Německo. Porušení daňových předpisů postižitelné „citelnou sankcí“ je každé porušení daňových zákonů, za něž může být uložen trest odnětí svobody, peněžitý trest nebo pokuta.
Německo. Přístup německého zákonodárce k otázce jednostranné terminace smlouvy se od toho tuzemského v mnohém liší. Troufám si říci, že je celkově méně praxeologický. Primárním zrušujícím mechanismem je odstoupení od smlouvy (Rücktritt). To je upraveno v § 323 a násl. BGB, jeho účinky pak v § 346 BGB. Předpokladem je existence zákonného nebo smluvního práva na odstoupení od smlouvy. Požadavek na „podstatnost“ porušení tak, jak ho pojímá o. z. logicky odpadá. Smluvní právo na odstoupení si strany mohou ujednat v zásadě libovolně; mezí jim bude jen to, zda při autoregulaci závazku postupovali v dobré víře.175 Zákonné právo na odstoupení vzniká ve čtyřech případech: nesplnění („Nichtleistung” § 323 odst. 1 BGB), plnění v rozporu se smlouvou („nicht vertragsgemäß erbrachter Leistung”; § 323 odst. 2 BGB), porušení povinnosti ochrany („Schutzpflichtverletzung”; § 324 BGB176) nemožnost plnění („Unmöglichkeit“; § 275 BGB). Před odstoupením od smlouvy musí být dlužníkovi zpravidla dána možnost odstranit důvod odstoupení: tedy v případě nesplnění nebo vadného plnění odstraněním vady nebo poskytnutím náhradního plnění. Pro nápravu musí být povinné straně s určitými výjimkami stanovena přiměřená lhůta. Platné a účinné odstoupení od smlouvy závazek neruší, nýbrž pouze změní jeho obsah: nově vznikne závazek k vypořádání a navrácení uskutečněných plnění. Cílem je stejně jako v domácí úpravě obnova původního stavu před uzavřením smlouvy (§ 346 BGB). Konkrétní povinnosti stran pak závisí na tom, v jaké fázi plnění se závazek v okamžiku odstoupení nachází: pokud si strany ještě žádná plnění neposkytly, závazek je splněn. V opačném případě je logicky zapotřebí obnovy předsmluvního stavu. Ustanovení odstavce 2 § 346 BGB pak stanoví případy, kdy se plnění nevrací, nýbrž nahrazuje. Výpověď jako terminační mechanismus je na obecné úrovni formálně upravena toliko v již částečně analyzovaném ust. § 314 BGB, který zakotvuje institut mimořádné výpovědi („außerordentliche Kündigung“). To obsahuje dvě skutkové podstaty: kromě zvláštní výhrady změny okolností, o které byla řeč v předchozím bodě, je to výpověď smluvního závazku pro porušení smlouvy. Působnost ust. § 314 BGB je v případě obou skutkových podstat omezena na smlouvy, které zavazují k trvalé činnosti („Dauerschuldverhältnis“). Při změně okolností nastávají účinky výpovědi, tedy zrušení závazku ex nunc, okamžitě; v případě, že je důvodem výpovědi porušení smlouvy, může být smlouva vypovězena až po bezvýsledném uplynutí lhůty stanovené...
Německo. V Německu se pro veřejnoprávní smlouvy používá termín Offentlichrechtliche Verträge. Smlouva vznikne stejně jako u nás souhlasným projevem vůle obou smluvních stran. Zda je o veřejnoprávní smlouvu se určuje podle předmětu smlouvy, ne podle postavení jednotlivých účastníků smlouvy. Existují smlouvy, které obsahují jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní ustanovení. Smlouvy upravuje německý spolkový správní řád v díle IV.,
Německo. Subjekty vyrábějící nebo distribující vodu podle Eigenbetriebsverordnungen or Eigenbetriebsgesetze der Länder (Kommunale Eigenbetriebe). Subjekty vyrábějící nebo distribující vodu podle Gesetze über die Kommunale Gemeinschaftsarbeit oder Zusammenarbeit der Länder. Subjekty vyrábějící vodu podle Gesetz über Wasser- und Bodenverbände vom 10. Februar 1937 a die erste Verordnung über Wasser- und Bodenverbände vom 3. September 1937.
Německo. Subjekty vyrábějící, dopravující nebo distribující elektřinu podle § 2 Absatz 2 Gesetz zur Förderung der Energiewirtschaft (Energiewirtschaftsgesetz) vom 13. Dezember 1935 naposledy pozměněného Gesetz vom 19. Dezember 1977, s výjimkou vlastní produkce elektřiny, pokud spadá do oblasti působnosti směrnice podle čl. 2 odst. 5. ŘECKO 2. srpna 1950, Περί ιδρύσεως Δημοσίας Επιχειρήσεως Ηλεκτρισμού, působící podle zákona 57/85: Δομή ρόλος και τρόπος διοίκηαης και λειτουργίας της κοινωνικοποιημένης Δημόσιας Επιχείρησης Ηλεκτρισμού.
Německo. Subjekty dopravující nebo distribující plyn podle § 2 Absatz 2 Gesetz zur Förderung der Energiewirtschaft vom 13. Dezem- ber 1935 (Energiewirtschaftsgesetz) naposledy pozměněného Gesetz vom. 19. Dezember 1977. Místní orgány nebo jejich sdružení dodávajících teplo veřejnosti.
Německo. Subjekty provádějící průzkum nebo těžbu uhlí nebo jiných pevných paliv podle Bundesberggesetz vom 13. August 1980, naposledy pozměněného 12. února 1990.
Německo. Subjekty poskytující dopravní služby veřejnosti na krátkou vzdálenost na základě povolení (Öffentlichen Personen- nahverkehr) podle Personenbeförderungsgesetz vom 21. März 1961, naposledy pozměněného 25. července 1989.
Německo. Letiště ve smyslu § 38 Absatz 2 Nr. 1Luftverkehrszulassungsordnung vom 19. März 1979, naposledy pozměněného
Německo. Námořní přístavy vlastněné zcela nebo zčásti územními orgány (Länder, Kreise, Gemeinden). Vnitrozemské přístavy podle Hafenordnung podle Wassergesetze der Länder.