Hodnocení výsledků vzdělávání. Hodnocení probíhá v souladu s klasifikačním a školním řádem. Vychází se z těchto kriterií:
Hodnocení výsledků vzdělávání a) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků/žákyň je na vysvědčení vyjádřeno klasifikací a celkovým hodnocením. Do vyššího ročníku postoupí žák/žákyně, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl - § 69 odst. 2 a 4 zákona č. 561/2004 Sb.
b) Nelze-li žáka/žákyni pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí na základě písemné žádosti zletilého žáka/žákyně, nebo zákonného zástupce nezletilého žáka/žákyně, ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace za první pololetí mohla být provedena nejpozději do koce června. Není-li možné žáka/žákyni hodnotit v náhradním termínu, žák/žákyně se za první pololetí nehodnotí - § 69 odst. 5 zákona č. 561/ 2004 Sb.
c) Nelze-li žáka/žákyni pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí na základě písemné žádosti zletilého žáka/žákyně nebo zákonného zástupce nezletilého žáka/žákyně, ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka/žákyně mohla být provedena do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák/žákyně vyšší ročník. Není-li žák/žákyně hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl - § 66 odst. 6 zákona č.561/2004 Sb.
d) Žák/žákyně, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů nebo žák/žákyně, který neprospěl na konci prvního pololetí ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce školního roku v termínech stanovených ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák/žákyně, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka žákovi/žákyni stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku - § 69 odst. 7 a 8 zákona č.561/2004 Sb.
e) Zletilý žák/žákyně nebo zákonný zástupce nezletilého žáka/žákyně může písemně požádat ředitelku školy o opakování ročníku - § 66 odst. 7 zákona č.561/ 2004 Sb.
f) Žák/žákyně, který nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku - § 68 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.
g) Má-li žák/žákyně nebo zákonný zástupce nezletilého žáka/žákyně pochybnosti o sprá...
Hodnocení výsledků vzdělávání. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků při distanční výuce se řídí platným školním řádem. Pedagogové ve zvýšené míře využívají formativní hodnocení, zajišťují průběžnou zpětnou vazbu žákům a směřují žáky ke zlepšení v oblastech, ve kterých potřebují rozvíjet své znalosti a schopnosti. Pedagogové rovněž motivují žáky k vlastnímu sebehodnocení splněných úkolů ve spolupráci s jejich zákonnými zástupci. Sumativní hodnocení přitom i po dobu trvání distanční výuky nadále zůstává nedílnou součástí hodnocení žáků. Pedagogové průběžně monitorují zapojení a aktivitu všech žáků do distanční výuky, poskytují jim v přiměřeném čase zpětnou vazbu, podporují je v hledání řešení a motivují k dalšímu pokroku. Pokud se žák do distanční výuky nezapojuje nebo se zapojuje v nedostatečné míře, je pedagog povinen zjistit důvody absence a ve spolupráci se zákonnými zástupci žáků hledat způsoby podpory a zapojení žáka do distanční výuky. Způsob vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání v rámci distanční výuky se škola i příslušný pedagog snaží přizpůsobit podmínkám konkrétního žáka pro tento typ vzdělávání.
Hodnocení výsledků vzdělávání. V teoretických předmětech je hodnocení známkami a řídí se §6 Vyhlášky č. 10/2005 Sb.
Hodnocení výsledků vzdělávání. Hodnocení probíhá v souladu s klasifikačním a školním řádem. Vychází se z těchto kritérií: - ústní zkoušení - hodnoceny znalosti nejen věcné, ale i úroveň vyjadřovacích schopností - známky z průběžných testů, souhrnných písemných prací - známky ze slohových prací – dvě dvouhodinové školní slohové práce (ve
Hodnocení výsledků vzdělávání. 1. Při distančním vzdělávání, zajišťovaném jakoukoli formou, žák vždy dostane zpětnou vazbu o výsledcích svého vzdělávání a plnění zadaných úkolů.
