Funkce pracovního práva. Většina autorů se shoduje, že pracovní právo má dvě základní funkce, a to funkci organizační a funkci ochrannou.2 ,,Pracovní právo historicky vzniklo z důvodu potřeby chránit jednu stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva.“3 Ochranná funkce spočívá zvláště v ochraně zaměstnance jakožto slabší strany.4 Jedním z projevů ochranné funkce je omezení smluvní volnosti z důvodu faktické i ekonomické nerovnosti subjektů. Pracovní právo skrze minimální standardy chrání život a zdraví zaměstnanců, nebo alespoň minimalizuje rizika související s výkonem závislé práce. Ochranu nalezneme například v ustanoveních týkajících se pracovní doby, doby odpočinku, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ochranná funkce se také týká stability zaměstnání, sociální úrovně a majetku zaměstnance. Jedná se převážně o ustanovení upravující skončení pracovního poměru, jež mají chránit zaměstnance před zvůlí zaměstnavatele, kdy tento může pracovní poměr ukončit jen způsoby stanovenými zákonem. Ochranná funkce se také projevuje ve stanovení minimální mzdy, jejímž cílem je zajistit zaměstnanci dostatečné prostředky k uspokojení základních životních potřeb. 2 Někteří uvádějí ještě třetí funkci, a to výchovnou funkci, která je však z hlediska teorie méně významná, avšak z hlediska pracujících osob hraje významnou roli v utváření pracovních návyků. Spatřujeme ji například v ustanoveních týkajících se loajality k zaměstnavateli, řádného výkonu práce a informovanosti.
Funkce pracovního práva. “Funkcemi pracovního práva rozumíme soubor určitých trvale vymezených nebo dlouhodobých úkolů nebo směrů působení pracovního práva na společenské vztahy vznikající při výkonu závislé práce a v souvilosti s ním.”3 Funkce pracovního práva určuje cíle, ke kterým by mělo právo směřovat a udává směr, ve kterém právo funguje. Každý z nás logicky dojde k tomu, které funkce jsou pro pracovní právo nejdůležitější. Je to především ochrana subjektů v pracovněprávních vztazích neboli ochranná funkce, dále tvorba vhodného prostředí pro utváření těchto vztahů, nazývaná jako organizační funkce. Poslední je funkce výchovná, která má ovlivnit naše chování v pracovněprávních vztazích. Mezi základní funkce pracovního práva tedy patří:
Funkce pracovního práva. Cílem funkcí pracovního práva je zavedení řádu do mezilidských vztahů, jejich organizace a řízení. „Jedná se o soubor určitých trvale vymezených, dlouhodobých úkolů, směrů působení pracovního práva na společenské vztahy, vznikající při výkonu závislé práce a v souvislosti s ním“6. V pracovním právu můžeme nalézt zejména tři základní funkce, které se vzájemně prolínají - ochrannou, organizační a výchovnou.
Funkce pracovního práva