ČLÁNKY předpisů po sérii jejich novelizací ve Sbírce zákonů České republiky a ne- dostatečné legisvakanční lhůty, při- tom např. formulované tak, že před- pis „nabývá účinnosti prvního dne druhého měsíce po vyhlášení“). Stupeň existence každého předpo- kladu ovlivňuje - ve vzájemném spolupůsobení s předpoklady ostat- ními - míru efektivnosti práva, aniž by o ní mohl sám rozhodovat či ji vylučovat. Příkladem vytváření zá- kladních předpokladů může být dodržení legislativní procedury, vhodný obsah předpisů, legislativ- ně technická úroveň; tyto předpo- klady samy ještě efektivnost práva nezabezpečují. Při přípravě nových právních úprav je třeba mít na paměti, že ved- le nových, právem vyžadovaných způsobů chování přežívají ve větší či menší míře i způsoby chování dří- vější a jejich efekty. K takovému sta- vu dochází zvlášť v případech, kdy požadavky nových právních norem se výrazně liší od požadavků norem původních; zásadní změny by tedy měly být jen ve zvláště odůvodně- ných případech (příkladem mohou být dnešní „zápisy o splnění“ smlouvy o dílo ve výstavbě, obsahu- jící soupis tzv. „ojedinělých drob- ných vad a ojedinělých drobných nedodělků“, neboť se jim v praxi pl- ně nelze vyhnout, což dřívější úpra- va respektovala; tyto zápisy, které v praxi dnes „osvědčují“ splnění dí- la, jsou přitom naopak důkazním prostředkem o jeho nesplnění, neboť kogentní ustanovení § 324 obchod- ního zákoníku přineslo zcela nový požadavek na plnění a to i ve vý- stavbě - plnit řádně a včas, tj. bez ja- kýchkoli vad a nedodělků; přitom převzetí s limitovanými vadami a nedodělky a zápisy o převzetí s tě- mito vadami jsou v souladu se záko- nem - neosvědčují však splnění). Z tohoto pohledu se nemusí jevit efektivní dílčí novelizace právních předpisů řešící jen jednotlivé otázky. Např. i k právní úpravě smluvních typů podle druhé hlavy třetí části obchodního zákoníku existují námě- ty de lege ferenda. Po jejich pečlivém posouzení by však bylo i z náklado- vého hlediska vhodné jejich řešení komplexní. Objevení dílčího nedostatku práv- ní úpravy však často vede k volání po její okamžité změně. Neustálá příprava novelizací současně klade vysoké nároky na koordinaci, aby obecně docházelo k opakování normativního textu jen výjimečně. Na druhé straně, je-li třeba dílčí novely případné dispozitivní úpra- vy některého smluvního typu, může se odložit potřebná novelizace s ar- gumentací, že může být „nahrazena“
ČLÁNKY. Xxxx. XXXx. Xxxxx Xxxxx, DrSc. Břemeno substancování v civilním soudním řízení
ČLÁNKY. Digitální dědictví – aneb jak se dědí bitcoin1 Xxxxxxxx Xxxxxxxx XXXx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Ph.D. tkávat s bitcoiny v řízení o pozůstalosti čím dál častěji, neboť investování do kryptoměn je v České republice narůstajícím trendem.
ČLÁNKY. XXXx. Xxxx Xxxxxxx Novela občanského soudního řádu (dokončení; prvá část byla otištěna v č. 8/2000)
ČLÁNKY xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxxx/xxx/x-00-00-xxxxxx.xxxx xxxxx://xxxxxxxx.xxxxxxxxxxx.xxx/x/xxxx#/xxxxxxx/00000000/000000000/xxxxxxx • Využívá zobrazení metainformací podle 1.2.7 MOŽNOSTI NASTAVENÍ V REDAKČNÍM SYSTÉMU: CHYBA! NENALEZEN ZDROJ ODKAZŮ.
