Protierozní opatření. Stav Návrh
Protierozní opatření. (E21) Plochy výrazně ohrožené větrnou a vodní erozí se v řešeném území nevyskytují. Pro snížení erozivního působení přispívá dobrá půdní vodopropustnost a mělká údolní niva na většině řešeného území, pobřežní a krajinná zeleň a rozsáhlé plochy lesní (NL), zemědělské plochy travní (NT), které s významně podílejí na zadržování vody v krajině. Z hlediska půdní eroze ohrožené plochy orné na svazích se v blízkosti řek nevyskytují. Speciální protierozní opatření se proto v návrhu územního plánu nenavrhují. V případě nečekaného nebezpečí eroze půdy, mohou být v erozně ohrožených lokalitách podle potřeby upravena / rozšířena nebo nově umístěna protierozní opatření na příslušných plochách.
Protierozní opatření. Návrh ÚSES a pozemkové úpravy je třeba řešit takovým způsobem, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Zemědělské obhospodařování pozemků podřídit půdně ochranným aspektům. V případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Podle možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. V územním plánu je umožněno přípustnou činností v regulativech funkčních ploch nezastavěného území. protierozní opatření dle stanovených podmínek v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití. Pro ochranu rozvojových lokalit situovaných na kontaktu s neurbanizovaným územím před extravilánovými vodami se navrhuje vybudování zemních záchytných příkopů.
Protierozní opatření. Všechny katastrální území náležející do řešeného území jsou zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v platném znění, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Cílem je snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zajistit tak dostatek pitné vody. Podíl orné půdy na celkové ploše řešeného území dle katastru nemovitosti činí 68,74 % Podíl trvalých travních porostů (TTP) v řešeném území činí pouze 2,27 %. Hlavními příčinami vodní eroze v daném území byly vytipovány tyto důvody: uspořádání pozemků do velkých celků způsob obhospodařování s častou orbou nevhodné osevní postupy Protierozní opatření jsou členěna na: - organizační (např. vhodné umístění plodin, osevní postupy, pásové pěstování plodin) - agrotechnická (např. půdoochranné obdělávání) - technická (např. cesty se souběžnými příkopy, průlehy, terasy, výsadba nižších dřevin kolem vodotečí) Protierozní opatření jsou realizována zejména v rámci komplexních pozemkových úprav. Komplexní pozemkové úpravy jsou zpracovány na katastrální území Vranín. Ostatní katastry nemají zpracované komplexní pozemkové úpravy. V ÚP jsou protierozní opatření obecně přípustná v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití vymezených v krajině, dle stanovených podmínek těchto ploch. V ÚP jsou dále navrženy plochy změn v krajině pro trvalé travní zatravnění, zalesnění, případně další protierozní úpravy. Ve Vraníně jsou dle komplexních pozemkových úprav navrženy plochy změn v krajině pro vedení nefunkčních částí biokoridorů založených na zemědělské půdě. Celkově mají prvky ÚSES protierozní význam, Protierozní význam mají i doprovodné prvky v krajině, např. výsadba zeleně kolem cest. V celém řešeném území je doporučeno rozdělení velkoplošně organizovaných ploch orné půdy na optimální segmenty oddělené interakčními prvky nebo obnovenými polními cestami pro zlepšení prostupnosti krajiny, podél cest realizovat vhodné výsadby zeleně.
Protierozní opatření. Pro snížení eroze půdy větrem jsou důležitá navržená stromořadí.
Protierozní opatření. V horních částech toků vybudovat záchytné nádrže (rybníky, poldry). V územním plánu je jejich situování řešeno přípustnou činností na funkčních plochách krajině. Návrh ÚSES a pozemkové úpravy je třeba řešit takovým způsobem, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Zemědělské obhospodařování pozemků podřídit půdně ochranným aspektům (doplnění průlehy, meze, střídání plodin apod.) V případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Podle možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. V územním plánu je umožněno přípustnou činností v regulativech funkčních ploch nezastavěného území. Pro ochranu rozvojových lokalit situovaných na kontaktu s neurbanizovaným územím před extravilánovými vodami se navrhuje vybudování zemních záchytných příkopů. Celé řešené území patří mezi z hlediska vodního zákona mezi tzv. zranitelné oblasti. Hospodaření v těchto oblastech včetně provádění protierozních opatření se řídí platnou legislativou pro tato území.
Protierozní opatření. Územní plán vyžaduje zatravnění svažitých částí pozemků a údolnic, které jsou náchylné k vodní erozi a následnému odlivu půdních částic korytem vodního toku. Je navržena obnova a zřízení liniové zeleně a remízků kolem stávajících polních cest. Konkrétněji může řešit protierozní ochranu půdy v krajině komplexní pozemková úprava. Na plochách určených k zástavbě budou odtokové poměry řešeny příslušnou částí projektové dokumentace staveb. Požaduje se 30% retence a 30% vsak dešťových vod přímo na všech stavebních pozemcích.