Doba trvání pracovního poměru. Poměrně častým ujednáním, které se vyskytuje v pracovní smlouvě, je ujednání týkající se doby trvání pracovního poměru. Obecně lze rozdělit pracovní poměr na dobu určitou (tzv. termínovaný) a pracovní poměr na dobu neurčitou. Pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba trvání pracovního poměru, platí podle ustanovení § 39 ZP, nevyvratitelná právní domněnka, ze které vyplývá, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Z textu ZP je na první pohled patrné, že zákonodárce jednoznačně upřednostňuje pracovní poměr na dobu neurčitou. V opačném případě, pokud je doba trvání pracovního poměru sjednána v pracovní smlouvě, jedná o pracovní poměr na dobu určitou. Právní předpisy však nestanoví způsob, jak má být tato doba sjednána. V praxi je tato doba zpravidla vymezena pevným datem (např. 1.1 – 31.12.). V některých případech nelze přesně tuto dobu stanovit, poté musí být vymezena jiným způsobem (např. doba trvání určitých prací) či jinou objektivně zjistitelnou událostí (např. doba zástupu za mateřskou dovolenou, nemoc atd.), které nepřipouštějí žádnou pochybnost o tom, kdy pracovní poměr na dobu určitou uplynutím sjednané doby skončí. Pracovní poměry na dobu určitou představují pro zaměstnance mnohem nižší pracovněprávní a sociální jistotu, jelikož uplynutím sjednané doby, pracovní poměr končí bez jakékoliv náhrady. S ohledem na směrnicí Rady 1999/70/ES73, ZP umožňuje zaměstnavatelům využívat smlouvy na dobu určitou způsobem, který bere v úvahu specifické požadavky a potřeby jednotlivých odvětví. Současně má možnost zabránit zneužití těchto pracovních poměrů zaměstnavatelem a to omezením bezdůvodného opakování, sjednávání či prodlužování těchto pracovních poměrů mezi stejnými účastníky. Hovoříme o tzv. řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. V platné právní úpravě je omezení této délky a to stanovením maximální hranice této doby. Platí pak, že pracovní poměr mezi týmiž účastníky na dobu určitou lze uzavřít nejvýše na dobu 2 let od vzniku tohoto poměru, což platí i pro všechny ostatní na sebe navazující pracovní poměry na dobu určitou. Následující pracovní poměr na dobu určitou mezi stejnými účastníky lze uzavřít nejdříve uplynutím alespoň 6 měsíců od skončení předchozího pracovního poměru. 73 Směrnice Rady 1999/70/ES, ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou mezi organizacemi UNICE ,CEEP a EKOS. I zde zákon připouští určité výjimky. Tato zásada týkající se maximální doby není uplatněna v případech, které stan...
Doba trvání pracovního poměru. Pracovní poměr se uzavírá na dobu NEURČITOU.
Doba trvání pracovního poměru. Pracovní poměr se uzavírá na dobu… (určitou/neurčitou).
Doba trvání pracovního poměru ve smlouvě může být napsáno, zda jde o pracovní poměr na dobu urči- tou nebo neurčitou • dále může být uvedeno, jakým způsobem lze pracovní poměr ukončit V případě jakýchkoli problémů se zaměstnáním se obraťte na oblastní inspektorát práce (kontakty na xxx.xxxx.xx) Email: xxxx@xxxxxxxx.xxx
Doba trvání pracovního poměru. Pracovní poměr se sjednává na dobu určitou, a to do [datum] / na dobu neurčitou. Dnem nástupu do práce je: [datum nástupu od práce]. Sjednává se zkušební doba v délce [délka zkušební doby (max. 3 měsíce, resp. 6 u vedoucího zaměstnance] měsíců. Zaměstnavatel i Zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr založený touto smlouvou ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to písemným oznámením doručeným druhé smluvní straně. Pracovní poměr skončí dnem doručení písemného oznámení o jeho zrušení, není-li v oznámení uveden den pozdější.
Doba trvání pracovního poměru. (1) Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce, výkonu civilní nebo vojenské služby nebo výkonu veřejné funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.
Doba trvání pracovního poměru. Přítomnost nebo naopak absence tohoto ujednání v pracovní smlouvě vede k rozlišování pracovního poměru na dobu určitou příp. na dobu neurčitou. Sjednají-li strany tzv. dobu určitou, má tato skutečnost dopad na pracovní smlouvu v tom smyslu, že toto ujednání v podstatě omezuje její účinnost na předem vymezený stranami dohodnutý čas. Zájmem zaměstnance je pochopitelně sjednání tzv. doby neurčité, která na rozdíl od pracovního poměru na dobu určitou představuje vyšší míru jistoty zaměstnání. Tuto skutečnost reflektuje i zákoník práce v ustanovení § 39 odst.1, které konstruuje nevyvratitelnou právní domněnku sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou,