náss účinností od 1.1.2012 značně změnila, což je dle mého názoru velice vítané, poněvadž dřívější úprava byla nedokonalá a v mnoha ohledech vedla k aplikačním problémům a rozporům. Pro V první řadě byla značně problematická úprava možnosti sjednání zkušební doby, kdy ustanovení § 35 odst. 1 ZP účinného do 31.12.2011 ve větě čtvrté deklarovalo, že zkušební dobu stanoví ZP vždy písemnou formu pod sankcí neplatnosti, sjednána musí být lze sjednat nejpozději v den, který je stanoven byl sjednán jako den nástupu do práce, vzápětí pak ve větě páté toto ustanovení popíral tím, že zkušební dobu není možné sjednat, pokud již pracovní poměr vznikl. Nezáleží však na tomJelikož pracovní 83 XXXXXXXXX, zda Xxxxx. Flexibilní formy zaměstnávání a organizace pracovní doby. Právní rádce, 2007, č. 4, s. 37. poměr vzniká v den, který je toto ujednání součástí sjednaného obsahu pracovní smlouvy či zda je sjednáno ve smlouvě jiné. Zkušební uveden jako den nástupu do práce, vyvstávaly otazníky, kdy tedy může být zkušební doba je charakterizována jako určitý časový úsek na počátku pracovního poměru, který umožňuje lepší vzájemné poznání obou smluvních stran při výkonu práce. Obě smluvní strany si tak mohou ověřit, zda jim pracovní poměr a podmínky, které z něj plynou, vyhovují. Pokud pracovní poměr neodpovídá představám kterékoliv ze smluvních stran, může jej ukončit jednostranným právním úkonem. Podmínkou je, aby strana, která se rozhodla tuto možnost využítsjednána, a to z jakéhokoliv důvodui přesto, tuto skutečnost písemně oznámila druhé smluvní straně alespoň 3 dny před ukončením pracovního poměru. Tato lhůta je však lhůtou pořádkovou že existovala judikatura uvádějící, že zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu zaměstnance do práce a její nedodržení neznamená neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Na druhé straně je podle Xxxxxxx tato doba „dobou právní nejistoty“nikoli se zpětnou platností poté, jelikož nechrání žádnou ze skupin zaměstnanců (nemocné, zdravotně postižené atd.) a není jisté, zda co pracovní poměr bude nadále pokračovat. Aby nedocházelo k jakémukoliv zneužívání tohoto institutujiž vznikl.84 Proto zákonodárce tyto spory vyřešil jednoznačným zněním zákona, jsou právní úpravou stanovena určitá pravidla a omezení, a to když v ustanovení § 35 odst. 3 ZP stanovil, že zkušební doba může být sjednána nejpozději v den, který byl jako den nástupu do práce dohodnut v pracovní smlouvě. Je tedy možné zkušební dobu sjednat během celého dne, ve kterém vznikne pracovní poměr.85 Maximální délka zkušební doby je upravena v ustanovení § 35 odst. 1 ZP. Určité omezení se týká délky zkušební dobyZákoník práce v tomto ustanovení zakládá rozdílnou úpravu pro tzv. řadové zaměstnance a vedoucí zaměstnance, která je byla založena novelou, provedenou zákonem stanovena maximálně na 3 měsíce č. 365/2011 Sb. U tzv. řadových zaměstnanců nesmí délka trvání zkušební doby přesáhnout tři po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru68dne, kdy vznikl pracovní poměr. Zákonem sjednaná maximální hranice U vedoucích zaměstnanců je, s ohledem na důležitější postavení, možná délka zkušební doby nemůže být dodatečně nikterak prodlužována,prodloužena na 6 měsíců. Nedohodnou-li se strany na délce zkušební doby v pracovní smlouvě, použije se doba uvedená v ZP. V případě sjednání delší než zákonem povolené zkušební doby nedojde k neplatnosti celého ustanovení o zkušební době, ale jsem toho názoru, že se jedná o část, kterou je možno oddělit od zbytku a tudíž bude částečně neplatná pouze ona doba, která překračuje zákonné maximum a zkušební doba bude trvat po dobu stanovenou ZP. Judikatura NS tuto premisu potvrzuje např. v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 127/2001, ze dne 27.11.2001.86 Na počítání času se aplikuje ust. § 333 ZP. Dále byl nově upraven vztah zkušební doby a pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou. Absence této úpravy v dřívějším ZP vedla nezřídka ke zneužívání ze strany zaměstnavatele, který opakovaně uzavíral se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou v délce 6 měsíců a pokaždé sjednával zkušební dobu v délce 3 měsíců, takovéto jednání by bylo v rozporu s dobrými mravy, jelikož účel zkušební doby byl již naplněn a není proto důvod držet zaměstnance v nejistotě.87 Proto byl novelou ZP zakotven taktéž zákaz sjednávání zkušební doby delší než je polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, bez ohlednu na to, zde se jedná o řadového či vedoucího zaměstnance. V tomto případě může

