ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. 2.1. Pro zajištění územního systému ekologické stability (ÚSES) jsou vymezeny ve správním území obce Dobrá skladebné prvky – biocentra, propojená biokoridory. Prvky regionální úrovně jsou dále popsány s označením podle ZÚR Moravskoslezského kraje. Na území obce jsou vymezeny: - Nadregionální úroveň je zastoupena: - částí regionálního biocentra N1 – 180 Na Morávce, které je součástí nadregionálního biokoridoru K101. - Lokální úroveň je zastoupena lokálními trasami biokoridorů s biocentry: - trasou ze severu z Bruzovic L1, L2; - trasou z nivy Morávky k severu L4, L3.
2.2. Cílové vegetační formace pro většinu prvků jsou lesní porosty. U prvků s výměrou větší je možné část výměry nad minimální rozsah příslušného typu biocentra udržovat jako přírodě blízké extenzivní louky – regionální biocentru.
2.3. Chybějící části prvků jsou vymezeny většinou v minimálních parametrech (velikosti biocenter, šířky biokoridorů). Existující, funkční i nefunkční části prvků jsou vymezeny v rozměrech větších a jejich upřesnění - zmenšení je možné v další podrobnější územně plánovací nebo prováděcí dokumentaci za předpokladu dodržení dalších, metodikou předepsaných, podmínek.
2.4. Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva: - lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Prvky nadregionální a regionální úrovně jsou dále popsány s označením podle ZÚR Moravskoslezského kraje a v závorce je pak uvedeno značení jejich částí podle ÚP Rychvaldu a jejich popis je v části II.A odůvodnění ÚP Rychvaldu.
2.1. Nadregionální úroveň územního systému ekologické stability je zastoupena: - částí nadregionálního biokoridoru K 98 (N1 až N8): mezofilní hájový; prochází Rychvaldem v severní části území obce a propojuje NRBC 91 Černý les napříč přes údolí Odry mezi Ostravou a Bohumínem k severovýchodu do Polska. Do něj je vloženo do území obce částečně zasahující regionální biocentrum 129 Heřmanice-Záblatí (N1) (dříve jako č. 1839 Heřmanický rybník). - čátí nadregionálního biokoridoru K 99 (N9 až N19), mezofilní bučinná až mezofilní hájová osa; propojuje mezofilní hájovou osu NRBK K 98 a NRBC 97 Hukvaldy, do něj vložené regionální biocentrum č. 125 Xxxxxx (N19) zčásti zasahuje do území Rychvaldu Severní část jeho průběhu obcí byla přesunuta podle ZÚR na území Ostravy-Heřmanic.
2.2. Lokální úroveň je zastoupena lokální trasou s částmi L1 až L22.
2.3. Cílové vegetační formace pro většinu prvků jsou lesní porosty pokud není uvedeno jinak. Podrobný návrh je nutné zpracovat v projektech nebo plánech ÚSES. U prvků s výměrou větší je možné část výměry nad minimální rozsah příslušného typu biocentra udržovat jako přírodě blízké extenzivní louky.
2.4. Chybějící části prvků jsou vymezeny většinou v minimálních parametrech (velikosti biocenter, šířky biokoridorů). Existující, funkční i nefunkční části prvků jsou vymezeny v rozměrech větších a jejich upřesnění - zmenšení je možné v další podrobnější územně plánovací nebo prováděcí dokumentaci za předpokladu dodržení dalších, metodikou předepsaných, podmínek.
