Sociální a zdravotní pojištění Vzorová ustanovení

Sociální a zdravotní pojištění. Pravidla jsou obdobná jako u vysílání pracovníků, platí i stejná nařízení, jaká jsou uvedena v Kapitole 1.2.2. V případě OSVČ žádá o vydání formuláře A1 sama OSVČ. Potvrzený formulář A1 pro vyslání obdrží, jestliže shodnou činnost, jakou bude vykonávat v hostitelské členské zemi EU, vykonává ve své zemi původu minimálně po dobu 2 měsíců a po tuto dobu z ní odvádí sociální pojištění do systému země původu. Formulář A1 pro vyslání má opět platnost až 24 měsíců a nelze jej poté prodloužit. U souběžné činnosti OSVČ platí následující pravidla: Na osobu, která obvykle podniká jako OSVČ ve více členských státech EU, se vztahují právní předpisy členského státu bydliště, pokud v tomto státě vykonává podstatnou část své činnosti (minimálně 25 %). V případě, že OSVČ nebydlí v členském státě, v němž vykonává podstatnou část činnosti, vztahují se na ni právní předpisy členského státu, v němž se nachází střed jejího zájmu. Střed zájmu je stanoven s ohledem na všechna hlediska profesní činnosti OSVČ, zejména na místo, kde se nachází stálé a trvalé místo pro její podnikání, a obvyklou povahu nebo dobu trvání vykonávaných činností. Při splnění popsaných podmínek je vydán formulář A1 pro souběh činností o příslušnosti k právním předpisům daného členského státu, obdobně jako u vyslaných pracovníků. Kromě potvrzeného formuláře A1 potřebuje OSVČ mít s sebou Evropský průkaz zdravotního pojištění – modrou kartičku zdravotní pojišťovny, kterou každý občan ČR automaticky obdrží (platí stejná pravidla jako pro vyslaného zaměstnance, viz Kapitola 1.2.2). ■Pozn.: Opět lze doporučit sjednání komerčního zdravotního připojištění, které ovšem není povinné. ■
Sociální a zdravotní pojištění. V Evropské unii existuje řada rozdílných sociálních systémů. Aby byly zajištěny nároky občanů migrujících v rámci EU/EHP a Švýcarska, bylo třeba vytvořit pravidla pro vzájemnou koordinaci systémů jednotlivých států. Tyto předpisy pak mimo jiné definují, v jaké zemi bude v daný okamžik povinně pojištěn daný člověk – tzv. určení příslušnosti k právním předpisům. V rámci EU je zdravotní pojištění jedním z druhů sociálního pojištění, takže pokud se hovoří o příslušnosti k právním předpisům pro sociální pojištění, tatáž pravidla platí i pro pojištění zdravotní. V současnosti se v EU/EHP a Švýcarsku uplatňují tato nařízení: • Nařízení 883/20049 - základní nařízení, které v Hlavě II obsahuje kolizní ustanovení pro určení příslušnosti k právním předpisům, tzn. pravidla, podle kterých se určuje, kde bude daný zaměstnanec v dané době odvádět své sociální a zdravotní pojištění. • Nařízení 987/200910 – prováděcí nařízení k nařízení 883/2004. • Nařízení 1231/201011 ) – rozšiřuje působnost nových nařízení na občany třetích zemí (tj. občany jiných zemí než EU/EHP a Švýcarska).
Sociální a zdravotní pojištění. V Evropské unii existuje řada rozdílných sociálních systémů. Aby byly zajištěny nároky občanů migrujících v rámci EU/EHP a Švýcarska, bylo třeba vytvořit pravidla pro vzájemnou koordinaci systémů jednotlivých států. Tyto předpisy pak mimo jiné definují, v jaké zemi bude v daný okamžik povinně pojištěn daný člověk – tzv. určení příslušnosti k právním předpisům. V rámci EU je zdravotní pojištění jedním z druhů sociálního pojištění, takže pokud se hovoří o příslušnosti k právním předpisům pro sociální pojištění, tatáž pravidla platí i pro pojištění zdravotní.
Sociální a zdravotní pojištění. Ve Slovenské republice platí stejně, jako v ostatních členských státech Nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen Nařízení) a Nařízení EP a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004). Obě tato nařízení jsou přímo účinná a přímo aplikovatelná ve všech členských státech, tedy i ve Slovenské republice a vztahují se jak na sociální tak na zdravotní pojištění. Jedním ze základních principů těchto nařízení je aplikace právního řádu jediného státu, což znamená, zaměstnanci podléhají předpisům pouze jednoho státu, ačkoliv pracují v jiném státě, než bydlí nebo pracují ve více státech. Je-li podle pravidel výše uvedených nařízení určena jako příslušná slovenská legislativa, pak musí český podnikatel zaregistrovat u zdravotní a sociální pojišťovny ve Slovenské republice a odvádět tam pojistné podle slovenských předpisů. Nejčastěji k této situaci dojde, pokud zaměstná česká společnost slovenského zaměstnance na práci na Slovensku či pokud bude zaměstnanec souběžně vykonávat činnost ve Slovenské republice a v České republice a jeho bydliště bude ve Slovenské republice. Konkrétní podmínky určení příslušnosti k předpisům sociálního zabezpečení lze nalézt na stránkách České správy sociálního zabezpečení (xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxx/xxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxx/. Slovenská Republika má obdobně jako Česká republika oddělené zdravotní pojištění od pojištění sociálního. Zdravotní pojištění řeší zákon č. 580/2004 Z.z., o zdravotnom poistení a o zmene a doplnení zákona č. 95/2002 Z.z. o poisťovnictve, sociální pojištění řeší zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, zákon č. 43/2004 Z.z. o starobnom dochodkovom sporení a zákon č. 650/2004 Z.z. o doplnkovom dochodkovom sporení.
Sociální a zdravotní pojištění. Komplexní příklady účtování včetně vyplňování závěrkových výkazů Základní problematika daňových předpisů Základy vedení účetnictví na PC
Sociální a zdravotní pojištění. 2.2.5. Dovolenková pokladna
Sociální a zdravotní pojištění. V Evropské unii existuje řada rozdílných sociálních systémů. Aby byly zajištěny nároky občanů migrujících v rámci EU/EHP a Švýcarska, bylo třeba vytvořit pravidla pro vzájemnou koordinaci systémů jednotlivých států. Tyto předpisy pak mimo jiné definují, v jaké zemi bude v daný okamžik povinně pojištěn daný člověk – tzv. určení příslušnosti k právním předpisům. V rámci EU je zdravotní pojištění jedním z druhů sociálního pojištění, takže pokud se hovoří o příslušnosti k právním předpisům pro sociální pojištění, tatáž pravidla platí i pro pojištění zdravotní. V současnosti se v EU/EHP a Švýcarsku uplatňují tato nařízení: 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU xxxxx://xxx- xxx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxx/XX/XXX/?xxx=XXXXX%0X00000X0000&xxx=0000000000000 • Nařízení 883/20048 - základní nařízení, které v Hlavě II obsahuje kolizní ustanovení pro určení příslušnosti k právním předpisům, tzn. pravidla, podle kterých se určuje, kde bude daný zaměstnanec v dané době odvádět své sociální a zdravotní pojištění. • Nařízení 987/20099 – prováděcí nařízení k nařízení 883/2004. • Nařízení 1231/201010 ) – rozšiřuje působnost nových nařízení na občany třetích zemí (tj. občany jiných zemí než EU/EHP a Švýcarska).
Sociální a zdravotní pojištění. Se vznikem pracovního poměru se většinou pojí odvody do systémů sociálního a zdravotního pojištění. Protože jednotlivé národní systémy jsou rozdílné, platí právní úprava, která brání tomu, aby migrující pracovník ztratil nárok na dostatečnou zdravotní péči a sociální zabezpečení. Pracovník obvykle podléhá předpisům pouze jednoho členského státu a řídí se předpisy země, kde je zaměstnán. Přiznání nároku na dávky posuzuje daný stát vždy podle svých zákonů. Existuje však několik výjimek, u kterých zmíněné pravidlo neplatí (např. vyslaní pracovníci, pendleři apod.). Jste-li pojištěni v některém ze států EU/EHP, pravděpodobně získáváte do budoucna nárok na starobní důchod z tamního systému důchodového pojištění. Pokud jste pracovali a byli pojištěni ve více státech a v žádném jste nezískali nárok na plný důchod, bude přihlédnuto i k době, kterou jste odpracovali v jiných zemích EU/EHP. Doby pojištění se sčítají – nepřijdete tak o žádnou dobu pojištění odpracovanou v jiném členském státě. Věk pro odchod do důchodu se v jednotlivých zemích liší. Uschovejte si originály všech dokladů o vaší pracovní činnosti v zahraničí (pracovní smlouvy, zápočtové listy, výplatní pásky, číslo pojištěnce). Více informací o důchodovém pojištění vám poskytne Česká správa sociálního zabezpečení – xxx.xxxx.xx.

