Common use of Historický vývoj Clause in Contracts

Historický vývoj. Obec Spojil má poměrně dlouhou historii. Roku 1780 se rozhodla správa Pardubického panství rozdělit některé ladem ležící pozemky a nevýnosné plochy panské půdy novým osadníkům a dát jim je do tak zvaného dědičného nájmu. Mimo jiné se jednalo i o vysušené rybníky Staročernský, Xxxxxxxx, Spojil a Studánka. Celkem mělo být rozděleno 52 nových pozemků a tím byl položen základ obcím Staročernsko, Studánka a Spojil. Obec tedy vznikla roku 1785 na ploše někdejších rybníků Spojil a Xxxxxxxx. Veškerá půda byla rozdělena na jednotlivé dílce, z nichž pak dílce na bývalé rybniční hrázi byly určeny pro výstavbu usedlostí s dodnes dochovanými čísly popisnými 1 – 21. Na vybudování příbytků a hospodářských budov dostali nově příchozí usedlíci od panství z okolních lesů všechno potřebné dříví zdarma. V krátké době tak na novém místě vyrostla celá vesnice. Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství. V jílovité a bahnité půdě bylo velmi těžké vypěstovat dostatek plodin, ale namáhavou a usilovnou prací byla nakonec pole zúrodněna natolik, že v 80. letech 19. století se obec Spojil stala centrem zelinářství. To se nezměnilo ani v době 1. a 2. světové války. Později, když sem byla zavedena místní doprava, začalo mnoho zdejších lidí dojíždět za prací do Pardubic. V 50. letech 20. století vzniklo z jednotlivých selských hospodářství Jednotné zemědělské družstvo, které fungovalo až do roku 1996. Tehdy byly definitivně vyklizeny veškeré objekty areálu JZD, kde se chovala prasata, krávy a telata. Dnes jsou okolní pozemky obhospodařovány zemědělskou společností ze Starého Hradiště. Kolem roku 1900 měla obec 30 domů a 193 obyvatel, v roce 1950 - 48 domů a 169 obyvatel, v roce 1980 - 61 domů a 224 obyvatel. Obec Spojil se osamostatnila v roce 1992 (1.1.1992). Do té doby byla třikrát přisloučena a opět oddělena od Pardubic. Její osamostatnění s sebou přineslo řadu nových možností, ale také mnoho starostí. Do řešení problémů se s nadšením pustilo nové zastupitelstvo, v jehož čele stál první dvě volební období xxx Xxx Xxxxxx. Rok 1992 byl tedy počátkem velkého rozvoje, jak co se týče vybavenosti obce, tak pokud jde o kulturu a společenský život. Místní občané i nově příchozí brzy začali s výstavbou rodinných domků. Ke dni 31. 12. 2000 jich bylo vybudováno celkem 83 a počet obyvatel Spojilu k tomuto dni dosáhl počtu 255. Nejvýznamnější událostí v dosavadní samostatné historii Spojilu bylo udělení znaku a praporu. Znak vychází z historických tradic a jsou na něm zachyceny dva rybníky, Spojil a Xxxxxxxx, rozdělené hrází. Jak už bylo zmíněno, právě na hrázi těchto vysušených rybníků byla kdysi obec založena. Tehdejší předseda poslanecké sněmovny xxx Xxxxxx Xxxxx předal Schválení o udělení znaku a praporu obci Spojil dne 28. 2. 2000. Společně se Spojilem obdrželo znak nebo prapor dalších 63 měst a obcí. Slavnost spojená s touto událostí proběhla v poslanecké sněmovně v Praze. Při velkolepých oslavách svázaných s příchodem nového roku, nového století a nového 3. tisíciletí byl obecní prapor slavnostně vysvěcen a vyzdvižen. Tohoto významného úkolu se zhostil biskup Královéhradecké diecéze Xxxxxxx Xxxx. Jedinou památkou v obci je kaplička, kterou místní osadníci vybudovali v roce 1868. Je zasvěcena Nanebevzetí Panny Xxxxx a nedávno byla nově opravena. Má malou věžičku se zvonkem, ten je v současné době poháněn elektrickým proudem a třikrát denně zvoní. Nejslavnějším rodákem obce Spojil byl tragicky zesnulý cyklistický závodník Xxxxx Xxxxxx, na jehož památku se dodnes pořádá jeden z nejzajímavějších pardubických cyklistických závodů - "Křivkův Memoriál".