ČLÁNKY. 3. Testovací instance Vismo (07-08/2022) – pro naplnění základní struktury webu
ČLÁNKY. Při tvorbě nového občanského zákoníku a obchodního zákoníku bychom měli respektovat evropské trendy a současně vycházet z možné právní kontinuity a posoudit i do- savadní znění právní úpravy. Sou- časně se jeví nutnost prohloubit pro- vádění srovnávacího výzkumu.5) To přitom neznamená, že by ne- bylo možno čerpat i z výsledků již učiněných legislativních prací. Komplexně by se přitom mohlo posoudit i dosavadní znění právní úpravy smluvních typů III. části zá- kona č. 513/1991Sb., obchodní záko- ník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“, nebo jen „ObchZ“). Řada těchto zákon- ných textů může být totiž při reko- difikaci využita.6) Do případného vytvoření evrop- ského občanského práva, jehož zá- kladem bude občanský zákoník je
ČLÁNKY s kontraktačními prioritami pro tzv. závazné úkoly státního plánu v dří- vějším společenském zřízení; jakmi- le totiž jejich počet dosahoval několi- ka set a vyjádření jejich objemu přesáhlo kapacitní možnosti přísluš- ných oborů, pak nebyla priorita žád- nou prioritou - vše bylo prioritní). U preferencí se naplňují funkce orga- nizačně - regulativní. Z opačného pólu však nemusí jít jen o potlačení smluvní svobody, ale i o zvýšenou ochranu určitých vztahů - o naplňo- vání funkcí ochranně - zajišťovacích. Preferovat ty či ony aktivity (sti- mulovat k nim) lze i snížením rozsa- hu sankcí pro případ určitých nezda- rů. Jde - jak je zřejmé - také o poměrně tradiční techniku. V hospodářském životě však nalézá širokou příležitost k uplatnění. Převládají tu racionální, kalkulované způsoby chování. Výběr aktivit se provádí zpravidla tak, že se srovnávají výhody a rizika celé řady příležitostí. Je možno mj. posoudit, zda preferovat např. dodávky slo- žitých investičních celků a též tzv. provozně nevyzkoušených strojů. Případně přiznáním možnosti limita- ce náhrady škody omezujeme sice jednoho partnera daného vztahu, na druhé straně poskytujeme možnost, aby vznikly vztahy, které by jinak vznikaly jen obtížně, popř. by xxxxxx- xxxx jako vztahy právní, ale xxx xxx- xxxxx, což by ve svém důsledku limi- tovalo i naplnění funkcí ochranně -
ČLÁNKY. Relativní obchody, u kterých vý- chozí úprava je obchodně-právní při splnění stanovených podmínek, se obvykle člení podle vymezení pro- vedených v ustanoveních § 261 odst. 1 obchodního zákoníku a § 261 odst. 2 obchodního zákoníku na: • závazkové vztahy mezi podnika- teli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti • závazkové vztahy mezi státem (k tomuto účelu se za stát pova- žují i státní organizace, jež nejsou podnikateli při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřej- ných potřeb) nebo samosprá- vnou územní jednotkou (sloven- ský obchodní zákoník na tomto místě uvádí ještě kromě uvede- ných subjektů i právnickou oso- bu zřízenou zákonem jako veřej- noprávní instituci a kromě veřejných potřeb uvádí, že se to může týkat i vlastního provozu vyjmenovaných nepodnikatel- ských subjektů) a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jest- liže se týkají zabezpečování ve- řejných potřeb.
ČLÁNKY. I když se při použití ustanovení § 262 odst. 4 obchodního zákoníku problematika stala složitější, na to, zda půjde o výchozí obchodněprávní úpravu, mají vliv podmínky stanove- né v § 261 odst. 1 a odst. 2 obchodního zákoníku. Používaný pojem relativní obchody by se proto měnit nemusel. To lze považovat za příznivé. Tato příznivá situace však podle našeho názoru nenastává v případě úpravy stanovené v § 261 odst. 6 ob- chodního zákoníku v první větě. Původní text obchodního zákoníku určoval, že smlouvy mezi osobami uvedenými v § 261 odst. 1 a odst. 2 obchodního zákoníku, které nejsou upraveny v hlavě II. třetí části ob- chodního zákoníku, se řídí pouze ustanoveními občanského zákoníku. Proto se používal pojem absolutní neobchody. Dnešní znění § 261 odst. 6 ob- chodního zákoníku v první větě však stanoví, že tyto smlouvy se řídí pří- slušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoní- ku a obchodním zákoníku. Protože tedy již o absolutních neobchodech hovořit nelze, je navrhováno použí- vat pojmu smíšené obchody či ob- chody kombinované. To je pochopitelně plně provedi- telné při případném možném upo- zornění na odlišnost smíšených ob- chodů od tzv. smíšených smluv. Domníváme se, že však bylo možno zvážit i takové řešení, kdy by tento druh obchodů byl dnes rozlišován v rámci obchodů relativních. Jde to- tiž o smlouvy mezi osobami uvede- nými v § 261 odst. 1 a odst. 2 ob- chodního zákoníku a řídí se také obchodním zákoníkem (i když se současně řídí i příslušnými ustano- veními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku). K výše uvedenému členění rela- tivních obchodů na: