Dovolená. 1. Sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin.
2. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku.
3. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance.
4. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku.
5. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené.
6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den.
7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené.
8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku).
9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.
Dovolená. 10.1. Nárok na dovolenou dle § 213 odst. 1 ZP se prodlužuje všem zaměstnancům o jeden týden, tj. na pět týdnů.
10.2. Zaměstnancům pracujícím v podzemí přísluší dodatková dovolená v délce jednoho týdne dle § 215 ZP. Zaměstnancům pracujícím s karcinogeny se zachovává dodatková dovolená v rozsahu jednoho týdne za podmínek stanovených zvláštním předpisem.
10.3. Zaměstnavatel se zavazuje umožnit zaměstnancům souvislé čerpání dovolené v délce minimálně 2 týdnů v měsících červnu až září dle plánu dovolených zpracovaného na základě požadavků zaměstnanců. Umožňují-li to provozní podmínky, může být dovolená čerpána i nad rámec plánu dovolených. Zaměstnancům s dětmi školou povinnými bude umožněno dle provozních potřeb čerpání výše uvedené dovolené v měsících červenci nebo v srpnu. Výjimky lze sjednat po dohodě s příslušnou odborovou organizací.
10.4. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci dovolenou na 1 den, kdy z vážných osobních důvodů, které mu nebyly předem známy, nebyl přítomen v práci, a to 1x v roce. Toto právo může zaměstnanec uplatnit nejpozději následující pracovní den.
10.5. Dovolená se krátí za každou neomluveně zmeškanou směnu (pracovní den) o dva dny, neomluvená zmeškání kratších částí směn se sčítají.
Dovolená. 1. Dovolená je upravena zákoníkem práce (§ 211 až 223 zákoníku práce) a pracovním řádem VUT Výměra dovolené za kalendářní rok činí:
a) u akademických pracovníků 8 týdnů a
Dovolená. 9.1. Nárok na dovolenou v územně samosprávných celcích činí dle ZP 5 týdnů ročně, od roku 2021 nově přepočteno na hodiny.
9.2. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnanci starosta v souladu s pracovněprávními předpisy a podle rozvrhu čerpání dovolené. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolených je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Rozvrh čerpání dovolených schvaluje starosta, který může výjimečně, z důležitých provozních důvodů rozhodnout o jiném termínu nástupu dovolené zaměstnance, než předpokládá rozvrh čerpání dovolených.
9.3. Zaměstnanci, který nemohl dovolenou vyčerpat do konce kalendářního roku, musí být dovolená poskytnuta nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Je-li takto převedena dovolená do příštího kalendářního roku, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit zaměstnanci čerpání této dovolené nebo její části nejpozději do 31. října. Nemůže-li být zaměstnanci určeno čerpání dovolené ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu čerpání rodičovské dovolené, mateřské dovolené či dlouhodobé nemoci je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit zaměstnanci čerpání této dovolené nebo její části po skončení těchto překážek v práci.
9.4. Zaměstnanci jsou povinni před nástupem dovolené oznámit svému bezprostřednímu nadřízenému místo pobytu o dovolené. Nebyl-li zaměstnanci nástup dovolené určen, může dovolenou nastoupit jen se souhlasem svého bezprostředně nadřízeného. Nebyl-li nástup dovolené zaměstnanci určen ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu na tuto dovolenou nebo její část první následující pracovní den.
9.5. Skutečný den nástupu dovolené a den opětovného nástupu do práce schvaluje starosta.
9.6. Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu platu za dovolenou nebo její část, na kterou ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.
Dovolená. 1. Výměra dovolené činí :
a) 35 kalendářních dnů (tj. 5 týdnů) u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se stanovenou délkou pracovní doby podle odst. 1a), 1b), 1c) a odst. 3 bodu 1, článku 2, přílohy č. 1 této PKS, pokud zaměstnanec čerpá přiměřenou dobu na oddech a jídlo.
Dovolená. Zaměstnavatel se zavazuje nejpozději do 15. 4. daného kalendářního roku předložit příslušnému odborovému orgánu ke schválení písemný rozvrh čerpání dovolené na kalendářní rok. Zaměstnavatel určuje dovolenou pedagogickým pracovníkům zásadně v době hlavních a vedlejších prázdnin. Pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, finanční důvody a nebude ohrožen zájem žáků a jejich zákonných zástupců, zaměstnanec může čerpat pracovní volno bez náhrady platu 1x za 3 roky v délce 5 pracovních dní. Platí od 1. 1. 2010.
Dovolená. Základní výměra dovolené stanovená v § 212 odst. 1 zákoníku práce, ve znění účinném ke dni 1. 1. 2021, se zaměstnancům prodlužuje o jeden týden, tj. činí 5 týdnů, s výjimkou uvedenou v odst. 2.
Dovolená. Zaměstnavatel se zavazuje nejpozději do 15.6. předložit odborovému orgánu ke schválení rozvrh čerpání dovolené na kalendářní rok.
Dovolená. Čerpání dovolené zaměstnanců probíhá podle rozvrhu čerpání dovolené stanoveného na daný kalendářní rok. Zaměstnavatel stanoví tento rozvrh s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance a předloží jej k odsouhlasení odborové organizaci do ……………… (např. 15. 4.) příslušného roku. Zaměstnanci jsou povinni oznámit předpokládané termíny čerpání dovolené svému nadřízenému do …………………. (např. 31. 3.) příslušného kalendářního roku. V případě, kdy do pracovního týdne zasahuje svátek nebo několik svátku (typicky v případě vánočních svátků) se zaměstnavatel zavazuje jednat s odborovou organizací o tom, zda a v jakém rozsahu dojde k hromadnému čerpání dovolené.
Dovolená. Organizace je povinna umožnit všem zaměstnancům čerpání dovolené na zotavenou. Vedoucí útvarů po projednání se zaměstnanci sestaví roční plán čerpání dovolených. Za fakulty předkládají ke schválení plány dovolených tajemníci přímo ZO VOS, rektorátní útvary předkládají plány ke schválení prostřednictvím odd. lidských zdrojů, a to nejpozději do 31. 5. běžného roku. Po schválení je možné tento plán změnit pouze se souhlasem nadřízeného pracovníka. Převod nevyčerpané dovolené do následujícího, popř. i dalšího roku je možno provést pouze v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce a Pracovního řádu UPa. Při plánování a určování čerpání dovolené postupuje zaměstnavatel ve smyslu čl. 17 Pracovního řádu pro zaměstnance UPa.