Historický vývoj. Obec Spojil má poměrně dlouhou historii. Roku 1780 se rozhodla správa Pardubického panství rozdělit některé ladem ležící pozemky První zmínka o obci Chyňava pochází z r.1341, kdy za vlády Xxxx Xxxxxxxxxxxxx byly nově založeny obce Hudlice s Újezdem a nevýnosné plochy panské půdy novým osadníkům a dát jim je do tak zvaného dědičného nájmu. Mimo jiné se jednalo i o vysušené rybníky Staročernský, Xxxxxxxx, Spojil a Studánka. Celkem mělo být rozděleno 52 nových pozemků a tím byl položen základ obcím Staročernsko, Studánka a Spojil. Obec tedy vznikla roku 1785 na ploše někdejších rybníků Spojil a Chyňava jako dar Peškovi x Xxxxxxxx. Veškerá půda Zpočátku patřila obec k majetku křivoklátskému, za vlády císaře Xxxxx XX. a po dostavění hradu Karlštejn k panství karlštejnskému. V letech 1343-1364 měla Chyňava i vlastní faru, která zanikla za tři- cetileté války a od té doby již nebyla obnovena. Kostel sv. Prokopa má ve věži druhý nejstar- ší zvon v berounském okrese (odlit v r. 1518). Chyňavský kostel byl vedlejším kostelem fary v Železné. V r.1663 inicioval železenský farář Xxxxxx Xxxxxxx z Libočan založení školy v Chyňavě. Ško- la začala působit přibližně od r. 1700. Stejně jako kostel i škola byla rozdělena na jednotlivé dílcepobočkou železenské školy. Od svého vzniku měla obec vždy především zemědělský význam. Podle urbáře karlštejn- ského děkanství bylo v r.1452 v obci celkem 13 gruntů, z nichž pak dílce na bývalé rybniční hrázi byly určeny pro výstavbu usedlostí s dodnes dochovanými čísly popisnými 1 – 2110 patřilo k panství křivoklát- skému a 3 grunty k panství královédvorskému. Na vybudování příbytků a hospodářských budov dostali nově příchozí usedlíci od panství První zpráva o obyvatelích obce pochází z okolních lesů všechno potřebné dříví zdarmar. 1651. V krátké této době tak na novém místě vyrostla celá vesnice. Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělstvív obci Chyňava žilo pravdě- podobně 88 obyvatel. V jílovité obci bylo v té době 20 - 28 chalup. Po zavedení číslování domů v r. 1773 bylo v obci registrováno již 66 domů (č. p.), ve kterých žilo 15 sedláků, 21 chalupníků a bahnité půdě bylo velmi těžké vypěstovat dostatek plodin21 domkářů. Soupis království českého z r. 1802 uvádí již přesnější čísla jak počtu obyvatel, ale namáhavou a usilovnou prací byla nakonec pole zúrodněna natoliktak i počtu domů. Podle tohoto zdroje žilo v Chyňavě, že kte- rá měla v 80té době 86 domů, celkem 637 obyvatel. letech 19. století se obec Spojil stala centrem zelinářství. To se nezměnilo ani Další údaj podle téhož zdroje z r. 1848 uvádí Chyňavu již jako velice lidnatou obec: v celkem 149 domech v té době 1. a 2. světové války. Později, když sem byla zavedena místní doprava, začalo mnoho zdejších lidí dojíždět za prací do Pardubicžilo již 1 160 obyvatel. V 50. letech 20. století vzniklo z jednotlivých selských hospodářství období kolektivizace zemědělství po 2.světové válce bylo v Chyňavě založeno Jednotné zemědělské družstvo. V r. 1960 se sloučila JZD Chyňava a Hýskov do společného družstva - JZD Úsvit. V roce 1978 splynulo JZD Úsvit se Státním statkem Vráž, které fungovalo až do roku 1996který v r. 1991 obhos- podařoval celkem 3 080 ha zemědělské půdy. Tehdy byly definitivně vyklizeny veškeré objekty areálu V r. 1993 došlo k likvidaci JZD, kde se chovala prasata, krávy a telata. Dnes jsou okolní pozemky obhospodařovány zemědělskou společností ze Starého HradištěDůležitým rozvojovým impulsem pro obec byl příchod vojenské posádky počátkem 60. Kolem roku 1900 měla obec 30 domů a 193 let. V obci vzniklo malé sídliště pro vojenské zaměstnance kasáren. Přítomnost vojenské posádky jednak znamenala zvýšení počtu obyvatel, jednak docházelo k úzké spolupráci obce s vo- jenským útvarem na mnoha pracovních, kulturních i sportovních aktivitách. Vojenská posád- ka opustila Chyňavu v roce 1950 - 48 domů a 169 obyvatelr. 