Zkušební doba. Zkušební doba je jedním z významných institutů pracovního práva, se kterým se setkal již každý z nás. Pro zkušební dobu stanoví ZP vždy písemnou formu pod sankcí neplatnosti, sjednána musí být nejpozději v den, který je stanoven jako den nástupu do práce. Nezáleží však na tom, zda je toto ujednání součástí sjednaného obsahu pracovní smlouvy či zda je sjednáno ve smlouvě jiné. Zkušební doba je charakterizována jako určitý časový úsek na počátku pracovního poměru, který umožňuje lepší vzájemné poznání obou smluvních stran při výkonu práce. Obě smluvní strany si tak mohou ověřit, zda jim pracovní poměr a podmínky, které z něj plynou, vyhovují. Pokud pracovní poměr neodpovídá představám kterékoliv ze smluvních stran, může jej ukončit jednostranným právním úkonem. Podmínkou je, aby strana, která se rozhodla tuto možnost využít, a to z jakéhokoliv důvodu, tuto skutečnost písemně oznámila druhé smluvní straně alespoň 3 dny před ukončením pracovního poměru. Tato lhůta je však lhůtou pořádkovou a její nedodržení neznamená neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Na druhé straně je podle Xxxxxxx tato doba „dobou právní nejistoty“, jelikož nechrání žádnou ze skupin zaměstnanců (nemocné, zdravotně postižené atd.) a není jisté, zda pracovní poměr bude nadále pokračovat. Aby nedocházelo k jakémukoliv zneužívání tohoto institutu, jsou právní úpravou stanovena určitá pravidla a omezení, a to v ustanovení § 35 ZP. Určité omezení se týká délky zákoníku práce upravuje problematiku zkušební doby. Institut zkušební doby by měl v celém rozsahu sloužit k vzájemnému ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, která je zákonem stanovena maximálně na pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru68poměru (§ 35 odst. Zákonem sjednaná maximální hranice 1). Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (podle § 35 odst. 1). Sjednaná zkušební doby doba nemůže být dodatečně nikterak prodlužována, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Oproti starému zákoníku práce se „v novém odstavci 2 § 35“ uvádí, že o dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. Platné sjednání zkušební doby musí splňovat následující podmínky: a) musí být sjednána písemně, jinak je neplatná, b) nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, c) sjednaná zkušební doba již nemůže být smluvně dodatečně prodlužována. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. Pokud by zkušební doba byla sjednána ústně a písemná pracovní smlouva byla vyhotovena například až následující den po sjednaném dni nástupu do práce, bylo by ujednání o zkušební době neplatné. Neplatné bude pouze ujednání o té části zkušební doby, která překračuje maximální hranici 3 měsíců. Během sjednané zkušební doby lze pracovní poměr zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu a bez ohledu na momentální zdravotní či sociální situaci, v níž se zaměstnanec nachází (těhotenství nemoc). Pracovní poměr končí dnem rozhodnutí o zrušení pracovního poměru ve zkušební době a nikoliv dnem doručení oznámení o tomto právním úkonu. Doručení písemného oznámení o zrušení pracovního poměru není podmínkou platnosti tohoto právního úkonu. Právní úkon směřující ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době, učiněný po uplynutí sjednané zkušební doby, je neplatný. Během zkušební doby nelze učinit zrušovací projev s tím, že jako den skončení pracovního poměru bude označen den následující po uplynutí zkušební doby a ke zrušení nemůže dojít ani zpětně. Určení dne skončení pracovního poměru následujícího po uplynutí zkušební doby anebo zpětné zrušení pracovního poměru ve zkušební době je pro rozpor s obsahem neplatné.17

Zkušební doba. Zkušební doba Sjednání zkušební doby je v současnosti jedním z velice hojně využívaných institutů, které zákoník práce při sjednávání pracovního poměru nabízí. Tento institut umožňuje zaměstnavateli posoudit schopnosti a výkonnost zaměstnance; zaměstnavateli také umožňuje přijmout i více zaměstnanců na stejnou práci a z nich si během zkušební doby vybrat toho, který se osvědčil nejlépe, a pracovní poměr ostatních zrušit. Zaměstnanci zase zkušební doba dává možnost ověřit si, zda mu práce podle pracovní smlouvy vyhovuje, jak z hlediska jeho fyzických i duševních schopností, tak v porovnání s dosahovaným výdělkem, ale i z hlediska pracovního kolektivu, do něhož byl zařazen, přístupu nadřízených apod. Xxxxxxx sjednání zkušební doby je tedy možnost, pokud některá ze stran dospěje k závěru, že pracovní poměr nesplňuje její představy, jej ve zkušební době, tedy v počátečním stadiu existence pracovního poměru, snadno zrušit.69 Předně je třeba zmínit formu, jakou může být zkušební doba ujednána. Zákoník práce stanovuje povinnost formy písemné, ovšem dává smluvním stranám možnost, vyhnout se neplatnosti v případě nedodržení této formy, kdy je možné tuto vadu dodatečně odstranit, a to následným „písemným“ uzavřením zkušební doby.70 Limit pro dodatečné zhojení této vady je však nutno spatřovat v ustanovení § 35 odst. 3 zákoníku práce stanovícího mezní okamžik pro sjednání zkušební doby. Na základě novely provedené zákonem č. 365/2011 Sb. zákonodárce stanovil některé pozitivní změny, které, dle mého názoru, napomohly snadnějšímu a přehlednějšímu uplatňování a využívání tohoto institutu v praxi. Jednou z významných institutů pracovního právaa velice podstatných změn je stanovení doby, se kterým se setkal již každý z nás. Pro do které lze zkušební dobu stanoví nejpozději uzavřít, což na rozdíl od předchozí úpravy, která dovozovala nyní účinné ustanovení pouze z judikatury, tj. bez výslovné úpravy v zákoně, jednoznačně přináší do pracovněprávních vztahů právní jistotu.71 Nově je tedy v § 35 odst. 3 ZP vždy písemnou formu pod sankcí neplatnostiuvedeno, sjednána musí být že zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který je stanoven byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, z čehož plyne, že byla-li zkušební doba platně sjednána a byla-li dodržena dikce zákona i ohledně doby, do které lze zkušební dobu stanovit, nebude třeba zkoumat, zda sjednání zkušební doby v tento den fakticky předcházelo nástupu zaměstnance do práce. Nezáleží však Principem tohoto institutu je jeho časová omezenost, tzn. že extrémně důležitá je úprava lhůty, na kterou lze zkušební dobu72 uzavřít. I tato prošla značnými změnami s účinností od 1. 1. 2012, a to nejen, jedná-li se o samotnou její délku a možnosti prodloužení, ale taktéž její rozlišení v závislosti na tom, zda se jedná o „řadového“ či vedoucího zaměstnance (přičemž zkušební dobu je toto ujednání součástí sjednaného obsahu možné sjednat i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní smlouvy místo). Zákonodárce v tomto případě zvolil úpravu postavenou na principu tzv. „maxu“ či zda maximálních hodnot. Obě lhůty jsou stanoveny maximálními možnými délkami, a to pro „řadové“ zaměstnance tři měsíce a pro vedoucí zaměstnance v délce šesti měsíců. Neznamená to ovšem, že by nebylo možné sjednat kratší časový úsek, než je sjednáno ve smlouvě jinézákonem stanovená lhůta. Zkušební Ovšem velice důležité je, že sjednaná zkušební doba nesmí být podle ustanovení § 35 odst. 4 věty první ZP dodatečně smluvně prodlužována. To platí nejen pro případ sjednání maximální délky zkušební doby, ale i pro případy, kdy byla sjednána kratší než tříměsíční, popř. šestiměsíční zkušební doba. Dodatečné prodloužení sjednané zkušební doby by bylo neplatné pro rozpor s § 580 NOZ. V tomto případě, s ohledem na ochrannou funkci pracovního práva, by se, dle mého názoru, jednalo o neplatnost absolutní.73 Dosud popsané o nemožnosti prodloužení zkušební doby se tedy týká prodloužení smluvního, což znamená, že k prodloužení zkušební doby může dojít pouze ze zákona, a to o dobu celodenních překážek v práci (§ 191–209 ZP), pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a také o dobu celodenní dovolené. Tato zákonná výjimka jednoznačně směřuje