Related to Sociální a zdravotní pojištění

  • Způsoby zániku pojištění Pojištění zanikne:

  • Živelní pojištění Pojištění se sjednává pro předměty pojištění v rozsahu a na místech pojištění uvedených v následující tabulce/následujících tabulkách:

  • Zánik jednotlivého pojištění Pojištění zaniká (pojištěním se rozumí jednotlivé pojištění jednotlivého pojištěného): 13.1 posledním dnem platnosti Smlouvy o kontokorentu; 13.2 změnou osoby majitele běžného účtu, v takovém případě pojištění zaniká dnem, ve kterém došlo k této změně; 13.3 dnem smrti pojištěného, dnem vzniku invalidity III. stupně nebo dnem vydání průkazu ZTP/P pojištěnému; 13.4 posledním dnem kalendářního roku, v němž pojištěný dovrší 70 let věku; 13.5 v původně sjednaném rozsahu posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém se pojištěný stane starobním důchodcem nebo dosáhne důchodového věku nebo věku 65 let (nastane-li tato skutečnost za trvání pojištění); pojištěný je nadále pojištěn pro případ smrti, pro případ vydání průkazu ZTP/P, pro případ pracovní neschopnosti – za předpokladu, že je i nadále zaměstnán, a pro případ hospitalizace; 13.6 písemnou dohodou pojistníka a pojištěného, ve které je určen okamžik zániku pojištění a způsob vzájemného vyrovnání závazků; 13.7 odstoupením pojištěného od pojištění v souladu s čl. 13 bodem 13.1.4 Všeobecných pojistných podmínek, a to písemně, osobně na pobočkách banky, případně telefonicky na klientském centru banky; odstoupení se podává vždy prostřednictvím pojistníka; 13.8 v důsledku prodlení pojištěného s úhradou poplatku odpovídajícího výši pojistného dle čl. 7 této smlouvy po dobu delší než 2 měsíce; o takovém možném ukončení pojištění bude pojištěný předem pojistníkem informován, stejně jako o samotném ukončení; jednotlivé pojištění pak zaniká k datu uvedenému pojistníkem pojištěnému jako datum ukončení pojištění; 13.9 zrušením kontokorentu sjednaného na základě Smlouvy o kontokorentu ze strany pojistníka v souladu s jeho obchodními podmínkami; 13.10 vyplacením celkového limitu pojistného plnění dle čl. 9 odst. 9.12 této smlouvy; 13.11 dalšími způsoby stanovenými touto smlouvou, Všeobecnými pojistnými podmínkami nebo zákonem, a to vždy na základě té právní skutečnosti, která nastane dříve.

  • Havarijní pojištění umožnit pojistiteli prohlídku vozidla a pořízení fotodokumentace – při uzavření pojistné smlouvy či při vzniku pojistné události – na vyžádání předložit doklad o skutečné výši nákladů na opravu vozidla a další doklady nutné pro výpočet pojistného plnění – žádost o poskytnutí asistenčních služeb podat telefonicky na čísle určeném pojistitelem – poskytnout poskytovateli asistence potřebnou součinnost pro poskytnutí asistenčních služeb – vyhledat po úrazu lékařské ošetření, léčit se podle pokynů lékaře – předložit při uplatnění práva na pojistné plnění pojistitelem požadované příslušné doklady

  • Doplňková pojištění Není-li pojistnou smlouvou dohodnuto jinak, vztahují se doplňková pojištění (s výjimkou doplňkového pojištění pro případ škody na vozidle způsobené provozem jiného vozi- dla dle čl. 14 ZPP) na pojistné události, které během trvání pojištění nastanou na území Evropy včetně Turecka s výjim- kou Běloruska, Moldavska, Ruska a Ukrajiny.

