Subjekty pracovněprávních vztahů. Subjekty je myšleno smluvní strany pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zaměstnavatel a zaměstnanec. Podle ustanovení § 18 OZ existuje fyzická osoba či právnická osoba, které působí jako subjekty. Fyzická osoba působí buď jako zaměstnanec, zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání a právnická osoba působí jako zaměstnavatel, odborové organizace nebo stát. Fyzickou osobu upravuje občanský zákoník v ustanovení § 19, označuje ji za osobu mající svá přirozená práva. Narozením získává každá fyzická osoba právní
Subjekty pracovněprávních vztahů. Mezi tyto subjekty pracovněprávních vztahů řadíme fyzické nebo právnické osoby, které v těchto vztazích vystupují jako nositelé subjektivních práv (možnost chování subjektu v mezích stanovených objektivním právem v konkrétním právních vztahu) a subjektivních povinností (je objektivním právem stanovena míra nutného chování, které je vynutitelné právními prostředky). Důležitým předpokladem účasti subjektu na pracovněprávních vztazích je splnění právní subjektivity. Pracovněprávní subjektivita lze chápat jako: “souhrn určitých (objektivním právem stanovených) vlastností, které jsou stanoveny normami pracovního práva a jsou současně nezbytným předpokladem k tomu, aby určitá osoba (fyzická nebo právnická) mohla vstoupit do pracovněprávního vztahu a v jeho rámci pak vystupovat svým jménem jako subjekt (účastník) pracovněprávního vztahu a vlastním jménem nést odpovědnost z tohoto pracovněprávního vztahu plynoucí.”4 Pro vznik pracovní smlouvy i pracovního poměru je důležité znát jeho subjekty. Tyto subjekty musí mít určitou pracovněprávní subjektivitu, jejichž součástí je způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost procesní, deliktní a také způsobilost k pracovněprávním úkonům. Pracovněprávní subjektivita zahrnuje tyto čtyři základní vlastnosti: • způsobilost k právům a povinnostem – právem přiznaná způsobilost a schopnost mít práva a povinnosti v pracovněprávním vztahu, • způsobilost k pracovněprávním úkonům – svým chováním nabývání práv a zavazování se k povinnostem v pracovněprávním vztahu, • procesní způsobilost – uplatňování svých nároků, vystupování a jednání před příslušnými orgány, • deliktní způsobilost – nesení právních následků za porušení pracovněprávních povinností.