k naplnění smyslu institutu zkušební doby, a tedy ověřit si a vyzkoušet vzájemnou spolupráci zaměstnavatele a zaměstnance, která by mohla být absencí zaměstnance narušena. Pro úplnost je charakterizována třeba se ještě zmínit o tom, že zákonodárce vyšel vstříc i dřívějšímu, značně nevýhodnému, postavení zaměstnanců krátkodobých zaměstnání, kdy délka zkušební doby mohla být stejná jako určitý časový úsek na počátku délka samotného pracovního poměru, který umožňuje lepší vzájemné poznání obou smluvních stran při výkonu prácecož způsobovalo značnou nejistotu v pracovněprávním vztahu zejména na straně zaměstnance. Obě smluvní strany si tak mohou ověřitZkušební dobu proto zaměstnavatel nesmí uzavřít na dobu delší, zda jim než je polovina doby trvání pracovního poměru.74 Jak již bylo řečeno, hlavním smyslem zkušební doby je možnost okamžitého zrušení pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu bez povinnosti jeho uvedení. I zde ovšem platí určité zákonné limity a omezení, kterými se účastníci tohoto pracovněprávního vztahu musí řídit. Předně je nutné zdůraznit, že ačkoliv hovoříme o možnosti okamžitého zrušení, přesto zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr a podmínky, které z něj plynou, vyhovují. Pokud v prvních čtrnácti kalendářních dnech dočasné pracovní poměr neodpovídá představám kterékoliv ze smluvních stran, může jej ukončit jednostranným právním úkonem. Podmínkou jeneschopnosti, aby strana, která se rozhodla tuto možnost využít, a to z jakéhokoliv důvodu, tuto skutečnost písemně oznámila druhé smluvní straně alespoň 3 dny před ukončením pracovního poměruzaměstnavatel nemohl vyhnout poskytování náhrady mzdy nebo jiného příjmu zaměstnanci. Tato lhůta je však lhůtou pořádkovou a její nedodržení neznamená neplatnost Dle § 66 odst. 2 zákoníku práce musí mít i zrušení pracovního poměru ve zkušební dobědobě písemnou formu75 obsahující všechny náležitosti pracovněprávního jednání, jinak se k němu nepřihlíží. Na Pokud v něm nebude uveden pozdější den, dochází ke zrušení pracovního poměru doručením listiny o zrušení pracovního poměru ve zkušební době zrušení druhé straně je podle Xxxxxxx tato doba „dobou právní nejistoty“straně. Zrušení musí být doručeno adresátovi do vlastních rukou, jelikož nechrání žádnou ze skupin zaměstnanců (nemocné, zdravotně postižené atd.) a není jisté, zda pracovní poměr bude nadále pokračovatjak vyplývá z ustanovení § 334 odst. Aby nedocházelo k jakémukoliv zneužívání tohoto institutu, jsou právní úpravou stanovena určitá pravidla a omezení1 ZP, a to v ustanovení § 35 ZP. Určité omezení se týká délky nejpozději do uplynutí zkušební doby, která jinak je zákonem stanovena maximálně na 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku neplatné. Strany ovšem mají možnost označit jako den skončení pracovního poměru68poměru i kterýkoliv den v průběhu zkušební doby. Zákonem sjednaná maximální hranice Během zkušební doby nemůže být dodatečně nikterak prodlužována,však není možné učinit zrušovací projev s tím, že jako den skončení pracovního poměru bude označen den následující po uplynutí zkušební doby. Pokud i přesto je den skončení pracovního poměru takto označen, pak se má za to, že pracovní poměr skončí posledním dnem zkušební doby. Nejinak tomu bude i v případě, že je uplatněno zrušení pracovního poměru se zpětnými účinky ke dni předcházejícímu doručení zrušovacího projevu, zaniká pracovní poměr dnem, v němž zrušovací projev došel druhému účastníku. To vše samozřejmě za předpokladu, že je doručen ještě ve zkušební době. Právní [jednání] směřující ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době učiněný po uplynutí zkušební doby je neplatný.76 Jak stanovuje judikatura, nesmíme opomenout, že samotná skutečnost, že zaměstnavatel zrušil pracovní poměr se zaměstnancem v průběhu zkušební doby, neznamená, že se vždy musí jednat o zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 66 ZP; i ve zkušební době lze pracovní poměr okamžitě zrušit podle ustanovení § 55 odst. 1 ZP.77 Nelze zapomínat, že i na toto zjednodušené zrušení ve zkušební době se vztahuje zákaz jakékoliv diskriminace, o kterém je pojednáno v kapitole 2.