Analýza Vzorová ustanovení

Analýza. Pokud společnosti A nebo B sdílejí veškeré své variabilní náklady či jejich větší část, mohla by tato dohoda o výrobě vést k přímému omezení hospodářské soutěže mezi nimi. To může mít za následek, že strany sníží objem výroby společného podniku v porovnání s objemem, který by uvedla na trh každá z nich v případě, že by každá z nich rozhodovala o svém objemu výroby sama. Vzhledem ke kapacitním omezením soutěžitelů by toto snížení objemu výroby mohlo vést k vyšším cenám. I v případě, že by společnosti A a B nesdílely většinu svých variabilních nákladů, nýbrž pouze jejich významnou část, mohla by tato dohoda o výrobě vést k tajně dohodnutému výsledku mezi společ­ nostmi A a B, a tím nepřímo vyloučit hospodářskou soutěž mezi oběma stranami. Pravděpodob­ nost, že k tomu dojde, závisí nejen na otázce shodnosti nákladů (které jsou v tomto případě vysoké), nýbrž rovněž na vlastnostech relevantního trhu, například jeho transparentnosti, stabilitě a úrovni koncentrace. V obou z těchto dvou situací zmíněných výše je pravděpodobné, že by společný výrobní podnik společností A a B vedl k omezujícím účinkům na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1 na trhu výrobku X. Nahrazení dvou menších starých výrobních závodů větším, moderním a efektivnějším výrobním závodem může mít za následek, že společný podnik zvýší objem výroby s nižšími cenami ve prospěch spotřebitelů. Dohoda o výrobě by však mohla splňovat kritéria čl. 101 odst. 3 pouze tehdy, pokud strany předloží doložené údaje, že růst efektivity bude přenesen na spotřebitele v míře, která převáží omezující účinky na hospodářskou soutěž.
Analýza. V první fázi bude provedena analýza procesů a potřeb objednatele z oblasti personalistiky a mezd. Na tomto základě bude vytvořen návrh konfigurace a parametrizace systému včetně návrhu bezpečnosti a způsobu řízení přístupu do systému. Součástí výstupů analýzy bude také podrobný postup migrace dat ze stávajících systémů objednatele a popis budoucího propojení PIS s ostatními systémy objednatele.
Analýza. ⮚ Za aktivní slovesa, která se vztahují k této úrovni uvažování, lze např. uvést: specifikovat, přirovnat, vyjmenovat části celku, rozlišit mezi, vybrat podstatné x nepodstatné, rozlišit mezi domněnky a fakty, roztřídit, rozdělit.
Analýza. Analýza současného stavu, zpřesnění požadavků a vytvoření konceptu CLM. Vybraný dodavatel provede vlastní analýzu nutnou k tvorbě technického návrhu implementace a k zajištění všech potřeb nutných k plnění požadavků podané nabídky. Výstupem analýzy bude obecný popis komponent, jejich vztahů, kapacit atd., dále je požadován popis architektury budoucího CLM, popis operačního modelů a procesů dotčených CLM. Výstup analýzy musí být oboustranně schválen (SŽ i budoucím dodavatelem) před zahájením kroku Definice technického návrhu implementace. Technický návrh implementace musí vycházet ze schváleného znění výstupu Analýzy a být s ním plně v souladu.
Analýza. Poskytovatel vypracuje Analýzu v pro oblast Věda, výzkum a inovace (dále jen „Obor“) s cílem definování cílových skupin včetně navržení plánu opatření v několika časových úrovních a navržený marketingový mix. Marketingovým mixem se rozumí Poskytovatelem veškeré doporučené marketingové aktivity. Analýza se kromě Oboru bude též zabývat profilováním sekce místopředsedy vlády v rámci propagace Oboru. Analýza bude obsahovat návrh realizace zviditelnění Oboru.
Analýza. Sumarizácia zadania. Opis riešenia.
Analýza. Tato výměna informací, která je zahájena rozhodnutím sdružení podniků, se týká záměrů soutěžitelů, pokud jde o tvorbu cen. Tato výměna informací je velmi účinným nástrojem k dosažení tajně dohodnutého výsledku a omezuje proto hospodářskou soutěž jakožto cíl. Důvodem je skuteč­ nost, že společnosti mohou kdykoli své zamýšlené ceny, jak je sdružení oznámilo, změnit, pokud zjistí, že jejich konkurenti hodlají účtovat vyšší ceny. To společnostem umožňuje dosáhnout společné vyšší cenové úrovně, aniž by jim vznikly náklady v podobě úbytku podílu na trhu. Například, podnik A provozující autokarovou dopravu může dnes oznámit zvýšení ceny na trase z města 1 do města 2 při cestách od následujícího měsíce. Jelikož tato informace je dostupná všem ostatním podnikům provozujícím autokarovou dopravu, může podnik A poté vyčkat a sledovat reakce svých konkurentů na toto oznámení ceny. Pokud se soutěžitel na stejné trase, podnik B, přizpůsobí zvýšení ceny, pak se oznámení podniku A nezmění a později nabude pravděpodobně účinku. Pokud by se však podnik B zvýšení ceny nepřizpůsobil, může podnik A své jízdné revi­ dovat. Přizpůsobování by trvalo do doby, dokud by se společnosti nepřiblížily vyšší cenové úrovni narušující hospodářskou soutěž. Tato výměna informací pravděpodobně nesplňuje podmínky čl. 101 odst. 3. Výměna informací je omezena pouze na soutěžitele, tj. zákazníci podniků provozu­ jících autokarovou dopravu z ní nemají přímý prospěch.
Analýza. Tato výměna informací nepředstavuje omezení hospodářské soutěže jakožto cíl. Společ­ nosti si vyměňují údaje o platných cenách místo o plánovaných budoucích cenách, jelikož již skutečně prodávají jízdenky za tyto ceny (na rozdíl od příkladu č. 1 v odstavci 105). Tato výměna informací proto s menší pravděpodobností představuje účinný mechanismus k dosažení hlavního bodu koordinace. Vzhledem ke struktuře trhu a strategické povaze údajů však tato výměna infor­ mací pravděpodobně představuje účinný mechanismus sledování odchylek od tajně dohodnutého výsledku, k němuž by pravděpodobně docházelo v tržním prostředí tohoto typu. Tato výměna informací proto může vyvolat omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1. Pokud však mohou z možnosti sledovat odchylky vyplývat určité omezující účinky na hospodář­ skou soutěž, je pravděpodobné, že růst efektivnosti plynoucí z výměny informací bude přenesen na spotřebitele v míře, jež převáží omezující účinky na hospodářskou soutěž, a to z hlediska jejich pravděpodobnosti i velikosti. Na rozdíl od příkladu č. 1 v odstavci 105 je výměna informací veřejná a spotřebitelé si mohou zakoupit jízdenky za ceny a s podmínkami, které jsou předmětem výměny informací. Tato výměna informací proto pravděpodobně přinese spotřebitelům přímý prospěch snížením nákladů na hledání a zlepšením výběru, a tudíž rovněž podněcováním cenové soutěže. Pravděpodobně tudíž budou podmínky čl. 101 odst. 3 splněny.
Analýza. Pokud tato výměna informací neodhaluje způsoby výměny informací o budoucích zámě­ rech, nepředstavovala by omezení hospodářské soutěže jakožto cíl, jelikož hotely si vyměňují stávající údaje, a nikoli informace o plánovaných budoucích cenách nebo množství. Výměna infor­ mací by však vedla k omezujícím účinkům na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1, jelikož znalost stávajících platných cen konkurentů pravděpodobně usnadní koordinaci (tj. sladění) soutěžního chování společností. Bude s největší pravděpodobností využita k sledování odchylek od tajně dohodnutého výsledku. Výměna informací zvyšuje transparentnost na trhu, jelikož hotely sice obvykle zveřejňují své ceníky, na základě jednání nebo za včasné či skupinové rezervace atd. však nabízejí rovněž různé slevy z ceníkové ceny. Dodatečné informace, které si hotely vyměňují neve­ řejně, jsou obchodně citlivými, tj. strategicky užitečnými informacemi. Tato výměna pravděpodobně usnadní tajně dohodnutý výsledek na trhu, jelikož dotyčné strany představují úzký, nesložitý a stabilní oligopol účastnící se dlouhodobého soutěžního vztahu (opakující se součinnost). Struktura nákladů hotelů je mimoto do značné míry homogenní. Spotřebitelé ani noví účastníci nemohou omezit chování zavedených hospodářských subjektů, jelikož spotřebitelé mají malou sílu kupujícího a překážky vstupu na trh jsou vysoké. Není pravděpodobné, že v tomto případě budou strany moci prokázat růst efektivnosti vyplývající z výměny informací, jenž bude přenesen na spotřebitele v míře, která převáží omezující účinky na hospodářskou soutěž. Není proto pravděpodobné, že mohou být splněny podmínky čl. 101 odst. 3.
Analýza. Tato výměna informací v zásadě nepředstavuje omezení hospodářské soutěže jakožto cíl. Je proto nutno posoudit její účinky na trh. Vzhledem ke struktuře trhu, skutečnosti, že vyměňovaná informace se ve velké míře vztahuje k variabilním nákladům společností, individualizované formě předkládání údajů a velkému pokrytí relevantního trhu výměna informací pravděpodobně usnadní tajně dohodnutý výsledek, a tudíž vyvolá omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1. Není pravděpodobné, že jsou splněna kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3, jelikož existují méně omezující způsoby dosažení udávaného růstu efektivnosti, například shromáždění, anonymizace a agregování údajů třetí osobou v určité formě stanoveného pořadí v rámci daného hospodářského odvětví. V tomto případě by mohla vzhledem ke skutečnosti, že strany tvoří velmi úzký, nesložitý a stabilní oligopol, i výměna souhrnných údajů usnadnit tajně dohodnutý výsledek na trhu. To by však bylo velmi nepravděpodobné, pokud by k výměně těchto informací docházelo na netransparentním, roztříštěném, nestabilním a složitém trhu.