1994, v roce 1980 - 61 domů a 224 obyvatel. Obec Spojil se osamostatnila v roce 1992 (1.1.1992). Do té doby byla třikrát přisloučena a opět oddělena od Pardubic. Její osamostatnění s sebou přineslo řadu nových možností, ale také mnoho starostí. Do řešení problémů se s nadšením pustilo nové zastupitelstvo, v jehož čele stál první dvě volební období xxx Xxx Xxxxxx. Rok 1992 byl tedy počátkem velkého rozvoje, jak co se týče vybavenosti obce, tak pokud jde o kulturu a společenský život. Místní občané i nově příchozí brzy začali s výstavbou rodinných domků. Ke dni 31. 12. 2000 jich bylo vybudováno celkem 83 a počet obyvatel Spojilu k tomuto dni dosáhl počtu 255. Nejvýznamnější událostí v dosavadní samostatné historii Spojilu bylo udělení znaku a praporu. Znak vychází z historických tradic a jsou na něm zachyceny dva rybníky, Spojil a Xxxxxxxx, rozdělené hrází. Jak už bylo zmíněno, právě na hrázi těchto vysušených rybníků byla kdysi obec založena. Tehdejší předseda poslanecké sněmovny xxx Xxxxxx Xxxxx předal Schválení o udělení znaku a praporu obci Spojil dne 28. 2. 2000. Společně se Spojilem obdrželo znak nebo prapor dalších 63 měst a obcí. Slavnost spojená s touto událostí proběhla v poslanecké sněmovně v Praze. Při velkolepých oslavách svázaných s příchodem nového roku, nového století a nového 3. tisíciletí byl obecní prapor slavnostně vysvěcen a vyzdvižen. Tohoto významného úkolu se zhostil biskup Královéhradecké diecéze Xxxxxxx Xxxx. Jedinou památkou v obci je kaplička, kterou místní osadníci vybudovali v roce 1868. Je zasvěcena Nanebevzetí Panny Xxxxx a nedávno byla nově opravena. Má malou věžičku se zvonkem, ten je v současné době poháněn elektrickým proudem a třikrát denně zvoní. Nejslavnějším rodákem obce Spojil byl tragicky zesnulý cyklistický závodník Xxxxx Xxxxxx, na jehož památku se dodnes pořádá jeden z nejzajímavějších pardubických cyklistických závodů - "Křivkův Memoriál"obyvatelé vojenského sídliště zůstali.

Historický vývoj. Obec Spojil má poměrně dlouhou historiiKolektivní právo jako ostatně všechny právní odvětví prošlo mnohaletým vývojem, než dospělo do dnešní podoby. Roku 1780 Někteří autoři zasazují počátky kolektivního práva již do starověku. Jeho počátky jsou spatřovány v jednání mezi svobodnými řemeslníky a jejich svobodnými zaměstnanci. Dalším vývojovým stupněm bylo ve středověku vyjednávání mezi tovaryši a cechy řemeslníků8. Tyto spíše historické aspekty se rozhodla správa Pardubického panství rozdělit některé ladem ležící pozemky však již v dnešní moderní podobně kolektivního práva a nevýnosné plochy panské půdy novým osadníkům vyjednávání moc neprojevují. 7 viz § 19 odst. 1 ZP 8 viz XXXXX, Xxxx a dát Xxxxxxx XXXX. Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy. Praha: Prospektrum, 1993, s. 69 Z výše uvedeného důvodu se většina autorů shoduje, že historie kolektivního pracovního práva a kolektivního vyjednání zejména souvisí s průmyslovou revolucí. Institut stávky ze strany dělníků v souvislosti se snahou o zvýšení mezd je znám již od roku 17289. Tyto dělnické boje však nebyly příliš úspěšné, protože jim je do tak zvaného dědičného nájmuscházela systematická a trvalá obrana zájmů dělníků. Mimo jiné V 19. Století měli zaměstnavatelé téměř bezbřehou moc nad svými zaměstnanci, protože nebyla dána státem prakticky žádná omezení, co se jednalo i o vysušené rybníky Staročernskýtýče obsahu pracovních smluv, Xxxxxxxxpanoval přebytek levné pracovní síly, Spojil nebyla žádná omezení pro práci dětí a Studánka. Celkem mělo být rozděleno 52 nových pozemků a