Povinné subjekty Vzorová ustanovení

Povinné subjekty. V registru smluv se uveřejňují smlouvy, kde alespoň jednou stranou smlouvy je subjekt uvedený v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (povinný subjekt). Mezi povinné subjekty se neřadí právnické osoby založené podle jiného než české práva působící převážně mimo území České republiky. Právní úprava zákona o registru smluv samozřejmě dopadá nikoliv toliko na povinné subjekty, ale i na jejich smluvní partnery, kteří jsou stranou smlouvy. Povinnými subjekty podle § 2 odst. 1 zákona o registru smluv jsou Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, se při zohlednění výjimky stanovené v § 3 odst. 2 písm. f) zákona o registru smluv jedná zejména o ministerstva a jiné správní úřady, soudy a státní zastupitelství, Úřad vlády České republiky, Akademii věd České republiky, Grantovou agenturu České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví jiný právní předpis. Povinnost nedopadá na obce, které nevykonávají rozšířenou působnost. Na základě výjimky stanovené v § 3 odst. 2 písm. l) zákona o registru smluv se v registru smluv neuveřejňují smlouvy, kde jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast. Povinnost k uveřejňování smluv v registru smluv tak nedopadá na obce s pověřeným obecním úřadem a základní obce a jimi zřízené příspěvkové organizace a právnické osoby, ve kterých mají tyto typy obcí většinovou majetkovou účast. Právní úprava státních příspěvkových organizací je stanovena v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Právnické osoby sdružující majetek k určitému účelu. Například Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí atd. Právní úprava veřejných institucí je stanovena v zákoně č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Jejich postavení upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Povinné subjekty. Zákon o registru smluv v § 5 odst. 2 stanoví, že uveřejnění v registru smluv (přesněji zaslání smlouvy k uveřejnění v registru smluv) může provést jak osoba uvedená § 2 odst. 1 ZRS, tak druhá strana smlouvy. V tomto ohledu jsou tak povinnými subjekty všechny smluvní strany povinně uveřejňované smlouvy. Hovoří-li se v souvislosti se zákonem o registru smluv o povinných subjektech, tak se tím zpravidla nepřesně označují subjekty vyjmenované v § 2 odst. 1 ZRS. Tedy subjekty, které tím, že jsou smluvní stranou, způsobují, že smlouva musí být uveřejněna v registru smluv. V dalším textu budeme jako o „povinných“ subjektech s výhradou této drobné nepřesnosti hovořit právě o subjektech, které svou přítomností definují povinně uveřejňované smlouvy. Subjekty, které tím, že jsou smluvní stranou, způsobují, že smlouva musí být povinně uveřejněna, jsou definovány v § 2 odst. 1 ZRS. Uveřejněny musí být všechny smlouvy, jejichž smluvními stranami jsou tyto subjekty, splňují-li i ostatní zákonné podmínky, resp. nespadají-li do některé z výjimek podle § 3 odst. 2 ZRS. Subjekty, jejichž smlouvy budou povinně uveřejňovány, lze rozdělit do tří kategorií:

Povinné subjekty. Zákon o registru smluv v § 5 odst. 2 stanoví, že uveřejnění v registru smluv může provést jak osoba uvedená § 2 odst. 1 ZRS, tak druhá smluvní strana smlouvy. V tomto ohledu jsou tak povinnými subjekty všechny smluvní strany povinně uveřejňované smlouvy. Hovoří-li se v souvislosti se zákonem o registru smluv o povinných subjektech, tak se však takto zpravidla nepřesně označují subjekty vyjmenované v § 2 odst. 1 ZRS. Tedy subjekty, které tím, že jsou smluvní stranou, způsobují, že smlouva musí být uveřejněna v registru smluv. V dalším textu budeme jako o „povinných“ subjektech s výhradou této drobné nepřesnosti hovořit o subjektech, které svou přítomností definují povinně uveřejňované smlouvy. Subjekty, které tím, že jsou smluvní stranou, způsobují, že smlouva musí být povinně uveřejněna, jsou definovány v § 2 odst. 1 ZRS. Uveřejněny musí být všechny smlouvy, jejichž smluvními stranami jsou tyto subjekty, splňují-li i ostatní zákonné podmínky, resp. nespadají-li do některé z výjimek. Subjekty, jejichž smlouvy budou povinně uveřejňovány, lze rozdělit do tří souborných kategorií: Především se jedná o stát a všechny územní samosprávné celky. Jak ovšem vyplývá z výjimky obsažené v § 3 odst. 2 písm. l) ZRS na smlouvy, jejichž alespoň jednou smluvní stranou je obec nevykonávající rozšířenou působnost (tj. obec typu I. a II.) se povinnost uveřejňování smluv v registru nebude vztahovat. Druhým okruhem jsou právnické osoby veřejného práva, a to státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy, dobrovolné svazky obcí, regionální rady soudržnosti, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, státní a národní podniky, zdravotní pojišťovny, České rozhlas a Česká televize. Poslední kategorií jsou pak právnické osoby soukromého práva, které stát nebo územní samosprávný celek kontroluje zcela nebo zčásti. Do této třetí kategorie patří obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem (není však zřejmé, proč nejsou do výčtu zahrnuty např. i nadace a nadační fondy, ani proč je v zákoně vyjádřen prvek založení, jehož význam může plynutím času a změnami vlastnické struktury vyvanout, namísto prvku aktuálního ovládání). Dále do této třetí kategorie patří právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávné celky (i v součtu) většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné osoby. Ustanovení § 1728 odst. 2 občanského zákoníku stanoví,...