2. Je uplatňováno především formativní hodnocení, jak klasifikačním stupněm, tak slovním hodnocením. Po uzavření určitých celků učiva je provedeno sumativní hodnocení výsledků žáka při osvojování učiva tohoto celku.
Hodnocení výsledků vzdělávání. Způsob hodnocení distančního způsobu vzdělávání přizpůsobí učitelé podmínkám žáka. Učitel preferuje formativní hodnocení, poskytuje žákům kvalitní zpětnou vazbu, podporuje motivaci žáků, průběžně monitoruje zapojení všech žáků a studentů. Učitel nepoužívá hodnocení jako formu nátlaku. Důležitou součástí distančního způsobu výuky je sebehodnocení žáků, které učí žáky sledovat a hodnotit rozvoj svých vědomostí a dovedností. Učitel pomáhá studentům překonávat studijní obtíže různého druhu. V případě sumativního hodnocení je potřeba zohlednit píli žáka, jeho přístup ke vzdělávání a podmínky, které mohou ovlivňovat jeho výkon. Role hodnocení je zejména motivační - jako odměna za dobře vykonanou práci a splněný úkol. Důraz je potřeba klást na práci s chybou, která je přirozenou součástí procesu učení, nemá být vnímaná jako selhání či důvod k trestání. Škola dodržuje pravidla a kritéria hodnocení, která jsou součástí ŠŘ.
Hodnocení výsledků vzdělávání. Hodnocení probíhá v souladu s klasifikačním a školním řádem. Vychází se z těchto kritérií: - ústní zkoušení - hodnoceny znalosti nejen věcné, ale i úroveň vyjadřovacích schopností - známky z průběžných testů, souhrnných písemných prací - známky ze slohových prací – dvě dvouhodinové školní slohové práce (ve 4. roč- níku jedna dvouhodinová slohová práce v 1. pololetí), cvičné práce - využívání forem sebehodnocení a kolektivního hodnocení - aktivita v hodinách, zapojení se do diskuzí a týmové práce, krátká mluvní cvičení - přístup k domácí přípravě, prezentace referátů - hodnocení žáků s SVP využívá závěrů hodnocení školského poradenského zaří- zení u konkrétních jednotlivců - u slabých žáků se využívá jejich možností – upřednostňována aktivita v hodinách, příprava na vyučování, ústní prověřování znalostí a jejich praktické využití • Klíčové kompetence Předmět rozvíjí především komunikativní kompetence, kompetence k učení, k ře- šení problémů, personální a sociální kompetence a kompetence pracovat s informa- cemi. Žáci jsou vedeni k tomu, aby: - prezentovali sami sebe a naslouchali druhému - vhodně argumentovali a obhajovali svá stanoviska, dodržovali zásady asertivního chování - dokázali pracovat v týmu a podíleli se na realizaci společného zadání pracovního úkolu - svým jednáním přispívali k vytváření vstřícných mezilidských vztahů, respektovali normy společenského chování - trvale pečovali o své fyzické a duševní zdraví - srozumitelně a souvisle formulovali své myšlenky, v písemné podobě přehledně a jazykově správně - získávali a vyhodnocovali informace z otevřených zdrojů - vhodně komunikovali s potencionálními zaměstnavateli - pracovali se základním a aplikačním programovým vybavením počítače pro účely občanského života, praxe a dalšího vzdělávání - samostatně komunikovali elektronickou poštou - dokázali na počítači napsat jazykově správně a přehledně krátké i delší texty – strukturovaný životopis, různé druhy administrativních dopisů - chápali jazykové a literární vzdělávání jako součást lidské kultury - vážili si kulturního dědictví a chránili hodnoty vytvořené předchozími generacemi • Průřezová témata Občan v demokratické společnosti - žáci se podílejí na vytváření demokratického prostředí ve škole a ve třídě - jsou schopni pracovat v týmu a hledat kompromisní řešení - orientují se v masmédiích, jsou schopni kriticky hodnotit informace - dovedou argumentovat a přijímat jiné názory - mají vhodnou míru sebevědomí a sebekritiky - rozpoznají intoleranci, ...