tím byl položen základ obcím Staročernsko, Studánka a Spojil. Obec tedy vznikla roku 1785 na ploše někdejších rybníků Spojil a Xxxxxxxx. Veškerá půda byla rozdělena na jednotlivé dílce, z nichž pak dílce na bývalé rybniční hrázi byly určeny pro výstavbu usedlostí s dodnes dochovanými čísly popisnými 1 – 21žen. Na vybudování příbytků počátku 19. stol. byly zaznamenány první pokusy o založení solidárních zaměstnaneckých organizací, a hospodářských budov dostali nově příchozí usedlíci to zejména v souvislosti s protesty kvalifikovaných dělníků v tiskařském, typografickém a textilním odvětví. Tyto organizace navazovaly právě na tovaryšské spolky, které na našem území působily již od panství z okolních lesů všechno potřebné dříví zdarma15. V krátké době tak na novém místě vyrostla celá vesnicestoletí. Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství. V jílovité a bahnité půdě bylo velmi těžké vypěstovat dostatek plodinKolektivní pracovní právo je provázáno s rozvojem moderního pracovního práva, ale namáhavou a usilovnou prací byla nakonec pole zúrodněna natolik, že jehož základy byly v 80. letech Evropě položeny v 19. století v souvislosti s tehdejším stavem hospodářských a politických poměrů v jednotlivých zemích. Zejména se obec Spojil stala centrem zelinářstvízačíná objevovat první tzv. To ochranářské zákonodárství – např. zakazující práci dětí do 8 let a omezení práce v továrnách pro děti mezi 9 – 15 lety. V této době však ještě nebylo možné mluvit o kolektivním pracovním právu, protože v Evropě panoval zákaz koalicí. Proti tomuto zákazu začali dělníci bojovat svépomocným sdružováním a průlom nastal v Anglii roku 1824 zákonem, který umožňoval vytváření zaměstnaneckých odborů za účelem zvýšení mzdy nebo zkrácení pracovní doby. Od poloviny 19. století dochází postupně ke zmírňování zákazu koalicí v celé Evropě. Koncem 19. století bylo umožněno sjednat koalicemi zaměstnanců a zaměstnavatelů podstatný obsah pracovních smluv též v kolektivních smlouvách. Koalice byly zpočátku vytvářeny podle hospodářských odvětví nebo podle oborů či jednotlivých povolání. Roku 1848 bylo v Rakousko-Uherské monarchii sdružování dělníků zakázáno po prohrané revoluci, k obnovení koaličního práva došlo v Rakousku-Uhersku až prosincovou ústavou z roku 1867. Stávky se nezměnilo ani poté staly prostředkem obhajoby zájmů dělníků a z hlediska zákona se musela vyřešit situace, zda bude nadále možné považovat stávkové boje za trestný čin. Z těchto důvodů narůstal tlak na přijetí tzv. 9 viz XXXXXXXX, Otakar. K dějinám odborového hnutí v době 1Čechách, na Moravě a na Slovensku. Praha: Nadace Xxxxxxxxxx Xxxxxx, 1992, str. 7 koaličního zákona, jehož návrhem se zabývala Rakouská říšská rada již od konce roku 1869. Koaliční zákon byl nakonec přijat 7. dubna 1870 a 2znamenal legalizaci odborových organizací a stávek. V letech 1882-1885 v Rakousku – Uhersku proběhla celá řada stávek za účelem splnění sociálních a mzdových podmínek pracujícího dělnictva, tento sílící tlak přinesl určité legislativní změny, zejména vytvoření institutu tovární inspekce a v roce 1885 na tuto tendenci navazovaly dvě novely živnostenského řádu, které přinesly mimo jiné regulaci délky pracovní doby, zákaz práce dětí do 14 let v továrnách10. Odborová hnutí zaznamenaly na konci 19. století velký příliv členů, dle oficiálních údajů existovalo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku kolem roku 1873 již 64 odborových sdružení s celkovým počtem více než 17 000 členů11. V roce 1906 bylo na českém území uzavřeno kolem 140 kolektivních smluv, které byly následující rok uznány přijetím do živnostenských předpisů12. Krize pro odborová hnutí přišla s nástupem první světové války, protože válečná nařízení a