Povinné subjekty. 21 VI. Způsob uveřejnění 25

Povinné subjekty. 5. Výjimky z uveřejnění dle InfZ

Povinné subjekty. ▪ státní orgány ▪ územní samosprávné celky a jejich orgány ▪ veřejné instituce ▪ subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Zařazení pod instituci veřejnou či soukromou musí vyplývat z převahy znaků v kritériích: 1.vznik, 2.osoba zřizovatele, 3.ovládání, 4.dohled, 5.účel. S.p. Letiště Praha byl zřízen státem, jeho orgány jsou vytvářeny státem, stát vykonává dohled nad jeho činností, a plní veřejný účel; založení kombinuje soukromoprávní postup dle ObchZ, leč obsahuje i schvalovací proces v rámci orgánů výkonné moci a celkově velkou míru ingerence státu. Výrazně převažují znaky svědčící o veřejné povaze, a proto se jedná o instituci veřejnou. ⮚ smyslem pojmu veřejné instituce bylo zahrnutí všech veřejnoprávních subjektů bez ohledu na jejich právní formu a charakter výkonu působnosti ⮚ pojem veřejná instituce nelze vztáhnout na subjekty soukromého práva. Je natolik neurčitý, že žádný z těchto subjektů nemůže ze zákona zjistit, zda má postavení povinného subjektu. ⮚ Jejich zahrnutí by tak znamenalo uložení povinnosti v rozporu s čl. ⮚ odmítnut návrh na zrušení pojmu v § 2/1 InfZ HMP 100 % → PPH a.s. 100 % → PP a.s. 100 % → PPSD a.s. = povinný subjekt 100 % stát veřejný podnik, kterým se pro účely InfZ rozumí právnická osoba, která není povinným subjektem podle § 2 odst. 1 a

Povinné subjekty. Zákon stanoví povinnost uveřejnit smlouvy, které jsou uzavřeny se zákonem vyjmenovanými subjekty. Mezi ně patří především Česká republika, obce či státní příspěvkové organizace, ale také státní podniky, zdravotní pojišťovny a právnické osoby, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými samosprávnými celky většinovou majetkovou účast. Xxxxx nicméně nestanoví, která ze smluvních stran má smlouvu uveřejnit (resp. tato povinnost se vztahuje na obě smluvní strany, nikoliv jen na subjekty vyjmenované zákonem), a proto doporučujeme ve smlouvě sjednat, která ze stran smlouvu v registru uveřejní.

Povinné subjekty. V registru smluv se uveřejňují smlouvy, kde alespoň jednou stranou smlouvy je subjekt uvedený v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (povinný subjekt). Mezi povinné subjekty se neřadí právnické osoby založené podle jiného než české práva působící převážně mimo území České republiky. Právní úprava zákona o registru smluv samozřejmě dopadá nikoliv toliko na povinné subjekty, ale i na jejich smluvní partnery, kteří jsou stranou smlouvy. Povinnými subjekty podle § 2 odst. 1 zákona o registru smluv jsou Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, se při zohlednění výjimky stanovené v § 3 odst. 2 písm. f) zákona o registru smluv jedná zejména o ministerstva a jiné správní úřady, soudy a státní zastupitelství, Úřad vlády České republiky, Akademii věd České republiky, Grantovou agenturu České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví jiný právní předpis.

Povinné subjekty. Povinnost ohlašovat úniky a přenosy do IRZ vzniká všem provozovatelům, kteří jsou uvedeni v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 zákona o IRZ: • Provozovatelům s činností (činnostmi) uvedenou v příloze I nařízení o E-PRTR. • Provozovatelům provozujícím jinou činnost (činnosti) nebo činnost s nižší prahovou hodnotou pro kapacitu – přehled dotčených činností nad rámec E-PRTR je uveden v příloze k zákonu o IRZ (§ 3 odst. 2 zákona o IRZ). V ČR je vymezení ohlašujících subjektů do IRZ širší než vyžaduje evropská právní úprava – viz tučně označená odrážka.