2.5. Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva: - lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m; - lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích v podmínkách zkulturněné krajiny nebo vytvořit podmínky pro jejich návrat do krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických společenstev. Tato původní společenstva jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit územní systém ekologické stability krajiny sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek. Těmito podmínkami jsou reprezentace pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají též stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách v krajině. Podobné přírodní podmínky jsou charakterizovány příbuzností skupin typů geobiocénů (STG). Územní systém ekologické stability má základní prvky: „migrace“ se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků a pod.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. 2.1. Pro zajištění územního systému ekologické stability (ÚSES) jsou vymezeny ve správním území obce Melč skladebné prvky – biocentra, propojená biokoridory. Prvky regionální úrovně jsou dále popsány s označením podle ZÚR Moravskoslezského kraje (v závorce). V území obce jsou vymezeny: – Regionální úroveň je tvořena částí složeného regionálního biokoridoru (č. 520 dle ZÚR) V Melči jsou to části R1, R2, R3. – Lokální úroveň je reprezentována trasami tvořenými lesními lokálními biocentry a lokálními biokoridory: L1 až L4 – od západu z Moravice v jižní části Melče a podél hranice s Radkovem na radkovském území, reprezentuje lesní stanoviště biochory 4BM;
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Cílem územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) je ochrana přírodních společenstev před intenzívní lidskou činností (odlesněním, odvodněním a regulacemi) i úprava některých funkcí krajiny. Jedná se zejména o úpravu hospodaření na některých pozemcích a případně i výsadby vhodné vegetace. Územní systém ekologické stability v řešeném území byl do ÚP Litvínovice zpracován Ing. Xxxxx Xxxxxxx, který vychází z následujících podkladových dokumentací: ZÚR Jihočeského kraje a ÚAP ORP České Budějovice. Cílem zpracované dokumentace ÚSES bylo upřesnění stávajících prvků a jejich funkční propojení, resp. doplnění do aktuálního stavu. x Důsledně dodržovat druhovou skladbu v lesních porostech v rámci ÚSES odpovídající přirozenému složení z autochtonních dřevin, stejně jako příslušný management; x u upravených vodotečí v co největší míře zachovat přírodě blízký charakter příbřežní zóny a podporovat tam sukcesi, v případě možnosti jejich revitalizace vypracovat příslušné projektové dokumentace; x vhodnými technologickými zásahy zvyšovat stupeň ekologické stability lučních porostů; x při zakládání prvků využít meliorační dřeviny – keře a stromy; x připustit pouze hospodářské zásahy mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu, např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění; x jestliže to umožňují ostatní zájmy v území, lze uvažovat i o dalším rozšíření ÚSES nad současný rámec - především dalším zařazením navržených interakčních prvků (navržených výsadeb). NBK 118 Hlubocká Obora-Dívčí Kámen Nadregionální biokoridor LBC 185 Šindlovský rybník Lokální biocentrum LBC 186 Litvínovické rybníky Lokální biocentrum LBK 293 Mokré - jih Lokální biokoridor LBK 294 Litvínovický potok - Šindlovy Dvory Lokální biokoridor LBK 295 Litvínovický potok - Litvínovice Lokální biokoridor LBC 303 Ostrov Lokální biocentrum LBK 484 U střelnice Lokální biokoridor LBK 485 K Vlčí jámě Lokální biokoridor RBC 611 Bagr Regionální biocentrum
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Návrh územního plánu vymezuje prvky ÚSES v nadregionální a regionální úrovni. ▪ NK K56 "Karlštejn, Koda – K59", osa vodní (V) zahrnuje vodní tok Berounky, břehové a doprovodné porosty a místy i navazující rozlivové louky ▪ V trase NK K56/V jsou vložena tři biocentra, která jsou součástí nadregionálního biokoridoru: ▪ NK K56 "Karlštejn, Koda – K59", osa mezofilní hájová (MH), částečně nefunkční Ve všech plochách prvků ÚSES musí být dále zajištěny podmínky pro zachování a rozvoj genofondu, zvyšování ekologické stability a příznivé působení na okolní krajinu. Pro prvky ÚSES platí regulační opatření: - regulace lesního hospodářství s důrazem na druhovou skladbu dřevin, která by měla být co nejbližší původním lesním společenstvům; - revitalizace vodních toků tak, aby po splnění nezbytných vodohospodářských funkcí plnily co největší měrou i funkce ekologické; - uživatelé a vlastníci pozemků se musí řídit pravidly stanovenými pro funkci daného prvku ÚSES.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Jev č. 21 – Územní systém ekologické stability Obec Nadregionální biocentra Regionální biocentra
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Možnosti využití ploch označenjch prvkem územního systému ekologické stability jsou v grafické části vyznačeny překryvnou čárovou kresbou a jsou regulovány plochami s rozdílnjm využitím s ohledem na toto vymezení konkrétním přípustnjm a nepřípustnjm využitím. Vymezenj ÚSES zajišťuje ekologickou stabilitu v území; zachování přirozenjch vlastností a funkce ekosystému. Koncepce územního systému ekologické stability vychází z širších souvislostí a vazeb uspořádání krajiny, do nichž je ÚSES vkomponován. Probíhající ÚSES v obci byl navržen v souladu s nadřazenou koncepcí ochrany přírody a krajiny v krajskjch územně plánovacích dokumentacích – vydanjch Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Kostru ekologické stability na území obce Šípy tvoří lokální systém ekologické stability; regionální úroveň systému ekologické stability dle nadřazené dokumentace – Zásad územního rozvoje Středočeského kraje tvoří regionální biokoridor č. RK 1155 Šípskj mljn – Ostrj vrch a regionální biocentrum RC 1446 – Šípskj mljn. Na území obce Šípy je územní systém ekologické stability tvořen funkčními prvky:
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. ▪ všechny stávající skladebné prvky ÚSES lokální i regionální dle § 4 zákona č. 114/1992 Sb.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Skladebné prvky ÚSES nadregionálního regionálního i místního biogeografického významu dle § 4 zákona č. 114/92 Sb. ÚSES je vymazen v platném územním plánu a změnou č. 7 se nemění.