mimořádné zákony okleštily občanská práva a s tím i související koaliční svobodu. PozdějiBěhem války výrazně poklesl počet organizovaných členů odborů, když sem k tomuto faktu vedly zejména dva důvody, a to odchod části členů na frontu a potlačování veškerých forem protestů státními orgány hned v zárodku. Situace se zlepšila až s koncem války, kdy během let 1917-1918 byl v Čechách a na Moravě zaznamenán přírůstek cca 33 000 nových členů odborových organizací13. Konec války a vznik Československa přinesl zemi tendence k demokratizaci celé společnosti, součástí byla zavedena místní dopravai opětovná legalizace odborových organizací a jejich uznání za partnery pro vyjednávání se zaměstnavateli a státními orgány. Již krátce po vzniku první republiky dosáhly odbory úspěchu ve formě 8 hodinové pracovní doby, začalo mnoho zdejších lidí dojíždět za prací do Pardubiczákazu práce dětí a noční práce žen, příspěvek v nezaměstnanosti. V 50. letech 20. století vzniklo z jednotlivých selských hospodářství Jednotné zemědělské družstvo, které fungovalo až do roku 1996. Tehdy byly definitivně vyklizeny veškeré objekty areálu JZD, kde se chovala prasata, krávy a telata. Dnes jsou okolní pozemky obhospodařovány zemědělskou společností ze Starého Hradiště. Kolem roku 1900 měla obec 30 domů a 193 obyvatel, Odborovou organizací s největší členskou základnou bylo v roce 1950 - 48 domů 1919 Odborové sdružení Československé s celkovým počtem 643 tisíc odborářů a 169 obyvateltrend nárůstu odborově organizovaných 10 viz XXXXXXXX, Otakar. K dějinám odborového hnutí v roce 1980 - 61 domů Čechách, na Moravě a 224 obyvatelna Slovensku. Obec Spojil se osamostatnila v roce 1992 (1.1.1992). Do té doby byla třikrát přisloučena a opět oddělena od Pardubic. Její osamostatnění s sebou přineslo řadu nových možností, ale také mnoho starostí. Do řešení problémů se s nadšením pustilo nové zastupitelstvo, v jehož čele stál první dvě volební období xxx Xxx Xxxxxx. Rok 1992 byl tedy počátkem velkého rozvoje, jak co se týče vybavenosti obce, tak pokud jde o kulturu a společenský život. Místní občané i nově příchozí brzy začali s výstavbou rodinných domků. Ke dni 31. 12. 2000 jich bylo vybudováno celkem 83 a počet obyvatel Spojilu k tomuto dni dosáhl počtu 255. Nejvýznamnější událostí v dosavadní samostatné historii Spojilu bylo udělení znaku a praporu. Znak vychází z historických tradic a jsou na něm zachyceny dva rybníky, Spojil a Xxxxxxxx, rozdělené hrází. Jak už bylo zmíněno, právě na hrázi těchto vysušených rybníků byla kdysi obec založena. Tehdejší předseda poslanecké sněmovny xxx Xxxxxx Xxxxx předal Schválení o udělení znaku a praporu obci Spojil dne 28. 2. 2000. Společně se Spojilem obdrželo znak nebo prapor dalších 63 měst a obcí. Slavnost spojená s touto událostí proběhla v poslanecké sněmovně v Praze. Při velkolepých oslavách svázaných s příchodem nového roku, nového století a nového 3. tisíciletí byl obecní prapor slavnostně vysvěcen a vyzdvižen. Tohoto významného úkolu se zhostil biskup Královéhradecké diecéze Xxxxxxx Xxxx. Jedinou památkou v obci je kaplička, kterou místní osadníci vybudovali v roce 1868. Je zasvěcena Nanebevzetí Panny Xxxxx a nedávno byla nově opravena. Má malou věžičku se zvonkem, ten je v současné době poháněn elektrickým proudem a třikrát denně zvoní. Nejslavnějším rodákem obce Spojil byl tragicky zesnulý cyklistický závodník Xxxxx Praha: Nadace Xxxxxxxxxx Xxxxxx, 1992, s. 8 11 viz XXXXXXXX, Otakar. K dějinám odborového hnutí v Čechách, na jehož památku se dodnes pořádá jeden z nejzajímavějších pardubických cyklistických závodů - "Křivkův Memoriál".Moravě a na Slovensku. Praha: Nadace Xxxxxxxxxx Xxxxxx, 1992, s. 9 12 viz XXXXXXXX, Otakar. K dějinám odborového hnutí v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Praha: Nadace Xxxxxxxxxx Xxxxxx, 1992, s. 12