  • Rozsah pojištění Část A 1. V případě, že je vozidlo po poruše, následkem havárie, živelní události, vandalismu, jeho poškození zvířetem nebo následkem střetu se zvířetem nebo odcizení jeho části nepojízdné, má oprávněná osoba nárok na zorga- nizování a úhradu: – příjezdu a odjezdu asistenční služby, – opravy vozidla asistenční službou na místě poruchy s výjimkou náhradních dílů, které si hradí oprávněná osoba sama, – výloh za vyproštění a za manipulaci s vozidlem, – odtahu vozidla do nejbližší opravny schopné vozidlo opravit, nebo odtahu vozidla do jiného místa, které si oprávněná osoba určí v případě, že opravna urče- ná smluvním partnerem nebude schopna vozidlo zprovoznit do 8 hodin od vyžádání asistenční služby, ve variantě STANDARD v maximální výši 5.000 Kč (mimo území ČR 10.000 Kč). 2. V případě, že je vozidlo po poruše, následkem havárie, živelní události, vandalismu, jeho poškození zvířetem nebo následkem střetu se zvířetem nebo odcizení jeho části nepojízdné a nepodaří-li se ho zprovoznit do 8 ho- din od vyžádání asistenční služby, a také v případě, kdy došlo k odcizení vozidla, má oprávněná osoba nárok na zorganizování a úhradu: a) ubytování v hotelu v maximální výši 2.000 Kč za noc a osobu, a to ve variantě STANDARD po dobu nej- výše 2 nocí anebo dopravu do místa jejího bydliště nebo jiného místa, ale pouze do výše nákladů, kte- ré by byly vynaloženy smluvním partnerem za její návrat do místa jejího bydliště; o druhu poskytnuté asistenční služby, jakož i o volbě dopravního pro- středku, rozhoduje smluvní partner,

  • Uzavření pojistné smlouvy a vznik pojištění 1. Pojištění vzniká okamžikem uzavření pojistné smlouvy nebo dodatku k pojistné smlouvě (tj. bezprostředně po podpisu smlouvy nebo dodatku k pojistné smlouvě obě- ma smluvními stranami), pokud není pojistnou smlou- vou nebo dodatkem k pojistné smlouvě dohodnut poz- dější počátek pojištění. 2. Pojistná smlouva musí být uzavřena písemnou formou, jinak je neplatná. Totéž se týká změn pojistné smlouvy. 3. Obsahuje-li přijetí nabídky dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původní nabídce, považuje se za novou nabídku. Přijetí nabídky s dodatkem nebo odchyl- kou ve smyslu § 1740 odst. 3 Zákoníku je vyloučeno.

  • Umístění a upisování 5.1 Název a adresa koordinátora nabídky nepoužije se 5.2 Název a adresa platebních zástupců a depozitních zástupců nepoužije se 5.3 Název a adresa subjektů, se kterými bylo dohodnuto upisování emise na základě pevného závazku, a název a adresa subjektů, se kterými bylo dohodnuto upisování emise bez pevného závazku nebo na základě nezávazných ujednání. nepoužije se 5.4 Datum uzavření dohody o upsání nepoužije se

  • Vznik, trvání a zánik pojištění Úrazové pojištění je doplňkovým pojištěním k hlavnímu pojištění sjednanému k pojištěnému vozidlu u pojistitele. Hlavním pojištěním je pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nebo havarijní pojištění.

  • Práva z vadného plnění a záruka za jakost 1. Práva objednatele z vadného plnění se řídí příslušnými ustanoveními OZ. 2. Zhotovitel poskytuje na provedené dílo záruku za jakost v délce 24 měsíců. 3. Záruční doba začíná plynout ode dne řádného převzetí dokončeného díla objednatelem. 4. Dílo má vady, jestliže jeho provedení neodpovídá požadavkům uvedeným ve smlouvě, příslušným právním předpisům nebo jiné dokumentaci vztahující se k provedení díla nebo pokud neumožňuje užívání, k němuž bylo určeno a zhotoveno. 5. Vyskytne-li se na provedeném díle vada, objednatel písemně oznámí zhotoviteli její výskyt, vadu popíše a uvede, jak se projevuje. Jakmile objednatel odeslal toto písemné oznámení, má se za to, že požaduje bezplatné odstranění vady, neuvede-li v oznámení jinak. 6. Xxxxxxxxxx je povinen odstranit vadu díla nejpozději do 5 dnů od jejího oznámení objednatelem, pokud se smluvní strany v konkrétním případě nedohodnou písemně jinak. 7. Neodstraní-li zhotovitel vady ve stanovené lhůtě, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jiný subjekt nebo odstranit vady sám a zhotovitel je povinen náklady takto vynaložené objednateli v plné výši uhradit. 8. Provedenou opravu vady díla zhotovitel objednateli předá písemným protokolem.