Teoretická část. 2.1. Obchodní korporace XX se věnuje souhrnně všem právnickým osobám zejména ve svém 3 díle, hlavy II od § 118 dále. Zabývá se však zejména obecně vznikem právnické osoby, jejím jednáním po dobu její existence a jejím zánikem. OZ přímo nedefinuje druhy obchodních korporací, tak činí až ZOK. „Vztah zákona o obchodních korporacích vůči občanskému zákoníku je vztahem předpisu zvláštního k předpisu obecnému (princip subsidiarity). Na obchodní korporace tak bude třeba subsidiárně aplikovat především obecná ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách a o korporacích.“2 Jednotlivé druhy obchodních korporací tedy najdeme v ZOK, kde jsou jednotlivé obchodní korporace již definovány. Obchodní korporace podle ZOK dělíme na společnosti a družstva, dále pak na společnosti osobní a kapitálové. Družstva: • Družstvo • Evropská družstevní společnost Obchodní společnosti: • Veřejná obchodní společnost • Komanditní společnost • Společnost s ručením omezeným
Teoretická část. 1 SDÍLENÁ EKONOMIKA NEBOLI „BOHATSTVÍ BEZ VLASTNICTVÍ“ Sdílená ekonomika je vcelku nový pojem, se kterým se v České republice setkáme. Pochází z anglického překladu „shared economics“ a princip tohoto druhu podnikání je postaven na sdílení komodit či majetku, respektive na jejich pronajímání či výměně. Nabídka s poptávkou se zde setkává skrze online platformy jednotlivých společností. „Vše probíhá na principu P2P, tedy peer-to-peer, klient ke klientovi“ (Valentová, 2018). V současné době díky obrovské dostupnosti technologií a masovému používání sociálních sítí, máme možnost využít potenciálu sdílené ekonomiky na plno. To pomáhá majitelům využít plný potenciál svého vlastnictví a spotřebitelům zas spotřebovávat jenom tolik, kolik potřebují. Sdílená ekonomika nemá žádné hranice. Proto je již v současné době možné využívat služeb sdílené ekonomiky v mnoha odvětvích. Mezi nejrozšířenější patří: • Doprava 1. sdílení kol/koloběžek (Rekola)
Teoretická část. 2.1.1. Zdroje, cíle a východiska
Teoretická část. Elektromagnetické záření má vlnově korpuskulární charakter, takže v některých situacích se chová jako proud světelných kvant, fotonů, jindy spíše jako vlnění. V případě vlnového pojetí jde o kombinaci příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole kom- plexně nazývaného elektromagnetické pole. Na elektromagnetické pole lze pohlížet jako na postupnou elektromagnetickou vlnu, v níž je vektor elektrického pole E kolmý k vektoru intenzity magnetického pole H. Velikost a směr obou vektorů se ve vlně rychle mění a tyto změny přenášejí energii. Směr přenosu energie elektromagnetické vlny je kolmý na rovinu tvořenou vektory E a H, přičemž rychlost šíření ve vakuu, má hodnotu c ≅ 3,00.108 m.s-1. Vlast- nosti šíření elektromagnetické vlny popisují Maxwellovy rovnice (Xxxxxxxx, D. et al, 2000). Podle ionizačních účinků se elektromagnetické záření klasifikuje na ionizující a neionizující. NIEMR se rozumí záření o frekvenci f ≤ 1,7.1015 Hz, které není schopno ionizovat atomy a molekuly a s ním související neionizující elektromagnetické pole (NIEMF). V následující části bude absen- továno od ultrafialové, viditelné a infračervené složky elektromagnetického spektra a pozornost bude věnována technicky využívané oblasti neionizujícího NIEMR o frekvenci f ≤ 3.1011 Hz. Způsoby šíření a působení elektromagnetických vln shrnuje stručně naše skupina (Xxxxx, F. & Xxxxxxxxx, A. 2008). Z aspektu námi zkoumaného vlivu bočních laloků NIEMF radarů, bude rozhodující tzv. parazitní vazba, která vzniká mezi zdrojem a člověkem, kdy je vzhledem k velkým vzdálenostem vyloučena vazba induktivní a kapacitní. Pro určení biologických účinků NIEMF sledovaných frekvencí je významný popis šíření elektromagnetické vlny ve ztrátovém prostředí, které představuje lidská tkáň. Při dopadu vlny na biologickou tkáň dochází jednak k reflexi vlny a parciálně k jejímu prostupu do tkáně. Protože relativní permeabilita μr tkáně je obdobná jako μr vzduchu, jelikož lidská tkáň je diamagnetická, zůstane příčná složka magnetické indukce po průchodu vlny do biologické tkáně zhruba stejná. Velikost amplitudy příčné složky elektrického pole se ale vlivem vyšší relativní permitivity εr tkáně zmenší. Pokud by druhé prostředí bylo nevodivé, tj. při vodivosti σ ≅ 0, vlna by jím prostoupila a pokračovala dál se změněnou vlnovou délkou. V důsledku relativně vysoké vodivosti lidského těla, kdy v závislosti na druhu tkáně σ = 0,2 - 1,0 S.m-1, vyvolá intenzita elektrického pole indukované vodivostní proudy, jež ...
Teoretická část informace o společnosti a jejich působení, etickém kodexu a organizaci práce, smysl, cíle a pravidla výzkumu trhu / veřejného mínění, U&A výzkumů, význam přesného dodržení technických postupů, etických zásad výzkumu trhu a veřejného mínění a práce s daty, etické zásady dotazování obecně a pravidla dotazování specifických skupin, záruky důvěryhodnosti, anonymity dotazování a ochrany osobních údajů dotázaných, vysvětlení typů šetření, s nimiž se tazatel ve své činnosti může setkat, způsoby výběru respondentů – jak pracovat s přidělenými kvótami a správně zařazovat respondenty do kvót, techniky dotazování, využití tazatelských průkazů, odměn pro respondenty, využívání tazatelských příruček, způsob hodnocení práce tazatelů, informace o způsobu odměňování, způsoby kontroly práce tazatelů s informacemi o možném zařazení tazatele na Blacklist.
Teoretická část informace o naší společnosti a jejich působení, etickém kodexu a organizaci práce, • smysl, cíle a pravidla výzkumu trhu / veřejného mínění, U&A výzkumů, mystery šetření • význam přesného dodržení technických postupů, etických zásad výzkumu trhu a veřejného mínění a práce s daty, • etické zásady dotazování obecně a pravidla dotazování specifických skupin, • záruky důvěryhodnosti, anonymity dotazování a ochrany osobních údajů dotázaných, • vysvětlení typů šetření, s nimiž se tazatel ve své činnosti může setkat, • způsoby výběru respondentů – jak pracovat s přidělenými kvótami a správně zařazovat respondenty do kvót, • techniky dotazování, • využití tazatelských průkazů, odměn pro respondenty, • využívání tazatelských příruček, • způsob hodnocení práce tazatelů, • informace o způsobu odměňování, • způsoby kontroly práce tazatelů s informacemi o možném zařazení tazatele na Blacklist.
Teoretická část. 2.1 Management na počátku 20. století
Teoretická část