Historický vývoj. Obec Spojil má poměrně dlouhou historii. Roku 1780 se rozhodla správa Pardubického panství rozdělit některé ladem ležící pozemky a nevýnosné plochy panské půdy novým osadníkům a dát jim je do tak zvaného dědičného nájmu. Mimo jiné se jednalo i o vysušené rybníky Staročernský, Xxxxxxxx, Spojil a Studánka. Celkem mělo být rozděleno 52 nových pozemků a tím byl položen základ obcím Staročernsko, Studánka a Spojil. Obec tedy vznikla roku 1785 na ploše někdejších rybníků Spojil a Xxxxxxxx. Veškerá půda byla rozdělena na jednotlivé dílce, z nichž pak dílce na bývalé rybniční hrázi byly určeny pro výstavbu usedlostí s dodnes dochovanými čísly popisnými 1 – 21. Na vybudování příbytků a hospodářských budov dostali nově příchozí usedlíci od panství z okolních lesů všechno potřebné dříví zdarma. V krátké době tak na novém místě vyrostla celá vesnice. Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství. V jílovité a bahnité půdě bylo velmi těžké vypěstovat dostatek plodin, ale namáhavou a usilovnou prací byla nakonec pole zúrodněna natolik, že v 80. letech 19. století se obec Spojil stala centrem zelinářství. To se nezměnilo ani v době 1. a 2. světové války. Později, když sem byla zavedena místní doprava, začalo mnoho zdejších lidí dojíždět za prací do Pardubic. V 50. letech 20. století vzniklo z jednotlivých selských hospodářství Jednotné zemědělské družstvo, které fungovalo až do roku 1996. Tehdy byly definitivně vyklizeny veškeré objekty areálu JZD, kde se chovala prasata, krávy a telata. Dnes jsou okolní pozemky obhospodařovány zemědělskou společností ze Starého Hradiště. Kolem roku 1900 měla obec 30 domů a 193 obyvatel, v roce 1950 - 48 domů a 169 obyvatel, v roce 1980 - 61 domů a 224 obyvatel. Obec Spojil se osamostatnila v roce 1992 (1.1.1992). Do té doby byla třikrát přisloučena a opět oddělena od Pardubic. Její osamostatnění s sebou přineslo řadu nových možností, ale také mnoho starostí. Do řešení problémů se s nadšením pustilo nové zastupitelstvo, v jehož čele stál první dvě volební období xxx Xxx Xxxxxx. Rok 1992 byl tedy počátkem velkého rozvoje, jak co se týče vybavenosti obce, tak pokud jde o kulturu a společenský život. Místní občané i nově příchozí brzy začali s výstavbou rodinných domků. Ke dni 31. 12. 2000 jich bylo vybudováno celkem 83 a počet obyvatel Spojilu k tomuto dni dosáhl počtu 255. Nejvýznamnější událostí v dosavadní samostatné historii Spojilu bylo udělení znaku a praporu. Znak vychází z historických tradic a jsou na něm zachyceny dva rybníky, Spojil a Xxxxxxxx, rozdělené hrází. Jak už bylo zmíněno, právě na hrázi těchto vysušených rybníků byla kdysi obec založena. Tehdejší předseda poslanecké sněmovny xxx Xxxxxx Xxxxx předal Schválení o udělení znaku a praporu obci Spojil dne 28. 2. 2000. Společně se Spojilem obdrželo znak nebo prapor dalších 63 měst a obcí. Slavnost spojená s touto událostí proběhla v poslanecké sněmovně v Praze. Při velkolepých oslavách svázaných s příchodem nového roku, nového století a nového 3. tisíciletí byl obecní prapor slavnostně vysvěcen a vyzdvižen. Tohoto významného úkolu se zhostil biskup Královéhradecké diecéze Xxxxxxx Xxxx. Jedinou památkou v obci je kaplička, kterou místní osadníci vybudovali v roce 1868. Je zasvěcena Nanebevzetí Panny Xxxxx a nedávno byla nově opravena. Má malou věžičku se zvonkem, ten je v současné době poháněn elektrickým proudem a třikrát denně zvoní. Nejslavnějším rodákem obce Spojil byl tragicky zesnulý cyklistický závodník Xxxxx Xxxxxx, na jehož památku se dodnes pořádá jeden z nejzajímavějších pardubických cyklistických závodů - "Křivkův Memoriál".letech